Falun Gong - zdecimovaná duchovní škola v komunistické Číně

„Pravdivost – Soucit – Snášenlivost“ a jedna přespříliš oblíbená duchovní škola.

Li Hongzhi založil Falun Gong (Falun Dafa) v roce 1992 na základě jednoduché formy jógy a jeho cvičení se stalo hned prvních sedm let nesmírně populární. Získal dokonce podporu čínské vlády, jeho škola se účastnila různých veřejných ukázek či výstav a na základě výzkumů prováděných vládními úředníky obdržela řadu ocenění za „zvláštní přínos pro lidské zdraví a mysl“. V parcích bylo možné běžně vídat stoupence této školy, jak praktikují cvičení Qi Qong na veřejnosti.

falun-gong5.jpg Tento duchovní systém postupně dosáhl takové popularity, že statistická studie čínské vlády uvádí, že počet cvičenců v roce 1999 dosáhl 70 až 100 miliónů, což bylo znatelně více než počet členů komunistické strany (pouze 60 miliónů). Stalo se, že režim přehodnotil svůj postoj a začal vnímat rostoucí popularitu této školy jako reálnou hrozbu své politické moci. Praktikanti Falun Gongu začali být perzekuováni. Nejdříve již nebylo možné získat povolení pro nová místa na cvičení, následně začali být instruktoři a studenti pokutováni a bezdůvodně vyslýcháni. Rozpoutala se štvavá mediální kampaň a některé knihy této školy byly zakázány.

Takto začalo pronásledování, které se později ukázalo být jednou z nejděsivějších akcí v rámci moderní křížové výpravy proti různým formám duchovnosti. Proč to všechno? Z toho prostého důvodu, že existence školy začala být reálnou hrozbou pro ty, kteří se zoufale snaží udržet při moci a mají strach z lidí, kteří nespadají pod jejich vliv.

Tvrdá propaganda vůči Falun Gong a nelidské mučení cvičenců

V červenci 1999 byla organizace oficiálně zakázána čínskou vládou pod záminkou, že se jedná o nebezpečnou, ilegální(!) a protivládní organizaci. Na obranu Falun Gong Li Hongzhi odpověděl, že: „…nebudeme vládě odporovat ani teď, ani nikdy v budoucnosti. I když nás ostatní mohou mučit, my nikomu neublížíme, nemůžeme vnímat žádnou lidskou bytost jako svého nepřítele.“ A jeho studenti se tohoto prohlášení vždy drželi, navzdory kruté odezvě. Po celou dobu zastávali nenásilný avšak důstojný a odvážný postoj, čímž se snažili dokázat svoji nevinu jak vládě, tak celému světu.

Příštích šest měsíců běžely dennodenně v čínské televizi čtyři hodiny propagandy proti Falun Gong, opravdové celonárodní „vymývání mozků“ s cílem obrátit občany proti praktikantům. Různé země po celém světě obdržely z velvyslanectví propagandistické materiály plné falešných obvinění proti Falun Gong. Tvrdilo se v nich například, že:

  • Falun Gong je odpovědný za smrt 1400 cvičenců, kteří odmítli lékařskou pomoc ve jménu své víry anebo zemřeli kvůli tomu, že odmítali hromadit materiální potřeby a peníze nutné pro přežití. Jiné zmiňované důvody byly sebevraždy a mentální poruchy.
  • Falun Gong organizoval ilegální mítinky, které představovaly hrobu politické stabilitě země tím, že hnutí „silou převzalo kontrolu nad veřejnými parky“(!).
  • Falun Gong odmítá normální náboženské aktivity (je třeba si uvědomit, že „normální“ zde znamená v souladu se zavedenými normami, nikoliv „přirozené“, a také že čínský komunistický režim je víceméně ateistický).
  • Falun Gong provádí tisk a rozmnožování ilegálních knih.
  • Falun Gong se dopustil prozrazení státních tajemství díky kolaboraci s USA (vzhledem k faktu, že Americká asociace pro ochranu lidských práv se postavila na obranu tohoto hnutí).

Není nutné zdůrazňovat, že žádná z těchto obvinění nejsou součástí učení Falun Gong, ostatně to jasně prokázala zpráva Amnesty International již v březnu 2000.

falun-gong6.jpg Začala se objevovat teorie, že za zničením Falun Gongu je osobní msta prezidenta Jianga Zeminse, který měl spory se členy svého kabinetu. Na druhou stranu jeho totalitní chování vůči jakýmkoliv náboženským praktikám bylo více než dobře známé. Byl to například on, kdo zakázal křesťanské kostely v Číně a pokud někdo do země doveze Bibli, riskuje často i léta vězení.

Existující křesťanské kostely jsou v Číně nazývány „zlovolnými sektami“(!), přičemž motiv je stejný: nenechají se manipulovat vládou a narušit ateistickými praktikami. Organizacím pro ochranu životního prostředí se dostalo stejného údělu, jsou za své aktivity trestány a jejich členové posílání do pracovních táborů.

Avšak co se týče cvičenců Falun Gong, síla jejich pronásledování daleko překročila míru naší představivosti. Do všech věznic, policejních stanic a pracovních táborů byl například vyslán tento rozkaz: „Případy mučení stoupenců Falun Gong, které vyústí v jejich smrt, nebudou zákonem trestány, ale budou vedeny jako sebevraždy. V těchto případech také není nutné provádět identifikaci těl, jelikož ostatky budou spáleny.“ Na ulicích se můžete stát svědky scén, které připomínají období inkvizice či nacistického režimu: velké stohy duchovních knih, jak jsou páleny anebo ničeny buldozerem. Stoupenci Falun Gongu jsou propuštěny z práce, vykazováni z veřejných míst a zavíráni jenom proto, že praktikují systém pro upevnění zdraví a morálních kvalit.

Používané metody mučení připomínají středověk: pálení rozžhaveným železem či cigaretami, elektrické šoky o síle 3 až 10 000V, používání kleští, spánková deprivace po velmi dlouhou dobu, hospitalizace v psychiatrických léčebnách a násilná protidrogová léčba, práce až do úplného vyčerpání, sexuální zneužívání žen, umlácení k smrti, vyhladovění atd. Řady zatčených se nikdy nedočkají žádného soudu. Mezi mlácením a mučením jsou cvičenci posíláni na „přeučení“, kde jsou nuceni sledovat propagandistické materiály, které znehodnocují učení této školy. Zatčení jsou následně násilím nuceni podepsat prohlášení, které odsuzuje školu a její praktiky. Všechno to se děje samozřejmě „pro dobro lidstva.“

V prosinci 1999 odhadovala Amnesty International, že na 450 cvičenců Falun Gongu bylo uvězněno, 600 násilím hospitalizováno v psychiatrických ústavech a 2000 odvedeno do koncentračních táborů. V roce 2001 se dramaticky zvyšuje počet obětí umučených k smrti, který přesáhl 1600 cvičenců. Tato čísla však představují pravděpodobně jen zlomek toho, co se skutečně v Číně odehrává, jelikož všechny zprávy týkající se Falun Gong pocházejí z agentury Xinhua (Nová Čína) a jsou značně zkreslené. Ověření těchto údajů nezávislými organizacemi navíc nikdy nebylo umožněno a jakýkoliv externí výzkum narazil na to, že by mohl být považován za „vměšování se do vnitřních záležitostí Číny“.

Falešná kolektivní sebevražda

Tady ale věci nekončí. Když se asociace za lidská práva začaly příliš hlasitě ptát, čínská vláda musela nějak ospravedlnit své činy. Protože těžko mohla najít skutečný důvod pro takové zneužití své moci, tak si alespoň vymyslela ďábelskou záminku, která těžko mohla zklamat: světové televizní stanice odvysílaly v lednu 2001 otřesné záběry sebeupálení pěti lidí na náměstí Tian-an-men, kteří byli označeni za cvičence Falun Gong.

Důležitý detail, který si zaslouží být uveden je, že praktikanti Falun Gongu vyznávají velmi vysokou úroveň morálního chování jak mezi jednotlivci, tak v rámci společnosti, což se již mnohokrát potvrdilo. Navíc principy jejich cvičení kategoricky odmítají násilné činy vůči jakékoliv životní formě. Sebevražda je jimi považována za naprosto nepřijatelný akt, který je zcela proti principům praxe Falun Gong.

Přestože čínská vláda odmítla jakékoliv objektivní a nezávislé vyšetření zmíněného incidentu, existuje několik důkazů přímo na videozáznamu, který odvysílala čínská televize za účelem demonstrace hrůz, které se mají odehrávat uvnitř této „sekty“. Tyto důkazy ukazují, že vše zinscenovala samotná čínská vláda. Jedná se o tyto nezodpovězené otázky:

1. Kdo natočil samotný záznam?

Záznam tragické události měl být údajně natočen automaticky bezpečnostními kamerami umístěnými na náměstí. Zvláštní je, že na Tian-an-men se vyskytují pouze fixní (pevně upevněné) kamery, zatímco záběry byly evidentně pořízeny z pohyblivé kamery, navíc většinou z těch nejlepších úhlů. Na jednom ze záběrů je možné rozlišit siluetu druhého kameramana, což dokazuje, že filmovat muselo více lidí a ti se mohli na místě libovolně pohybovat, takže nutně spolupracovali s policií. Později čínské úřady zdiskreditovaly sami sebe, když uvedly, že záznam natočila CNN. Ta však uvedla, že její lidé byli během incidentu zatčeni a kamery zkonfiskovány. Pravděpodobně se to stalo proto, aby bylo zamezeno pořízení jiných průkazných záznamů.

falun-gong7.jpg 2. Rychlost zveřejnění zpráv dokazuje, že záměr existoval ještě před samotnými událostmi

Okamžitě po události uveřejnila Nová Čína (mediální agentura kontrolována čínskou vládou) zprávu, že pět osob které se upálily patřily k Falun Gongu. Rychlost s jakou došlo k tomuto zveřejnění je podezřelá. Je dobře známo, že publikace veřejných prohlášení čínskou vládní agenturou zabere hodně času, je totiž nutná řada potvrzení vládní administrativy a kontrolních orgánů. V tomto případě se nic takového neudálo. To vyvolává dojem, že zveřejnění bylo odsouhlaseno předem (pod čarou připomeňme, že také v případě Gregoriana Bivolaru, zakladatele školy MISA, došlo ke zveřejnění jeho zatčení v některých médiích dříve, než tak Soudní dvůr skutečně rozhodl).

3. Odkud vzali policisté hasicí přístroje?

Ve filmu je možné jasně rozpoznat osoby, které namísto pomoci stojí netečně kolem, jakoby hlídaly prostor, kde se vše odehrává. Vzhledem k tomu, co se tam dělo, je to naprosto nepřirozené. Že policisté dopředu věděli, co se stane, naznačuje také fakt, že měli po ruce hasicí přístroje. Nejbližší policejní nebo hasičská stanice je od náměstí vzdálena 15 minut.

4. Jedna z podpálených žen zemřela na následky poranění hlavy

V jeden okamžik je na záznamu vidět, jak nějaký muž hodí nespecifikovaný těžký objekt po ženě, která „páchá sebevraždu“. Ten ji zasáhne do hlavy a žena upadne, jelikož náraz přišel zezadu. Onen muž byl oblečen jako voják. Věří se, že žena zemřela na následky tohoto úderu.

5. Proč si myslíme, že se nejednalo o praktikanty Falun Gong?

Na videu je zřetelně zachycen muž, který sedí v pozici, kterou používají cvičenci Falun Gong. Vykřikne hesla této školy a poté se upálí. Za ním trpělivě vyčkává policista, který nechá muže se v poklidu zapálit a až mnohem později ho přikryje plátnem, které má připravené s sebou. Důkazy, které mají vyvolat zdání, že se jedná o praktikanta Falun Gong je právě použité heslo a mužova pozice. Když se však na ni zaměříme zblízka, zjistíme, že onen muž, který údajně cvičí Falun Gong několik let, ji nedokáže provést správně. Rovněž jeho ruce zaujímají gesto podobající se stylu Falun Gong, avšak nesprávně. Skutečný cvičenec by se sotva dopustil takových chyb. Navíc je možné postřehnout náznaky, že při zapálení měl muž na sobě ochranou masku, jakou používají filmový kaskadéři. Linie jeho vlasů je příliš vysoko, uši jsou pokřiveny a samotné vlasy nehoří, ačkoliv normálně právě vlasy shoří nejdříve. Navíc zatímco hoří, vůbec se nehýbe, i když oheň působí normálně oběti tak nesnesitelnou bolest, že ta většinou sebou zmítá. Závěr je zřejmý: nejednalo se o cvičence Falun Gong, nýbrž o nastrčenou figuru, která hrála svou roli za účelem diskreditace školy.

Falešný oheň - analýza videozáznamu tragické události

O týden později se televizní vysílání CCTV (centrální čínská vládou kontrolovaná stanice) k případu vrátilo a odvysílalo reportáž o Liu Siying, dvanáctileté holčičce a její matce, Liu Chunling, které byly součástí pětice upálených z incidentu z 21. ledna. Holčička utrpěla četné popáleniny a její matka zemřela. CCTV přesvědčuje diváky o tragických následcích věrnosti k Falun Gong. Opět se však nijak nesnaží prokázat, že Liu Siyng a její matka skutečně Falun Gong praktikovali.

Následkem této konstrukce se nátlak a pronásledování Falun Gongu zintenzivnilo o kampaň, kdy byl každý občan donucen podepsat deklaraci odsuzující Falun Gong. Úřady požily obraz malé Liu Siying, aby obrátili populaci proti tomuto hnutí. Stejné metody podněcování skupin občanů proti sobě navzájem byly používány během Kulturní revoluce v sedmdesátých letech.

Zakladatel školy a způsob jeho diskreditace ve světě

Li Hongzhi nalezl útočiště v USA, kde žije v exilu společně se svojí ženou a dcerou. Čínská vláda požádala Interpol o spolupráci při jeho zatčení. Byl označen za extrémně nebezpečného vraha. Interpol toto odmítl s tím, že se jedná o politickou záležitost. Když zklamal tento pokus, čínské úřady vypsaly odměnu 50 000 juanů (asi 6000$, přibližně šestiměsíční průměrný plat v Číně) pro každého, kdo podá informaci, která by mohla vést k dopadení Li Hongzihiho (všimněme si, že stejný systém odměn si vypůjčili ti, kdo řídí tzv. „kauzu MISA“).

falun-gong4.jpg Li Hongzhi je světu představován jako extrémně nebezpečná osoba, která podvodně „ovlivnila sociální pořádek a sabotovala těžce vydobytou sociální stabilitu v Číně“. Je obviněn ze založení „nelegální organizace, která negativně působní na tělo a mysl a používá neoprávněné metody“. Proti jeho osobě existuje řada propagandistických článků, které jsou psány v podobném duchu, jaký používají i rumunští novináři informující o MISA. Li je obviňován za to, že prohlásil sám sebe za hlavu školy, za podněcování svých stoupenců k útoku na vládní publikace, za ovlivňování společenského života svých žáků tím, že je odděluje od rodiny a pracovního kolektivu a také za to, že jeho asociace je „velmi dobře organizována a dokonale fungující“ (vzpomeňme na zprávu SRI obviňující MISA z toho, že dokáže reagovat okamžitě, příliš organizovaně a soudržně, což jsou podle vize rumunské informační služby známky obzvláštního nebezpečí pro národní bezpečnost).

Li Hongzhi je také očerňován jako podvodník, který má finanční zisk plynoucí z jeho žáků, které měl přesvědčit k tomu, aby mu darovali velké částky peněz, není v důsledku uvedeno, zda je také obviněn z hromadění peněz z příjmů ze svých konferencí a knih, nebo se má jednat o daňové podvody. Z pohledu čínského režimu jsou však nejvíce nebezpečné a ohrožující ty Hongzhiho myšlenky, jenž například tvrdí, že lidská duše je nesmrtelná, že je možné dosáhnout království nebeského za života, a že nemoci představují následek nesplacených dluhů z předchozích životů. Takové představy skutečně mohou znamenat nebezpečí pro nevědomé, kteří mají potřebu ovládat ostatní.

Tažení proti duchovnosti

Není těžké pochopit, proč se většina čínských médií podílí na komunistické propagandistické kampani, nechápeme však, proč tuto propagandu přebírají a posilují také některá demokratická západní masmédia! Na stránkách BBB jste si v roce 2001 například mohli přečíst tyto titulky: „Li, hráč na trumpetu, se prohlásil za žijícího Buddhu“, „Stoupencům Falun Dafa byl vymyt mozek“ atp. Škola Falun Gong má i v současnosti velké problémy například ve Francii či Rumunsku, podobně jako škola MISA. Ohledně chování rumunských úřadů, které již nejednou prokázaly, že podobné staré komunistické metody se v Rumunsku stále používají, napsal pro list „Ziua“ Gabriel Andreescu v červnu 2004 následující:

„Rumunsko se nalézá přibližně někde uprostřed mezi Severní Korejí a Kanadou. Mentalita lidí, kteří řídí úřad Státního zástupce, policii, národní stráž a SRI (rumunská informační služba) je stále stejná jako za dob Ceausesca. Stále ještě nepřišli na to, že mají chránit demokracii a ne pohodlnost svých zástupců, kteří si chtějí užít poklidný oběd se svými čínskými hosty. Co může být větším zájmem než svoboda lidí vyjadřujících svůj odpor vůči kriminálním represím podobným těm, které se odehrávají v Číně a vůči nástrojům jako je Bo Xiai (jeden z úředníků, který nařídil mučení cvičenců v Číně)? Neexistují snad policie a bezpečností služba právě proto, aby ochránila tuto svobodu? Ačkoliv jejich rolí má být podporovat právo na mírumilovnou manifestaci, představují si, že jsou povoláni naopak k tomu, aby takové projevy omezovali. Naši úředníci si stěžují, že nemají dostatečné zdroje na boj proti organizovanému zločinu a dealerům drog, avšak současně používají své moci a prostředků na „boj“ proti mírumilovnému hnutí. Ptám se, proč bychom měli přispívat na platy lidí, kteří pronásledují praktikanty Falun Gong? Proč se necháme řídit lidmi, kteří zastávají takovou mentalitu?“

Závěr je k dnešnímu dni stále bez konce: přes 3000 lidí prohlášených oficiálně za mrtvé, přes 100 000 nelegálně odvlečených do koncentračních táborů, přes 500 odsouzených k více než 18ti letému vězení a stovky tisíc nelegálně zatčených a zadržených. V říjnu 2002 započala hromadná žaloba soudu Spojených států proti Jiangu Zeminovi a úřadu „610“ (což je obdoba gestapa sestavená za účelem eliminace hnutí Falun Gong). Vznesená obvinění zahrnují mučení, genocidu, odmítnutí práva na život spolu s dalšími obviněními.

Případ Falun Gongu je jednou z nejrelevantnějších současných ukázek toho, co zmůže vládní mechanismus, když se zaměří na destrukci duchovní školy za jakýchkoliv okolností. Je možné namítnout, že něco podobného je možné jenom v režimu, kde jsou represe, útlak, ateismus a diktátorství na denním pořádku. Třebaže hovoříme o komunistické Číně, režie destrukční kampaně připomíná některé současné západní metody moderní inkvizice. Rozpoznáváme stejná schémata, jako je mediální kampaň používající pomluvy a fámy, zatýkání, bití, výslechy a násilná zadržení, stejné schéma obvinění z vymývání mozků, destabilizace národní bezpečnosti či reálná sociální hrozby, natčení z duševních chorob, sebevražd či vražd mezi praktikanty, odměny uvalené na hlavu zakladatele hnutí a podněcování veřejného mínění proti praktikantům. Když se na ně podíváme jako na celek, zjistíme, že se jedná pouze o variace na stejná témata, stejné scénáře převzaté z jedné země do jiné a aplikované s větší či menší mírou preciznosti. Jediný rozdíl je v tom, že zatímco v komunistických zemích je tento boj veden přímo a je implicitně deklarován, v demokratických zemích jsou stejné „anti-sektářské“ činy prováděny ve jménu demokracie.

Použité pojmy ze slovníku:

NAHORU