Jóga smíchu

Potřeba smát se

"Smích znamená zdraví" - tato formulace je známa již od pradávna. Každý z nás nevědomým způsobem souhlasí s touto pravdou, jenž platí od nepaměti a ve všech kulturách. Smích vždy zaujímal důležité místo ve společnosti, odjakživa jsme se totiž chtěli především chihotat, chechtat a smát tak, aby nás to dovádělo třeba až k pláči, což nás ve skutečnosti zajímalo vždy mnohem víc než pochopit mechanismy smíchu. To je bezpochyby normální, protože analyzovat a rozebírat smích znamená ho úplně zničit. Z tohoto důvodu se i v následujícím článku zaměříme především na praktické techniky terapie smíchem.

Názory vyjádřené velkými mysliteli a filosofy o smíchu a jeho fenomenologii měly vždy jen poměrně malou odezvu u široké veřejnosti. Jakékoliv předsudky nebo vnitřní bloky některých vážených autorit nikdy nezpůsobili to, že by se lidé přestali smát, protože smích je jednou ze základních potřeb naší bytosti. Ve společnosti je smích také jedním z prostředků mezilidského sbližování, zmenšuje napětí a je vyjádřením společné radosti.

V lidových pořekadlech smích nikdy neměl pejorativní význam, dokonce ani rčení "umřít smíchy" neoznačuje smrt, ale stav extremní radosti. Lidové moudrosti velmi dobře znají fakt, že smích uvolňuje napětí a odstraňuje agresivitu, která by se jinak mohla projevovat násilím. Příkladem využití těchto znalostí jsou speciální místnosti v některých japonských firmách, kde se dělníci a úředníci mohou odreagovat před portrétem svého nadřízeného, kterému se zde mohou smát nebo dokonce i posmívat a takto se vyhnout spoustě vnitřních konfliktů. Měli bychom mít důvěru v lidové moudrosti vyjadřující nutnost se radostně smát a také bychom měli mít důvěru ve schopnosti našeho těla, jež má v sobě zabudovány složité mechanismy smíchu.

Léčivé možnosti smíchu

Kromě filosofických teorií zabývajících se smíchem existuje i názor, že smích může mít léčivé vlastnosti, o čemž jsou zmínky již ve starověkých lékařských spisech, které zdůrazňují vliv vnitřního stavu na vývoj a léčení nemoci. Na rozdíl od psychologů, myslitelů a filosofů to byli právě lékaři, kteří začali přistupovat k problémům smíchu pragmatickým způsobem, aniž by se příliš nechali pohltit etickými úvahami. Od Aristotela až do dnešní doby najdeme v lékařské literatuře jasné zmínky o smíchu. Lékaři starověku doporučovali smích jako prostředek k posilování plic a regeneraci celého organismu. Jeden ze známých chirurgů 13. století Henri de Mondeville doporučoval smích při pooperační rekonvalescenci. Richard Mulcaster, anglický lékař z 16.století, navrhoval smích jako fyzický cvik podporující zdraví. Tvrdil že smích může velice pomoci těm, jenž jsou melancholičtí a mají hrudník a ruce studené, protože dodává mnoho vzduchu do plic a to vyvolává teplo, které rozproudí krev. Francouzský lékař ze středověku jménem Brambille zase tvrdil že "negativní emoce zhoršují stav těžkých ran, zatímco smích a naděje umožňují jejich zahojení". V 19. století pro změnu německý lékař Gottlieb Hupland řekl, že smích je jedním z nejdůležitějších faktorů trávení a na podporu tohoto svého tvrzení připomínal středověké šašky, jež měli za úkol při jídle bavit královskou rodinu. Sám tento lékař považoval smích za výbornou léčebnou metodu. Na počátku 20. století James Sully zařadil smích mezi "tělesné cviky" a píše o něm jako o faktoru, jenž vyvolává důležitý růst vitálních činností a aktivuje nervový systém.

Smích a děti

Zkušení cvičitelé, ať na základní škole, univerzitě nebo na cvičení jógy vědí, že smích dokáže vzbudit pozornost, zlepšuje schopnost zapamatování a odstraňuje napětí, které by jinak znesnadňovalo učení. Zanedbatelná není ani okolnost, že smích snižuje agresivitu, s níž si děti a dospívající často nevědí rady. Dr. Kataria používající různé způsoby vyvolání smíchu ve školním prostředí shrnul jeho výhody následovně:

ABC dobré nálady

Pár dobrých rad pro dobrou náladu:

Dobrým a jednoduchým způsobem jak se zasmát je podívat se na nějaký komický film, představení anebo si přečíst humornou knížku. Smích během večerního představení je zárukou dobrého spánku, zatímco seriozní představení u kterého umdléváme nudou a různě pospáváme nás může dovést až do stavu, v němž potom ani doma v naší oblíbené posteli nebudeme schopni zamhouřit oka a když už se nám to nakonec povede tak je také možné, že se ráno probudíme a budeme se cítit doslova jako "pytel brambor".

Techniky "jógy smíchu"

V roce 1928 vyšla kniha amerického lékaře Jamese Walshe, jenž vzbudila velké nadšení. Autor v této publikaci originálně ale zároveň velice pravdivě formuluje následující matematickou rovnici: "zdraví osoby je úměrné kvantitě jejího smíchu". Paradoxem však je, že v dnešní době se lidé smějí mnohem méně než v minulosti. Statistiky ukazují, že v ponuré době těsně před II. světovou válkou (1939) se francouzi v průměru denně smáli po dobu 29 minut. Zatímco o 40 let později se tentýž národ směje v průměru už jen 6 minut denně. Je dobře známým faktem, že děti se smějí průměrně asi 300x denně, zatímco dospělí jen 15x denně.

Abychom vyléčili tuto chorobu dospělého věku, doporučujeme tuto novou formu jógy nazývanou "jóga smíchu" obsahující některé jednoduché cviky vyvolávající smích a dobrou náladu. Musíme však mít na paměti, že "jóga smíchu" je seriózní disciplínou. V rámci tohoto plně přirozeného systému nejsou využívány klasické vtipy, ale jen určité přesně popsané cviky. Při těchto společných cvičeních je samozřejmě dovoleno smát se sami sobě, smát se spolu s ostatními, ale naopak není dovoleno se škodolibě posmívat druhým. Obecně všichni víme, že smích je hluboce blahodárný a proto je důležité znát způsoby jak ho účinně vyvolávat. Nejdříve bychom ale měli vědět, že smích může být podnícen působením specifických rezonančních jevů na úrovni skrytého silového centra MANIPÚRA ČAKRY – solar plexu. Nevýhodou běžných žertů je, že nejsou směšné pro každého a navíc také platí pravidlo, že opakovaný vtip již není tolik vtipný. Pokud si toto plně uvědomíme, pak teprve oceníme techniky "jógy smíchu" jako způsobu jak se hodiny smát a navíc bez zřejmého důvodu. Techniky byly vypozorovány a odvozeny od her dětí, jež si je sami spontánně začali hrát během svého volného času a částečně jsou také převzaty z tisíce let starých jogínských dechových cvičení. Vše je strukturováno do jednoduchých cviků jež jsou velice účinné v dosahování dobré nálady. Nejlepší je provádět tato cvičení ráno a ve skupině, odměnou nám pak bude dobrá nálada po celý den. Některá cvičení se mohou provádět jak v páru tak i samostatně, v obou případech budou výsledkem stejně krásné účinky.

Cvik pro jednotlivce:

Cvik trvá po dobu sedmi minut během nichž stojíme před zrcadlem, sledujeme svůj vlastní obraz a snažíme se vyvolat smích - a to i tehdy, pokud máme špatnou náladu. Ačkoliv ze začátku nám může jít vyvolávání smíchu velice ztěžka a tak nám naše počínání může začít připadat nesmyslné, přesto pokračujeme dokud nepřichází opravdový, spontánní smích; což by nemělo trvat dlouho. Díky tomuto cvičení budeme mít hodiny dobrou náladu a nadšení do jakékoli činnosti.

Cvik pro páry:

Nejsnazším způsobem jak vyvolat smích v páru je vzájemně se lechtat, musíme jen najít správnou míru, účinky budou vždy příznivé stejně jako při jakékoli jiné formě smíchu.

Cviky pro skupiny:

Utvoříme kruh, stojíme s otevřenýma očima ve vzdálenosti na dosah ruky. Celé sezení "jógy smíchu" bude trvat po dobu 20 až 30 minut. Po skončení každého cviku budeme vždy znovu opakovat první cvik. Tato skupina by měla být vedena osobou jenž je seznámena se specifickými energiemi smíchu. Nejprve zvedneme paže nad hlavu aniž bychom se jimi vzájemně dotýkali, několikrát se nadechneme nosem a vydechneme ústy, protáhneme ramena a ruce, také krk postupným otáčením hlavy nejprve 7x do leva a poté 7x doprava.

První cvik: Tleskání.
Tleskáme rukama těsně před břichem v rytmu 1-2, 1-2-3 a zároveň nahlas vyslovujeme zvuky: ho-ho! ha-ha-ha! Tento cvik je též výborný pro posílení bránice.

Druhý cvik: Pozdravný smích.
Účastníci se navzájem zdraví smíchem a libovolnými gesty, která jsou v té které kultuře obvyklá (např. potřepání rukou s úsměvem, eskymácký pozdrav vzájemného tření nosy apod.). Důležité je aby se přitom dívali navzájem do očí.

Třetí cvik: Smích při upřímném ocenění druhého.
Vztyčíme palec jedné nebo i obou rukou, ostatní prsty držíme zaťaté v pěst a děláme hrává a upřímná gesta naznačující ocenění jiného účastníka při kterých se volně smějeme.

Čtvrtý cvik: Spontánní smích od srdce.
Ruce jsou zvednuté, dlaně směřují k nebi, hlavu necháme poklesnout lehce dozadu a smějeme se hluboce a spontánně jako by smích vycházel přímo ze srdce. Zatímco se smějeme, snažíme se co nejvíce odpoutat od vlastních chyb a problémů, smějeme se s ostatními, ale nikdy ne ostatním.

Pátý cvik: Koktejl smíchu.
Představujeme si, že v ruce držíme sklenici plnou smíchu, na pokyn vedoucího skupiny přelijeme smích do jiné iluzorní sklenice a nahlas vyslovujeme zvuk Aeee! Pak přelijeme smích zpět do původní sklenice a znovu vyslovujeme nahlas Aeee! Potom se chechtáme a předvádíme jak pijeme smích z imaginární sklenice.

Šestý cvik: Smích končetinami.
Ležíme na zádech. Přitáhneme stehna k trupu a pokrčíme ruce v loktech. Nohama i rukama děláme pohyby jako při jízdě na kole. Do rytmu šlapání vyslovujeme ve zrychlujícím se tempu slabiky " ha, ha, ha – ho, ho, ho – he, he, he – hi, hi, hi - ha, ha, ha – ho, ho, ho – he, he, he – hi, hi, hi …" Cvik pokračuje tak dlouho, dokud stačí síly a dech anebo podle pokynů vedoucího.

Sedmý cvik: Smějící se vánočka.
Celá skupina vytvoří ze svých těl na zemi vánočku. První si lehne na zem, druhý si lehne kolmo k jeho tělu tak, aby jeho hlava ležela na břiše prvního. Třetí si lehne kolmo k tělu druhého a jeho hlava spočine na břiše druhého, takto postupně vytvoříme z těl všech účastníku obří vánočku. Pak jenom postačí, aby se jeden začal smát a díky zvláštním pohybům břišních svalů, které působí na hlavu dalšího účastníka se smích šíří do všech stran.

Osmý cvik: Šťastné batole.
Klekneme si na zem a opřeme se o natažené paže. Provádíme různé směšné pohyby hlavou, rameny, trupem i pánví, pohybujme se na všech čtyřech dopředu i do zadu, díváme se přes rameno atd. přitom všem se šťastně usmíváme. Během tohoto cviku si zároveň báječně odpočine naše páteř.

Devátý cvik: Tichý smích.
Do široka otevřeme ústa a chechtáme se bez toho abychom vydávali jakýkoliv zvuk a díváme se s odvahou přímo do očí našeho kolegy či kolegyně, zatímco oba provádíte směšná gesta či komické grimasy. Při tomto druhu smíchu by se smějící neměl moc namáhat, aby se příliš nezvýšil tlak v hrudníku a dutině břišní.

Desátý cvik: Smích dávající vnitřní rovnováhu.
Ve stoje vytvoříme kruh (střídavě muž, žena), na znamení se všichni začnou pohybovat směrem do středu kruhu a nahlas přitom vyslovují: "áááááá…", pak se zpětným pohybem opět roztáhnou do kruhu, poté uděláme znovu pár kroků do středu kruhu a vyslovujeme: "óóóóóó…", kruh zase roztáhneme a opět se přibližujeme se samohláskou: "éééééé…", vrátíme se, nakonec děláme pár kroků do středu a vyslovujeme samohlásku: "úúúúúú…". Tento cvik bude bezpochyby zakončen sborovým chechotem.

Jedenáctý cvik: Smích s mobilem.
Držíme nyní u ucha imaginární mobil, chechtáme se a děláme různá komická gesta, jako bychom s někým právě telefonovali o něčem velice zábavném. Procházíme se mezi kolegy a díváme se jim přímo a odvážně do očí.

Na konec začneme všichni silně a pevně křičet: "Jsme nejšťastnější! Anóóó! Jsme nejzdravější! Anóóó! Moc rádi se smějeme! Anóóó! Jsme členové skupiny smíchu! Anóóó!"

Všechny tyto cviky se nám budou mnohem lépe cvičit pokud budeme zaujímat podobný postoj, jako má malé dítě. Děti jsou otevřené, často se smějí a nemají žádné předsudky, cviky nám pomůžou navodit v nás tento kouzelný stav, který mnozí už dávno zapomněli, stav bezstarostného a šťastného dítěte.

Setkaní končí meditací smíchu: sedíme na zemi ve dvou řadách naproti sobě, pokud možno muž – žena, díváme se jeden druhému intensivně, vesele a šťastně do očí, aniž bychom se smáli, mluvili, nebo se myslí někde toulali. Soustředíme se vnitřně na úroveň solárního plexu. Spokojíme se jen s usmíváním, a pak, až energie naroste, bez zábran propadneme chechtání, které se neodolatelně šíří od jedné dvojice k ostatním skrze rezonanční jev.

Pokud všichni účastníci mají zájem prohloubit své duchovní zkušenosti následuje meditace "Štěstí".

Před úplným ukončením setkání se všichni účastníci postaví, zvednou paže k nebi, zavřou oči a zůstanou tak po dobu 5 minut. Během této doby vyvolávají energie božského štěstí, které se v nich následně začnou projevovat ve formě vln přicházejících od Boha a rozšiřujících se v jejich bytosti skrze silové centrum srdeční čakry.

Úsměv nic nestojí ale přitom má velkou hodnotu

Není žádným tajemstvím, že úsměv přináší více světla a krásy do tváře těm, kdo usměvavou tvář nosí. Úsměv, kromě toho že nic nestojí, nabízí radost a kouzlo také těm, kdo ho přijímají i těm, kdo ho dávají. Lidé jenž nejsou zamračení za žádné situace a dokáží kdykoliv rozdávat úsměv budou za tento svůj postoj odměněni zvětšením vlastního charisma a krásy. Kolegové, kamarádi a příbuzní si vždy budou přát být v jejich přítomnosti.

S obličejem plným zářivých úsměvů se nestáváme jen krásnějšími, ale také se stáváme zdravějšími. Škodlivý účinek jenž na nás může mít naše vlastní psychika nezřídka udržovaná pod neustálím napětím je poměrně známou záležitostí. Skupina amerických vědců však zjistila, že úsměv způsobuje jemné endokrinní a kortikální uvolnění všech obličejových svalů. Když se člověk směje nebo chechtá, všechny jeho biologické funkce pracují v optimálním režimu. Na základě toho si můžeme dovolit začít tvrdit, že během smíchu se organismus omlazuje.

Proto neváhejme a začněme se více smát!

Zveřejněno v časopise Regenerace (8/2004).

Jméno

Nadpis

 zbývajících znaků

Antispam: Jaké je hlavní město ČR?

Odeslat