Potraviny a léčivé rostliny podporující prožitek štěstí (1)

Všichni lidé hledají štěstí. Podle názorů mnoha vědců spočívá na určité úrovni tajemství prožitku štěstí v tajuplné transformaci odehrávající se v přírodě, konkrétně ve fyziologických přeměnách, jež v lidském těle probíhají vlivem nejrůznějších látek obsažených v léčivých bylinách a potravinách, které konzumujeme. Vzpomeneme-li na aforismus, že člověk je z největší části tím, co jí, pak lze vřele doporučit následující potraviny a léčivé rostliny, které nám pomáhají přirozeným způsobem dosáhnout a prohloubit naši dobrou náladu, klid, psychickou a mentální rovnováhu a konečně i samotný stav štěstí, který si tak můžeme – dalo by se říci – „vychutnávat“ tady a teď.

V první části tohoto článku čerpajícího z bohatství ajurvédy  vám chceme představit tyto potraviny, které je vhodné používat s ohledem na naši převažující základní energetickou charakteristiku (dóšu):

Banány

Banány jsou se svou sladkou chutí a příjemnou konzistencí velmi bohaté na vlákninu, draslík a hořčík. Díky obsahu výživných látek velmi rychle vyvolávají stav psychické pohody, přičemž přispívají k zeslabení a odstranění depresivních stavů a navození emocionální rovnováhy. Ať už si je vychutnáme samostatně, nebo v chutném ovocném salátu, čerstvé banány budou regulovat obsah hořčíku v našem těle a zajistí rychlou regeneraci po fyzické či mentální námaze. Vzájemné spolupůsobení hořčíku a draslíku v banánech zajišťuje pozoruhodný účinek uvolnění a obnovy nervových buněk. To nám navíc poskytuje vynikající blahodárnou schopnost adaptace při emocionálních výkyvech, které se případně mohou vyskytnout, takže konzumace banánů vede nakonec k velmi dobré citové sebekontrole.

Sladké pomeranče

Existují dvě kategorie pomerančů: sladké a kyselé. Počet odrůd a variant sladkých pomerančů je veliký. Sladké pomeranče obsahují inositol, látku, která upravuje hladinu serotoninu a inzulínu. Z tohoto důvodu je pravidelné požívání sladkých pomerančů velmi prospěšné, chceme-li získat odolnost vůči psychickým a mentálním výkyvům. Rovněž přispívají k odstranění stavů deprese a úzkosti. Pravidelná konzumace sladkých pomerančů může pomoci snížit přebytečný tuk i hladinu cholesterolu za současné harmonizace fyzického těla. Navíc jsou sladké pomeranče významným zdrojem vitamínu C, přičemž jeden jediný plod dodá více než 150 % doporučené denní dávky vitamínu C. V tomto ohledu je známa skutečnost, že ve stresových situacích může být velké množství vitamínu C velmi ku prospěchu, neboť v takových případech je velmi vysoká jak spotřeba noradrenalinu, tak adrenalinu. Jak chuť, tak i aroma pomerančů jsou povzbuzující. Současné výzkumy prokázaly, že již samotná vůně čerstvého pomeranče dokáže výrazně snížit stav úzkosti, přičemž se současně znovu probouzí dobrá nálada a optimismus.

Broskve

Broskvoně pocházejí původně z Tibetu a Číny a jsou pěstovány již více než 200 let pro své sladké a šťavnaté plody. Jejich plody obsahují antioxidační látky a vlákninu. Množství 150g čerstvých broskví nám dodá kolem 8 % doporučené denní dávky rozpustné vlákniny, která snižuje hladinu cholesterolu v krvi. Kdo sní denně několik zralých broskví, pociťuje zpravidla subjektivně tento účinek jako stav energetického osvěžení, který se vyrovná zotavujícímu účinku procházky lesem v horách na čerstvém vzduchu. Broskve zároveň obsahují i draslík, prvek, který se ne náhodou nazývá také „minerálem mladistvosti“. Hraje zvláště důležitou roli při regulaci velkého množství chemických procesů v organismu.

Ananas

Ananas je ovoce, které se nepoužívá příliš často v syrovém stavu, přesto však představuje výborný zdroj makroživin. Pouhých 100 g čerstvého plodu ananasu dokáže u dospělého člověka pokrýt až 25 % denní dávky vitamínu C. Ananas není jen osvěžující a lahodný, ale rovněž výborně aktivuje procesy trávení. Současně obsahuje také bromelin, enzym, který mimo jiné urychluje trávení bílkovin, takže po konzumaci porce 200 g čerstvého ananasu pocítíme pozoruhodnou a okamžitou fyzickou i psychickou regeneraci organismu.

Grapefruit

Grapefruit je velmi bohatý na kyselinu listovou (vitamín B9), která hraje rozhodující úlohu v přísunu kyslíku do mozku. Podle jedné současné americké studie je u lidí s depresivními stavy množství kyseliny listové v krvi nižší. Tato kyselina přispívá ke vzniku zdravých buněk a je velmi důležitá pro předcházení anomáliím v nervovém systému. Grapefruit hraje klíčovou roli při tvorbě serotoninu, který je znám také jako tzv. „hormon štěstí“. Proto konzumace i jen jediného grapefruitu denně dokáže navodit stav psychického povzbuzení. Na druhé straně jeden z nejdůležitějších účinků kyseliny listové (vitamínu B9) spočívá v tom, že je schopna obnovit naši psychickou i emocionální rovnováhu. Právě z tohoto důvodu může sklenice čerstvé grapefruitové šťávy slazené medem vést téměř okamžitě k odstranění nepříjemného psychického rozpoložení.

Dýně

Tato zelenina má velmi vysoký obsah zinku, který podle názoru polských badatelů udržuje při životě nervové buňky a odstraňuje stavy duševní stísněnosti. Tento stopový prvek (zinek) je používán při přeměně aminokyseliny tryptofan na serotonin, který je, jak bylo řečeno, právem nazýván „hormonem štěstí“, přičemž někteří vědci tvrdí, že je součástí toho, co bychom mohli nazvat „tajnou chemií lásky“. Zralá dýně je výtečnou a chutnou delikatesou, jíme-li ji s medem a aromatickými bylinami. Dýni můžeme také oloupat, nakrájet na malé kousky a poté lehce opéci na olivovém oleji. K dochucení přitom můžeme použít různé aromatické byliny jako šalvěj, rozmarýn, bazalku, mátu a další koření (koriandr, fenykl, kmín, anýz, skořici či vanilku). Zinek obsažený v dýni je zodpovědný za činnost chuťových papil a čichových buněk, stejně jako receptorů zrakového aparátu. Tímto způsobem zinek v dýni přispívá ke zlepšení schopnosti vidění i chuťového a čichového smyslu. Proto čím více si budete vychutnávat specifické aroma lahodně připravené dýně, tím více vaše náklonnost k ní (značně) poroste.

Špenát

Špenát pochází původně z Persie a má úctyhodnou historii. V 7. století poslal král Nepálu špenát jako dar do Číny. V 11. století se dostal s Maury do Španělska. Poté dorazil do Anglie a byl označen jako „španělská zelenina“. V 16. století byl špenát jedním z nejoblíbenějších druhů zeleniny na francouzském dvoře. Ke konci první poloviny minulého století se špenát proslavil díky známému hrdinovi kresleného filmu, Pepkovi Námořníkovi, kterého vytvořil kreslíř E. C. Segar. Špenát je příbuzný s řepou a obsahuje velké množství kyseliny listové, vitamínu skupiny B (vitamín B9), který je rozpustný ve vodě a velmi důležitý pro udržení psychické rovnováhy. Ostatně dokonce i samotný pojem folacin (kyselina listová) pochází ze slova „folium“, latinského výrazu pro „list“, neboť kyselina listová se nachází především v zelené zelenině, jako je špenát. Denní porce špenátu je velmi prospěšná pro odstranění depresivních stavů. K tomu ještě dodejme, že špenát je vynikajícím ochranným prostředkem pro naše nervy. Pravidelná konzumace syrového špenátu ve formě salátu či špenátu vařeného vede ke zlepšení mozkových funkcí.

Květák

Květák pochází z Anatolie. V Evropě se začal pěstovat na počátku 16. století. Je to zelenina velmi bohatá na vitamín C. Výživa, která je chudá na vitamín C, brzdí tvorbu dopaminu, který zodpovídá za příjem železa. Železo podněcuje celkovou energii organismu. Dopamin má vliv i na kontrolu celkového dobrého zdravotního stavu. Jedna současná britská studie prokázala, že 100 g syrového květáku poskytne organismu 70  mg vitamínu C, přičemž toto množství výtečně povzbudí dobrou náladu. Květák navíc obsahuje také značné množství kyseliny listové (vitamínu B9). Pokud z tohoto důvodu sníme večer, před spaním, porci syrového květáku s trochou zakysané smetany a něčím křupavým, např. kukuřičnými lupínky, budeme poté moci pocítit stav hlubokého klidu, který nám v nadcházející noci zajistí klidný a zotavující spánek.

Houby

Orientální kultury je používaly nejen jako potravinu, ale také k terapeutickým účelům. Houby jsou velmi dobrým zdrojem vitamínu B2 (riboflavinu) a vitamínu B3 (niacinu). Vitamín B2 spolupůsobí při velkém počtu procesů vytvářejících energii. Z tohoto důvodu je pokrm z hub velmi ceněn pro své regenerující účinky. Na druhé straně může nedostatek niacinu (vitamínu B3) vést k výskytu depresivních stavů. Je-li hladina niacinu v těle nízká, vyrábí si tělo vitamín B3 z tryptofanu. V takovém případě z něj zbývá mnohem menší množství, které lze přeměnit na serotonin. Tato reakce není z hlediska udržení dobré nálady a psychické rovnováhy příznivá. Protože houby mají velký obsah niacinu (vitamínu B3), je jejich použití ve stravě velmi užitečné. Můžeme je připravit s olivovým olejem a poté grilovat. Některé houby, jako např. žampióny, lze jíst dokonce i syrové v salátu.

Avokádo

Avokádo je známé jako potravina již více než 7000 let. Inkové a Aztékové si jej velmi cenili pro jeho měkkou konzistenci a četné blahodárné účinky. Avokádo obsahuje mnoho draslíku, foláty, karotenoidy a vitamín B6 (pyridoxin). Miska avokáda nakrájeného na malé kousky (146 g) obsahuje 874,54 mg draslíku, 90,37 mg folátů a 0,41 mg vitamínu B6 (pyridoxin). Z tohoto pohledu můžeme říci, že avokádo je vynikajícím zdrojem draslíku. Takto čelí stavu fyzické únavy a vyvolává celkový stav klidu. Podobně vitamín B6 obsažený v avokádu přispívá rovněž k udržení psychické i psychosomatické rovnováhy. Hraje roli při dekarboxylačních procesech, v jejichž důsledku vznikají aminy, které předcházejí neurotransmiterům (noradrenalinu a serotoninu). Z toho lze usoudit, že samotné čerstvé avokádo, nebo jako přísada do salátu ze syrové zeleniny či ovoce společně s rajčaty, houbami nebo dýní, je jako blahodárně působící „rostlinné máslo“, které velmi rychle odstraní depresivní stavy, podrážděnost, stavy úzkosti či mentální neklid.

Mrkev

Pěstování mrkve a její používání ve stravě známe již po tisíciletí. Je vynikajícím zdrojem beta-karotenu, vitamínu A a vitamínu C. K tomu ještě dodejme, že jedna současná britská studie prokázala existenci vztahu mezi nedostatkem vitamínu B7 (biotinu), který mrkev rovněž obsahuje, a stavy deprese či únavy. Je známo, že biotin (vitamín B7) hraje klíčovou roli v látkové přeměně glycidů, tuků a proteinů a rovněž přispívá ke stimulaci aktivity vitamínu C. Proto pravidelná konzumace mrkve, ať už ráno jako čerstvé šťávy, či jako součásti jídel přes den, přispívá k udržení našeho celkového dobrého stavu, a stejně tak i k zajištění zdravého psychického napětí. Beta-karoten z mrkve je velmi dobrým antioxidantem, což mrkvi propůjčuje regenerující schopnosti jak u mladých, tak u starých lidí. Můžeme proto jen potvrdit, že sklenice mrkvové šťávy je vždy vynikajícím řešením proti únavě.

Fazolové lusky

Zelené fazolové lusky jsou velmi bohaté na hořčík (28 mg hořčíku na 100 g fazolí). Podle jedné britské studie byl u osob s depresivními stavy prokázán nízký obsah hořčíku. Hořčík je významným faktorem, který přispívá k udržení psychické rovnováhy. Je dobrým uklidňujícím prostředkem pro nervový systém a má antidepresivní účinky. Hořčík je obsažen v téměř všech zelených druzích zeleniny, zvláště však ve fazolových luscích. Proto pokrm připravený z čerstvých fazolových lusků podstatně zvýší obsah hořčíku v těle a zároveň nám tak pomůže zůstat na pozitivní straně emocionální váhy. K tomu ještě dodejme, že hořčík z fazolových lusků komplexním způsobem ovlivňuje činnost mozku a stimuluje nervové buňky.

Vodní řasy

Řasy jsou prapůvodní rostliny, které provádějí fotosyntézu a mají velmi jednoduchou stavbu. Člověk je používal jako potravu již před 5000 lety, neboť mají velmi vysoký obsah živin. Řasy jsou velmi bohaté na jodid, který je vynikající pro stabilizaci tendencí k psychickým výkyvům, pro odstranění depresivních stavů a pro zvýšení celkové energetické úrovně. Řasy současně podporují mentální soustředění a stav bdělosti a pozornosti. Díky obsahu proteinu, který je větší než 50 %, se řasy používají při přípravě polévek a zejména při přípravě pokrmů z rýže a mnoha různých zeleninových salátů. U velkého počtu lidí řasy velmi často nahrazují některé druhy zeleniny.

Sladký sýr

Sladký sýr stvrzuje sladký spánek, protože je jedním z nejvýznamnějších zdrojů tryptofanu, aminokyseliny, která se používá při syntetizaci melatoninu, který proměňuje spánek na „sladký“, hluboce regenerující odpočinek. Tryptofan je jedna z deseti nejvýznamnějších aminokyselin, které organismus používá k syntezi proteinů. Hraje významnou roli v optimálním fungování nervového systému, především ve spojení s uvolněním, spánkem a přirozenou schopností odpočívat. Jedna z předností, které sýr přináší, je regulace chuti k jídlu. Přísun tryptofanu je velmi prospěšný při nespavosti. Tryptofan pozitivním způsobem ovlivňuje psychický a emocionální stav či jinak řečeno je zdrojem dobré nálady. Tryptofan působí také jako předchůdce serotoninu, neurotransmiteru, který pomáhá organismu upravovat chuť k jídlu, schopnost odpočívat a celkový psychický stav. Díky schopnosti zvýšit hladinu serotoninu se tryptofan používá k léčení velkého množství poruch, mezi jinými deprese, nespavosti a úzkostných stavů. Trpíte-li tedy nespavostí nebo depresivními stavy, nebo zrovna nemáte moc dobrou náladu, neváhejte a dejte si malou svačinu z celozrnného chleba a čerstvého sladkého sýra. Můžete si k tomu rovněž přidat i čerstvou nať petržele, která je sama o sobě vynikajícím zdrojem tryptofanu.

Kozí mléko

Kozí mléko má vysoký obsah vápníku: 500 ml kozího mléka obsahuje až 70 % doporučené denní dávky vápníku. Jak víme, vápník hraje významnou roli při obnově psychické a mentální rovnováhy. Z fyziologického hlediska je vápník velmi důležitý pro přenos impulsů na úrovni neuronů. Proto si včas vzpomeňte na to, že nedostatek vápníku vede často ke stupňování nervozity. Užívání čerstvého kozího mléka může být tudíž velmi užitečné, chceme-li si zachovat psychomentální rovnováhu. To je také jedním z důvodů, proč můžeme vápník nazvat v pravém smyslu slova „minerálem udržujícím stav klidu a vyrovnanosti“. Proto neváhejte a vždy, když pocítíte takovou potřebu, sáhněte po sklenici kozího mléka.

Jméno

Nadpis

 zbývajících znaků

Antispam: Jaké je hlavní město ČR?

Odeslat