Ganéša - bůh se sloní hlavou

Rubrika: Mytologie

Autor: Ioana Caragheorgheopol

Výraz „Ganéša“ se skládá ze dvou slov, prvním je GANA, což v překladu znamená „veškeré bytí, které má jméno a formu“. Druhým je slovo ISHA, které se překládá jako „Pán“, nebo také „Mistr“. Ganéša je jméno, jež bylo dáno druhému synovi Šivy, neboť právě on se stal pánem veškerého světa.

Ganéša, nebo také Ganapati, je nesmírně populárním bohem v Indii. Je vzýván za účelem odstraňování překážek, hlavně na počátku všech důležitých věcí a činů, jako je třeba cestování, stavba domu, psaní knihy nebo jen dopisu, ale také pro obdržení paranormálních sil a schopnosti rozlišování. Je rovněž bohem vzdělání, poznání a moudrosti, literatury a také krásných umění.

Veškeré duchovní rituály v hinduistické tradici začínají právě vzýváním boha Ganéši. V tantrické tradici se pak Ganéša považuje za ochránce a vůdce milostných vztahů, které se snaží vést k duchovnímu směřování. Je na něj pohlíženo jako na ztělesnění tantrických mysterií.

Podoba Ganéši

Ganéša bývá nejčastěji zobrazován jako malá zavalitá postava s velkým kulatým břichem, čtyřma rukama a sloní hlavou s jedním klem. Ve svých rukách drží nejčastěji sekyrku (ankush), oprátku (sash) a někdy také lasturu. V některých zobrazeních dělá čtvrtou rukou gesto, jímž dává najevo boží náklonnost, ale někdy bývá vyobrazen, kterak v ní drží ladhu (cizrnné cukroví) nebo lotos. Jeho oči září jako dva drahé kameny. Buď jede na, nebo je doprovázen krysou, která je vlastně démonem, jehož Ganéša dříve porazil a poté ho přijal jako svůj povoz.

Takové zpodobnění nemusí působit na racionálně založenou mysl příliš atraktivně. Zvířecí hlava a tlusté tělo přitahují pozornost dětí, avšak pro ty, kteří se již považují za dospělé, působí často směšně. To je však velký omyl, který nás někdy dokáže skrze jeho zevnějšek oklamat, neboť Ganéša je i patronem vytříbených bytostí, které nepodléhají iluzi podoby. Bohužel, kdo v něm není schopen spatřovat božské a je takto ošálen jeho zevnějškem, se stává obětí své těkavé mysli, což samo představuje jednu z největších překážek na duchovní cestě. Vnímání Ganéši jakožto božské síly má za následek kontrolu a zklidnění mysli, stejně tak dobře jako rozptýlení pochyb.

To je také důvod, proč je Ganéša chápán jako nejvhodnější božstvo k odstraňování překážek. Víra v něj vytváří ohromnou sílu, která mění směr obvykle klesajícího proudu energie v nás, jenž se tak obrací vzhůru a dovoluje takto aktivaci vyšších silových center v naší bytosti. Božský Ganéša je neoblomný. Dává pevnost a stálost těm, kteří na něj meditují při počátku všeho světského i duchovního konání.

V Mugdala Puráně se praví: „Ganéšovo lidské tělo představuje TVAM (ty - jsi), sloní hlava je TAT (Brahman - Bůh) a společně značí jednotu mezi těmito dvěma aspekty. Ganéšovo tělo je tedy viditelnou manifestací nejvyšší reality Boha, což je vyjadřováno slavným „TAT TVAM ASI“, tedy: „Ty jsi To (Brahman či Bůh).“

Jiným vysvětlením je, že Ganéšova hlava obecně vzato představuje Átman (nejvyšší skutečnost), zatímco jeho tělo od krku dolů symbolizuje máju, princip jevové existence. Prolnutí Átmanu do jevového světa je dosaženo skrze mysl a řeč.

Legenda o sloní hlavě

Existuje samozřejmě řada esoterických vysvětlení ohledně jeho sloní hlavy. Slon je silný, ale také vždy klidný. Je jedním z mála zvířat, která jsou si vědoma sebe sama a která mají dokonce i svoje pohřební rituály. Navzdory své ohromné síle je slon vegetariánem.

Purány předkládají mnoho verzí Ganéšova narození, jeho původu a sloní hlavy. V Šiva Puráně se praví, že Ganéša byl stvořen z masti určené ke koupelím (ubtan), kterou Párvatí, Božská matka, sňala ze svého těla. Jednoho dne si prý Párvatí během přípravy své koupele uvědomila, že chybí strážce jejích apartmá. Proto sňala ze svého těla kousek mýdla a vymodelovala z něj dítě, kterému pak vdechla životní sílu (pránu). Toto dítě pak pověřila úkolem, aby se stal jejím strážcem a poučila jej o tom, aby nepouštěl kohokoli k branám paláce. Tento dětský strážce uposlechl matčina slova a posadil se venku před palác s žezlem v ruce.

Právě v tuto dobu se Šiva rozhodl, že svoji milovanou ženu Párvatí navštíví, a přišel k paláci. Protože mu malý strážce bránil ve vstupu, Šiva se na něj rozzlobil a chlapci pohrozil, ten však byl velice neoblomný a mohl být poražen jen s podporou démonů a bohů současně. Šiva se pak nesmírně rozzuřil a usekl chlapci svým trojzubcem hlavu. Když jeho Božská Matka zjistila, co se stalo, byla velmi nešťastná a požádala Šivu, aby ho přivedl znovu k životu. Šiva tedy začal pátrat po nějakém dítěti, které by spalo směrem k severu, aby mu usekl hlavu a umístil ji na mrtvé chlapcovo tělo. Byla však noc a všechny matky spaly a své děti svíraly pevně v náručí, proto nemohl Šiva vzít hlavu žádného z nich. Nakonec však spatřil malé slůně, jak klidně spí vedle své matky zády k sobě a rozhodl se tedy dát přednost této možnosti. Vzal hlavu slůněte a spojil ji s tělem chlapce, který střežil palác a takto jej přivedl zpět k životu.

Šiva dal chlapci jméno Ganapati, učinil jej vůdcem svých vojáků a rozhodl, že by ho měl každý člověk uctívat před tím, než vykoná nějakou významnost činnost.

Jiná verze praví, že Ganéša se narodil jako laskavost udělená Párvatí za to, že věnovala své modlitby Višnuovi. Božská Matka potom pozvala všechny bohy a polobohy, aby její dítě navštívili. Přišli tedy a se zájmem si dítě prohlíželi - všichni až na Šaniho (personifikace planety Saturnu), který se díval jen na zem, protože byl proklet svou ženou tak, aby se každá bytost, které se podívá do očí, proměnila v popel. Božská Matka však byla přesvědčena, že ani Šaniho oči nemohou dítěti navzdory prokletí ublížit a poprosila ho, aby se na dítě přeci jen podíval a požehnul mu.

V okamžik, kdy se tak stalo, se však hlavička dítěte skutečně proměnila v popel. Višnu ale odletěl pryč na svém Garudovi (bůh s hlavou orla, tradiční povoz Višny) hledat podle znamení Brahmy dítě, aby mohl přinést jeho hlavu. Hlava, se kterou se vrátil, byla právě hlavou slůněte.

Existuje celá řada jiných příběhů z různých dob (kalpas), týkajících se Ganéšova narození, ale všechny obsahují fakt, že je výtvorem božské síly, buďto Šivy nebo Šakti. Byl stvořen, aby mohl ochraňovat palác Božské Matky. Je tedy také jediným, skrze nějž je nám dovoleno se k Ní dostat.

Symbolika chobotu a klu

Chobot je nebývalým nástrojem. S jeho pomocí odstraňuje Ganéša překážky z aspirantovy cesty. Jeho směřování na levou stranu, pravou stranu či do samotného středu je spojeno s principem tří subtilních energetických kanálů: ida nádí,  pingala nádí a sušumná nádí. Když je zdvihán do nebe, znamená to vzestup a ustálení kundaliní na úrovni sahasráračakry. V tantrické tradici jsou chobot a smyslná sloní ústa spojována s mužskými a ženskými pohlavními orgány.

K jedinému klu se váže také několik legend. Jedna z nich hovoří o tom, že ten druhý byl zlomen, když Ganéša zabil démona pýchy (Madasura). Jiná legenda praví, že kel byl zlomen proto, aby jím mohla být napsána Mahábhárata. Ganéšův kel je symbolem Jednoty.

Vítězství nad nižšími vášněmi.

Ganéšovi uši, jež se podobají velikým vějířům, mají taktéž filosofický význam. Tak jako vánek odděluje zrno od plev, symbolizují sílu rozlišování mezi konečnou realitou (Brahman) a mezi světem iluzorních jevů (mája).

Ohledně krysy, která je součástí tradičního zobrazování Ganéši, se říká, že to byl původně démon ješitnosti a neomalenosti, který byl bohem poražen. V hinduistické tradici existuje mnoho legend týkajících se nejrůznějších démonů, kteří byli vyhnáni či poraženi Ganéšou, a proto může jeho vzývání pomoci člověku zvítězit nad nižšími tendencemi osobnosti, jako je pýcha, marnivost, sobectví, hněv, arogance, apod.

Kosmické vejce v břiše

Existuje také legenda ve spojitosti s Ganéšovým vyčnívajícím břichem. Říká se, že bůh hojnosti a bohatství (Kubera) jednou pozval božský pár Šivu a Šakti na večeři kvůli tomu, aby se mohl vychloubat svým blahobytem. Oni jeho pozvání odmítli a doporučili Kuberovi, aby se místo nich pokusil nasytit jejich syna Ganéšu. Kubera se jen zasmál a pravil: „Dokážu nasytit spoustu dětí, jako je tohle!“ Ganéša se tedy u něho klidně posadil ke stolu a začal jíst.

Nejprve snědl všechno jídlo, pak začal jíst i nábytek a poté i palác. Kubera byl vyděšen, když v tom mu Ganéša navíc vesele řekl: „Slíbil jsi mým rodičům, že mě nasytíš, takže teď musím sníst také tebe.“ Kubera uprchl pryč a požádal Šivu o pomoc. Ten mu dal plnou hrst rýže a pravil mu, aby ji skromně nabídl Ganéšovi. Kubera se tedy vrátil zpět do paláce. Mezitím Ganéšův žaludek vyrostl do opravdu gigantických rozměrů, byl však stále v dobré náladě a při chuti. Až když mu Kubera skromně nabídl misku rýže, jeho hlad se konečně utišil.

Ganéša bývá zobrazován v této podobě také proto, že je nositelem Brahmandy (vesmírného vejce) ve svém břiše.

Patron stoupenců Šivy

Existuje poučný příběh, který odhaluje způsob, jak se stal tento bůh patronem „ganas“ - stoupenců Šivy z hory Kailas a obecně všech bytostí, a tak získal své jméno „Ganéša“.

V pradávných časech byl Šiva jediným Pánem všech bohů, polobohů, lidí, démonů, zvířat, hladových duchů a všech ostatních existujících bytostí. Ale protože prodléval nepřetržitě v božské extázi (samádhi), byla s ním pro všechny bohy a ostatní bytosti velice obtížná řeč. Kdykoliv měli nějaké problémy, museli strávit dlouhé hodiny zpěvem hymnů, velebením a modlením se k Šivovi, aby znovu získal obyčejný stav vědomí. Z toho důvodu Ganas cítili, že potřebují jiného vůdce, jehož by mohli snadněji požádat, aby řešil jejich problémy a aby je ochraňoval v časech nouze.

Přišli tedy s touto záležitostí k Bráhmovi, ale on sám jim nedokázal pomoci a poprosil tedy o pomoc Višnua, aby přesvědčil Šivu, aby jmenoval nového Ganapati (vůdce Ganas). Višnu navrhnul, aby byl vybrán jeden z jeho synů: Kartykeya (jenž je znám jako Subramaniyam) nebo Lambodar. Aby zjistili, který z těchto dvou si více zaslouží titul Ganéša, vybrali všichni bohové a polobohové k tomuto ustanovení zápas.

Ve stanovený den se všichni shromáždili na místě zápasu, Višnu byl rozhodčím. Šiva a Párvatí, kteří byli také přítomni, se usadili v samotném středu. Ve stanovenou chvíli Višnu soutěž odstartoval. Oba soutěžící měli vyrazit kolem vesmíru a ten, který by dorazil jako první, by získal titul Ganéša, Pán všech Ganas (bytostí).

Po startu odletěl Kartikeya pryč na svém nesmírně rychlém pávovi, aby obletěl celý vesmír tak rychle, jak je to jenom možné. Ganéša však zůstal sedět na své kryse, aniž by se přitom pohnul z místa. Když Višnu takto Ganéšu viděl, vybízel ho, aby si pospíšil. Jeho naléhání se Ganéša jen zasmál a více se věnoval uctění nohou svého otce a své matky, až poté pokorně pozdravil i všechny ostatní přítomné bohy a polobohy a zvedl se na své kryse.

Všichni zůstali udiveni, protože Ganéša místo toho, aby odletěl do vesmíru, oblétl jen okolo Šivy a Šakti. Potom se vrátil na místo startu, poklekl před svými rodiči a pravil: „Můj úkol je splněn, měl jsem obletět celý vesmír.“ „Ne, nesplnil jsi úkol!“ vykřikovali ostatní bohové a polobohové. „Nikam jsi přece neletěl, jsi jen líný!“

Ganéša se obrátil na Višnua, ruce složil jako při modlitbě a pravil: „Vím, že ty rozumíš smyslu mého počínání, ale aby tomu mohli dobře porozumět i ti ostatní, musím ještě říci následující: dokončil jsem svůj úkol a obletěl jsem celý vesmír, neboť celý tento svět jevů, názvů a tvarů není ničím jiným, než projevem mé Božské Matky a mého Božského Otce. Oni jsou pramenem všeho, co existuje. Odletěl jsem k prameni, kterým je Pravda, esence veškeré existence a všech úkazů. Vím, že tento svět je oceánem relativního bytí a že je omylem beze smyslu popřít absolutní Pravdu tak, aby byl obletěn svět iluze. Můj bratr ještě stále krouží ve vesmíru. Až dojde k Pravdě, bude to ta stejná Pravda, která je jedinečná a vzhledem k níž vše ostatní je iluzí, včetně vás i mě.“

Toto sdělení přineslo záblesk opravdového porozumění jeho posluchačům, kteří byli celí udiveni a potěšeni nad jeho moudrostí. Schvalujíce jeho moudré rozhodnutí a poučné jednání, přijali tlustého Ganéšu za svého patrona. A zatímco Višnu už značil Ganéšovo sloní čelo symbolem vítězství (tilak), Kartikeya se vrátil zpět, znaven ze své cesty okolo světa. Rozzuřil se a protestoval proti Ganéšovu vítězství. Bohové však pověděli Kartikeyovi o jeho bystrosti a moudrosti a řekli mu také následující:

„Odletěl jsi směrem k hmotě, která je neskutečná. Obletěl jsi svět jevů, jehož existence je pouze relativní, a proto jsi nemohl přímo zakoušet konečnou Pravdu. To je zdroj. Svět úkazů je mája (iluze).“

Kartikeya si uvědomil, že byl májou ošálen a že jeho spěch do neustále se měnícího světa jevů byl marný a že i všechno jeho úsilí bylo marné, neboť se honil za přeludem. Kartikeya se choval jako všichni ostatní smrtelníci, kteří zaměňují svět názvů a tvarů za skutečnou realitu, čímž jsou lapeni májou. Přijal svou porážku a titul „Ganéša“ byl nabídnut tomu, jehož moudrost přesahovala hmotnou existenci.

Višnu rovněž rozhodl, že od tohoto okamžiku by měli všechny bytosti žádat o Ganéšovu přízeň na počátku veškerého svého počínání. Kdo jej vzývá tímto způsobem, nebude muset čelit překážkám během dosahování svých blahodárných cílů a jejich cesty budou jednoduché a bez těžkostí.

Jantra Ganéši

Meditace a koncentrace na jantru Ganéši poskytuje stav vnitřní rovnováhy.

Pozadí této jantry je pronikavě zelené. Zelená je směsicí teplé žluté a studené modré a proto je barvou rovnováhy. Delší soustředění se na zelenou dává vzniknout její doplňkové barvě červené. Červená je barvou lákající pozornost, je symbolem života a inspirace, revoluce a osvobození se od pravidel a omezení.

Osm okvětních plátků lotosu značí osm aspektů Prakrti (prvotní přirozené vlastnosti přírody), jsou to: 1. Éter, 2. Vzduch, 3. Oheň, 4. Voda, 5. Země, 6. Sattva, 7. Radžas, 8. Tamas.

Šesticípá hvězda je šafránové barvy a symbolizuje rovnováhu mezi mužskou a ženskou energií, vytvořenou vzájemným překrýváním mužského trojúhelníku s vrcholem směřovaným vzhůru a ženským trojúhelníkem s vrcholem směřovaným dolů.

Žlutý trojúhelník směřovaný vzhůru symbolizuje mužskou mízu (vitální esenci), elixír nesmrtelnosti. Barva tohoto trojúhelníku je totožná s barvou Ganéšovi pleti.

Bindu - bod, jenž je umístěný ve středu hlavního trojúhelníku, představuje samotného Ganéšu. Meditace na bindu je hlavním důvodem, pro který je jantra uctívána. Její barvou je zlatožlutá, která je současně vyzývající i relaxující.