Kašmírský šivaismus

Šivaismus je přesně řečeno nejstarší duchovní cesta. Archeologické nálezy v Mohendžo Daru a Harappě dokazují, že šivaismus má tisíciletou historii. Stopy šivaismu můžeme nalézt pod různými názvy ve všech autentických duchovních cestách. Tento fakt je logický, uvědomíme-li si, že právě Šiva je ten aspekt Boží, který se projevuje jako Velký Zasvětitel nebo Velký Zachránce všech lidí, kteří jsou spoutáni nevědomostí a utrpením. Můžeme říci, že jakákoliv aspirace nebo vroucí modlitba za duchovní růst a osvobození je adresována k tomuto Božímu aspektu. V Indii je tento aspekt znám jako Šiva (Dobro a Laskavost). Jakýkoliv projev Božského milostivého osvobození přichází od Šivy. Během jakéhokoliv procesu duchovního růstu (uvědomujeme-li si to nebo ne) je přítomna Šivova milost.  Šivaismus má hodně odvětví a forem. V Indii můžeme najít tři hlavní formy:

  • VIRA-SAIVA ve střední Indii
  • ŠIVA-SIDDHANTA v jižní Indii
  • ADVAITA-ŠIVA v severní Indii (Kašmíru)

Poslední forma je nejčistší, nejvznešenější druh šivaismu, který je nám dnes znám.

Tři odvětví šivaismu mají hodně podobných aspektů, ale i důležité rozdíly. Tento článek se soustředí především na šivaismus větve Advaita-Šiva, tak, jak byl tento systém znám a praktikován v Kašmíru. Tradice kašmírského šivaismu byla předávána po staletí od Mistra k žákovi a to jedině ústním podáním. První historický záznam o této nevšední duchovní stezce najdeme ve VASUGUPTĚ (konec 8.století - začátek 9. století před Kristem). Vagasupta poprvé písemně formuluje principy a hlavní doktríny tohoto systému. Po Vagasuptě esoterická literatura kašmírského šivaismu vzkvétá a tato epocha trvá skoro čtyři staletí během nichž se stane velmi bohatou a dosáhne výjimečné filosofické hloubky.

sivaismus2První základní dílo šivaismu, které je tradičně připisováno Vagasuptovi je ŠIVA SUTRA - sbírka elegantních a vytříbených aforismů, která je naprosto nesrozumitelná pro nezasvěceného. Toto dílo popisuje hlavní prostředky k dosažení duchovního osvobození. Podle ŠIVA SUTRY existují tři hlavní cesty k dosažení nejvyššího cíle: CESTA ŠIVOVA, CESTA ŠAKTI a CESTA JEDINCE.

ŠIVA SUTRA je považována za zjevení pocházející přímo od Šivy. Toto dílo nám odhaluje přímou a rychlou duchovní cestu, ve které má základní úlohu obracení se k milosti Boží. Vasugupta říká, že našel ŠIVA SUTRU napsanou na kameni, který se zázračně vynořil z jezera. Přečetl si ji a zapamatoval. Poté se kámen opět ponořil do hlubin jezera. Tento jev zázračného odhalení duchovního textu není ojedinělý. Tibetské texty se často zmiňují o tzv. "Textech - pokladech", duchovních dílech, která nemají fyzického autora a která byla nalezena jako taková, ať už jako rukopis v jeskyni nebo nápisy na skalách nebo stromech. Takovým "textem - pokladem" je např. Bardo Thodol (nepřesně přeložený jako "Tibetská kniha mrtvých").

Dalším důležitým dílem kašmírského šivaismu připisovaným Vasuguptovi je SPANDA KARIKA - verše (karika) o nejvyšších Božích tvořivých vibracích (spanda). Je to ryzí esoterická kniha o rezonanci.

Všeobecně lze říct, že celou psanou tradici šivaismu můžeme rozdělit na tři základní části: AGAMA SASTRA, SPANDA SASTRA a PRATYABHIJNA SASTRA.

  1. AGAMA SASTRA jsou texty, které jsou považovány za přímé projevy Šivovy. Tyto texty byly nejprve sdělovány ústně, od Mistra k žákovi. Zahrnují základní práce jako MALÉNIVIJAYA TANTRA, SVACCHANDA TANTRA, VIJNANA BHAIRAVA TANTRA, RATNAMALA TANTRA, MRGENDRA TANTRA, RUDRAYAMALA TANTRA, ŠIVA SUTRA a další. Existují také různé komentáře k těmto pracím, většinou v ŠIVA SUTRA.
  2. SPANDA SASTRA obsahují nejdůležitější náboženské názory tohoto systému. Hlavním dílem této kategorie je SPANDA KARIKA od Vasugupty, která obsahuje spoustu poznámek. Z těchto poznámek mají největší důležitost tyto dvě: SPANDA SANDOHA (tento komentář mluví pouze o prvních verších SPANDA KARIKY) a SPANDA NIRNAYA (komentář celého textu).
  3. PRATYABHIJNA SASTRA mají hlavně metafyzický obsah. Díky své výjimečně vysoké duchovní a intelektuální úrovni jsou tyto texty psané tradice šivaismu nejméně přístupné pro nezasvěcence. Přesto tento soubor textů referuje o nejednodušších a nejpřímějších prostředcích k dosažení duchovního uskutečnění. PRATYABHIJNA znamená "poznání" a týká se spontánního poznání duchovní povahy ukryté v každém člověku (atman). Nejdůležitější práce v této kategorii jsou: ISVARA PRATYABHIJNA, základní dílo Utpaladeva (který je ústřední postavou šivaistické tradice - harmonicky sloučil vášnivou a nekonečnou lásku k Bohu s nejčistším racionálním věděním a metafyzickým poznáním) a PRATYABHIJNA VIMARASINI, poznámky k ISVARA PRATYABHIJNA. ISVARA RATYABHIJNA znamená přímé poznání Srdce (esence), což je přímé poznání Boha Otce uvnitř nás samotných. Před Utpaladevou napsal jeho Mistr Somananda ŠIVA DRSTI ("Šivova vize"), což je báseň oddanosti, která je napsána v několika významových úrovních.

Všechny tyto tři větve šivaistické tradice jsou sloučeny geniálním duchem, výjimečnou vynikající osobností, která dosáhla nejvyšší duchovní realizace na této cestě. Jde o velkého zasvětitele Abhinavaguptu. Z jeho nejdůležitějších děl má největší význam TANTRALOKA ("Božské světlo tantry"). Je to veršovaná syntéza celé tradice šivaismu. Abhinavaguptovi se téměř zázračně podařilo vyhladit všechny zjevné rozdíly různých škol a odvětví kašmírského šivaismu, které existovaly před ním. Nabízí ucelenou a souvislou představu tohoto systému. TANTRALOKA byla rozšířena a byly k ní přidány poznámky další důležitou osobností kašmírského šivaismu, která žila několik století po Abhinavaguptovi. Mluvíme o Jayarathovi.

TANTRALOKA je velmi důležitá pro celou tradici šivaismu. Abhinavagupta si uvědomil, že jeho práce je pro obyčejného stoupence velmi obtížná k pochopení, a proto vytvořil výtah TANTRALOKY: prózu zvanou TANTRASARA (Esence Tantry).

sivaismus01Školy Šivaismu většinou nepotvrzují přijatou brahmánskou tradici. Šivaismus není výhradně založen na Védách, a proto nemůžeme říci, že šivaismus je pokračováním Véd. Šivaismus objevil novou cestu k Bohu a tato cesta je ještě hlubší než cesta zprostředkovaná Védami. Hlavní rozdíl mezi těmito dvěma systémy pochází ze zavedení pojmu Šakti - Síla nebo Energie Boží. Tento pojem se neobjevuje ve Védách stejně jasně. V porovnání s Védami je šivaismus novou duchovní cestou, která je přímější a může nabídnout nejvyšší uskutečnění tady a teď, v tomto životě.

Existuje mnoho důležitých škol šivaismu, některé budhistického původu, některé dualistické (šivaismus je monistický), atd. Nejvyšší z těchto škol jsou soustředěny ve škole Trika.

Trika je nejčistší syntézou kašmírského šivaismu. Slovo "trika" znamená v sanskrtu "trojice" a jeho významem je, že všechno má trojí povahu. Míněno v nejvyšší úrovni může trojice znamenat: Bůh (Šiva), Šakti - Boží kreativní energie a Anu - Jednotlivec - odraz Šivy a Šakti, omezená projekce Boží. Anu znamená atom, ne však ve fyzikálním smyslu, ale ve smyslu základní, individuální podstaty, která odráží řád světa. Celé stvoření pochází z Nejvyšší vůle Boží (od Šivy), skrze jeho odraz v Šakti. Poté se toto archetypální stvoření rozdělí na nekonečné množství Anu, kteří postupně vytvoří, zpola mechanickým způsobem (na základě své dominantní specifické rezonance), svůj vlastní svět, ve kterém existují.

Trika je vytvořena z několika duchovních škol. Nejstarší (historicky řečeno) z těchto škol se jmenuje Krama. V sanskrtu "krama" znamená "proces", "řád" nebo "opakující se cyklus". Základní myšlenou tohoto systému je to, že cesta k dokonalosti má určitá stadia a kroky. Každý z těchto kroků je ovládán určitým aspektem Božím. Bůh je tudíž neustále přítomen na naší cestě a každý další krok nám odhaluje jeho hlubší tvář. Systém Krama je založen na myšlence Šakti jako Nejvyšší Šivově kreativní energii a ještě přesněji na aspektu Šakti, který se týká opakujícího se cyklu a času. Tento aspekt Šakti není nic jiného než Velká Kosmická Síla Času a Věčnosti - Kali. Škola Krama představuje novou tvář Kali: v tomto systému není Kali jenom jedna z deseti Velkých kosmických sil, ale je vnímána jako Nejvyšší Duchovní Síla (Parašakti). (Pamatujme, že každá Kosmická Síla nás může přivést k nejvyššímu duchovnímu stavu).

Další velmi důležitou školou šivaismu je Kaula. "Kaula" v sanskrtu znamená "společnost", "omezený kruh zasvěcených", "rodinu" nebo "úplnost". Jde o příkladnou tantrickou školu a Šakti v ní hraje svrchovanou roli. Učení Kauli tvoří kostru pro TANTRALOKU a TANTRASARU. Ze všech duchovních mistrů této školy se Abhinavagupta nejčastěji zmiňuje a považuje za nejdůležitějšího Sumbhunathu - Mistra školy Kaula. (Abhinavagupta měl také jiné Mistry, např. Laksmanaguptu).

Třetím základním systémem kašmírského šivaismu je Spanda. Tento systém je také soustředěn kolem Šakti, která je zde nazývána také Spanda. Z iniciačního pohledu nehraje tedy ústřední roli Šiva, ale Šakti. Nejedná se o paradoxní situaci, protože v duchovní vizi šivaismu nejsou Šiva a Šakti dvě oddělené skutečnosti. Šiva a Šakti jsou jedno a zdají se oddělené jen těm myslím, které jsou podřízené dualitě.

sivaismus3

Vpravdě Šiva je Šakti a Šakti je Šiva, máme-li vědomí, máme také energii. Když máme energii, je přítomno vědomí, které tuto energii oživuje. Proto pro aspiranta, který směřuje k duchovnímu osvobození, je nástrojem (cestou) Šakti nikoli Šiva. Šiva je transcendentním aspektem Božím, který přesahuje jakoukoliv mentální představu. Cokoliv co bychom si mohli představovat o Šivovy, není Šiva, protože On nemůže být definován, nemůže být myšlen a vyvolán. Je nade vše co bychom si mohli představit, po čem bychom mohli toužit anebo si myslet. Nemůžeme být v přímém vztahu k Šivovi, ale můžeme se k němu dostat skrze Šakti, která představuje aspekt Boží.

Bůh je současně transcendentní i imanentní. Kdyby byl Bůh jen transcendentní, výsledkem by bylo, že Stvoření bude bez Boha, jinými slovy bylo by řízeno někým jiným, což je absurdní. Bůh je taky imanentní (přítomný ve světě), v Srdci (to znamená ve středu) každé částice, v každém člověku. Pro ty, kteří jsou nevědomí, je Bůh skrytý, neviditelný, ale ti, kteří jsou duchovně probuzeni vnímají Boha všude a ve všem. Proto se esoterická tradice kašmírského šivaismu jmenuje také Mahaguhya, tento termín může být přeložen jako "Nejvyšší (maha) tajemství (guhya)", ale také jako "Nejvyšší (maha) ne-tajemství (aguhya)". Tyto dva záhadné aspekty Boží (transcendence a imanence) se nazývají Šiva a Šaktí.

Můžeme se dostat k Šivovi skrze Šakti a díky tomu můžeme začít právě tam, kde jsme, z naší úrovně vědomí. A i když se Šiva odráží v každém z nás jako Atman, usilujeme, abychom tohoto Šivy dosáhli, a to plným vědomím, naší myslí, touhami, city, atd. tedy něčím, co není Šiva per se. Toto je velký zázrak Šakti, která je přítomna na obou úrovních, lidské i kosmické. Je spojením mezi člověkem a Bohem. Je to kouzelná niť, jejíž jeden konec je v projevených světech a druhý v transcendentním Šivovi. Nebýt jí, nebylo by nic co by nás mohlo spojit s Bohem.

Kromě těchto tří hlavních duchovních škol (Krama, Kaula, Spanda) systému Trika, existuje další, novější, nazývaná též "jednoduchá a velmi krátká cesta", která je přístupná jen velmi málo jedincům, těm, kteří mají předpokládanou úroveň vnitřní připravenosti. Tato škola se nazývá Pratyabhijna - přímé poznání Božské povahy. Pratyahbijna je tedy čtvrtou cestou tradice kašmírského šivaismu. Neobsahuje příliš mnoho technik, protože definuje a určuje pomocí přímého přenášení určitého vnitřního postoje, které je nezbytné k spontánnímu probouzení Božího Vědomí v nás. Tento systém nám velmi jasně ukazuje, že vlastně nehledáme nic jiného než to, co opravdu jsme (Duchovní Nejvyšší Já). Jinými slovy: hledáme sami sebe. Proč tedy hledat mimo nás? Musíme si jen plně uvědomit sami sebe a pamatovat si (na úrovni zkušeností), že jsme neustále jedno s Bohem. To je vše, co musí být uděláno. Toto základní rozpomenutí si (Pratyabhijne) na Boha je završením jakékoliv ryzí duchovní cesty: jste-li na pokraji extatického proniknutí k Bohu, vzpomenete si (rozpoznáte) svou základní duchovní povahu.

Všeobecně můžeme říct, že kašmírský šivaismus má dvě hlavní historické epochy: jednu před ABHINAVAGUPTOU a druhou po ABHINAVAGUPTOVI. Před ABHINAVAGUPTOU se různé školy šivaismu lišily v názorech na náboženské principy. Tyto rozdíly byly výsledky různých vizí, různých duchovních zkušeností. Díky Abhinavaguptovi se kašmírská šivaistická tradice stala jednotnou a velmi silnou. Naneštěstí tento stav nepřetrval dlouho po Abhinavaguptově smrti. Jeho následovníkem byl Ksemaraja, nejpřímější a nejdůležitější žák. Po Ksemarajovi byla tradice šivaismu postupně vyhlazována. Jeho další rozvoj nastal až zhruba 300 let po Ksamarajovi. Došlo k tomu v jižní Indii, kde žilo pár velkých zasvěcenců této duchovní cesty. Na prvním místě známý Jayaratha, který okomentoval TANTRALOKU, dále Bhattanarayana, který napsal velmi hlubokou iniciační báseň zvanou STAVACINTAMANI ("Sakrální svatyně drahokamů Božské lásky)".

Posledním následovníkem šivaistické tradice v Kašmíru byl Svami Brahmacharin Laksman Joo, který zemřel r. 1992. Laksman Joo měl výjimečnou paměť, uměl zpaměti celou TANTRALOKU se všemi jejími poznámkami i jiné tradiční texty. Přesto Laksman Joo neměl duchovní realizaci a sílu jako Abhinavagupta. O Abhinavaguptovi se říká, že byl inkarnací Šivy. Od počátku byl výjimečně silný, jak ve svém vědomí, tak v přímých pokusech duchovních stavů. Abhinavagupta byl plodným spisovatelem a i dnes je naprosto souhlasně přijímán v Indii jako jeden z největších indických filozofů a estetiků (psal také rozsáhlé texty o umění a estetice). Podle jeho teorie estetiky není esence ryzího umění jiná než esence duchovního hledání. I dnes zůstává jeho estetická práce unikátní a je nejvyšším vyjádřením indické estetiky. Uspěl ve sloučení všech vizí a náboženských principů v jeden celek a dal jim společný duchovní základ. Abhinavagupta se narodil okolo r. 950 po Kristu a žil do konce 11. století. Datum a místo jeho úmrtí nejsou známy. Existuje legenda, která říká, že odešel s mnoha svými žáky do skal a od těch chvil už nikdo nespatřil ani jeho, ani jeho žáky. Legenda věří, že se přenesli v souběžnou dimenzi a opustili hmotný svět.

sivaismus02

Kašmírský šivaismus je nejvyšší, nejčistší a nejpřímější duchovní cesta. Je také zajímavé podotknout, že tato cesta je velmi blízká křesťanství. V kašmírském šivaismu je stejně jako v křesťanství hlavní důraz kladen na Boží Milost a na probouzení srdce. Existuje mnoho zpráv z tibetských dokumentací, že Ježíš doopravdy cestoval během svých osmnácti "pohřešovaných let" Indií a Tibetem a že pobýval dlouhou dobu v Kašmíru. I když je zde velká časová propast mnoha staletí od doby Ježíšovy k prvním pracím kašmírského šivaismu, přesto existují do očí bijící podobnosti mezi těmito dvěma učeními.

V kašmírském šivaismu je evidentní silné ovlivnění tantrické. Navíc jde o nejvyšší a nejčistší tantrickou formu. V kašmírském šivaismu stejně jako v tantrismu je hlavní myšlenkou to, že vše si je příbuzné, jako v holografickém modelu vesmíru. Takto je každý aspekt Tvoření, i ten nejméně důležitý, přímo a blízce příbuzný jakémukoliv jinému aspektu. V této vizi je celý vesmír obrovskou sítí virtuálních rezonančních polí, které se objevují mezi každým anu (atomem) Vesmíru a ve všech ostatních anu. Jak v tantrické vizi tak také v moderní kvantové fyzice mají prostor a čas holografickou strukturu, což znamená, že každá část prostoru virtuálně obsahuje, díky specifické rezonanci, všechny ostatní částice. Jinak řečeno, část se zrcadlí v celku a celek se zrcadlí v části. Podobně každá částice času (každý okamžik) v sobě obsahuje nekonečnost. Když budeme znát jeden okamžik dostatečně hluboce, můžeme znát celou věčnost. Stejně tak, když budeme hluboce znát jeden atom, můžeme poznat celý vesmír. Toto je možné díky rezonanci a není náhodou, že učení Sdružení Rezonance je založeno na zákonu rezonance, stejně tak jako je učení kašmírského šivaismu založeno na myšlence Spanda ("vibrace", "rezonance"). Je velmi významné, že se rezonance v dnešní době stává více a více důležitou pro moderní vědu.

Také je velmi důležitý příspěvek Gregoriana Bivolaru, duchovního zakladatele Misy - Rumunské jógové školy (sdružení resonance je jednou z jejích větví). Tento příspěvek je unikátní a podstatný, protože poprvé představuje myšlenku rezonance v józe. Tato myšlenka dává jednotnou strukturu celému jógovému systému a také objasňuje duchovní názory kašmírského šivaismu.

Holografické zrcadlení celého ve všech jeho částech je založeno na myšlence Šakti - božské energie, - kosmické, vitální, lidské síle, která se projevuje v nekonečné šíři forem objevujících se na všech úrovních stvoření.

I když jsou Boží síly nekonečné, tradice kašmírského šivaismu tvrdí, že se tyto síly mohou zredukovat na tři hlavní aspekty:

  • Nejvyšší Duchovní Subjektivní Energii - ParaŠakti
  • Duchovní Energii, která je jak Nejvyšší (Subjektivní), tak ne-Nejvyšší
    (objektivní) - Para-AparŠakti
  • a Duchovní Energii, která je ne-Nejvyšší (Objektivní) - AparaŠakti.

Tyto tři základní energie nejsou ničím jiným než třemi rozdílnými projevy unikátní energie Boží. Představují vlastně esenci trojí ontologické úrovně Celého Stvoření. Tyto tři úrovně jsou:

  • Transcendentní (čistě subjektivní) úroveň - je čistě v intimitě Boží a je
    shrnuta v ParaŠakti.
  • Úroveň, která je jak transcendentní (subjektivní), tak imanentní (objektivní) - je shrnuta v Para-AparŠakti.
  • Imanentní (čistě objektivní) úroveň, shrnutá v AparaŠakti. AparaŠakti je esencí celého stvořeného světa, který je rozdělen na subjekt a objekt.

Slovník:

Brahmická tradice - Brahmická kasta je nejvyšší kasta v Indii
Imanentní - Šivova část, která neustále proniká do všeho, co je stvořeno, co se projevuje

NAHORU