Ájurvéda – věda a umění léčby

Ájurvéda představuje celistvý systém přírodního léčitelství. V sanskrtu slovo ájurvéda znamená „věda o životě“: ayus je výraz pro „život“ a týká se základní energie života, veda se překládá jako znalosti nebo věda. Ájurvéda představuje neocenitelný skvost teoretických a praktických znalostí, které ukazují nejlepší způsoby, jak je možné zvýšit kvalitu lidského života. Tradiční ájurvédský systém pochází z Indie, kde se používá již více než 5 000 let. Dochované písemné zmínky z tohoto období dokládají, že je ájurvéda nejtradičnější starověká věda o léčení a udržování zdraví. Ájurvéda, dnes již velice dobře známá a rozšířená i mimo oblast Indie, položila v průběhu času teoretické a praktické základy, z nichž vznikaly další tradiční léčebné systémy a rozmanitá odvětví alternativní medicíny.

V současnosti je ájurvéda nejrozsáhlejším a zároveň nejsnadněji pochopitelným systémem přírodního léčení. Proto také zájem o ni roste v poslední době i ve většině západních zemí, kde se lidé zajímají především o to, jak prakticky aplikovat převratné terapeutické metody, které tato starověká věda obsahuje. Některé soudobé výzkumy dokonce naznačují, že by se ájurvéda pro svoji jednoduchost a dostupnost mohla stát nejrozšířenější přírodní zdravotní vědou této planety.

Rovnováha a harmonie

ajurveda1

Podle starověké ájurvédské vědy je zdraví dáno rovnováhou a harmonií mezi rozličnými vitálními silami, které podporují život člověka, a zároveň mezi mikrokosmem jeho bytosti a vnějším prostředím (makrokosmem), jehož je součástí. Ve vizi tisícileté moudrosti ájurvédského systému představuje osobní rovnováha a harmonie mezi člověkem a vesmírem jak vertikální, vzestupný a vývojový rozměr, tak i horizontální rozměr vzájemného působení. Lidské zdraví je tu dynamickým stavem. Je to projev rovnováhy a harmonie, které člověk prožívá na všech úrovních.

Pro někoho, kdo k tomu celým svým srdcem tíhne, představují rovnováha a harmonie zároveň podmínky pro dosažení komplexní vnitřní svobody, která umožňuje extatické splynutí s Bohem. Můžeme tak snadno pochopit, proč je pro každého, kdo si upřímně přeje prožívat naplno duchovní svobodu, důležité, aby si získal a udržel výtečné zdraví. Fyzické, psychické a mentální zdraví člověka tedy ovlivňuje jeho vizi božské Skutečnosti. Současně mu umožňuje, aby prostřednictvím rovnováhy a harmonie pochopil, že zdraví odráží základní podmínku pro dosažení duchovní dokonalosti a pro konečné splynutí s absolutnem.

V tomto ohledu jeden ze slavných ájurvédských spisů, Sušrutasamhita, uvádí: „Věda života (ájurvéda) je věčná a poskytuje zásluhy, proslulost, štěstí a dlouhověkost, zjevuje člověku smysl života a umožňuje mu vystoupat na nebesa (k Bohu).

Praktické způsoby léčby

Praktické ájurvédské metody jsou neinvazivní, netraumatizující a nejsou v rozporu s ostatními způsoby léčení. Mohou bezpečně podporovat účinky téměř všech ostatních léčebných postupů, a proto je možné, abychom je používali zároveň s konvenčními způsoby léčby. Nehrozí tu přitom riziko vedlejších účinků. Ájurvéda zahrnuje tyto oblasti:

  1. Ájurvédské procedury pro relativně zdravé jedince (kteří netrpí žádnými závažnějšími onemocněními). Jedná se o metody, které preventivně chrání před propuknutím nemoci a současně přispívají k harmonizaci bytosti.
  2. Ájurvédské procedury pro jedince, které již postihla nějaká nemoc. Tyto metody jsou v prvé řadě navrženy tak, aby odstranily daný problém či problémy. Abychom je mohli použít, musíme ale znát systém ájurvédy do hloubky.

Jak známo, každá lékařská věda sleduje dva záměry: 1) ochránit nás před propuknutím nemoci (což zahrnuje i posilování zdraví) a 2) léčit nemoci, pokud se již projevily. Prevence je vždy lepší a má přednost, neboť je mnohem moudřejší dávat pozor, abychom nešlápli do bahna, než si potom čistit boty. Z pohledu mnoha lidí je bohužel moderní medicína vědou, která léčí nemoci, takže pokud nejsou nemocní, nevidí důvod, proč by měli navštívit lékaře. To dokládá, jak v dnešní době lidé pojímají „zdravý životní styl“. Většinou, co se zdraví týče, ponecháváme věci náhodě, a když nás zasáhne nemoc (což se stane, neboť naše tělo nefunguje nahodile, ale vždy sleduje velice přesné zákonitosti), vnímáme to jako nespravedlnost, ránu osudu či prostě smůlu – nikdy ne však jako následek vlastního pochybení.

V minulosti byl ten, kdo se věnoval ájurvédě, považován za skutečného léčitele, pouze pokud lidé, o které pečoval, nikdy neonemocněli. Každý, kdo si přeje uplatňovat poznatky ájurvédy, začíná tím, že poznává metody prevence. Jsou to postupy, které máme používat, abychom se vyvarovali onemocnění. A pokud se i přesto objeví nějaká inklinace k nemoci, musí být zavčas podchycena, dokud se ještě nerozvinula natolik, aby stihla způsobit škody na fyzické úrovni. Všechny preventivní metody pro udržení zdraví jsou zahrnuty v odvětví ájurvédy, které se nazývá svasthavritta. Ájurvéda totiž obsahuje celou řadu léčebných i preventivních metod, které se aplikují různými způsoby na základě konstitučního typu každého člověka. Hlavní skupiny praktických metod ájurvédy jsou:

  1. moudré používání léčebných bylin (fytoterapie)
  2. zdravé stravování vycházející z konstitučního typu (dietoterapie)
  3. terapeutické používání barev a oblečení (chromoterapie)
  4. léčebné používání krystalů (terapie krystaly)
  5. léčivá síla zvuku (muzikoterapie)
  6. používání přírodních aromat (aromaterapie)
  7. jednoduché metody tělesného očišťování (paňčakarma)
  8. tradiční ájurvédská masáž (abhyanga)
  9. léčivá moc psyché a mysli (psychoterapie)
  10. znalost subtilních astrálních vlivů (ájurvédská astrologie)
  11. praxe jógových pozic (hathajóga)
  12. hluboká meditace a modlitba (dháraná)
  13. zkvalitnění a blahodárné uzpůsobení životního stylu

Prostředky používané v ájurvédě

ajurveda2

Ájurvéda pracuje s léčebnými prostředky, které jsou přirozené, dostupné a snadno použitelné. Zároveň je velmi důležité, jaký máme vnitřní postoj a jak vnímáme proces léčení. Konkrétní léčba a harmonizace se vždy odvíjí od toho, v jakém stavu jsou subtilní vitální síly daného člověka. Nelze léčit jednu nemoc pokaždé stejným způsobem, ale přistupuje se k ní na základě vnitřního rozložení vitálních sil pacienta.

Důležitý je výběr stravy a způsob, jakým si člověk připravuje jídlo. Ájurvéda sleduje základní subtilní povahu potravin, např. chuť, čistotu, zda jsou lehce, nebo těžce stravitelné, zda ochlazují, nebo zahřívají, a podobně. Podle povahy potravin a typu člověka se volí úprava jídelníčku, stanoví se, co je vhodné omezit, nebo naopak podporovat. 

Ájurvédský systém je také známý používáním širokého spektra bylin a koření. Rostliny v sobě obsahují látky, které jsou důležité i pro lidský organismus. Využitelné látky mohou být v určitém množství přínosné a mohou harmonizovat všechny úrovně bytosti, v jiném množství, nebo pokud je někdo používá nevhodně, mohou naopak člověku ublížit. Ta samá látka může stabilizovat a uzdravovat, ale i rozvracet a působit škodlivě, pokud je podána v nepřiměřeném množství. Ájurvédská praxe vybírá bylinky podle jejich ryzích účinků, které v nás vyvolávají vytříbenější stavy vědomí a umožňují nám, abychom se vyvíjeli i duchovně.

Byliny a koření se před podáním různými způsoby upravují. Nejznámější jsou čaje, varné výluhy a maceráty (studené výluhy), kterým se dává přednost kvůli bohatšímu obsahu vyluhovaných látek. Pro zevní použití jsou typické masti nebo krémy obsahující pojivé složky, jako jsou živočišné tuky, včelí vosk nebo rostlinné pryskyřice. Tinktury obsahují bylinkový výtažek v alkoholu. Těm, kteří nechtějí konzumovat alkohol, se doporučuje, aby jeden den nechali tinkturu v otevřené nádobě, díky tomu alkohol vyprchá. Bylinkové olejíčky se míchají s medem nebo i se sypkou směsí bylin. Bylinné sirupy se přidávají do vody a konzumují se v tekuté podobě. A v neposlední řadě používáme bylinky a koření na dochucování jídel nebo pro přímou spotřebu.

Největší přínos však ájurvéda spatřuje v používání bylin ve formě prášku. Usušené byliny nebo jejich konkrétní části (nejčastěji kořen, květ nebo plod, list či nať) se semelou na prášek, který se v určitém množství pravidelně podává pod jazyk. Na spodní straně jazyka se totiž rostlinné látky rychle vstřebávají přímo do krve. Dlouhodobým a pravidelným používáním se takto sladíme s energií dané rostliny a její vliv se postupně rozšiřuje do celé struktury naší bytosti.

Procedury a techniky

ajurveda3

Ájurvédské procedury léčby a pročišťování jsou často shodné s jógovými technikami, jako je např. šankhaprakšálana (vyprázdnění a pročištění celého trávicího traktu), vamanadhauti (vyprázdnění a pročištění žaludku), krijájóga (očistné techniky – např. mytí očí, zubů a dásní nebo průplachy nosu, slunění a studená koupel či sprchování), bastikrijá (pročištění dolní části trávicího traktu), provádění půstů – ať při nich popíjíme zeleninové šťávy nebo bujónů a ovocných šťáv, nebo držíme tzv. černý půst, kdy pijeme pouze vodu. Doporučené je postit se jeden den v týdnu, a to buď celých 24 hodin, nebo od svítání do soumraku. Významnou metodou je i vodní terapie, při které ráno vždy nalačno vypijeme naráz 1,5 až 2 litry pramenité vody, a také urinoterapie. Všechny tyto techniky lze praktikovat bez umělých pomůcek, přitom jsou často účinnější než moderní procedury.

Jako příklad můžeme porovnat šankhaprakšálanu a klystýr. Abychom provedli klystýr celého trávicího traktu, neobejdeme se bez pomůcek pro výplach žaludku a střev. Během zákroku navíc nemůžeme do procedury aktivně zasahovat a nezbývá nám nic jiného, než abychom pasivně čekali, až všechno skončí. Šankhaprakšálanu můžeme naopak sami korigovat a podle svého vnitřního rozpoložení reagovat na vzniklou situaci a sami kontrolovat celý očistný proces. Na základě zkušeností praktikujeme tuto techniku tak, abychom se při ní cítili pohodlně a završili ji s co nejlepšími účinky.

Léčení s využitím ájurvédského přístupu může obnášet i pomoc odborníka, který nás provádí složitějšími léčebnými terapiemi. Po osobní diagnóze lze vhodně kombinovat léčebný postup za doprovodu kompetentního léčitele nebo ájurvédského lékaře. K oblíbeným praktikám patří ájurvédské masáže, při nichž se využívají hodnotné olejíčky nebo jiné bylinné směsi.

Léčba je proces transformace

Každý z nás by si měl uvědomit, že uzdravování je procesem transformace, kdy se nevracíme zpět do stavu před onemocněním, ale nastolíme rovnováhu a harmonii a pochopíme příčiny onemocnění. Díky tomu nemoc natrvalo odstraníme a vnitřně se pozvedneme. Každou terapii by měly doprovázet optimistický přístup, dobrá nálada a víra v uzdravení, které zázračným způsobem urychlují každou léčbu.

Použité pojmy ze slovníku:

NAHORU