|
V případě, kdy je tantra praktikována v páru, lze
mluvit o jistém druhu společné meditace, která spontánně vyvěrá ze spojení
ženských a mužských aspektů a která je podporována sexuální energií. Je to
pozvání ke znovunalezení posvátného rozměru milostného spojení a také způsob,
jak nechat tělo, duši a vědomí společně rezonovat. Něco takového není možné dokázat
za jediný den. Jedná se o cestu, které se musíme účastnit každou minutou. Tantra
je umění intenzivního prožívání každého okamžiku života, jako by měl být tím
posledním, co prožijeme.
Tantra je oslavou života, svátkem „TADY A TEĎ“, bez ohledu
na to, co a jak se děje. Je to kult života a přírody, kde není nic potlačováno:
vnitřní a vnější aspekty, radost, zármutek, smích, pláč, zlost, víra, pochyby,
stíny ani světlo. Tantra není puritánská, ani zvrácená, obojí je totiž jen vektorem
toho druhého. Je prostě to, co je – a je tím zcela vědomě.
 Tantra rovněž není sexuálně vzdělávacím kurzem, ani
antikoncepční metodou. Pokud jsou sledovány pouze tyto aspekty, kouzla tantry nemůže
být dosaženo. Je pravdou, že určitý druh dýchání a další pomocné techniky dokáží
zabránit ejakulaci a prodloužit milování. Muž tak nicméně podobným přístupem
riskuje ztrátu spontánnosti, nevinnosti a své nezkrotnosti. Kontrolu převezme
mysl a prostor na meditaci je vytlačen. Esencí tantry totiž není žádná
technika, ale LÁSKA; je to modlitba; otevření srdce, aby byl utvořen prostor,
kde muž a žena splynou navzájem.
Pomocí tantry získáváme dětskou nevinnost a znovu se učíme,
jak si hrát s tím, koho milujeme, bez plánování a organizování, jelikož to
kazí naši hru a odtrhuje nás od prožívání přítomného okamžiku. Naprosté přijetí
všeho, co se odehrává, předpokládá probuzenou duši. Milenci na této cestě mohou
nalézt sami sebe a odhalit, jací skutečně jsou. Není zde již co druhému dokazovat
či něco obhajovat, není třeba se chránit. Jsou tu dvě bytosti, které jednoduše opravdově
prožívají svůj milostný vztah. Čas, věk ani okolnosti nehrají roli, co je
podstatné, je jen přítomný okamžik. A čím hlouběji dokážeme podstupovat riziko
být v přítomnosti sami sebou, tím hlubší, naplňující a vzkvétající je následně
náš vztah.
Tantra není ani technickým kurzem, ačkoliv využívá
specifických metod a technik, které umožňují vstoupit do světa tantry a vyžadují
stálou praxi a seriózní úsilí. Na její cestě se setkáváme i s prožitky,
které mohou být užitečnou odpovědí na společenské a citové výzvy, které jsou
charakteristické pro současný svět.
Tantra není filozofií ani dogmatickým náboženstvím. Nesnaží
se vymezovat vůči žádné z těchto cest, je samotnou duchovní zkušeností.
Může být náboženstvím ve smyslu SPOJENÍ, jelikož propojuje to, co je dole,
s tím, co je nahoře; nebe se zemí; milostný akt s božským vědomím. Tantra je v podstatě prožitek
sjednocení těla, mysli a duše. Ukazuje nám duchovní cestu, která – pokud je
skutečně praktikována – umožňuje kontrolovatelné rozšíření vědomí, které je
předpokladem konečného duchovního osvobození.
» 6 komentářů
1"Kontrola nebo spontánnost"
Úterý, 4. květen 2010
Možná jsem to jen špatně pochopil, ale nerozumím té ztrátě spontánnosti.
Píše se zde na webu přece o milování s plnou kontrolou potenciálu. Člověk se, díky své schopnosti učit se, praktikováním vybraných technik snaží získat zpět povědomí a také určitou kontrolu nad svým tělem.
Připadne mi pak zvláštní varovat, že tím muž ztratí svou spontánnost.
Vyvstává tu pak rozpor mezi tím, jestli se milovat při plném vědomí nebo se plně oddat tomu, co mě momentálně napadne.
Myslím, že tuším, jak je to v článku myšleno, ale rád bych si přečetl Vaše dovysvětlení. Díky.
2"odpověď 1/2"
Středa, 5. květen 2010
To je velmi dobrá (a také docela zásadní) otázka. Všichni naši zkušení tantrici jsou zrovna na rekreaci v Herculane :) , ale třeba až se vrátí, dají ti nějakou radu. Podle mě úplně jednoduchá odpověď zkousnutelná rozumem není. Musí v tom být nějaký cit a intuice. Jde o údajný rozpor mezi naprosto vědomou kontrolou a naprostou spontánností. Ve skutečnosti se tyto dva přístupy ve své dokonalosti potkávají. Slyšel jsem, že něco podobného se uplatňuje například při cvičení aikido. Ze začátku musí aspirant vyvíjet obrovské úsilí a pilovat techniku, ale v určitý moment (po několika letech?) se jeho pohyby stanou automatické, jako by ani nebyly řízeny mozkem, nýbrž tělem samotným, a věci se dějí spontánně (a dobře), ale přitom z podvědomí stále působí dokonale vybroušená technika, která je teď ale již osvojena do takového stupně, že na ni zápasník nemusí vůbec myslet a může bojovat naprosto uvolněně, čímž má mnohem větší šanci na vítězství.
3"odpověď 2/2"
Středa, 5. květen 2010
Snad že se tomu v tantře říká „jízda na tygrovi“(?) Tedy jako že smyslem je zkrotit toho tygra (energii), ale ne tak, že ho zavřeme do klece a necháme ho užírat se v koutě, ale že na jeho hřbetu budeme vychutnávat jeho sílu a nezkrotnost, kterou přitom dokážeme ukočírovat správným směrem a nenecháme se navíc u toho sežrat. Trochu složité, omlouvám se, ale myslím, že odpověď už stejně intuitivně znáš. Ztráta spontánnosti se v tomto článku tedy spíše myslí jako varován před naprosto mechanickým a technickým přístupem (bez bdělosti a uvolněnosti).
4"Reakce"
Středa, 5. květen 2010
Tak myslím, že v tomto případě zafungovala rezonance naprosto dokonale.
Lépe než pomocí paralely s bojovými uměními se to v mém připadě asi vysvětlit nedalo.
Děkuji mnohokrát.
5"...zráta spontánnosti..."
Sobota, 15. květen 2010
Pochopila jsem to z článku tak, že v případě, že budeš chtít využít tantru jako sexuálně vzdělávací kurz, nebo antikoncepční metodu, cituji: "...kouzel tantry nemůže být dosaženo." Pak je tam dost srozumitelně napsané, že podobným přístupem muž riskuje ztrátu spontánnosti....Ten článek se mi líbí. Díky!
6"shorauvedené příspěvky"
Středa, 21. září 2011
přesně popisují cestu "do nikam", totiž cestu diskurzu. Tantra je meditací přítomnosti. Je jako motýlí tanec nad rozkvetlou loukou. Není žádné tamta kytka byla lepší-škoda, že jsem ji ztratil, nebo musím honem k tamté nejsladší kytce jako minule, tam za chvíli upadnu do rozkoše nejsladšího nektaru... Tantra je TEĎ, to co je teď je tantra. Ne co bude za chvíli, když budu neustále dělat ono, ne co bylo před chvílí , když jsem dělal tamto. To, co je TEĎ je klíč ke spontánnosti. S čistým srdcem, bez kalkulu. Bez myšlení co dělat abych způsobil jí co největší rozkoš a nepřestanu, dokud ji tam nedostanu, resp. dokud já to nezažiju ... To jenom vede ke zduření ega.
Jen tak spontánně vytryskne zářivý tanec tatntrické energie.... Bez osobní touhy, bez plánu, spontánně se dostaneme do zřetelného stavu změněného vědomí. Bez plánování, jak sobě i jí způsobit tělesnou rozkoš
» Vložit komentář
|
