Ing. arch. Michaela Elonie Dlouhá

instruktorka jógy Liberec, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Jako malá jsem často ležela v noci vzhůru a s otevřeným srdcem se oknem dívala na temnou oblohu. V těch chvílích čas jakoby nebyl anebo každá vteřina byla nekonečná. Prožívala jsem hluboké spojení s něčím věčným, nadosobním.

S jógou jsem začala o mnoho let později – vzpomínám si na svou první hodinu: nemohla jsem najít správnou adresu a v jednu chvíli jsem to už chtěla vzdát a vrátit se domů. V ten moment jsem ale jasně pocítila, že mě obklopují vyšší síly, které mě vehementně podporují, abych cestu našla. Měla jsem pocit, jakoby mě na kurz někdo dovedl nebo spíše donesl.

Stala jsem se dobrým studentem, málokdy jsem vynechala lekci. Po nějakém čase jsem zůstala ve svém ročníku kurzu sama, ale nikdy už mě nenapadlo duchovní cestu opustit. Začala jsem pravidelně cvičit. Vedli jsme v té době s mým prvním učitelem po kurzech dlouhé večerní debaty o všem, co mě zajímalo, za což jsem nyní velmi vděčná.

Ve třetím ročníku jsem se stala instruktorkou a začala vést své první kurzy v Liberci, kde jsem se podílela na založení Centra jógy Ánanda. Zároveň jsem vstoupila do mezinárodního instruktorského kurzu vedeného Advaitanandou v Dánsku.

Ačkoliv jsem měla během předchozích let mnoho drobnějších úspěchů v praxi a zažívala stavy rozšířeného či změněného vědomí, má duchovní cesta se od této chvíle hodně prohloubila. Na podnět z dánského kurzu jsem založila skupinu pro otevírání srdce, která pomáhá hlubšímu spojení s vlastním duchovním srdcem. Pro mě samotnou byla skupina začátkem nového vztahu k Bohu, mnohem osobnějšího a živějšího než jaký byl po většinu dosavadního života.

Nejprve ke mně přišel Bůh ve snu, v podobě lásky.  Tato láska byla dokonale jasná, čistá a nesmírně intenzivní. Byl to nesmírně živý sen, jakoby mnohem skutečnější než „realita“, kterou běžně prožíváme. Vzbudila jsem se s jasným vědomím toho, co se stalo. Byl to sen kvalitativně odlišný od snů, které vychází pouze z našeho podvědomí – provázel ho jasný a zřetelný vjem skutečnosti.

Začala jsem pravidelně meditovat o Lásce k Bohu, Touze po Bohu; začala jsem se k Absolutnu obracet s velkou vroucností a vírou. V meditacích jsem zažívala propojení srdce a sahasráry (duchovního centra nad temenem hlavy), vnímala jsem sama sebe z této perspektivy, jakoby shora, odkudsi mimo fyzické tělo, vnímala jsem, že se mé vědomí v těch chvílích stává obrovsky obsáhlým. Prohlubovala jsem se více a více do srdce, toužila jsem nejen být milována, ale naučit se i Boha intenzivně a živě milovat, niterně jsem toužila po spojení s Bohem a beze slov o něj prosila.

Po každé takovéto vnitřní pohnutce přicházela do mého srdce obrovská vlna energie, jako světelný, zlatavý a velmi silný proud vstupující do středu mé bytosti. Cítila jsem v srdci nepopsatelnou lásku tak intenzivně, že jsem plakala štěstím a mohu upřímně říct, že slova nesvedou než tyto věci jen matně naznačit.

Od té doby v sobě trvale vnímám boží dotek, byť není každý den stejně zlatý a jasný. Cítím, někdy méně a jindy jasněji, že Bůh je stále se mnou. Někdy, po věnování (jogínská technika nabídnutí plodů činnosti Absolutnu) celého dne, vnímám přítomnost Boha tak zřetelně, že mám až pocit, jakoby stál vedle mne. Prožívání života tímto způsobem přináší nádhernou lehkost a radost.

V následujícím období jsem v podobných meditacích zažívala úplnou odpoutanost. Vnímala jsem například, že sedím v zahradě a zároveň jsem především svědkem toho, že sedím v zahradě - vidím a vnímám, ale zároveň jsem svědkem těchto dějů.

Cítila jsem zcela jasně a konkrétně, že mám duši, která je zároveň i duchem. Uvědomovala jsem si hluboce, že duch je hostem v tomto těle - a že je to, čím doopravdy jsem, nadosobní Já.

Častokrát vnímám stav, kdy se dívám například na stromy, vnímám jejich nepopsatelnou krásu a v tu chvíli žiji realitu tohoto pozorovatele. Osobnost je relativní aspekt. Osobnosti námi mohou procházet a také procházejí, můžeme „být“ opravdu kýmkoliv, nebo spíše na sebe vzít a hrát jakoukoliv roli… a přesto tam v pozadí, zůstává podstatou všeho skutečné Já, které čeká, až sundáme masky a skončíme hru dnešního dne.

V současnosti jsem instruktorkou třetím rokem a své studenty mám týden od týdne čím dál tím více ráda. Jsem vděčná za mnoho věcí ve svém životě. Velkou milost vnímám také v tom, že mohu vést náš pražský ášram Ódžasánanda, jehož koordinace mi byla svěřena.

Jsem velmi vděčná Duchovní škole Rezonance mimo jiné za to, že mě učí a podporuje, abych žila uprostřed života a ne na jeho okraji, jak tomu často bývá u alternativních lidí, kteří odmítají systém a stojí jaksi mimo. Naopak učím se být uprostřed života se všemi jeho rozmanitostmi a žít každý den více naplno.

• 7 let praxe jógy
• 3 roky instruktorství
• Dvouletý kurz pro instruktory jógy v Dánsku
• Opakovaná účast na intenzivních meditačních táborech
• Založení Centra jógy Ánanda v Liberci
• Koordinátorka ášramu Ódžasánanda
• Vedení skupiny pro otevírání srdce