Desatero moudrých a dobře míněných rad, jak se vyhnout stresu a napětí

V našem každodenním životě často podléháme stresu a napětí. Abychom se z jejich zhoubného vlivu dokázali vymanit, potřebujeme se znovu stát pány svého času. To se neobjede bez zapojení našich vnitřních sil, disciplíny a vytrvalosti. Vynaložené úsilí se ale bohatě vyplatí!

Všichni víme, že když jsme unavení, v napětí či ve stresu, pomůže nám den dva jen tak relaxovat nebo, ještě lépe, na jeden či dva týdny odjet na dovolenou. Tím ve svém životě dokážeme znovu nastolit rovnováhu a vyhnout se chronickému stresu, který bývá způsoben neustálou tenzí z přepracování. Málokdo má ale možnost odjet na dovolenou pokaždé, když se u něj objeví stres. Můžeme se však držet několika moudrých doporučení, která nám stres plynoucí z každodenních povinností pomůžou zvládnout. Budeme-li se jimi ve svém životě moudře řídit, vyhneme se chronické únavě, napětí, i stresu. Dokážeme si téměř neustále uchovávat stav harmonie během všech prospěšných činností, které v průběhu dne provádíme.

1. Pevně a jasně formulujme své blahodárné cíle

Na začátku každé své práce si jasně formulujme blahodárné a tvořivé cíle, týkající se naší činnosti. Jako první krok si například můžeme na začátku každého pracovního týdne velmi jasně určit cíle, kterých chceme dosáhnout, a zapíšeme si je. Následně se nad nimi v rychlosti ale důkladně zamyslíme a zvážíme jejich důležitost. Ideálně bychom si měli hned určit, která ze zvolených aktivit je pro nás prioritou číslo jedna.

Abychom si své cíle dobře zorganizovali, může nám pomoci si je roztřídit. To můžeme udělat například podle stupně jejich důležitosti: 1. hlavní cíl, 2. naše každodenní aktivity a 3. naše volitelné aktivity. Je mnohem snazší dosáhnout cílů, pokud je máme jasně definované. Svou pozornost přirozeně směřujeme hierarchicky. Primárně je třeba zaměřit se na první dvě kategorie a třetí brát v úvahu teprve až když jsou první dvě alespoň rozpracovány.

Ze začátku pro nás může být ohodnocení osobních cílů obtížné. Abychom se vyhnuli zbytečnému stresu, nestanovujme si více než jeden hlavní cíl a jednu každodenní aktivitu týdně! To nám pomůže udržet si vnitřní harmonii ve většině situací a přestaneme mít z věcí těžkou hlavu.

Díky blahodárným a kreativním cílům, které jsme si stanovili na začátku týdne, budeme při plnění svých každodenních povinností stále více uvolnění. Zjistíme, že jasné formulování pevného záměru (což je po všech stránkám moudrý počin) nám významně pomůže dosahovat úspěchů. Krásně nám to může shrnout rčení, které praví: „Blahodárný čin založený na jasném a pevném záměru je už z poloviny hotov.“

2. Mějme trvale na paměti své cíle a způsoby jejich naplnění

desatero-rad1.jpgNejvyšší efektivity dosáhneme tak, že si budeme, pokud možno, co nejčastěji vést seznam svých cílů, životních priorit a cest k jejich dosažení. I přesto, že to zpočátku může vypadat jako ztráta času, pečlivé zapisování osobních cílů je velmi užitečné. Může nás překvapit, o jak uklidňující aktivitu se jedná. Navíc nám to umožní téměř ve všech situacích okamžitě reflektovat svůj psychický stav.

Tato velmi jednoduchá ale účinná praxe verbalizování svých cílů nám postupně pomůže své cíle jasněji vidět a snadněji formulovat. Dáváme tím zřetelně najevo, že máme zájem na sebe pohlížet objektivně. Svou praxi můžeme prohlubovat a zpřesňovat tím, že připojíme rovněž den a v některých případech i hodinu, kdy zamýšlenou aktivitu hodláme provést.

Abychom dokázali jednat efektivně a soustředěně, je důležité, abychom netříštili svou pozornost. Nejdříve ji plně věnujme jednomu cíli a teprve až po jeho splnění ji přesuňme k dalšímu. Pokud nad svou myslí dokážeme mít dostatečnou kontrolu, zaznamenáme silné vnitřní uspokojení plynoucí z vědomí, že jsme dosáhli toho, co jsme si předsevzali.

Svou strategii je užitečné s někým konzultovat. Zejména ve chvíli, kdy jsme úspěšně naplnili jeden cíl a chystáme se stanovit si nový. Druhá osoba nám může pomoci zhodnotit realističnost našich očekávání a metody, které jsme zvolili. Konzultaci je vhodné provést vždy na konci týdne nebo měsíce. Můžeme tak porovnat své původně vytyčené cíle s dosaženými výsledky. Zaměřujme se na co největší objektivitu a upřímnost. Mluvme jasně a odosobněně. To prohloubí naše sebepoznání a schopnost zlepšit se tam, kde objevíme nedostatky.

3. Ponechme stranou osobní ambice a pěstujme hlubokou odpoutanost

Minimalizujme své osobní sobecké ambice a nenechme se přemoci egoistickou touhou po důležitosti. Své konání se neustále snažme božsky integrovat. Prohlubujme stav odpoutanosti ve všech činnostech, které vykonáváme. Odpoutané jednání je zásadním klíčem k dosažení vnitřního klidu a míru i k dosažení úspěchu ve všech našich blahodárných a božsky integrovaných činnostech.

Pokud jsme ve svém konání zatvrzelí, tvrdohlaví a plní individuálních ambic, pokud se umíněně snažíme být co nejvýkonnější s egoistickou a soutěživou motivací, tak absurdně a zbytečně plýtváme svou životní, fyzickou, psychickou i duchovní energií. Pokud se totiž věci nevyvinou podle našich představ, skončíme frustrovaní, vyčerpaní a rozhněvaní. 

Aby naše konání bylo vždy harmonicky integrované, je třeba kontrolovat a balancovat své úsilí, aby nepřerostlo do stavu zatvrzelosti a tvrdohlavosti. Je důležité nenechávat se strhnout povrchními ambicemi k horečné činnosti, ve chvíli, kdy nám selský rozum říká, že se vyskytly nové skutečnosti, na které je potřeba se harmonicky adaptovat.

Na druhou stranu se ale ani nenechme rozptylovat všemožnými druhořadými činnostmi, které s cílem, který jsme si předtím jasně vytyčili, nesouvisejí. Je nesmírně důležité, abychom soustavně a nepřerušovaně upevňovali odpoutanost od cílů, které jsme si vytyčili. Doslova jako bychom byli „někdo cizí", kdo sleduje naše konání zvenčí. Pokud úspěšně dokážeme konat příkladně odosobněným způsobem, postupně rozvineme schopnost vidět své konání skutečně objektivně a tím pádem i schopnost okamžitě napravovat neblahé tendence, které se v něm mohou objevit.

4. Důkladně zvažme čas potřebný pro své aktivity

desatero-rad2.jpgNejčastějším důvodem selhání je nedostatek času. Klíč k úspěchu tak leží ve schopnosti optimálně si zorganizovat čas, který máme k dispozici. To je ale skutečné umění. Abychom v tom uspěli, je třeba času umožnit „aby plodil sám sebe“. To znamená moudře uspořádat čas, který máme k dispozici tak, abychom vždy dosáhli kýženého cíle.

Zároveň je důležité si vyhradit čas i pro neplánované obtíže. Proto musíme vytrénovat svou schopnost předvídat, jak se věci budou vyvíjet. Je užitečné vždy počítat s určitou časovou rezervou pro neočekávané události, které mohou nastat. Pokud si tuto moudrou radu, kterou nám dává selský rozum, nevezmeme k srdci a svůj rozvrh naplníme k prasknutí, je téměř jisté, že nebudeme moci vyhovět prosbám o pomoc, protože vždy dospějeme k závěru, že jsme na to „příliš zaneprázdnění“.

Stav zaneprázdněnosti je spojen s nedostatkem naší časové flexibility, tedy s nedostatkem času, který jsme předem vyhradili pro neočekávané události. Navíc je možné, že nám některé činnosti zaberou více času, než jsme si představovali. Pokud jsme si předem nevyhradili dostatek času, dostaneme se do situací, kdy nebudeme schopni dodržet své sliby, což nám naruší celý plán. Tyto situace mohou být velmi nepříjemným zdrojem nervozity a napětí. Zejména díky subjektivnímu pocitu, že „nikdy nemáme dost času,“ se v nás bude hromadit stres. 

Může nám pomoci odložit cíle, které nejsou naléhavé, a vyhradit si alespoň 30 % (ale nejméně 5-7 hodin) času týdně na řešení neočekávaných situací. Je důležité mít na mysli, že naše priority se mohou průběžně měnit. Naléhavost zamýšlené činnosti se může zvětšit anebo zmenšit, a proto je moudré budovat flexibilitu, vědomý nadhled a bdělou pozornost, abychom na vzniklé situace vždy dokázali optimálně zareagovat.

5. Věnujme velkou pozornost času, který trávíme s ostatními

Komunikace s ostatními je důležitou součástí naší každodenní práce, a to ve všech svých podobách. Je to také jedna z klíčových podmínek úspěchu téměř ve všem, co děláme. Klíčová role komunikace se projevuje zejména pokud pracujeme v týmu nebo při jakékoliv spolupráci. V týmové spolupráci je důležité mít komunikaci za každé situace pod kontrolou. V tomto směru může vést nedostatek, absence, ale zejména nadbytek komunikace k mnoha nepříjemnostem a výrazně snižovat naší pracovní efektivitu.

Hovor je samozřejmě důležitou součástí komunikace. Ale pokud zjistíme že máme sklony mluvit o ničem nebo příliš mnoho, je důležité si uvědomit, že tím ztrácíme cenný čas a zároveň plýtváme cennou energií. To platí pro osobní hovory s ostatními ale obzvlášť pro telefonování. Opakované výměny dojmů, zbytečné dialogy, bezduché řeči a klábosení, které je předstupněm k ošklivému zvyku pomlouvat, spolu s mnoha dalšími zlozvyky, nás brzy přivedou k vyčerpání. Významně totiž oslabují naši schopnost vynakládat úsilí a snižují efektivitu našeho konání. Proto je vždy třeba věnovat velkou pozornost míře naší komunikace s ostatními. Jak té osobní, tak komunikaci prostřednictvím mobilu, internetu, SMS zpráv a podobně.

Svou emailovou schránku doporučujeme kontrolovat pouze dvakrát denně a pravidelně vypínat mobilní telefon například po dobu oběda nebo během důležitých činností, které vyžadují naše plné soustředění. Vyhneme se tím vyčerpání z nadbytečné a roztříštěné komunikace, která nás obvykle nutí vydávat dvakrát tolik úsilí, než je třeba. Komunikace s ostatními je velmi důležitá ale nesmíme jí zneužívat. Naše vnitřní vyrovnanost závisí na harmonické míře správné komunikace a na tom, jak dovedně nakládáme se svým časem.


6. Nechávejme si čas pro sebe

Protože se v našem jednání vždy tajuplným způsobem zrcadlí něco z našeho nitra, je klíčovou podmínkou úspěchu dosažení vnitřní harmonie. Naše vnější aktivita je vždy spojena s úrovní našeho vědomí. Proto je velmi důležité, aby míra našeho sebeuvědomění byla co možná největší. Abychom mohli prohloubit sebeuvědomění, musíme se sebou samými trávit nějaký čas a prohloubit svou harmonii a rovnováhu. Tím se propojíme se svou hlubokou vnitřní podstatou. 

desatero-rad3.jpgKaždého z nás přitahuje určitý druh blahodárných aktivit, které nám dávají silný pocit vnitřního uspokojení a smyslu. Může mezi ně patřit čtení duchovní literatury, meditace, procházka v parku, vědomý pobyt v přírodě, sledování inspirativního filmu, cvičení ásan, poslouchání duchovní hudby, setkávání se s přáteli nebo trávení času s milovanou bytostí, se kterou prožíváme nádherné okamžiky a oddáváme se milostným hrám plným hluboké lásky a vzájemné transfigurace. Všechny tyto aktivity vyžadují nějaký čas, který je pro nás nesmírně cenný. Je důležité si uvědomit, že čas věnovaný podobným aktivitám nám obvykle naplňuje nejvíce. Oživuje naše nitro mystickými, povznášejícími, vytříbenými energiemi, které takto do sebe v hojné míře pojímáme díky rezonančním ohniskům, která jsou již v naší bytosti probuzené.

Všichni známe ten povznášející pocit, když do svého programu harmonicky začleníme čas věnovaný svým oblíbeným činnostem. Abychom měli každý den alespoň minimum času pro sebe, je nezbytné co nejlépe si zorganizovat osobní harmonogram. Ideálně bychom k tomu samozřejmě měli disponovat takovým množstvím času, kolik cítíme že je optimální. Minimálně půl hodiny denně pouze pro sebe, aniž bychom však omezovali spánek anebo čas, který potřebujeme věnovat práci, stravě a svým blízkým. To může stačit k dobré náladě, kterou kolem sebe budeme následně po celý den šířit.

7. Udělejme si čas na důkladné utřídění vlastních věcí

Většina lidí považuje čas věnovaný organizaci, plánování a vyhodnocování za zbytečný. Ve skutečnosti je to ale nezbytná podmínka vyrovnaného života. Přestože většina lidí považuje plánování a organizaci za ztrátu času, jde naopak o dobře zhodnocený čas, protože nám umožňuje dosahovat vytyčených cílů s co největší efektivitou. Uvážlivé utřídění, objektivní posouzení a klasifikace našich cílů nám pomohou lépe se zorganizovat a zvýšit svou účinnost na maximum. Můžeme začít porovnáním svých poznámek a opětovným posouzením priorit, které jsme přiřadili jednotlivým aktivitám.

Bude se nám pracovat snadněji a lehce, pokud budeme včas odpovídat na všechny důležité dopisy, zprávy a emaily. Zároveň je důležité umět se zbavit toho, co nám už není nijak k užitku, a archivovat to, co může být k užitku v budoucnu. Odkládání organizační práce je jednou z hlavních příčin únavy, stresu a napětí, které se často objevují u lidí, kteří mají ve svých věcech nepořádek nebo pracují uspěchaně. Proto je klíčové neodkládat žádné důležité aktivity, které jsme si zapsali do seznamu.

Dobrá organizace každodenních aktivit, kterou provádíme pravidelně a včas, nám postupně nabízí stále větší schopnost kontroly. V přímé návaznosti na osvojení si této dovednosti se postupně dokážeme konzistentně sladit a harmonicky začlenit do proudu životních událostí, což nás dovede k úspěchu.

8. Ctěme své závazky

Sliby a závazky jsou nedílnou součástí každodenního života. Naše slovo je výrazem důvěry, kterou nám lidé svěřili. Nicméně není výjimkou, že závazky, které jsme v minulosti utvořili, jsou zdrojem vnitřního pnutí a stresu. V jiných případech zase mohou být příčinou nedorozumění. Nekontrolované slibování našeho času může vést k téměř neustálému stresu a napětí. Abychom se takovému škodlivému jednání vyhnuli, je důležitá co nejjasnější komunikace ohledně povahy našich závazků, termínů a předpokládaných výsledků. Nicméně pozor! Dané slovo, je třeba dodržet. Takové chování označujeme jako transparentnost.

Být transparentní v naší interakci s ostatními znamená být čestný a poctivý ve veškerém svém konání a taktéž být věrný svým slibům. Transparentnost je výrazem upřímnosti a objektivity. Když dokončíme naší dobrovolnou činnost včas a v pořádku tak, jak jsme slíbili, budou nás lidé znát, jako toho, kdo drží své slovo. Když nás naši kolegové budou znát jako spolehlivé lidi, naše vztahy s nimi budou bezproblémové a harmonické. 

Abychom si získali důvěru ostatních, nikdy neslibujme víc, než jsme schopni dodržet. Za každou cenu se musíme vyhnout slibování vzdušných zámků. Slibovat více, než jsme schopni splnit, na nás klade příliš vysoké nároky, oslabuje naše sebevědomí a špatně ovlivňuje naše vztahy. V nezbytných případech je důležité umět říct „ne“. Schopnost férově a inteligentně říct „ne“ je známkou čestnosti a může posílit důvěryhodnost v naši objektivitu a schopnosti. Neméně důležité je, že naše čestné chování k ostatním nám získá jejich respekt, neboť si všimnou, že pokud se k něčemu zavážeme, vždy se na nás mohou spolehnout a pokud je odmítneme, děláme tak jen kvůli této konkrétní situaci nebo podmínkám, které nám neumožňují jim pomoci.

9. Snažme se harmonicky spolupracovat s ostatními

desatero rad1K dosažení stanovených cílů je obvykle nezbytná spolupráce. Míváme mylnou představu, že důležitých blahodárných záměrů můžeme dosáhneme sami, pokud napneme své síly. Většinou potřebujeme podporu ostatních. Pro konstruktivní a harmonickou spolupráci s ostatními je třeba naučit se jednat efektivně a blahodárně. Někdy je potřeba nabídnout svou podporu a pomoc ostatním, pokud ji potřebují. V takovém případě je nezbytné jednat dostatečně odosobněně. Abychom dokázali jednat odosobněně, potřebujeme se naučit moudře přijímat pomoc od ostatních a zároveň ji ostatním nabízet, když je to vhodné a božsky integrované.

Pokud je náš záměr velmi komplexní a zároveň je naše motivace pro ostatní snadno pochopitelná, nikdy neváhejme uchýlit se ke spolupráci nebo delegovat část naší činnosti tak, abychom zajistili úspěšně dokončení našeho záměru. Vždy zvažujme realističnost našeho cíle a v první řadě se vždy ujistěme že je zcela božsky integrovaný. Musíme porozumět tomu, že efektivní jednání v sobě zahrnuje hluboké, dynamické a intuitivní probuzení naší mysli a její neustálou pozitivní orientaci. Ambice, přehánění, náladovost, sobectví, nutkavá tendence zvládnout všechno sám, stejně jako nešťastné inklinování k povrchnosti a nezodpovědnosti jsou reálné překážky úspěchu. Vždy je lepší žádat o pomoc ty, kteří jsou s námi ochotní harmonicky spolupracovat, nebo delegovat činnosti mezi ostatní tak, abychom co nejharmoničtěji dosáhli úspěchu.

Budeme-li se držet tohoto doporučení, dospějeme k ochotě kdykoliv pomoci nebo spolupracovat na činnostech, pro které jsme kvalifikovaní a tím pádem v nich můžeme být úspěšní. Budeme-li současně jak o pomoc žádat, tak ji i nabízet, postupně ve své bytosti probudíme obsáhlejší a hlubší stav blahodárné a hluboce naplňující vzájemnosti, která se následně bude zrcadlit téměř ve všem, do čeho se zapojíme.

10. Zbavujme se všech zraňujících myšlenek a špatných pocitů už v zárodku

Negativní myšlenky jsou vždy zdrojem utrpení a vnitřního strádání. A to platí ať už jsou slabé nebo silné, dočasné nebo trvalé, skryté anebo viditelné, či se zdají být pro naši bytost neškodné. Negativní, špatné nebo zlé myšlenky jsou hlavním zdrojem utrpení, únavy, napětí a stresu. Negativní myšlenka nás nemůže přivést k úspěchu, neboť je očividně vyjádřením rezonance se stavem neslučitelným s blahodárným, pozitivním pohledem, který přináší úspěch a který máme při každém úspěšném dokončení nějaké blahodárné činnosti.

Negativní, zlé a nízké myšlenky vyčerpávají naše mentální, psychické i duchovní zdroje a pokud jsou velmi urputné, mohou z nás udělat parazitickou bytost, nebo nám dokonce dočasně znemožnit účinně jednat. Proto je negativní myšlenky nezbytné eliminovat tak rychle, jak je to jen možné. A to především takové myšlenky, které často nešťastně vyživujeme vlastními obavami a pozorností, když prožíváme negativní stavy a zejména když jsme ve stresu.

Negativních myšlenek jako například „nejsem v ničem dobrý“, „nikdy neuspěji“, „něco takového se může stát jenom mě“ a podobně, si musíme včas všimnout jako alarmujících příčin narušení naší vnitřní rovnováhy. Zároveň je musíme co nejdříve nahradit blahodárnými myšlenkami jako „s boží pomocí jsem dokonale schopný dosáhnout tohoto blahodárného cíle“, „s jistotou existuje moudrý způsob, jak dosáhnout tohoto cíle,“ nebo „chci upřímně porozumět tomu, co se mi děje, a jsem připraven přijmout jakoukoliv kreativní, inspiraci.“