Tato mantra je tou nejznámější v Indii. Z lehce dostupných manter je hlavně na Východě považována za nevytříbenější mantru, nabízející lidské bytosti duchovní poznání. AUM často používané jako mantrická slabika hraje rovněž důležitou roli v buddhismu (obzvláště ve vadžrajáně). Mantra AUM má mnoho významů, jak co se týká jejího grafického vyobrazení, tak i co se týká základního subtilního zvuku (skutečné tóniky makrokosmu).

Tato mantrická slabika (AUM) není magickou formulí. Často mantra AUM není považována za slovo, ale za základní projev reality makrokosmické duchovní síly. Rozšířená po celém Východu, představuje ve skutečnosti konkretizaci přítomnosti nejvyššího absolutna v máji (iluzi klamného zdání). Tři charakteristické křivky představující v sanskrtu slabiku AUM znázorňují sféry fyzického, psychického a nevědomého projevu. Nejvyšší vědomí (Bůh) je symbolizováno tečkou umístěnou vně a nahoře nad vším ostatním, aby zářilo a šířilo svou nekonečnou nádheru a zároveň tak odhalilo tři základní sféry či světy.

Sanskrtská forma vyobrazení AUM představuje konkrétní projev viditelné pravdy. Žádný pojem, žádný jev, žádná bytost a ani žádná věc v tomto vesmíru není nezávislá. Toto vše a mnoho dalšího dosud neznámého, je jen variantou jednoho a téhož jedinečného vědomí, na jehož podstatě se různými způsoby a rozmanitými stupni podílejí. Tato základní realita (často netušená) neodlučitelným způsobem spojuje všechno a jedno s druhým.

Sanskrtský grafický symbol mantry AUM je složen ze tří rozdílných křivek, půlkruhu a izolovaného bodu. Křivky jsou spojeny mezi sebou a vzájemně tvoří celek. Pouze bod a půlkruh jsou nezávislé. Avšak právě bod je tím, co všemu vévodí. Grafický symbol mantry AUM značí, pro zasvěcence poměrně jasně, tři hlavní stavy vědomí: stav bdění, stav snu a stav hlubokého spánku beze snů. Zároveň je zde vyobrazeno i nejvyšší vědomí neboli věčné Já (átman), které zahrnuje, proniká a dozírá na všechny jevy, bytosti a věci. Půlkruh umístěný v blízkosti bodu současně značí základní ženský princip (šakti) a nekonečno. Ukazuje tak, že omezené myšlení není téměř nikdy schopné v úplnosti pojmout tajemství, hloubku či vytříbenosti nejvyššího absolutna (znázorněného bodem).

Hmotný svět vědomí v bdělém stavu a rovina vnějších činností, tzn. ten nejkonkrétnější, je znázorněn největší křivkou, která se nachází ve spodní části. Úroveň vědomí ve stavu snění, která je podněcována nejenom vnějšími objekty, ale téměř výhradně myšlenkovými koncepty a vnitřními touhami, je symbolizována druhou, nejmenší křivkou, která je umístěna řekněme na půli cesty mezi stavem bdění a stavem hlubokého spánku. Nejvrchnější křivka symbolizuje nevědomí, které často nazýváme stavem hlubokého spánku. Slouží tudíž jako prostředník, protože se nachází nejblíže absolutnímu vědomí.

Bod tedy představuje absolutní vědomí, které osvětluje, transcenduje a ovládá ostatní tři stavy. To je ve skutečnosti turíja (stav nadvědomí příznačný pro lidskou bytost, která dosáhla osvícení). Také je nazývána „čtvrtým stavem“ vědomí, protože přesahuje všechny tři obyčejné stavy vědomí. Bez stavu turíja by nemohlo existovat ani myšlení ani inteligence, ani symboly ani významy, ani vesmír. Proto bod trvale osvětluje všechny tři stavy vědomí. On sám září prostřednictvím vlastního světla a nekonečné síly, ale může být objeven pouze vzácnými lidskými bytostmi, které už překonaly tři křivky, dosáhly tohoto ohniskového bodu a podařilo se jim s ním intimně splynout. Ohniskový bod v tomto zobrazení může být vykládán různými způsoby: jako absolutní vědomí nebo jako vědomí svědka umístěné mimo tělo a myšlení, příznak úplného osvobození od jevového světa.