Zbavte se žárlivosti: nadobro!

Ve skutečnosti existují vlastně jen dvě kategorie lidí: ti, kteří jsou žárliví a ti, kteří si to nepřiznají. Třetí kategorie je vyhrazena šťastným výjimkám, neobyčejným osobnostem, které dosáhly nad běžné limity, výjimečným lidským bytostem, jenž trvale zůstávají v božském světle a jimž se žárlivost stala prázdným pojmem. Ale o nich nebude tento článek. Bude o tobě, o mně, o všech, kteří někdy pocítili neblahý účinek tohoto jedovatého pocitu.

Z čeho je vlastně namíchán tento smrtící lektvar? Teoreticky nezná recept nikdo. V praxi jsou mnozí z nás skutečnými odborníky v jeho přípravě: silný sexuální pud ukrytý za láskou, impresivní dávka posedlosti, ustavičné srovnávání mezi tebou a těmi druhými a tolik ignorance, kolik je jen možné. Co postrádá tato směs je upřímnost. Pozor! Bez ohledu o jak malou dávku se jedná, účinek je devastující pro jakýkoliv milostný vztah, obecně pro každého člověka.

Masku nasadit

"Není všechno zlato, co se třpytí", jak se říká. Pokud musíš stále čelit své žárlivosti, znamená to, že láska je ti pouze záminkou pro pohlavní chtíč. Ale není se třeba strachovat kvůli instinktům. Co cítíš je naprosto přirozené. Nebe takto dalo vzniknout přitažlivosti mezi muži a ženami. Potud je vše v pořádku. Je zde ale něco jiného co vytváří drama: záměna lásky za sexuální touhu. Tak dlouho dokud jsi omezován touto iluzí, nezmůžeš proti žárlivosti vůbec nic. Existuje matematický princip, který to vyjadřuje: výsledek nemůže být správný, pokud jsou špatné vstupy. Co je možné udělat, když víš tuto pravdu? Čelit tomu! Dumat nad tím. Přemítat o tom, tam i zpět, a pokud k sobě budeš upřímný, dojdeš k závěru, že žárlivost kterou zakoušíš nemá co do činění s láskou, ale je o nejistotě, slabosti, závislosti a připoutanosti. Jenom takto máš šanci proměnit jed v nektar.

Masku sundat

Ať už máš k žárlivosti jakýkoliv postoj, jednu jednoduchou věc nelze přehlédnout: jak je ohyzdná. Pokaždé, když je něčí duše sužována touto nemocí, prochází subjekt vskutku deformující operací: oči ztrácí svou srdečnost a jasnost a současně se rysy obličeje začínají křivit do zmučených výrazů. Na subtilní úrovni se aura stává soudkem střelného prachu pro nebožáka na něm sedícího, čekajícího na příležitost, na důvod, záminku, cokoliv, jen už vybouchnout a zahltit toho druhého.

Další kapitolu tvoří zápas těžké váhy, alespoň na pět kol. Gong je zde nahrazen "hlubokými" otázkami jako: "Kde jsi byl poslední noc? Proč za sebou zavíráš dveře když telefonuješ? Čí to máš rtěnku na košili? Proč už mě nemiluješ? Proč mě nenecháš prohlédnout si tvůj diář? Viděla jsem, jak s na ni usmíváš, proč to nepřiznáš? "… Jakmile je vypuštěna, drží se negativní energie choreografie zápasících milenců, která může mít různou podobu: urážky mnohem horší než známe z rodinných seriálů, vyšetřování na způsob Sherlocka Holmese, nevinné talíře roztříštěné na kusy a někdy, při knockoutu, snad lidský stud. Není to potěšující, ale tak to je. Život v mnoha případech zahanbuje filmové scény.

Východiska

Jsou dvě různé perspektivy, jak se postavit k otázce žárlivosti. První je pohled etiky, psychologie a vědy. Ty zkoumají a nahlížejí na žárlivost utříděným, odděleným a převážně mylným způsobem. Což je důvod proč pokusy o její léčení selhávají.

Mnozí považují žárlivost za špatnou věc, ale přitom si stále myslí, že z lidského hlediska se jedná, pokud nepřekračuje hranice, o běžnou záležitost. Někteří ji považují dokonce za důkaz lásky. A čím větší žárlivost, tím větší láska, jak se mylně domnívají... To se týká mileneckého vztahu. Žárlivost může být ale také otázkou skupiny, společnosti. Někdo žárlí na souseda, protože je úspěšnější v podnikání, někdo na svého nejlepšího přítele, protože má krásnou manželku, lepší auto, anebo na svého kolegu v práci, protože byl právě povýšen. Ani v takových případech se na žárlivost nepohlíží jako na vadu, spíše je brána jako odrazový můstek vývoje. Soutěž! To je to klíčové slovo. Soutěžíme s každým a jsme ochotni obětovat i přátelství, jen abychom se dostali na vrchol. Vždyť je tak těžké se tam dostat, tak těžké se tam udržet…

Druhá možnost jak jí čelit je duchovní přístup. Je zcela jiný než ten předchozí, vyžaduje úplné nasazení, jednotnou vizi. To je důvod proč tu nebude žárlivost zkoumána či tvářena. Pochopení jejího pojmu prostě nepomůže. Ve starodávné jógové tradici jsou negativní emoce, mezi nimi i žárlivost, brány jako subtilní fenomény vyplývající pouze z jedné věci: z ignorance. Je to nedostatek sebepoznání a opravdové božské lásky, který vede k tak pokřivenému chování. A to nemůže být změněno dokud se lidská bytost neobrátí na cestu vnitřního hledání.

Základní omyly

• Zaměňujeme lásku za sexuální chtíč. To je jeden z nejzákladnějších omylů ve vztahu k osobě opačného pohlaví.
• Jsme si jisti že to není náš způsob přemýšlení co nám ubližuje, ale myšlenky toho druhého. Dvě ďábelské mouchy jednou ranou. Předáváme odpovědnost na někoho jiného, což nás ušetří potíží, transformace, na druhou stranu, tím že ji nebo ho viníme, emocionálně s naším partnerem manipulujeme.
• Namísto naprostého žití v  přítomnosti se obáváme nejisté budoucnosti: Co když půjde za někým jiným? Co když mě opustí? Přítomný okamžik je ohrožován neustálým strachem: Co bude dělat můj drahý/drahá zítra?
• Nebereme naše milované jako svobodné bytosti, které můžou jednat jak se jim líbí. Stále více a více se je snažíme omezovat, až z nich uděláme naše otroky. Takto ale především činíme sami sebe otroky našich tužeb.
• V omylu věříme tomu, že v lásce můžeme žít pouze společně s naším partnerem, že pouze ona nebo on je tím, kdo nám ji může zprostředkovat. Je pravdou, že milovaná bytost v nás může probudit vyšší pocity, ty ve skutečnosti ale nastávají pouze v nás a skrze nás.
• Mezi milenci existuje neustálá výměna energií, ať už dobrých nebo zlých. Opravdový ping-pong. Pokud si ani jeden z nich si nedává opravdový pozor na dopad negativních energií, může snadno nastat i bez povšimnutí, pokud neprovádíme introspekci. V auře milenců nemusí vždy nutně vzklíčit semínko žárlivosti, ale bez pozornosti a upřímného duchovního rozlišování můžou snadno jeden druhého nakazit.
• Lidé si myslí že vědí, co je to skutečná láska a že ji plně prožívají, následky jejich omylu jsou puklá srdce, osudová trápení z lásky (mezi nimi i žárlivost). Tvrdí že jsou vychováni v takových ideálech a že spolu s nimi rostou. Ale tak se to nemá. Spíše než že by byli opravdově oddaní, většina žárlivých osob žebrá: když ty mi dáš, já tobě dám, když ne…
• Když jsme opravdově zamilováni, chce se nám skákat radostí, všechny objímat, smát se tak moc, jak můžeme. Tato nakažlivá radost je měřítkem lásky. Posléze, někde, někdy, ani nevíme jak, nastala změna, zvrácená proměna této radosti. V těch dnech nám nestačí ke štěstí někoho milovat, musíme jej k tomu vlastnit. Neobvyklá, perverzní uspokojenost. Nejsme šťastni prostě proto, že ten druhý je, ale jen když je můj, se mnou. Tento zlom se objevuje v historii páru poměrně brzo. Na začátku se nestaráme o to, co náš milenec či milenka dělá. Uběhnout týdny nebo měsíce a najednou se můžeme zbláznit kvůli hromadě gest, stáváme se podezíravými, svárlivými nebo žárlivými. Jedná se o jasné signály, že jsme právě skoncovali s láskou. Taktovku přebírá posedlost a my tančíme, jak ona chce.

Praktická rada

Abys zvítězil nad žárlivostí, musíš na ni totálně zapomenout. Nebojuj s ní. Nemysli na ní. S čím vlastně bojovat? S tvojí vymyšlenou představou lásky? Se snovou realitou? Raději by jsi měl rozžehnout svíci, zapálit oheň opravdové lásky. Jakmile vzplane, žárlivost a posedlost se sami rozplynou. Je to jako když rozsvítíš světlo v pokoji a pak se podivil, kam se poděla tma. Nemůže existovat spolu se světlem. Stejné je to se žárlivostí, nemůže dýchat stejný vzduch jako láska. Může být buďto jedno, anebo druhé. Proto je snazší postupovat touto cestou světla. Pokaždé když budeš cítit lásku, ponoř se do tohoto božského pocitu. Nechť prostoupí každý centimetr tvé bytosti, nechť tě očistí a pozvedne. A abychom skončili něčím pozitivním, můžeš v žárlivosti vnímat božské poselství, které říká: "To ještě není láska." Inu, raduj se, alespoň víš, že jsi na cestě…

Jméno

Nadpis

 zbývajících znaků

Antispam: Jaké je hlavní město ČR?

Odeslat