Astrální cestování

Rubrika: Odhalení

Autor: Rezonance

Mimotělesné cestování známé jako jev O.B.E. (out of body experiences, tj. mimotělesné zkušenosti) může být definováno např. tak jak ho zmiňuje slovník Oxfordské univerzity "The Mind" (1987), totiž jako zkušenost, kterou vnímá osoba mimo fyzické tělo. O.B.E. je popisováno v různých dobách i kulturách, u lidí mladých i starých, vzdělaných i nevzdělaných, u lidí kteří v astrální cestování věří, ale i u těch kteří o něm nic nevědí (str.571).

Podle závěrů badatelů Muldoona, Carringtona (1929) a Roga (1983) mohou právě při některých nejdramatičtějších situacích (okamžiky na pokraji smrti, srdeční resuscitace, vážná nehoda,…) lidé pociťovat zkušenosti mimo tělo. Přitom jev O.B.E. může podle amerických vědců přijít i během odpočinku, při meditaci, během požívání drog, ale i během každodenní činnosti. Je však pouze málo lidí kteří tvrdí, že mohou zažívat tyto zkušenosti podle vlastní vůle, nebo že jsou schopni řídit jejich příchod.

Zkušenosti popisované různými lidmi mají mnoho společných znaků. Velmi často je popisován pocit létání mimo tělo, také schopnost vidět a pohybovat se mimo něj. V tomto okamžiku mají lidé pocit jiné formy nebo pouhé tečky v prostoru. Tento bod nebo forma se může pohybovat a vnímat všechny události běžného fyzického světa, ale často s některými rozdíly od normálu. Může obsahovat malé chyby a některé objekty mohou být odlišně osvětlené nebo zbarvené. Tito lidé také popisují schopnost podle vůle procházet skrz stěny a další objekty, aniž by byly fyzicky porušeny. Občas jsou navštěvovány úplně rozdílné světy, některé jsou bizarní, jiné s hlubokými duchovními aspekty.

Také osoby považované za velké mudrce nebo osvícené bytosti pocházející hlavně z východu, jako Ramakrishna, Muktananda, Yram či Yogananda byli uctíváni pro své duchovní síly, ale také pro jasnovidectví a vyšší poznání intuitivního světa. Zmiňují se často o "astrálním světě", ve kterém cestovali díky extatickým stavům, které zakoušeli.

Křesťanství, teosofie i starověké teologické názory připouštěly existenci některých astrálních světů - ráj a pekelný svět, kam může lidský duch proniknout díky rezonanci nebo skrze astrálnímu cestování. Zkušenosti astrálního putování, cestování mimo tělo, jsou obecně popisovány jako neuvěřitelně živé a reálné, aniž by mohly být spojeny se snem nebo vnitřní kontemplací.

Lidé prožívající tuto zkušenost mají v daný okamžik často pocit hluboké afektace či dokonce změn vnitřní víry a osobních hodnot. Winifred G. Barton ve své knize "Experience mistique et projection astrale" (1990) zmiňuje, že astrální projekce je činnost přemisťování vědomí, oddělení ducha od těla, aby se projektoval do dalších dimenzí reality kde jsou pojmy času a tělesného prostoru překonané. Takto je možné cestovat v blízkosti fyzického světa, navštěvovat své blízké, rodiče a přátele, nebo cestovat i dále od fyzického světa ve vyšší astrální sféře (str. 13). Mnoho zkušeností popsaných některým ze zmiňovaných vědců dokazuje, že fyzické tělo není nic jiného než prostředek nejvyššího Já. Následkem toho myšlenka přežití v subtilní formě po přerušení funkcí fyzického těla už nevypadá tak nevěrohodně.

Podmínky astrálního cestování

Způsob vyvolání jevu astrálního putování bývá popsán v textech dlouhodobě praktikujících lidí. Yram např. popisuje zkušenosti, které měl po dobu 12ti let, v díle pojmenovaném "Tajemství astrálních světů" (1998). Všechna svá zjištění směřuje k popisům dalších osvícených bytostí z Východu. Jeho popisy jsou pochopitelnější západnímu intelektu, který neustále čeká na vysvětlení, chce pochopit dříve než vyzkoušet. Spontánně zjišťoval, že měl schopnost jednat mimo fyzické tělo a tak Yram začal dlouhý proces sebekontroly s následným rozšířením sebepoznání vlastního vědomí. Poskytuje rozsáhlý popis způsobů, jakými je možno se oddělit od fyzického těla: "Měl jsem pocit a vize, že jsem ležel na břiše na stole. Paže protažené dopředu kde jsem se držel okraje tohoto představovaného stolu, tahal jsem jako by mi měl pomoci z něčeho odejít. Měl jsem dojem že jsem uzavřen v pytli který má moc úzký otvor, což byla překážka. Na konci svého úsilí jsem dosáhl úspěchu a viděl jsem se blízko svého těla s plným vědomím svých psychických schopností. Poté, co jsem se na sebe chvíli díval při spánku a objal svou ženu a děti, jsem odešel do prostoru ve směru východu." (str.36).

Existují však určitá psychologická pravidla, která musíme dodržovat, aby se mohlo astrálního cestování uskutečnit. Musíme vzít v úvahu aspekty spojené s charakterem jedince. Je důležité, upřesňuje Yram, mít pozitivní postoj k sobě, ke svým blízkým, k přírodě a k činům, které konáme. "Abychom přitahovali k vlastní bytosti pozitivní stranu vibrací, stačí žít a nepřát si nic sám pro sebe. Pokud jednáme ve všeobecném zájmu s nejúplnější neziskovostí, žádné nižší vibrace se s námi nespojí. Staneme se generátory energie".

V neviditelném světě působí vůle jako kouzelná hůlka, díky níž se je možné se docela lehce odpoutat od pudové tendence. Někdo by tímto mohl pochopit, že stačí pouze chtít a může pak třeba k někomu přijít proti jeho vůli: kolik tajemství by tak mohlo být zjeveno! Přitom v neviditelnu je osobní svoboda svatá a vůle nezneužívaná. Mimo situace ve kterých jsou naše vlastní rezonance v harmonii s bytostmi, které k sobě přitahujeme, se nesmíme nechat vystrašit "nečekanými" návštěvami. Abychom se mohli často setkávat s osobou žijící na zemi, musíme s ní být spojeny hlubokou vazbou (rodiče, milenec, přítel) a být s nimi spojeny také duchovními svazky. Kamarádské vztahy se nezdají být vždy dostatečné.

Abychom mohli dosáhnou schopnosti astrálně putovat, Yram zjišťuje, že je potřeba postupně přestat vnímat osobní Já jako centrum naší bytosti, abychom tak poznali četnost příčin na které jsme schopni působit. Více pozornosti tak směřuje k vyšším subjektům přírody než k naší hmotné spokojenosti. Postupně jsou formy které se starají o naší individualitu opuštěny, směřujeme přání, myšlenky a emoce k objektivním životním principům vyšších období, ve kterých budeme schopni najít uspokojení a plné štěstí v uplatňování věčných principů života" (str. 63). "Můžeme žít zcela v druhé úrovni", upozorňuje autor dále. "Poprvé při milování v astrálu budete překvapeni, jak uspokojující a úplná může být tato zkušenost. Následně pak při milování v pozemské skutečnosti je možné pociťovat nedostatek zdokonalení, které jste poznali 'mimo'" (str. 22).

Gavin a Yvonne Frostovi (1998) navrhují potřebné podmínky pro astrální cestování odpovídající pentagramu z těchto částí:

Pohotová potřeba - představuje cíl vybraný pro astrální uvědomování.

Emoce - představuje jeden ze základních elementů pentagramu. Co se týče astrálního cestování, je nejškodlivější emocí strach z toho co se může stát a astrální cestování se pak nemůže uskutečnit. Další inhibiční emocionální stavy jako hněv také znemožňují vyvolání tohoto jevu.

Podmínky prostředí - z mnoha zkušeností byly jako nejsprávnější navrženy tyto podmínky:

Vědomé astrální putování - během snu si každý z nás ve skutečnosti vyzkoušel spontánní astrální cestování. Mudrci staré Indie tvrdí, že spánek je nám dán aby připomněl smrt, zatímco díky snům přivykneme astrálním světům. Adepti teorie subtilního těla také tvrdí, že by tato skutečnost byla vysvětlením odpočinku, který prožíváme v období spánku a to oddělením astrálního těla a jeho znovunabytí subtilní energií. Spánek vyvolaný prostřednictvím léků na spaní je povrchní, neodpočinkový a ani nedovolí zjevení snu právě proto, že takový spánek neumožní oddělení astrálního těla od fyzického.

Mnoho badatelů kteří zkoumali problém vědomé astrální projekce tvrdí, že každý jedinec je schopen v určitou chvíli zažít takovou zkušenost. Osobnosti jako Robert Monroe, Raymond Reant, Jeanine Mora, PhD. Keith Hanary a Pamela Wientraub, Gavin a Yvonne Frostovi došli už k uveřejnění konkrétních programů, kterými by se každý mohl "učit" praktikovat astrální putování. Ve všech těchto metodách mentální kontroly myšlenek a emocí je důležité uvědomování etapy hluboké relaxace a postupné odpoutání od vnějšího světa i od věcí, které nás přitahují běžným způsobem. Nejdříve je potřeba zvětšit schopnost zniterňování, prohloubit vlastní psychické stavy a potom se dovednost v rozšiřování stavu vědomí ve tvaru astrální projekce bude postupně rozvíjet. K úplnému úspěchu je kromě toho nezbytná důslednost, trpělivost a důvěra. Vědomé astrální putování se může navodit i skrze indukci, během prožívání transu, v šamanském tanci či hyperventilací.

Pokud jsou praktikované v rámci některé duchovní cesty, musí se tyto zkušenosti nacházet pod přímým vedením duchovního mistra, protože prudce vyvolané stavy astrálního putování mohou vést k psychickému a emočnímu šoku, k udušení, předráždění, hyperventilaci, intoxikaci a anoxii. Např. Jeanine Mora považuje jako základ astrální projekce následující elementy: pochopení uvolnění jako nervosvalového postupu kterým se odstraňuje úzkost, stres, negativní myšlenky a vnitřní napětí. "V našich myšlenkách" zmiňuje se autorka, "musíme mít vždy sugesci: Buď uvolněný!". Dýchání musí být kompletní, rozsáhlé, přirozené a musí obsahovat tři etapy tak, jak jsou popsány v rámci jogínské techniky Pránajámy: břišní, hrudní a klavikulární. Špatné okysličování zmenšuje schopnost soustředění a unavuje předčasně mozek. Úplné jogínské dýchání může také vést k harmonickému uvolnění sedmi čaker, což usnadňuje posléze i navození astrálního putování.

Soustředění - spočívá v úsilí vůle a je překládáno jako schopnost vstřebat objekt nebo myšlenku bez mentálního "parazita", tzn. upevnit náš přijímací systém (mozek) na vlně, aniž bychom zachytili všechny interference které existují a které ruší vysílání. Soustředění znamená ve skutečnosti co největší mentální kontrolu. Abychom dosáhli soustředění, je potřeba se nejdřív uvolnit. Necháme myšlenky i obrazy letět, necháme je projít aniž bychom je zadržovali. Čím více je budeme chtít oddělit, tím více budou přítomné. Pomalu a postupně se budou sami zmenšovat až zmizí. Subjekt na který se soustředíme přichází bez problémů. Může to vypadat jako stav vnitřní kontemplace nebo nepřítomnosti.

Autorka přidává:

Buďte přítomni v tom, co děláte, považujte jakoukoliv činnost za zajímavou! Nechejte se jí vstřebávat.

Ačkoliv věda nedokázala dnešními metodami rozluštit hluboké tajemství astrálního putování a její "hrubé" nástroje (patřící spíše do bádání v oblasti hmotné úrovně než v duchovní a subtilní oblasti) jen zřídkakdy dokázali zachytit pozitivní výsledky.

Anomální jevy v jejich celku znovu zdůrazňují základní problém lidí jako Giorgano Bruno, Galilei, Leonardo da Vinci nebo Jules Verne, jejichž projekty a nápady vypadaly jako fantazie, podivnosti, halucinované myšlenky, ale časem se staly nepopíratelnými skutečnostmi. Do doby než bude věda schopna s jistotou vysvětlit astrální putování, zůstává toto okouzlujícím jevem přístupným každému z nás.

Teorie probuzení ve spánku

Spontánní probuzení ve spánku obsahuje hrubé zárodky astrálního cestování. Asi se vám již stalo, že jste si někdy ráno, když je spánek lehký, mohli říct: "V tuto chvíli sním!" Tuto myšlenku, ačkoliv ji nelze uchopit jazykem myšlení, vnímáme bližší intuicí, kterou nelze popřít. Jestliže se nám něco takového již stalo, musíme si uvědomit, že se jedná o zárodek probuzení ve snu neboli vědomého astrálního putování. Zdůrazněme tento fakt, abychom správně pochopili, že tento stav je pouze zárodkem toho, co ve skutečnosti sledujeme. Nesmírnost tohoto okamžiku poznání by se musela vynásobit tisíckrát, aby se přiblížila skutečnému pocitu, které dává astrální putování. Na druhou stranu z astrálního putování přicházejí elementy docela rozdílné od snu.

"Není astrální putování ve skutečnosti pouze sen?"

V konfrontaci astrálního putování a vědomých snů se mnozí ptají: "Není astrální putování ve skutečnosti pouze sen?" Mohli bychom dodat, že existují živé sny, které studovala i dnešní psychologie a že ve skutečnosti by astrální putování nemuselo být nic jiného než vnitřní kontemplace, při které spíme. Je proto potřeba poskytnout srovnávací charakteristiky, abychom tuto situaci vyjasnili a abychom zpřístupnili rozdíly a podobnosti těchto dvou procesů (snu a astrálního putování).

Rozdíly mezi snem a astrálním cestováním

sen	astrální cestování
Děje se spontánně skoro každému člověku.	Proběhne pouze po dlouhodobé praxi dýchacích technik a zasvěcení do svalové techniky. (Poznamenejme, že považujeme za nevýznamná skoro všechna taková astrální cestování, která přicházejí v období této přípravy.)
Sen může být vyvolán náhodně drážděním smyslových orgánů při spánku, příjemné sny mohou být vyvolány podobným smyslovým drážděním.	Pokud jsou smysly jakkoliv náhodně drážděny (zvuk, lehký dotyk, světlo), přeruší procházku subtilním světem pocit prudkého návratu do těla. Velkolepý a obtížně dosažitelný výsledek je přerušen drobností a trapným, nepříjemným pocitem.
Subjekt pociťuje dojem obyčejné psychické a mentální činnosti.	Subjekt ví, že se nachází v mimořádné psychické a mentální činnosti.
Subjekt přechází od jednoho obrazu k druhému, aniž by udržoval vzpomínky a aniž by si předem přál další.	Subjekt si může připomenout během psychického cestování všechno, co se stalo a může směřovat činy působením vůle jako v bdělém stavu.
Je skoro zbytečné se v bdělém stavu rozhodovat, zda snít o určitém objektu a konat určité činy nebo gesta v čase snění. (Někdo sleduje uskutečnění programování snu ve spánku, ale v takové míře, při které se nedosahuje vědomosti v období spánku. Výsledky jsou slabé.)	Je velmi lehké programovat astrální putování a úspěch je zajištěn, pokud jsme před usnutím rozhodnuti navštívit přesné místo, konat určitou věc. V době probuzení ve spánku se tento stav zdá podobný pocitu uskutečnění předurčené činnosti. Pozn.: jestliže v bdělém stavu je potřeba prodlužovat úsilí, abychom vyvolali astrální putování, naopak před usnutím není potřeba se speciálně soustředit na určité rozhodnutí, abychom je splnili. K přemisťování se do určitého pásma, které je velmi vzdáleno, není potřeba většího úsilí vůle. Jestliže je astrální projekce vyvolána, jsme si skoro jisti, že splníme rozhodnutí z bdělého stavu se subjektivním pocitem svobody a lehkosti, pokud se ve stavu astrálního putování v poslední chvíli nerozhodneme naše přání změnit.
Proces myšlení a rozumového uvažování pokračuje zřídka a obtížně. Ačkoliv i některé problémy mohou být vyřešeny v období spánku (např. objevení periodické tabulky prvků Mendělejevem), častější jev je, že ve spánku nacházíme přesná a perfektní řešení, která po probuzení vypadají absurdně.	Procesy myšlení a rozumového uvažování pokračují v takové míře, že když se bytost vrátí do normálního stavu, neposuzuje myšlenky které měla ve stavu astrálního putování, protože myslí v obou stavech stejným způsobem.
Obrazy mají střední intenzitu v porovnání s obrazy v běžném životě, občas jsou intenzivnější, občas méně, někdy jsou i slabší, jako v případě snů, kdy se vnímají pouze černobílé barvy.	Obrazy má skoro vždycky mimořádnou intenzitu oproti vjemům v bdělém stavu nebo ve snu. Z tohoto důvodu vypadají velice skutečně, což napoprvé působí dosti zázračným dojmem.

Podobnosti mezi snem a astrálním cestováním

Mohou být vyjádřeny několika společnými prvky, které přicházejí během těchto dvou jevů:

Způsoby dosažení astrálního cestování

Dále popíšeme dvě nejznámější metody vědomého astrálního putování patřící Robertu Monrovi a Raymondu Reantovi. První z nich, metoda Roberta Monroa, zahrnuje trénink složený ze sedmi etap:

1. etapa: příprava - položíme se na postel nebo na gauč hlavou k severu, pokud je to možné, uděláme v místnosti pološero a postaráme se o to, abychom nebyli rušeni. Oblečeme si volný oděv, který nás netlačí.

2 etapa: uvolnění - mentálně a fyzicky se uvolníme, zavřeme oči a dýcháme pravidelně s mírně pootevřenými ústy.

3. etapa: soustředění - sklouzneme dále do snu, soustředíme se na jediný příjemný a světelný obraz, až dosáhneme hranice mezi bdělostí a spánkem. Prohlubujeme uvolnění, soustředíme se na světlo za svými víčky.

4. etapa: vibrační stav - nyní jsme úplně uvolněni, pohrouženi do svého nitra. Soustředíme se na bod umístěný ve vzduchu 30 cm od našeho čela. Snažíme se postupně vzdálit tento bod nad nás a dozadu ke špičce hlavy a pak si představujeme úroveň paralelní s naším tělem obsahující tento bod. Soustředíme se na tuto úroveň a představujeme si vibrace, které by mohla vysílat a sledujeme, jak nám vstupují do těla.

5. etapa: vykročení - hned co cítíme vibrace, soustředíme a vědomě je směřujeme od hlavy do nohou a opačně. Když zvládneme vyvolat tyto vibrační vlny, čím intenzivnější a rozsáhlejší budou, tím lépe budeme schopni oddělení od fyzického těla.

6. etapa: opuštění - nyní budeme moci opustit fyzické tělo. Po určité době tréninku k tomu bude stačit pouze úsilí vůle. Soustředíme se na náš obraz, ve kterém se budeme vidět jak letíme, intenzivně myslíme na to, jak příjemné by bylo letět ve vzduchu. Upevníme tuto myšlenku a naše astrální tělo by mělo v této chvíli začít stoupat. To způsobí, že se budeme moci podívat odpoutaně na fyzické tělo, které zůstalo na zemi.

7. etapa: návrat - abychom se vrátili do fyzického těla, soustředíme se ke spojení těch dvou aspektů, které nám patří - fyzického těla, které si přejeme znovu najít a subtilního těla, se kterým jsme prováděli astrální putování.

Druhá metoda je dílem proslulého badatele parapsychologie Raymonda Reanta, kterou vyučuje i na svých kurzech ve Francii. Zjistíme, že je do velké míry shodná s předchozí metodou, čímž nám dovoluje získat základní neměnné prvky tohoto druhu zkušeností a dokonce i jejich principy. Na druhou stranu můžeme najít i některé nové technické podrobnosti, které jsou jistě velice užitečné. Abychom mohli uskutečnit astrální cestování, Raymond Reant nám doporučuje vybrat si příznivý čas a místo (je třeba vyvarovat se jakéhokoiv rušení) a tyto zkušenosti provádět v období trávení (minimálně 2 hodiny po jídle). Také doporučuje, abychom je neprováděli v příliš osvětleném pokoji. Měli bychom přestat v jakékoliv chvíli, pokud se necítíme dobře, pokud máme akutní pocit únavy, v případě srdeční poruchy či pokud nastanou dýchací potíže. Metoda Raymonda Reanta obsahuje 2 etapy - přípravu a opuštění:

1. Příprava: položíme se na postel a uvolníme se po dobu 2-3 minut. Ve stavu přicházející relaxace soustředíme vůli, zavřeme oči a vizualizujeme si místo, kam se chceme dostat. V první fázi se soustředíme do jednoho bodu, umístěného 10 cm od pásma, ve kterém se nachází třetí oko (Adžnačakra, pásmo uprostřed čela). Po vizualizaci tohoto bodu si představujeme, že letíme, zvedáme se až 10 cm pod strop pokoje, ve kterém tuto techniku provádíme. Představujeme si strop zblízka, jako bychom byli opravdu ve vzduchu. Pak se navrátíme a představujeme si jak klesáme až do blízkosti 10ti cm od našeho fyzického těla. Prožíváme pozorně tyto pocity a pak se vrátíme do svého těla. Otevřeme oči a opakujeme tento cvik více dní po sobě, dříve než přejdeme k druhému cviku.

2. Opuštění: spočívá v odchodu na skutečné místo, které jsme si vybrali potom, co jsme opustili fyzické tělo a letěli nad ním až do chvíle, kdy budeme mít pocit padání do prázdna. Tento pocit je známkou, že jsme blízko uskutečnění astrálního cestování. Přerušíme cvik přesně v té chvíli, kdy budeme pociťovat, že se nás zmocňuje velmi nepříjemný, skoro nepopsatelný stav, akutní strach, zrychlený tlukot srdce, podúčinek strachu ze smrti. Následující dny začínáme znovu až do chvíle, než pocítíme pocit spadnutí, ale bez ohromení strachem. Ucítíme jako bychom utekli z tohoto světa velice dlouhým tunelem, na jehož konci uvidíme vycházet ze tmy obrovské světlo v jehož středu se budeme nacházet. Bude následovat odstředivý stav následovaný fascinujícím pocitem ulehčení. Budeme se nacházet mimo fyzické tělo, které naše "dvojče" bude moci pozorovat. Budeme se cítit přitahováni světelnou šňůrou (stříbrnou šňůrou, šňůrou sv. Pavla), která nás bude následovat po dobu astrálního cestování a bude neustále spojovat naše fyzické tělo s astrálním. Když si budeme přát návrat do fyzického těla, stačí si přát, aby se naše "dvojče" vrátilo do výchozího bodu a budeme vstřebání naším fyzickým tělem a ucítíme zvláštní pocit, jako bychom vešli do husté hmoty. Bude ovšem potřeba se denně důsledně vracet k těmto cvičením až do chvíle, než je zcela zvládneme.