Slavné pojednání Tantrasára ji popisuje jako ženu s
překrásnou tváří, která je navíc zdůrazněna bohatými splývajícími kadeřemi
připomínajícími včelí roj. Má srdečný úsměv, velké hřejivé a zářící oči, vyšší
nos a plné rudé rty. Pevné poprsí je pomazáno santalem a šafránem. Štíhlý pas,
boky, stehna a břicho jsou prostě rozkošné. Křivka krku je zdobena šperky a
její ladné paže jsou jakoby předurčeny k objímání.
Shaktapramoda ji ve svých hymnách popisuje jako skvostnou
mladou dívku s tajuplným úsměvem a půvabnou jóni. Tvrdí, že její symbol je
trojúhelník (jóni, pohlavní ženský orgán). Je tu zpodobněna se čtyřma rukama,
přičemž dvě z nich udržují mudry poskytující dary a současně rozptylující
strach. Jedná se o gesta vyjadřující její laskavost k celému světu a zvláště k
oddaným žákům. Ve druhém páru rukou dřímá oprátku a bodec. Božská matka
Bhuvaneshwari ji používá k ovládání energie svých stoupenců a bodec k jejich
ukáznění, čímž jim napomáhá k dosažení osvobození silou své milosti.
Ikonografický obraz velké kosmické mocnosti Bhuvaneshwari
může připomínat Tripuru Sundari, zářící a srdečnou. Je malována v barvě
vycházejícího slunce se srpkem měsíce ve vlasech, čtyřma rukama a třemi očima.
Někdy ve svých dvou pažích drží také lotos a misku šperků, anebo alespoň její
noha odpočívá na takové šperkovnici. Bhuvaneshwari je posazena na lůžku které
připomíná trůn a skládá se z předobrazu pěti podob Šivy (stejných, které byly
popsány u velké kosmické mocnost Tripura Sundari), kde ovládá a kontroluje
pohyb celého univerza (makrokosmu).
Jindy je Bhuvaneshwari zpodobňována jak drží v jedné ruce
ovoce, zatímco druhou uděluje ochranu (rakša). Může být také vyjádřena také jako
žlutá (zlatá), červená anebo modrá, což jsou barvy symbolizující tři guny. V
jiném zpodobnění má dvacet rukou, ve kterých drží různé předměty jako luk a
šípy, nůžky, šavli, kopí, palici, disk, trojzubec, smyčku, mačetu, ulitu či
věnec květin jako dar její ochrany. V jiné podobě drží červený lotos a
šperkovnici, sedíc nahá na jiném lotosu v jezírku plném podobných lotosových
květů.
Prostor a čas, Bhuvaneshwari jako komplementární aspekt Kálí
Velká kosmická mocnost Bhuvaneshwari jakoby vytváří „jeviště“,
na které tančí Kálí svůj hrozivý tanec života a smrti. Tato analogie nám
umožňuje povšimnout si skutečnosti, že tato mocnost je jak svědkem (pozorovatelem),
tak se současně i účastní kosmického tance Kálí („toku času“). To je důležitý
námět meditace poukazující na jednu ze základních metod pro odhalení nejvyššího
Já skrze uctívání velké kosmické mocnosti Bhuvaneshwari.
Zatímco Kálí vytváří události v čase, Bhuvaneshwari vytváří
objekty v prostoru. Z hlubokého porozumění těmto aspektům zjistíme, že všechny
události jsou jen „posloupnostmi“ v gigantické sféře vědomí božské matky Kálí
(manifestace času) a všechny oblasti v prostoru jsou jen rezonančními „jevišti“
božské matky Bhuvaneshwari a jejího kosmického „tance“, kterým projevuje
vesmír.
Tím docházíme k mystickému poznání skutečnosti, že velká
kosmická mocnost Bhuvaneshwari je svým způsobem „podkladem“ na kterém závisíme
a současně subtilní realitou prostupující každý okamžik. Poznání této
skutečnosti si osvojujeme skrze pozoruhodnou schopnost velice efektivně provádět
nejvyšší a nejvytříbenější jógové techniky a metody. Techniky, které nás mohou
dovést v relativně krátkém čase k duchovnímu probuzení.
Ve spojení s prostorem, který představuje, je Bhuvaneshwari
také spojena se směry prostoru. Sever, jih, západ a východ jsou odlišnými
vizemi či elementy asociovanými k přítomnosti této mocnosti, každý se svými vlastními
kvalitami. Analogicky, Kálí také zahrnuje to, co nazýváme „směry“, ale v čase,
tedy to co známe jako minulost, přítomnost a budoucnost. Duchovní tantrická
tradice však zmiňuje fakt, že prostor je tajemně blíže určován časem. Východ
například skoro vždy představuje začátek nějaké události, zatímco sever je
synonymem pro směr k duchovnímu osvícení. Z tohoto důvodu můžeme říci, že svým
tajuplným způsobem prostor vždy obsahuje čas. Podobně také čas obsahuje
prostor, protože každý okamžik v čase vyznačuje určitou oblast a směr či
orientaci prostoru.
Filozoficky řečeno je určitý kontext či oblast ve vesmíru
(ať už fyzická či subtilní – astrální, mentální, atd.) pouhým odrazem naší
vlastní vize čili odrazem vnitřního uvědomování příslušné reality. Pokud dojde
k nějaké změně v naší vizi či vnímání, místo kde se odehrává, se také okamžitě
změní. Kromě toho naše vize či představivost také udává směřování rozsahu naší
zkušenosti. Když naši mysl zaměřujeme k určité oblasti časoprostoru, okamžitě
budeme vnímat místa a události náležející právě této oblasti. To je proč
tantrické spisy východních mudrců prohlašují, že Bhuvaneshwari v podstatě
představuje původní kreativní vizi Boha. Jinak řečeno, velká kosmická mocnost
reprezentuje směr, kterým se zaměřuje Nejvyšší ve svém aktu Tvoření, je to jeho
síla uvědomování Projeveného.
Legenda popisující zjevení Bhuvaneshwari
Bhuvaneshwari je prostorem projevujícím boží vůli a neomezenou
lásku. Dokonce i v lidském měřítku dává čistý hluboký cit opravdové
nepodmínečné lásky pocit nekonečného prostoru a svobody. Můžeme dokonce říci,
že pokud láska tento pocit prostoru a svobody nedává (tedy pokud „dusí“
tendence ke svobodnému a spontánnímu projevu bytosti, ke které je směřována),
jedná se pouze o výraz egoistické a majetnické náklonnosti postrádající
duchovní zralost a jako taková nepředstavuje božskou lásku. Je dobře známo, že
taková sobecká láska člověka brzo dovede k trpké bolesti a připoutanosti,
obzvláště pokud je doprovázena žárlivostí. Nesmírná boží láska (speciálně ta
šířící se skrze Bhuvaneshwari) vytváří mocnou touhu tvořit a následně se účastnit
báječné hry Stvoření. Takto tvoří Bhuvaneshwari světy, kde je manifestována
nekonečná síla božské lásky. A celá tato božská hra (Líla) je v neustálém varu,
jelikož prostor (akáša) je nekonečnou potenciální energií trvale obnovován v
různých podobách a formách projevu.
Legenda popisující zrození Bhuvaneshwari do projeveného
vesmíru říká, že na Počátku bylo pánem nebes pouze Slunce (Surja), jako
Stvořitel celého kosmu. Byl všemi uctíván a zbožňován. Mudrci (ršiové) časem požádali
mocné Slunce, aby stvořil více světů a nabídli mu Somu, posvátnou květinu (anebo
božský nektar) jako oběť. Surja pak za pomoci své nejvyšší síly manifestoval různé
světy (lóky či bhuvany). Jeho nejvyšší síla tak na sebe vzala formu velkolepé manifestace
velké kosmické mocnosti Bhuvaneshwari, vládkyně všech světů či Paní tří světů:
Bhur, Bhuvar a Svar čili země (neboli fyzické úrovně), atmosféry (neboli
astrální úrovně) a nebe (neboli rajské úrovně). Legenda také tvrdí, že tato
forma Nejvyšší síly, Šakti, se nezapojila do projevu až právě do okamžiku
Stvoření. Proto jógová tradice spojuje Bhuvaneshwari s viditelným projevovaným
světem.
Jiné spisy hovoří o lókách (světech) jako o dimenzích
vesmíru, které představují různé subtilní světy odpovídající úrovni vědomí
bytostí, které je obývají. Hovoří o rozdělení do tří základních světů, Trilóky,
čili do Nebe, Země a Pekelného světa anebo jinými slovy se jedná o Božský,
Přechodný a Nižší svět. Jiná klasifikace zmiňuje sedm vyšších světů: Bhur Lóka
– Země, Bhuvar Lóka – prostor mezi Zemí a Sluncem, hájemství mudrců, Svar Lóka –
Indrovo nebe, Mahar Lóka – hájemství velkých svatých, Džňána Lóka – země synů
Brahmy, Tatar Lóka – obydlí vrstevníků Vairajy (Virové) a Satya Lóka či Brahma
Lóka – sídlo Brahmy, které kdysi došlo vymanění se z cyklů zrození a
znovuzrození. Sedm nižších světů, které korespondují s těmito sedmi vyššími
světy, je nazýváno Patala. Samhita a védantské filosofické směry také zmiňují
osm Lók či vyšších a nižších oblastí: 1. Brahma Lóka, svět nejvyšších bohů, 2.
Pitri Lóka, hájemství mudrců, 3. Soma Lóka, říše světů a planet, 4. Indra Lóka,
svět nižších božstev, 5. Gandharva Lóka, říše nebeských duší, 6. Rakšasa Lóka,
říše rakšasů, 7. Zakša Lóka, říše Zakšy, 8. Pisacha Lóka, říše démonů a ďáblů.
Fyzická krása Bhuvaneshwari vyzařující vnitřní velkolepost
„Ó, Nesmírná Bohyně, tvá velkolepá tvář mě uchvacuje. Tvé
tělo utápí se v božském nektaru pramenícím ze Sahasrárapadmy. Tvé pevné prsy a
útlý bok, tvé ruce držící růženec, karafu a knihu, zatímco čtvrtou vysíláš
džňána mudru. Jsi jako Lakšmí soupeřící o lesk roztaveného zlata. Lotosy v
tvých rukou a ochrana tvých muder, ony velké dary zahánějící strach.“
„Ó, Bhavani, uctívám tvé nadsmyslně krásné tělo, které sám
Šiva pozoruje s láskou a obdivem a jako by se nemohl nasytit tvé krásy dívaje
se pouze dvěma očima, stvořil pro sebe oko třetí, k potěše z tvé krásy. Upomínám
se na tvá stehna, jež pokořují pýchu a krásu sloního chobotu a vítězí nad
štíhlostí a jemností banánovníku. Ó, Matko, to mládí tvarovalo ta stehna, jež
podpírají tíhu tvých boků. Tvé skvostné prsy a široké boky jako by pozřeli tvůj
pas hebkými ryzími vlasy tvého mládí šatící tvé tělo.“
„Ó, Dévo, jak mohl bych zapomenut tvého bříška, nedotčenou
tůni přisouzenou ti kvetoucí mladostí naplněnou tekutou krásou. Tvá lotosová
ňadra pomazaná santalovou pastou nesou i popel svědčící o objetí Šivou. Hruď tvoje
pak mi připomíná dva vrcholky sloní hlavy, když noří se ze zpěněné vody.“
„Ó, Matko, jak tvé překrásné paže zdobeny jsou kapkami vody
stékajícími po tvém těle. Znovu a znovu vpíjím krásu křivky tvého krku, který
uzmul i lesk nejskvělejších z lastur a zdobí ho půvabný náhrdelník i další
šperky. Stále nejsem nasycen a často musím vzpomínat tvůj obličej s širokýma
očima, noblesním obočím a zářícími tvářemi, úsměvem, skvoucím nosem a rty
rudými jak ovoce bimba. Kdokoli kontempluje vznešenou krásu tvých vlasů rozžehnutou
srpkem měsíce a připomínající roj včel opylující vonné květy jest v mžiku osvobozen
ode všech pout a nezrodí se více v tento svět. Smrtelníci, kteří čtou z těchto
sladkých zpěvů ze srdce, obdrží bohatství Lakšmí, Vaše, mocná bohyně, u jejíchž
nohou i korunovaní králové jsou pokořeni.“