Astrální cestování

Mimotělesné cestování známé jako jev O.B.E. (out of body experiences, tj. mimotělesné zkušenosti) může být definováno např. tak jak ho zmiňuje slovník Oxfordské univerzity "The Mind" (1987), totiž jako zkušenost, kterou vnímá osoba mimo fyzické tělo. O.B.E. je popisováno v různých dobách i kulturách, u lidí mladých i starých, vzdělaných i nevzdělaných, u lidí kteří v astrální cestování věří, ale i u těch kteří o něm nic nevědí (str.571).

Podle závěrů badatelů Muldoona, Carringtona (1929) a Roga (1983) mohou právě při některých nejdramatičtějších situacích (okamžiky na pokraji smrti, srdeční resuscitace, vážná nehoda,…) lidé pociťovat zkušenosti mimo tělo. Přitom jev O.B.E. může podle amerických vědců přijít i během odpočinku, při meditaci, během požívání drog, ale i během každodenní činnosti. Je však pouze málo lidí kteří tvrdí, že mohou zažívat tyto zkušenosti podle vlastní vůle, nebo že jsou schopni řídit jejich příchod.

Zkušenosti popisované různými lidmi mají mnoho společných znaků. Velmi často je popisován pocit létání mimo tělo, také schopnost vidět a pohybovat se mimo něj. V tomto okamžiku mají lidé pocit jiné formy nebo pouhé tečky v prostoru. Tento bod nebo forma se může pohybovat a vnímat všechny události běžného fyzického světa, ale často s některými rozdíly od normálu. Může obsahovat malé chyby a některé objekty mohou být odlišně osvětlené nebo zbarvené. Tito lidé také popisují schopnost podle vůle procházet skrz stěny a další objekty, aniž by byly fyzicky porušeny. Občas jsou navštěvovány úplně rozdílné světy, některé jsou bizarní, jiné s hlubokými duchovními aspekty.

Také osoby považované za velké mudrce nebo osvícené bytosti pocházející hlavně z východu, jako Ramakrishna, Muktananda, Yram či Yogananda byli uctíváni pro své duchovní síly, ale také pro jasnovidectví a vyšší poznání intuitivního světa. Zmiňují se často o "astrálním světě", ve kterém cestovali díky extatickým stavům, které zakoušeli.

Křesťanství, teosofie i starověké teologické názory připouštěly existenci některých astrálních světů - ráj a pekelný svět, kam může lidský duch proniknout díky rezonanci nebo skrze astrálnímu cestování. Zkušenosti astrálního putování, cestování mimo tělo, jsou obecně popisovány jako neuvěřitelně živé a reálné, aniž by mohly být spojeny se snem nebo vnitřní kontemplací.

Lidé prožívající tuto zkušenost mají v daný okamžik často pocit hluboké afektace či dokonce změn vnitřní víry a osobních hodnot. Winifred G. Barton ve své knize "Experience mistique et projection astrale" (1990) zmiňuje, že astrální projekce je činnost přemisťování vědomí, oddělení ducha od těla, aby se projektoval do dalších dimenzí reality kde jsou pojmy času a tělesného prostoru překonané. Takto je možné cestovat v blízkosti fyzického světa, navštěvovat své blízké, rodiče a přátele, nebo cestovat i dále od fyzického světa ve vyšší astrální sféře (str. 13). Mnoho zkušeností popsaných některým ze zmiňovaných vědců dokazuje, že fyzické tělo není nic jiného než prostředek nejvyššího Já. Následkem toho myšlenka přežití v subtilní formě po přerušení funkcí fyzického těla už nevypadá tak nevěrohodně.

Podmínky astrálního cestování

Způsob vyvolání jevu astrálního putování bývá popsán v textech dlouhodobě praktikujících lidí. Yram např. popisuje zkušenosti, které měl po dobu 12ti let, v díle pojmenovaném "Tajemství astrálních světů" (1998). Všechna svá zjištění směřuje k popisům dalších osvícených bytostí z Východu. Jeho popisy jsou pochopitelnější západnímu intelektu, který neustále čeká na vysvětlení, chce pochopit dříve než vyzkoušet. Spontánně zjišťoval, že měl schopnost jednat mimo fyzické tělo a tak Yram začal dlouhý proces sebekontroly s následným rozšířením sebepoznání vlastního vědomí. Poskytuje rozsáhlý popis způsobů, jakými je možno se oddělit od fyzického těla: "Měl jsem pocit a vize, že jsem ležel na břiše na stole. Paže protažené dopředu kde jsem se držel okraje tohoto představovaného stolu, tahal jsem jako by mi měl pomoci z něčeho odejít. Měl jsem dojem že jsem uzavřen v pytli který má moc úzký otvor, což byla překážka. Na konci svého úsilí jsem dosáhl úspěchu a viděl jsem se blízko svého těla s plným vědomím svých psychických schopností. Poté, co jsem se na sebe chvíli díval při spánku a objal svou ženu a děti, jsem odešel do prostoru ve směru východu." (str.36).

Existují však určitá psychologická pravidla, která musíme dodržovat, aby se mohlo astrálního cestování uskutečnit. Musíme vzít v úvahu aspekty spojené s charakterem jedince. Je důležité, upřesňuje Yram, mít pozitivní postoj k sobě, ke svým blízkým, k přírodě a k činům, které konáme. "Abychom přitahovali k vlastní bytosti pozitivní stranu vibrací, stačí žít a nepřát si nic sám pro sebe. Pokud jednáme ve všeobecném zájmu s nejúplnější neziskovostí, žádné nižší vibrace se s námi nespojí. Staneme se generátory energie".

V neviditelném světě působí vůle jako kouzelná hůlka, díky níž se je možné se docela lehce odpoutat od pudové tendence. Někdo by tímto mohl pochopit, že stačí pouze chtít a může pak třeba k někomu přijít proti jeho vůli: kolik tajemství by tak mohlo být zjeveno! Přitom v neviditelnu je osobní svoboda svatá a vůle nezneužívaná. Mimo situace ve kterých jsou naše vlastní rezonance v harmonii s bytostmi, které k sobě přitahujeme, se nesmíme nechat vystrašit "nečekanými" návštěvami. Abychom se mohli často setkávat s osobou žijící na zemi, musíme s ní být spojeny hlubokou vazbou (rodiče, milenec, přítel) a být s nimi spojeny také duchovními svazky. Kamarádské vztahy se nezdají být vždy dostatečné.

Abychom mohli dosáhnou schopnosti astrálně putovat, Yram zjišťuje, že je potřeba postupně přestat vnímat osobní Já jako centrum naší bytosti, abychom tak poznali četnost příčin na které jsme schopni působit. Více pozornosti tak směřuje k vyšším subjektům přírody než k naší hmotné spokojenosti. Postupně jsou formy které se starají o naší individualitu opuštěny, směřujeme přání, myšlenky a emoce k objektivním životním principům vyšších období, ve kterých budeme schopni najít uspokojení a plné štěstí v uplatňování věčných principů života" (str. 63). "Můžeme žít zcela v druhé úrovni", upozorňuje autor dále. "Poprvé při milování v astrálu budete překvapeni, jak uspokojující a úplná může být tato zkušenost. Následně pak při milování v pozemské skutečnosti je možné pociťovat nedostatek zdokonalení, které jste poznali 'mimo'" (str. 22).

Gavin a Yvonne Frostovi (1998) navrhují potřebné podmínky pro astrální cestování odpovídající pentagramu z těchto částí:

Pohotová potřeba - představuje cíl vybraný pro astrální uvědomování.

Emoce - představuje jeden ze základních elementů pentagramu. Co se týče astrálního cestování, je nejškodlivější emocí strach z toho co se může stát a astrální cestování se pak nemůže uskutečnit. Další inhibiční emocionální stavy jako hněv také znemožňují vyvolání tohoto jevu.

Podmínky prostředí - z mnoha zkušeností byly jako nejsprávnější navrženy tyto podmínky:

Vědomé astrální putování - během snu si každý z nás ve skutečnosti vyzkoušel spontánní astrální cestování. Mudrci staré Indie tvrdí, že spánek je nám dán aby připomněl smrt, zatímco díky snům přivykneme astrálním světům. Adepti teorie subtilního těla také tvrdí, že by tato skutečnost byla vysvětlením odpočinku, který prožíváme v období spánku a to oddělením astrálního těla a jeho znovunabytí subtilní energií. Spánek vyvolaný prostřednictvím léků na spaní je povrchní, neodpočinkový a ani nedovolí zjevení snu právě proto, že takový spánek neumožní oddělení astrálního těla od fyzického.

Mnoho badatelů kteří zkoumali problém vědomé astrální projekce tvrdí, že každý jedinec je schopen v určitou chvíli zažít takovou zkušenost. Osobnosti jako Robert Monroe, Raymond Reant, Jeanine Mora, PhD. Keith Hanary a Pamela Wientraub, Gavin a Yvonne Frostovi došli už k uveřejnění konkrétních programů, kterými by se každý mohl "učit" praktikovat astrální putování. Ve všech těchto metodách mentální kontroly myšlenek a emocí je důležité uvědomování etapy hluboké relaxace a postupné odpoutání od vnějšího světa i od věcí, které nás přitahují běžným způsobem. Nejdříve je potřeba zvětšit schopnost zniterňování, prohloubit vlastní psychické stavy a potom se dovednost v rozšiřování stavu vědomí ve tvaru astrální projekce bude postupně rozvíjet. K úplnému úspěchu je kromě toho nezbytná důslednost, trpělivost a důvěra. Vědomé astrální putování se může navodit i skrze indukci, během prožívání transu, v šamanském tanci či hyperventilací.

Pokud jsou praktikované v rámci některé duchovní cesty, musí se tyto zkušenosti nacházet pod přímým vedením duchovního mistra, protože prudce vyvolané stavy astrálního putování mohou vést k psychickému a emočnímu šoku, k udušení, předráždění, hyperventilaci, intoxikaci a anoxii. Např. Jeanine Mora považuje jako základ astrální projekce následující elementy: pochopení uvolnění jako nervosvalového postupu kterým se odstraňuje úzkost, stres, negativní myšlenky a vnitřní napětí. "V našich myšlenkách" zmiňuje se autorka, "musíme mít vždy sugesci: Buď uvolněný!". Dýchání musí být kompletní, rozsáhlé, přirozené a musí obsahovat tři etapy tak, jak jsou popsány v rámci jogínské techniky Pránajámy: břišní, hrudní a klavikulární. Špatné okysličování zmenšuje schopnost soustředění a unavuje předčasně mozek. Úplné jogínské dýchání může také vést k harmonickému uvolnění sedmi čaker, což usnadňuje posléze i navození astrálního putování.

Soustředění - spočívá v úsilí vůle a je překládáno jako schopnost vstřebat objekt nebo myšlenku bez mentálního "parazita", tzn. upevnit náš přijímací systém (mozek) na vlně, aniž bychom zachytili všechny interference které existují a které ruší vysílání. Soustředění znamená ve skutečnosti co největší mentální kontrolu. Abychom dosáhli soustředění, je potřeba se nejdřív uvolnit. Necháme myšlenky i obrazy letět, necháme je projít aniž bychom je zadržovali. Čím více je budeme chtít oddělit, tím více budou přítomné. Pomalu a postupně se budou sami zmenšovat až zmizí. Subjekt na který se soustředíme přichází bez problémů. Může to vypadat jako stav vnitřní kontemplace nebo nepřítomnosti.

Autorka přidává:

Ačkoliv věda nedokázala dnešními metodami rozluštit hluboké tajemství astrálního putování a její "hrubé" nástroje (patřící spíše do bádání v oblasti hmotné úrovně než v duchovní a subtilní oblasti) jen zřídkakdy dokázali zachytit pozitivní výsledky.

Anomální jevy v jejich celku znovu zdůrazňují základní problém lidí jako Giorgano Bruno, Galilei, Leonardo da Vinci nebo Jules Verne, jejichž projekty a nápady vypadaly jako fantazie, podivnosti, halucinované myšlenky, ale časem se staly nepopíratelnými skutečnostmi. Do doby než bude věda schopna s jistotou vysvětlit astrální putování, zůstává toto okouzlujícím jevem přístupným každému z nás.

Jméno

Nadpis

 zbývajících znaků

Antispam: Jaké je hlavní město ČR?

Odeslat