Narození Ježíše Krista – skutečný příběh dle popisu Jakoba Lorbera

Rubrika: Křesťanství

Autor: Jakob Lorber

výňatek z knihy „Dětství a mládí Ježíšovo“

Kap. 15 - Svědectví přírody

1 Když bylo lůžko připraveno, donesl Josef Marii hned do jeskyně a ona se položila na lůžko a nalezla v té poloze úlevu.

2 Když však Maria takto nalezla úlevu na lůžku, řekl Josef synům:

3 „Vy dva starší budete hlídat Marii a poskytnete jí v případě potřeby pomoc, zvláště ty, Joeli, který jsi v tomto oboru získal určité znalosti stykem s mými přáteli v Nazaretu!"

4 Ostatním třem nařídil, aby se postarali o osla a vola a zavezli káru někam do jeskyně, která byla dost prostorná.

5 Když Josef takto všechno obstaral, řekl Marii: „Já však vystoupím nahoru a ve městě mého otce co nejrychleji vyhledám porodní bábu a přivedu ji sem, aby ti byla ku pomoci!"

6 Po těch slovech vystoupil Josef z jeskyně, a protože bylo už pozdě večer, bylo možno rozpoznat dobře hvězdy na nebi.

7 Co však se Josefovi zázračného přihodilo, když vyšel z jeskyně, necháme ho vypovědět jeho vlastními slovy, jak to vyprávěl synům, když se byl navrátil do jeskyně s porodní bábou a Marie už porodila.

8 Slova Josefova znějí takto: „Děti, dějí se velké věci! Rozumím nyní matně, co mi oznamoval hlas v předvečer našeho odchodu sem; vpravdě kdyby Pán nebyl s námi, i když neviditelný, nemohly by se dít tak zázračné věci, jaké jsem viděl!

9 Poslouchejte! Když jsem vyšel a šel dále, bylo mi, jako bych nešel! A spatřil jsem vycházející měsíc v úplňku a vycházející a zapadající hvězdy, a hle, všechno stálo tiše a měsíc neopustil okraj země a hvězdy na večerním nebi nechtěly zapadnout!

10 Potom jsem uviděl hejna a hejna ptáčků sedět na větvích stromů; všichni obraceli hlavičky sem a chvěli se jako v době před velkým zemětřesením a nebylo možno je zahnat z jejich větví ani křikem, ani házením kamení.

11 Podíval jsem se opět k zemi a spatřil jsem nedaleko ode mne několik dělníků, kteří seděli kolem plné mísy, někteří drželi ruce nehybně v míse a nemohli z ní nabrat potravu.

12 Ti však, kteří už předtím nabrali sousto z mísy, drželi je u úst a nemohli je otevřít, aby to sousto spolkli; jejich tváře byly obráceny vzhůru, jako by na nebi viděli velké věci.

13 Potom jsem uviděl ovce, které hnali pastýři; ale ovce stály nepohnutě. a pastýřova ruka, kterou pozvedl, aby udeřil odpočívající ovce, zůstala jako ztuhlá ve vzduchu a on jí nemohl pohnout.

14 Potom jsem uviděl celé stádo koz, držely čumáky nad vodou a nemohly pít, protože byly celé jakoby ochromené.

15 Uviděl jsem také potůček, měl prudký spád s kopce dolů, a hle, voda stála tiše a netekla dolů do údolí. A všechno na zemi vyhlíželo jakoby bez života a bez pohybu.

16 Když jsem tam tak stál nebo šel a nevěděl, zda stojím nebo jdu, spatřil jsem konečně život!

17 Žena totiž sestupovala s kopce přímo ke mně a zeptala se, když už byla těsně u mne: ,Muži, kam chceš jít tak pozdě?'

18 A já jsem jí řekl: ,Hledám porodní bábu; neboť tam v jeskyni je žena, která chce rodit!'

19 Žena řekla: ,Je z Izraele? A já jsem jí odpověděl: ,Ano, paní, já i ona jsme z Izraele; David je naším otcem!'

20 Žena však mluvila dále a ptala se: ,Kdo je ona, která chce tam v jeskyni porodit? Je to tvá žena, příbuzná nebo děvečka?'

21 A já jsem jí odpověděl: ,Od nedávna před Bohem a veleknězem moje žena; když počala, nebyla však ještě mou ženou, nýbrž mi byla svěřena do péče mého domu chrámem, a to skrze svědectví Boží, protože byla předtím na nejsvětějším místě vychována!

22 Nepodivuj se však jejímu početí; neboť to, co jest v ní, bylo zázračně zplozeno Svatým Duchem Božím!' Nato se žena podivila a řekla mi: ,Muži, pověz mi pravdu! A já jsem jí řekl: ,Pojď a podívej se a přesvědč se na vlastní oči.'"

Kap. 16 - Vidění porodní báby ve snu

1 A žena souhlasila a následovala Josefa k jeskyni; když však došli k jeskyni, zahalila se náhle bílým oblakem, takže nemohli najít do ní vstup.

2 Nad tímto jevem se porodní bába začala velice divit a řekla Josefovi:

3 „Velkou věc zakusila dnes má duše! Měla jsem dnes ráno zázračné vidění, ve kterém bylo všechno tak, jak jsem to nyní spatřila ve skutečnosti, jak to vidím a ještě víc vidět budu!

4 Ty jsi týž muž, který mi při vidění přicházel vstříc; stejně tak jsem předtím viděla celý svět, jak se v pohybu zastavil, a viděla jsem jeskyni, jak ji zastínil mrak, a mluvila jsem s tebou tak, jak jsem mluvila nyní.

5 A viděla jsem ještě mnohem víc zázračného v jeskyni, když za mnou přišla moje sestra Salome, jíž jediné jsem se ráno svěřila se svým viděním!

6 Proto pravím nyní také před tebou a před Bohem, mým Pánem; velká spása zavítala do Izraele! Zachránce přišel, seshora vyslaný v době naší velké nouze!"

7 Po těchto slovech porodní báby ustoupil mrak a mocné světlo z jeskyně zaplavilo ji a Josefa, takže jejich oči je nesnesly, a porodní bába pravila: „Je tedy pravda všechno, co jsem viděla při zjevení! Ó, muži, ty šťastný, zde je víc než Abraham, Izák, Jákob, Mojžíš a Eliáš!"

8 Po těchto slovech začalo být mocné světlo snesitelnější, a bylo vidět Děťátko, jak poprvé vzalo matčin prs.

9 Porodní bába však s Josefem vstoupila do jeskyně, prohlédla Děťátko a jeho matku, a když zjistila, že je všechno v nejlepším pořádku, řekla:

10 „Vpravdě, vpravdě, to je ten všemi proroky opěvovaný Vykupitel, který se zbaví šňůry už v mateřském těle, aby naznačil, že zpřetrhá všechna tvrdá pouta zákona!

11 Kdo však kdy viděl, aby sotva narozené dítě už sáhlo po matčině prsu?

12 To jasně svědčí o tom, že toto Dítě jako muž bude svět soudit podle lásky a nikolivdle zákona!

13 Slyš, ty nejšťastnější muži této panny! Všechno je v nejlepším pořádku, dovol proto, abych z jeskyně odešla, neboť na prsou pociťuji tíseň, protože cítím, že nejsem dost čistá, abych mohla snášet svatou blízkost mého i tvého Boha a Pána!"

14 Josef se velice ulekl po těchto slovech porodní báby; ona však pospíchala z jeskyně pod širé nebe.

15 Když však z jeskyně vyšla, potkala venku svou sestru Salome, která ji následovala pro její vidění, a hned k ní promluvila:

16 „Salome, Salome, pojď a podívej se, jak se mé ranní vidění ve skutečnosti potvrdilo! Panna porodila v plnosti pravdy, což lidská moudrost a přirozenost nikdy pochopit nedokáže!"

17 Salome však řekla: „Tak vpravdě jakože Bůh žije, nemohu uvěřit, že porodila panna, dokud ji vlastní rukou nevyšetřím!"

Kap. 17 – Odpuštění Salome

1 Když Salome takto promluvila, vstoupila do jeskyně a pravila:

2 „Marie, mou duši zmítá nemalý boj; proto tě prosím, abys dovolila, abych tě zkušenou rukou vyšetřila a poznala, jak tomu je s tvým panenstvím!"

3 Marie se však ochotně podrobila přání nevěřící Salome, připravila se a dala se vyšetřit.

4 Když však se Salome dotkla Mariina těla svou zkušenou rukou, začala hned mocně naříkat a hlasitě křičela:

5 „Běda, běda mi pro mnou bezbožnost a velkou nevíru, že jsem chtěla pokoušet věčně živoucího Boha! Neboť hleďte, hleďte, - moje ruka hoří v ohni Božího hněvu nade mnou bídnou!"

6 Po těchto slovech padla před Děťátkem na kolena a pravila:

7 „Ó, Bože mých otců! Ty všemohoucí Pane veškeré velebnosti! Pomni, že i já jsem sémě Abrahama, Izáka a Jákoba!

8 Nevydávej mě k posměchu synů Izraele, ale navrať mi opět mé zdravé údy!"

9 A hle, ihned stál vedle Salome anděl Páně a promluvil k ní: „Bůh Pán vyslyšel tvé nářky; přistup k Děťátku a vezmi Je a tím se ti dostane uzdravení!"

10 Když to Salome uslyšela, šla po kolenou před Marii a poprosila ji o Děťátko.

11 Marie jí Děťátko ochotně podala a řekla: „Nechť ti je ku spáse podle slov anděla Páně; Pán nechť se nad tebou smiluje."

12 A Salome vzala Děťátko na ruce, držela Je klečíc a promluvila:

13 „Ó, Bože, Ty všemohoucí Pane Izraele, kterýž panuješ a vládneš od věčnosti! Ve vší plnosti pravdy se zde narodil Izraeli Král králů, který bude mocnější než byl David, muž podle Božího srdce! Chválen a veleben buď ode mne do věčnosti!"

14 Po těchto slovech byla Salome brzy opět plně uzdravena, se zkroušeným srdcem vrátila pak vděčně Děťátko Marii a vyšla ospravedlněna z jeskyně.

15 Když však byla venku, chtěla zase spustit pokřik o velkém zázraku všech zázraků, a také hned začala sestře vyprávět, co se jí přihodilo.

16 Ale hned se přihlásil hlas shora a pravil Salome: „Salome, Salome, nezvěstuj nikomu, co mimořádného se ti přihodilo! Neboť ta doba musí teprve nastat, kdy Pán bude Sám o Sobě svědčit slovy a činy!"

17 Salome nato hned zmlkla a Josef vyšel ven a prosil obě sestry, aby se podle Mariina přání opět vrátily do jeskyně, aby nikdo nezpozoroval, co zázračného se v této jeskyni stalo. A obě vstoupily pokorně opět do jeskyně.

Kap. 18 – Mír na zemi, pokoj lidem dobré vůle

1 Když byli všichni shromážděni v jeskyni, otázali se synové Josefovi otce:

2 „Otče, co máme teď dělat? Všechno je dobře opatřeno! Cesta naše údy unavila; můžeme se uložit k odpočinku?"

3 A Josef řekl: „Děti, vidíte přece, jak nekonečné milosti seshora se nám všem dostalo; proto byste měli bdít a Boha se mnou chválit!

4 Viděli jste přece, co se přihodilo Salome v jeskyni, protože byla nevěřící. Proto nemáme být ospalí, když nás navštěvuje Pán!

5 Jděte však k Marii a dotkněte se Děťátka! Třeba se vaše víčka posílí, tak jako kdybyste pevně spali mnoho hodin!"

6 A synové Josefovi tam šli a dotkli se Děťátka; Děťátko se však usmálo a vztáhlo k nim ruce, jako by je uznalo za bratry.

7 Tomu se všichni divili a řekli: „Vpravdě, to není obyčejné dítě! Neboť kdy kdo zažil, aby ho sotva narozené dítě pozdravilo znamením Božím?!

8 Kromě toho jsme opravdu najednou tak posíleni v našich údech, jako bychom vůbec žádnou cestu nepodnikli a byli doma zrána dokonale svěží!"

9 A Josef nato řekl: „Vidíte, byla tedy moje rada dobrá! Ale pozoruji, že začíná být velmi chladno; přiveďte proto osla i vola sem! Zvířata se uloží kolem nás a zahřejí nás trochu dýcháním a svým teplem; a my se uložíme kolem Marie!"

10 Synové tak učinili. A když přivedli obě zvířata blízko k Marii, uložila se u jejího lůžka a dýchala nad Marií a Děťátkem a zahřívala je dobře.

11 A porodní bába pravila: „Vpravdě, nic malého to nemůže být od Boha, jemuž dokonce i zvířata slouží, jako by měla rozum a rozumnost!"

12 Salome však řekla: „Ó, sestro, zdá se, že zvířata tu vidí víc než my! To, co si my sotva troufáme myslet, vzývají už zvířata v Tom, který je stvořil!

13 Věř mi, sestro, tak pravdivě jako že Bůh žije, tak pravdivě je zde před námi přislíbený Mesiáš; vždyť přece víme, že se při narození i největších proroků neděly takové zázraky!"

14 Marie však pravila Salome: „Bůh Pán ti prokázal velkou milost, že vidíš, nad čím se i moje duše zachvívá.

15 Ale pomlč o tom, jak ti byl anděl Boží přikázal; jinak bys nám mohla připravit trpký osud!"

16 Salome slíbila Marii, že bude mlčet po celý život, a porodní bába následovala příkladu sestry.

17 Potom všechno v jeskyni ztichlo. V první hodině před východem slunce však všichni uslyšeli mocné chvalozpěvy, přicházející zvenku.

18 A Josef hned poslal nejstaršího syna, aby se podíval, kdo tak mocně zpěvem chválí Boha pod širým nebem.

19 A Joel vyšel ven a viděl, že je celá obloha plna nesčetných miriád zářících andělů. Udiven pospíšil zpět do jeskyně a vyprávěl všem, co viděl.

20 Všichni byli velice udiveni tím, co jim Joel vyprávěl, a vyšli ven a přesvědčili se o pravdivosti jeho slov.

21 Když takovou nádheru Páně spatřili, vrátili se do jeskyně a vydali o tom svědectví též Marii. A Josef Marii řekl:

22 „Slyš, ty čistá panno Páně, plod tvého života byl skutečně zplozen svatým Duchem Božím; celá nebesa o tom svědčí.

23 Ale, jak se nám povede, až se celý svět dozví, co se zde stalo? Neboť nejen my, ale také všichni ostatní lidé nyní vidí, jaké svědectví pro nás září na nebesích. Viděl jsem to na tvářích mnoha pastýřů, jak je obraceli vzhůru.

24 A zpívali společně s mocným sborem andělů, kteří nyní zcela viditelně vyplňují všechny prostory nebe odshora až dolů k zemi.

25 A jejich zpěv zněl stejně jako zpěv andělů: ,Sestupte dolů, nebesa, ke spravedlivým! Pokoj na zemi lidem dobré vůle! A sláva Bohuna výsostech v Tom, který přichází ve jménu Páně!'

26 Hleď, Marie, toto slyší a vidí teď celý svět; a přijde sem a bude nás pronásledovat, a my budeme muset prchat přes hory a doly!

27 Proto si myslím, že bychom měli odtud co nejdříve odejít, a jakmile budu sepsán - což by se mělo stát ještě dnes ráno - vrátit se opět do Nazaretu a odtamtud přejít k Řekům, z nichž některé velmi dobře znám. - Nejsi téhož mínění?"

28 Marie však Josefovi odpověděla: „Sám přece vidíš, že ještě dnes nemohu opustit lože; proto přenecháme všechno Bohu. Až dosud nás vedl a chránil a jistě nás povede dál a bude nás věrně ochraňovat!

29 Jestliže nás chce před světem odhalit, řekni: kam bychom utíkali, aby nás Jeho nebesa neobjevila?

30 Proto nechť se stane Jeho vůle! To, co On chce, je správné. Hleď, tu na mých prsou spočívá On; Jemu to všechno platí!

31 On však u nás zůstane, a proto nás také neopustí velká Boží velebnost, byť bychom prchali kamkoliv!"

32 Sotva byla Marie takto promluvila, hle, stáli dva andělé v čele mnoha pastýřů před jeskyní a oznamovali pastýřům, že se zde narodil Ten, jemuž platí jejich chvalozpěvy.

33 A pastýři vstoupili do jeskyně a poklekli před Děťátkem a vzývali je; a také andělé přišli v zástupech a vzývali Děťátko.

34 Josef však se svými syny pohlížel v údivu k Marii a Děťátku a řekl: „Ó, Bože, co jen to je? Vstoupil jsi Sám do těla tohoto Dítěte?

35 Jak jinak by bylo možno, že by je vzývali Tvoji svatí andělé? Jestliže jsi však Ty nyní zde, ó, Pane, co se děje s chrámem a se svatostánkem?"

36 Anděl přistoupil k Josefovi a pravil: „Neptej se a nestarej se; neboť Pán vyvolil zemi jako místo Jeho slitování a navštívil nyní Svůj národ, jak to předpověděl ústy Svých dětí, Svých služebníků a proroků!

37 To, co se nyní děje před tvýma očima, děje se podle vůle Toho, kterýž jest svatý, přesvatý."

38 Nato anděl Josefa opustil a šel se opět klanět Děťátku, které se nyní se vztaženýma ručkama na všechny modlící usmívalo.

39 Když slunce vyšlo, zmizeli andělé; ale pastýři zůstali a vyptávali se Josefa, jak je možné, že se to přihodilo.

40 Josef pravil: hleďte, stejně tak, jak zázračně roste tráva ze země, stal se i tento zázrak! Kdo však ví, jak roste tráva? Stejně tak málo vám mohu povědět i o tomto zázraku! Bůh to tak chtěl; to je vše, co vám mohu povědět!"

Odkazy:
www.lorber.cz