Škola jógy MISA a život v ášramu

Úvod

Od revoluce v prosinci roku 1990 se stalo Rumunsko dějištěm duchovního rozvoje, který nemá na evropském kontinentě v moderních dějinách obdoby. Za obrovský úspěch, kterému se tamní škola jógy MISA (Mişcarea pentru Integrare Spirituală în Absolut, tj. Hnutí pro Duchovní Integraci do Absolutna) těší, může paradoxně částečně děkovat i represi komunistického režimu. Rumunsko bylo od roku 1982 jedinou zemí na světě, kde byla jóga postavena mimo zákon. Podle hesla „zakázaného chleba největší krajíc“ se do kurzů jógy okamžitě po jejich otevření přihlásily tisíce lidí. Je ovšem zřejmé, že toto prvotní nadšení nemůže samo o sobě vysvětlit fenomén MISA. Musela se k němu připojit jedinečná kvalita a praktičnost vyučovaného systému. Podle oficiálních údajů dosáhl do dnešního dne (konec roku 2007) počet osob navštěvujících tyto kurzy jógy čísla 35 000 v Rumunsku, k nimž je ještě třeba připočíst několik tisíc účastníků v šestnácti dalších zemích kde působí soběstačné, formálně samostatné, dceřiné školy jógy (v ČR je to sdružení Rezonance). V každé zemi jsou kurzy svou strukturou do určité míry přizpůsobeny místním specifikům, nicméně faktický obsah základního kurzu jógy zůstává nezměněn.

Zakladatel MISA: Gregorian Bivolaru

Osobností, která vdechla život myšlence jógové školy je její duchovní vůdce a mentor Gregorian Bivolaru, zvaný mezi jogíny "Grieg". Je autorem veškeré teorie provázející kurzy integrální jógy a ta je každý týden předávána cvičencům v podobě tištěných kurzů. Pro lepší představu o množství práce kterou to představuje uveďme, že v praxi to znamená že již osmnáct let píše každý týden přibližně sedm stran textu ve standardním formátu. Přitom jeho kvalita zůstává konstantní a skrze srozumitelnou syntézu nabízí hluboký vhled do tradičního jógového učení. Kromě toho je Grieg autorem dvaceti knih, k dalším dvanácti připojil komentář anebo předmluvu a dalších dvanáct přeložil. Jeho schopnost pracovat je legendární. Loni v létě, v rámci letního tábora jógy v Costinešti byla zveřejněna dvěstěpadesáti stránková brožurka "Základní tajemství milostných vztahů", kterou měl napsat během tří dnů nepřetržité práce. Dodávám, že se jedná o mistrovské dílo. Vedle toho zůstává organizátorem života celé školy jógy, pořádá přednášky a podporuje meditace, také osobně vede řadu lidí. Je rovněž poslední instancí v rozhodování o nakládání s hmotnými prostředky školy. Navíc, a podotýkám že to je unikum této školy jógy, se každý z účastníků kurzu může obrátit přímo na něj formou psaného dopisu.

Podle tradiční klasifikace náleží MISA do rodiny duchovních škol typu "kaula", to znamená že kombinuje organizační pyramidovou strukturu s duchovním bratrstvím. V pyramidové struktuře je Mistr následován svými nejbližšími žáky, kteří s ním musí "držet krok" a vytváří tak první stupeň této hierarchie. Ti kdo jsou na druhém stupni musí zase následovat ty z prvního, atd. K tomu se ovšem vztahuje moment boží milosti, kterýkoli žák, i ten nejposlednější, se může dostat do přímého kontaktu s Mistrem (anebo dokonce se samým Bohem!), aniž by k tomu potřeboval jakéhokoli prostředníka.

Samotná pyramidová struktura by nepodporovala stav duchovního bratrství, v němž už neexistují hierarchie a stupně, bariéry a vztahy podřízenosti, ale opravdové společenství srdcí (kaula) a byla by tak nedostatečná k popsání intimní struktury duchovní školy. Tento tradiční popis je v podivuhodném souladu s tím, co tvrdí moderní manažerské příručky, totiž že pro to, aby řízení společnosti dosáhlo maximální efektivity a stalo se tak „dokonalým“, má být manažer ve vztahu se všemi částečnými stupni a činnostmi společnosti. Podle úsloví, že strom se pozná podle plodů a člověk podle činů, si můžeme udělat představu jaký je Grieg výjimečný člověk.

Dodejme ještě, že jogín se pozná podle duchovních stavů. Griegův životopis uvádí, že jako dítě míval sny, v nichž byl vysoce realizovaným tibetským duchovním mistrem. Z těchto snů si zapamatoval jógové techniky, které začal s pozoruhodnými výsledky praktikovat. V jeho životě se objevily podivuhodně synchronizované události, které mu pomohly propojit události z jeho snů s událostmi každodenního života. Postupně se naučil rozlišovat význam těchto událostí a spojovat je do koherentního systému základních duchovních pravd. Tímto způsobem, praktikujíc o samotě, dosáhl ve velice krátkém čase celého souboru schopností, jež jsou obecně pokládány za paranormální. Všechny tyto zkušenosti dosáhly u něj kulminačního bodu ve věku 19ti let, kdy dosáhl konečného cíle a získal stav nejvyššího vědomí. Pro své žáky je duchovním Mistrem, ačkoli sám o sobě to nikdy neřekl. Pojí se k němu celá řada příběhů o působení jeho siddhi (paranormálních schopností), vyprávěná jeho nejbližšími žáky. Ačkoli i o tom on sám mlčí, natož aby takové věci projevoval před kýmkoli. Je pozoruhodné, že takřka každý, kdo se více zapojil do kurzu jógy, může vyprávět osobní příběh o tom, jak Grieg ovlivnil jeho život, nebo jak mu pomohl.

Vyučovaný systém jógy

Pod jeho vedením dosáhla škola jógy MISA nebývalé síly. Rozkvetla v celou duchovní akademii v níž se již nevyučuje pouze jóga, ale také filozofie Kašmírského Šivaismu (z níž jóga prezentovaná v MISA vychází), tradiční indické lékařství Ayurvéda, Tantrická alchymie, astrologie a další. Působí zde i celá řada zvláštních meditačních a jiných skupin, s odlišnými oblastmi zájmu. Za všechny zmiňme skupiny Shakti pro ženy, zaměřené k prohloubení sebepoznání žen a s nimi paralelní skupiny Vira, neboli duchovní hrdina, pro muže. Skupinu pro komunikaci se světem andělů, četné divadelní skupiny, snažící se vyjadřovat duchovnost uměním a další.

Samotný život jógové školy se odehrává především v kurzech jógy. Ty jsou strukturovány do ročníků a probíhají jednou týdně. Každé setkání trvá tři až čtyři hodiny (v ČR trvají kurzy pouze 2 hodiny) a skládá se z praktické a teoretické části, účastnící dostávají také tištěné kurzy. Vyučovaný systém jógy se nazývá integrální jóga a představuje kombinaci specifických tradičních metod používaných k harmonickému rozvinutí všech aspektů lidské bytosti: fyzické, emocionální, intelektuální a duchovní. Mezi formy jógy vyučované v rámci kurzů MISA patří:

• Hathajóga: ta zahrnuje zvláštní tělesné pozice s komplexními blahodárnými účinky (ásány), hlubokou relaxaci, kontrolu a rytmizaci dechu (pranajáma), základní očišťující procesy (kríje) a postupy mentálního soustředění.
• Karmajóga: cesta odpoutaného jednání, které umožňuje sladění jogína s boží vůlí. Plněním každodenních společenských povinností, bez připoutanosti anebo touhy obdržet výsledky činnosti, očišťuje jogínova karma neustále mysl a urychluje vnitřní pokrok. Tehdy, když jsou mysl a srdce dostatečně pročištěné, stane se karma dokonalým nástrojem v němž a skrze nějž se projevuje Bůh, aby uskutečnil ve stvoření určité činy. Jedná-li jogín neustále tímto způsobem, oživen vytříbeným duchem dávání se, překoná individualitu a prožívá stav spojení s Božským Vědomím.
• Bhaktijóga: cesta bezmezné lásky a odevzdání se Bohu a vůči božskému projevu, vůči duchovnímu učiteli, anebo dokonce vůči božské jiskře, která existuje v jakékoli lidské bytosti ve formě nejvyššího nesmrtelného Já (Átman). Skrze stálou lásku, v cítění i myšlení danou do služby božskému, se lidská bytost následně spojuje s božskou nekonečnou láskou a transcenduje tak svou omezenou osobnost a dosáhne stavu Kosmického Vědomí. Cesta Bhakti, anebo neomezené oddanosti, v níž soustředíme celou lásku na Boha anebo jeho rozličné projevy, může být praktikovaná kýmkoli. Nezbytná je pevná víra a neustálé připomínání si Boha, prostřednictvím lásky, kterou k němu cítíme.
• Rádžajóga: cesta intenzivního soustředění, hluboké meditace a naprosté kontroly mysli. Tato forma jógy se zakládá na morálním a etickém zdokonalení a na naprosté kontrole smyslů, která postupně vede ke stavu meditace, skrze nějž může být mysl osvobozená od nežádoucích mentálních rušení. Je-li tento stav pevně uskutečněn, jsou překonána všechna omezení a díky naprostému splynutí s myslí Makrokosmického Božství, prožívá jogín stav nejvyššího vědomí, neboli extázi zvanou v józe Samádhi.

Instruktoři kteří v MISA jógu učí procházejí dvouletým intenzivním školením, které je završeno praktickými a teoretickými zkouškami. Nakonec jsou ještě Griegem potvrzeni jakožto instruktoři.

Život v ášramu

Plným právem se dá říci, že kurzy jógy MISA navštěvují lidé všech společenských vrstev, nejrůznějších charakterů a zaměření. I jejich motivace jsou odlišné. Každý člověk v józe hledá něco jiného a jiným způsobem ji integruje do svého života. Najdeme zde lidi, kteří v józe vidí především prostředek k dosažení pevného zdraví, další, kteří si přejí rozvinout své schopnosti. Na kurzy přicházejí i businessmani, úředníci státní správy, právníci, lidé, o nichž se dá říci, že budují kariéru v nejrůznějších oblastech. Vztah jógového učení k hmotnému a společenskému úspěchu je pozitivní. Peníze jsou podle něj ve vztahu s vitální energií člověka a mají být používány moudře a bez připoutanosti. Každý člověk má svůj úkol na tomto světě, svou duchovní misi (svadharma). V Bhagavadgítě se tvrdí, že pro člověka je lepší vykonat , byť nedokonale, povinnost vlastní, než dokonale povinnost někoho jiného. Z toho důvodu platí, že co je u někoho dobré, může být u jiného hříchem. Jsou lidé, jejichž duchovní mise je v souladu s hmotným úspěchem, což platí dvojnásob v současné době, která je charakterizovaná duchovním úpadkem a je potřeba, aby duchovní energie pronikaly co nejvíce do světských struktur. Na druhé straně jsou i dnes lidé, kteří si přejí věnovat co nejúplněji svůj život duchovní praxi. Pro ně existuje alternativa života v mnišských a dalších podobných společenstvích. Také v rámci jógové školy MISA se nabízí možnost života v ášramu.

Indická jogínka Ma Ananda Moy napsala o životu v ášramu následující:

"ÁŠRAM je svaté místo, které v člověku probouzí myšlenky na božství. Záleží na vás, abyste v něm sádhanou, modlitbami, vznešenými myšlenkami a meditacemi udržovali velmi čistou atmosféru."

"Tím, že jste si zvolili tuto cestu jste zvítězili nad světem. Existuje jen jeden BŮH a jen jeden ÁTMAN k němuž se snažíte dospět. Ať vás proto nerozděluje žádný negativní cit, zlost nebo hádky; ať vás nerozdělí neporozumění ani nic jiného. Čím lepšími přáteli se stanete, tím více tolerance a pochopení budete k sobě navzájem mít. Pokaždé, cítíte-li dotčenost něčím, co bylo řečeno, vyplivněte ji, jakoby to byl jed. Všichni jste velmi dobří lidé. Ať ve vás každá kvalita, kterou na sobě navzájem nacházíte, rozněcuje ještě větší vnitřní nadšení."

"Jak záviděníhodně důstojný je úděl bytostí žijících v ášramu, chráněných před nesčetnými starostmi, zaměstnáními a problémy, které vyvstávají před běžným člověkem. Jaká podivuhodná šance se jim nabízí, aby se věnovaly své duši, aby dosáhly dokonalosti, aby se připravily na Nejvyšší Poznání! Ten, kdo překoná obtíže vzniklé spojením lidí rozdílného původu, z rozdílných podmínek a s různými povahami, brzy uvidí, jak se upevnila jeho trpělivost a schopnost jednat odpoutaně, jak se posílila jeho pokora a tolerance. Nestarejte se o nedokonalost ostatních, ale naučte se objevovat jejich dobré vlastnosti. Pamatujte, že to co vám působí utrpení je ve skutečnosti způsob, jak věci vidíte. Všechny vyvstávající potíže odpovídají vašemu karmickému dluhu. Je třeba pochopit, že způsob, jak se k vám lidé chovají – příjemný nebo odmítavý – je důsledek vaší karmy. Člověk se do tohoto světa rodí, aby sklízel plody předchozích životů; vše v BOŽÍM stvoření je třeba poznávat a vychutnávat do nejmenšího detailu. A tak je potřeba přijímat všechny naše radosti i starosti, protože ve skutečnosti přicházejí od NĚJ a pomáhají nám tak najít Pravdu. Veškerá karma je v JEHO vůlí, aby vás očistila a učinila hodnými toho, abyste se stali jedno s NÍM."
(tento krásný citát visel nějakou dobu na nástěnce v ášramu, v němž žiji).

V Bukurešti je v současné době kolem 40ti ášramů. Liší se velikostí a počtem obyvatel. Nejmenší z nich vznikly vlastně pouhou přeměnou z osobních bytů. Další byly zrekonstruovány anebo přímo vystavěny samotnou školou jógy. Většina z nich se nachází ve čtvrti zvané Ferentari, která je známa jako rómská čtvrť. Dlouho zůstávala ušetřená pozornosti plánovačů městské výstavby a je dá se říci zanedbaná. Z toho důvodu je tam nejnižší cena pozemků na území města.

Protipólem těchto spíše drobných "ášramků" je ášram Pipera, nazývaný tiskem také "Jogínská pevnost", ležící na opačné straně města. Je to dodnes největší ášram MISA, vzniklý rekonstrukcí zdevastovaného čtyřpatrového panelového domu s nástavbou pátého patra, kde se nachází sál na cvičení jógy schopný při přednáškách obsáhnout až 2000 lidí. Počet stálých obyvatel Pipery se pohybuje kolem 200, součet obyvatel všech ášrámů dosahuje přibližně 500. Nedaleko Pipery byl vystavěn druhý největší ášram zvaný Obor, který má rovněž vlastní sál a plní tak funkci duchovního centra.

Na Pipeře se bydlí po čtyřech osobách na pokoji o rozměrech 5x5 metrů. Muži a ženy mají pokoje oddělené. Původní vybavení ášramu je prosté: k dispozici jsou plechové police na šaty a osobní věci, matrace, jedna deka a prostěradlo. Ovšem obyvatelé mají naprostou svobodu v tom, jak své pokoje vybaví a tak někteří žijí takřka v luxusu. Sociální zařízení a kuchyně jsou společné. Z úsporných důvodů se zejména v zimním období vypíná v celém domě na určitou část dne elektřina a jsou určeny hodiny ráno a večer, kdy je k dispozici teplá voda. V dalších ášramech závisí podobné organizační záležitosti ve větší míře na dohodě mezi obyvateli a jejich schopnosti finančně přispívat, ale i tam má každý z obyvatel k dispozici pouze nejnutnější osobní prostor, zpravidla postel a vedle ní místo ke cvičení asán.

Obyvatelstvo ášramů je různorodé. Věkový průměr se bude v současnosti pohybovat lehce nad třiceti léty. Členové ášramů jsou ve většině lidé s vyšším vzděláním, ze sociálně zajištěných rodin. Najdou se ale také někteří, které tam přivedla těžká životní situace, zdravotní postižení, sociální ohroženost, apod. Najdeme zde také pestrou skupinu cizinců, mezi nimiž jsou početně nejsilnější Izraelci.

Pobyt v ášramu je buďto úplně anebo částečně zdarma. Život jeho členů se řídí základními pravidly vycházejícími z jógové tradice, které určují jejich soužití. Nejzazším smyslem těchto pravidel je aby se člověk naučil jednat tak, jakoby již dosáhl duchovního vysvobození. Mezi ně patří povinná účast na údržbě společného prostředí, určitá míra každodenní duchovní praxe a zapojení do života ášrámu skrze karmajógu. Samozřejmostí je zákaz alkoholu, tabáku a dalších podobných látek. Ve společné kuchyni se připravuje lakto-vegetariánská strava. Ta je stejně jako ubytování zdarma. Většinou se jedná o jednoduchá a výživná jídla. Podávají se tři chody denně s výjimkou neděle, kdy se drží půst. Strava má v jógovém učení důležitou roli, neboť se doporučuje mít harmonicky plné, zdravé a pružné tělo.

Povinný základ duchovní praxe jsou dvě hodiny hathajógy denně a hodina meditace. Tato cvičení jsou prováděna současně všemi členy ášramů a to od 19 do 21 hodin hathajóga a od 21 do 22 hodin meditace lájajógy. Společným cvičením se dosahuje posílení jeho účinnosti. Většina má ovšem i další osobní duchovní praxi, tzv. tapas, která přesahuje, někdy i několikanásobně, toto povinné minimum.

Karmajógu prováděnou členy ášrámů představuje většinou jednoduchá fyzická práce. Většina mužů pracuje na stavbě, jsou organizováni ve skupinách po dvaceti až třiceti. V době, kdy se žádný nový ášram nestaví, provádějí drobné opravy a vylepšení. Ženy jsou zaměstnány povětšinou úklidem a prací v kuchyni. Mimoto existují menší skupiny, jejichž práce pokrývá všechny nezbytné činnosti provázející život jógové školy. Je zde tiskárna, kde se tisknou kurzy jógy a další materiály, centrum ayurvédického lékařství, redakce jogínských časopisů, tým spojený se serverem MISA yogaesoteric.net, skupina překladatelů, knihovna MISA a další.

Velice krásným aspektem života v ášramu je, že člověk se zde často setkává s lidmi, kteří již dosáhli vysoké duchovní úrovně a jsou tak zdrojem inspirace pro ostatní.