17 netušených nebezpečí démonických pochybností

Některé pozoruhodné aspekty vztahující se k démonickým pochybnostem

Vysvětlení pojmu „démonické pochybnosti“

Démonické pochybnosti jsou ve skutečnosti škodlivými stavy mysli, které vytváří v našem vnitřním vesmíru ničivé procesy okultní rezonance. Krok za krokem se démonické pochybnosti objevují především tam, kde nacházejí příznivé prostředí, škodlivé a ničivé stavy nedůvěry, které se za určitých podmínek stanou utkvělými a stanou se obsesí (jestliže je necháme růst). Tyto zlé stavy vznikají a posilují se ve vnitřním vesmíru lidských bytostí, které jsou vrtkavé, pesimistické, nejisté, a které jsou velice receptivní především na to, co je negativní.

pochybnosti4.jpg

Takové lidské bytosti, které se mohou snadno stát oběťmi toho druhu stavů, projevují zvýšenou citlivost na podobné subtilní škodlivé vlivy, které jsou do jejich vnitřního vesmíru přitahovány z pekelných oblastí, když jsou v jejich bytosti vyvolány procesy škodlivé okultní rezonance prostřednictvím specifických myšlenek, které projevují a udržují.

Démonické pochybnosti jsou vyvolány buď naším vlastním chybným myšlením, které je zvrácené (což především ukazuje na stav nevědomosti), nebo démony, satanskými bytostmi či určitými silnými lidmi sloužícími zlu, kteří se v některých případech vyznačují ďábelskou inteligencí a u nichž se již projevují silné démonické tendence, a to hlavně protože jsou padlí a zbloudilí z duchovního hlediska.

Démonické pochybnosti, které nejprve přijmeme a potom je začneme živit nevědomým způsobem a zapříčiníme tak jejich růst, nás postupně začnou trápit a často se stane, že učiní z našeho života peklo (právě díky pekelným okultním rezonancím, které vyvolávají). Často tyto pochybnosti, které vyvolávají v naší bytosti zlé vlivy a které my přijímáme, nám následně přináší určité testy či duchovní zkoušky, jimž jsme krátce na to vystaveni. V jiných situacích jsou démonické pochybnosti jedovatým kvasem, který vyvolává v naší bytosti různé vnitřní krize (existenciální, duchovní, psychické krize atd.).

Díky démonickým pochybnostem následně projevujeme nedůvěru vůči jistým Božským zjevením, nebo nás přimějí k tomu, abychom vyšinutým způsobem odmítali s velkou vehemencí významné duchovní pravdy, které jsou již zřejmé lidem, kteří dosáhli značné vnitřní zralosti díky tomu, že dospěli na určitý stupeň vnitřní transformace. V pověrčivých, nezralých a nevědomých lidech, kteří se účastní duchovní cesty povrchním a apatickým způsobem, vyvolávají démonické pochybnosti nejčastěji mučivé stavy nejistoty, dezorientace a podezření, které způsobí, že tito lidé budou stagnovat a dospějí-li věci do krajnosti, přimějí je k tomu, aby vzdali nebo opustili autentickou duchovní cestu, na níž se nacházejí.

Nikdo a nic nemůže způsobit, abychom začali prožívat démonické pochybnosti, jestliže jsme je předtím my sami nepřijali a neumožnili jim ustálit se v naší mysli a pokud jsme je následně nepodporovali neustálým přísunem škodlivé (negativní) energie, která jim odpovídá. Zároveň s tím jak jedna anebo více démonických pochybností „kontaminuje“ lidskou mysl, začnou být následně jako takové prožívány a po určitém čase mohou vyvolat poruchy v naší bytosti díky neharmonickým procesům okultní rezonance, které v nás vyvolávají. Učiníme-li si z nich zlozvyk, stanou se démonické pochybnosti setrvalými. V případě, že již od začátku nejsou démonické pochybnosti přijímány, není možné, aby na nás někdy získali jakýkoliv vliv.

pochybnosti2.jpg Démonické pochybnosti se projevují pouze ve sféře subtilního obalu manómajakóša. V tajemné sféře nadvědomého obalu vidžňánamajakóša se nemohou démonické pochybnosti objevit. U lidí, kteří probudili v dostatečné míře nadvědomý obal vidžňánamajakóša, se nemohou démonické pochybnosti ustálit. Duchovní intuice, které se objevují v mikrokosmu člověka, jsou ve skutečnosti plodem harmonické dynamizace nadvědomého obalu vidžňánamajakóša.

Dva klasické jednomyslně přijímané příklady démonické pochybnosti, které nalezneme v Bibli

První příklad je ze Starého Zákona, kde se v Genezi nachází jasný příklad démonické pochybnosti, která byla na počátcích podsunuta Evě velkým pokušitelem Satanem, který je, jak víme v textu Geneze, nazýván zchytralým hadem:

Člověk Adam a jeho žena Eva se oba nacházeli nazí v Ráji (Edenu) a vůbec se nestyděli. Nejvychytralejší ze vší polní zvěře, kterou Hospodin Bůh učinil, byl had. Ten řekl ženě: „Jak to, že vám Bůh zakázal jíst ze všech stromů v zahradě?“, žena hadovi odvětila: „Plody ze stromů v zahradě jíst smíme, jen o plodech ze stromu, který je uprostřed zahrady, Bůh řekl: „Nejezte z něho ani se ho nedotkněte, abyste nezemřeli.“ Had ženu ujišťoval: „Nikoliv, nepropadnete smrti, Bůh však ví, že v den, kdy z něho pojíte, otevřou se vám oči a budete jako Bůh znát dobré i zlé.“

Žena viděla, že je to strom s plody dobrými k jídlu, lákavý pro oči, strom slibující vševědoucnost, vzala tedy z jeho plodů a jedla, dala také svému muži, který byl s ní a on též jedl. Oběma se otevřely oči, poznali, že jsou nazí, spletly tedy fíkové listy a přepásali se jimi. Tu uslyšeli hlas Hospodina Boha procházejícího se po zahradě za denního vánku. I ukryli se člověk a jeho žena před Hospodinem Bohem uprostřed stromoví v zahradě. Hospodin Bůh zavolal na člověka „Kde jsi?“, on odpověděl: „Uslyšel jsem v zahradě tvůj hlas a bál jsem se, a protože jsem nahý, ukryl jsem se. Bůh mu řekl: „Kdo ti pověděl, že jsi nahý? Nejedl jsi z toho stromu, z něhož jsem ti zakázal jíst?“ Člověk odpověděl: „Žena, kterou jsi mi dal, aby při mně stála, ta mi dala z toho stromu a já jsem jedl.“ A proto řekl Hospodin Bůh ženě „Cos to učinila?“, žena odpověděla: „Had mě podvedl a já jsem jedla.“

I řekl Hospodin Bůh hadovi „Protože jsi to učinil, budeš proklet, odvržen ode všech zvířat a ode vší polní zvěře, polezeš po břiše po všechny dny svého života, žrát budeš prach. Mezi tebe a ženu položím nepřátelství i mezi símě tvé a símě její, ono ti rozdrtí hlavu a ty jemu rozdrtíš patu.“ Ženě řekl: „Velice rozmnožím tvé trápení i bolesti těhotenství. Syny budeš rodit v utrpení. Budeš dychtit po svém muži, ale on nad tebou bude vládnout.“ Adamovi řekl: „Uposlechl jsi hlasu své ženy a jedl jsi ze stromu, z něhož jsem ti zakázal jíst. Kvůli tobě nechť je země prokleta, po celý svůj život z ní budeš jíst v trápení, vydá ti jenom trní a hloží a budeš jíst polní byliny. V potu své tváře budeš jíst chléb, dokud se nenavrátíš do země, z níž jsi byl vzat. Prach jsi a v prach se navrátíš.“

pochybnosti3.jpg Člověk svou ženu pojmenoval Evou, tj. živá, protože se stala matkou všech živých, proto je Hospodin Bůh vyhnal z Rajské zahrady a poslal je dolů tam, kam si zasloužili, aby obdělávali prokletou zemi, do níž byli vyhnáni a museli tam zůstat kvůli svému hříchu. Tak Hospodin Bůh zapudil Adama a Evu z Rajské zahrady.

Tato pasáž z Geneze ukazuje roli, kterou měla již od začátku démonická pochybnost v procesu pádu člověka (Adama) z rajského (nebeského) stavu, v němž se nacházel společně se svou ženou Evou. Jestliže si prohlédneme a následně s velkou pozorností analyzujeme tuto pasáž z Geneze, objevíme, že „smrt“ o níž hovoří Boží přikázání, byla ve skutečnosti smrtí, která se vztahovala ke zrušení rajského (nebeského) stavu, k němuž došlo krátce na to, co člověk (Adam) a žena (Eva) přestali dodržovat a dokonce porušili Božské přikázání a z podnětů podlého hada (Satana) pochybovali o Božské pravdě, která byla implicitním způsobem obsažena v Božském přikázání „Nejezte z tohoto stromu a ani se ho nedotýkejte, učiníte-li tak zemřete“.

To, co následovalo krátce po porušení tohoto božského příkazu – nejdříve Evou a potom Adamem – ukazuje, že tajemná pravda Božského přikázání se v plné míře ukázala jako pravdivá. Adam i Eva krátce na to „zemřeli“ vůči možnosti dále existovat (jako do té doby) v rajském (nebeském) stavu. Podíváme-li se pozorně na to, co potom následovalo, objevíme, že podlý had (Satan) oklamal nejdříve Evu a pak i Adama ve chvíli, kdy jim podsunul první démonickou pochybnost, jež byla krátce na to následována zřejmou „smrtí“ vůči rajskému (nebeskému) stavu, k níž došlo zároveň s tím, jak utrhli ovoce ze zakázaného stromu.

Takto Adam i Eva objevili, že jakmile porušili Božské přikázání, došlo u nich ke „smrti“, která zahrnovala zničení Rajského (nebeského) stavu. Nevyhnutelný důsledek porušení tohoto Božského příkazu, který byl prvotně zapříčiněn první démonickou pochybností, jež byla podsunuta podlým hadem (Satanem), byl pád na prokletou zemi, který si zasloužili hříchem, jehož se dopustili.

Analyzujeme-li pozorně, co potom následovalo, jak pro Evu, tak i pro Adama, objevíme, že had na začátku Adama a Evu oklamal, protože ve skutečnosti potom, co přikázání porušili, oba dva „zemřeli“ vůči rajskému (nebeskému) stavu a byli posláni kamsi dolů na místo, které si zasloužili, na prokletou zemi, v níž chtě nechtě musí potom žít kvůli zakázanému ovoci, které snědli ve chvíli zbloudění. Podlý had (Satan) počítal, dá se říci, s nevědomostí a pověrčivostí Evy a Adama, a tak bylo možné, aby jim podsunul první démonickou pochybnost, jejíž důsledky známe.

Ve světle těchto zjevení můžeme snadno pochopit, jakou neblahou roli mohou mít démonické pochybnosti v životě každého z nás. Vezmeme-li v úvahu tyto zásadní pravdy, sluší se, abychom o nich meditovali a neprodleně z nich extrahovali učení, které obsahují. Tyto aspekty jsou tím důležitější, vezmeme-li v úvahu skutečnost, že někteří z těch, kteří se nacházeli nebo nacházejí na duchovní cestě, se konfrontovali anebo se konfrontují se všemožnými démonickými pochybnostmi, které se následně projevili jako fatální pro některé z nich a způsobili, že sešli z autentické duchovní cesty, po níž ostatní plní aspirace postupují vpřed.

Starobylé moudré přísloví říká, že když chce Satan někoho zničit, zmocní se nejdříve jeho mysli. Budeme-li bdělí a poznáme okultní mechanismus démonických pochybností, budeme schopni se jim postavit naprosto jiným způsobem, jako předvídaví zasvěcenci, kteří se vůči nim opevnili. Jiné přísloví totiž praví, že jeden předvídavý člověk vydá za dva nevědomé.

Druhým příkladem démonických pochybností je úryvek z Nového zákona:

pochybnosti1.jpg „K ránu šel k nim kráčeje po moři. Když ho učedníci uviděli kráčet po moři, vyděsili se, že je to přízrak a křičeli strachem. Ježíš na ně hned promluvil a řekl jim „Vzchopte se, já jsem to, nebojte se.“ Petr mu odpověděl „Pane, jsi-li to ty, poruč mi, ať k tobě přijdu po vodách.“ A On řekl „Pojď“. Petr vystoupil z lodi, vykročil na vodu a šel k Ježíšovi, ale když viděl, jaký je vítr, přepadl ho strach, začal tonout a vykřikl „Pane, zachraň mě.“, Ježíš hned vztáhl ruku, uchopil ho a řekl mu: „Ty malověrný, proč jsi pochyboval?“ Když vstoupili na loď, vítr se utišil. Ti, kdo byli na lodi, klaněli se mu a říkali „Jistě jsi Boží syn.“ (Matouš 14, 25-33)

I v případě tohoto biblického příkladu, všichni snadno rozpoznáme neblahou roli démonické pochybnosti. V první chvíli, když Ježíš k sobě zavolal apoštola Petra, projevil tento na začátku úplnou víru a tato naprostá a neotřesitelná víra způsobila, že pro něj byl možný zázrak chůze po vodě. Ve chvíli, kdy se v apoštolu Petrovi objevil stav strachu a zároveň s ním, se uchytila démonická pochybnost, která ho přiměla myslet na možné nebezpečí kvůli větru, který začal foukat, a který by mu mohl znemožnit jít dále po vodě.

Krátce na to se do jisté míry oslabila naprostá a neotřesitelná víra apoštola Petra, kterou až do té chvíle měl a začal se potápět. Jeho strach se spojil s démonickou pochybností a on se vyděsil, což vedlo k tomu, že se začal topit. V tu chvíli začal apoštol Petr panikařit a prosil Ježíše, aby ho zachránil. Ježíš okamžitě zasáhl a potom, co mu podal ruku, řekl slavná slova: „Ty malověrný, proč jsi pochyboval?“ Tato slova nám zároveň odhalují velké tajemství. Tam, kde je silná pevná a stálá víra, třeba i jen jako hořčičné semínko, dochází ke stavu okultní rezonance, který se objevuje a udržuje a všechno, čemu pevně věříme, se také stane, v naprostém souladu s naší silnou a neotřesitelnou vírou. V takových situacích, když máme blahodárnou božskou víru jako hořčičné semínko, není možné, aby se v naší bytosti objevila jakákoliv démonická pochybnost.

Na závěr tohoto vysvětlení prosím každého z vás a především ty z vás, kdo ještě máte a živíte démonické pochybnosti, abyste meditovali často o slovech plných moudrosti Ježíše Krista, který podle svědectví, které se nachází v Evangeliu podle Matouše, řekl: „Pravdu pravím vám, budete-li mít víru jako hořčičné semínko a nebudete-li nikdy pochybovat, nic z toho všeho, co je možné za pomoci nebeského otce (Boha), pro vás nebude nemožné.“ Doporučuji vám, abyste považovali tato inspirovaná slova Ježíše, jež jsou plná božské moudrosti, za základní silnou myšlenku, k níž je velice vhodné se vztahovat každý den a zároveň se ji snažit neustále uplatňovat.

Několik příkladů démonických pochybností

Dále následuje samotná přednáška, která byla určena studentům jógy v Rumunsku.


Démonické pochybnosti v nás zastavují, oslabují a nakonec i ničí opravdovou víru, která umožňuje těm, kdo ji mají, činit zázraky.

  1. Každá démonická pochybnost, kterou živíme, zároveň působí, že se v naší bytosti objevuje svého druhu „trhlina“, kterou jsou zváni démoni, aby do nás vstoupili a ovlivňovali nás.
  2. Démonické pochybnosti nás vždy přivádí do strašlivého stavu spojení s pekelnými oblastmi, které existují v nižších sférách astrálního vesmíru.
  3. Každá démonická pochybnost, která je nám podlým způsobem našeptávána lidmi se zlými úmysly a která v nás potom zakoření, se rovná deseti tisícům překážek, které se objeví (jakmile pokročíme na duchovní cestě).
  4. Každá stálá a drzá démonická pochybnost značí zároveň konec pučení semínka moudrosti.
  5. Démonické pochybnosti způsobují, že se staneme hrubým způsobem nevědomými oběťmi a paradoxně značně ochotnými ke spolupráci, ať už démonů nebo ďáblů.
  6. Démonické pochybnosti způsobí, že se staneme a zůstaneme těmi, kdo sami sebe trestají a sami sebe mučí, čímž zároveň poskytujeme, ať už démonům či ďáblům, velké sadistické uspokojení.
  7. Každá démonická pochybnost, kterou přijímáme, podporujeme a necháváme růst, nás zároveň svádí podvratným způsobem na děsivou cestu bloudění, která nás nakonec svede z duchovní cesty, na níž se nacházíme.
  8. Určité démonické pochybnosti, které jsou setrvalé a silné, nejdříve zastaví a potom úplně vymýtí navždycky tajemný stav paranormálního nepopsatelného spojení s duchovním průvodcem.
  9. Pro zlé démonické lidi, jejichž mysl díky démonům či ďáblům zbloudila, je takřka vše, co je pro ostatní inteligentní a zdravým rozumem nadané lidi pravdivé (jisté, zřejmé, vytříbené, božské a povznášející) je a zůstane pro ně paradoxním způsobem příležitostí nebo důvodem k pochybování.
  10. Jestliže je duchovní jistota, která se objevuje prostřednictvím náležité vnitřní zkušenosti, hluboce uklidňující a zároveň objasňující, je vytrvalá démonická pochybnost vedle toho jednou z nejmučivějších věcí.
  11. Drzá a vytrvalá démonická pochybnost může nakonec zničit jakékoliv duchovní zjevení, které zatím ještě nebylo v naší bytosti vnitřně ověřeno prostřednictvím přímé zkušenosti.
  12. Lidská bytost, která nemá ani duchovní poznání ani neotřesitelnou víru v Boha, a ani dostatečnou vnitřní zkušenost, se stane snadno kořistí démonických pochybností, které způsobí, že velmi snadno sklouzne na cestu utrpení.
  13. Pro všechny lidi, kteří bez přestání živí drzé, silné a setrvalé démonické pochybnosti, neexistuje ani Bůh, ani duchovní průvodce, ani Ráj, ani transformace prostřednictvím praxe jógy, ani hluboký mír, ani smysl jejich života v tomto světě - a ani jiný život po smrti.
  14. Jestliže v naší bytosti přetrvávají různé démonické pochybnosti, ukazuje to, že se zatím v našem vnitřním vesmíru neprobudila moudrost srdce, a zároveň to značí skutečnost, že nemáme důvěru v sebe sama.
  15. Na autentické duchovní cestě ti, kdo jsou průměrní, ti kdo mají zkamenělé srdce, ti, kdo neustále vyhledávají spory, ti, kdo praktikují málo anebo vůbec účinné jógové postupy, které jim byly dány k dispozici, ti, kdo mají slabé vnitřní uskutečnění, co se týče jejich vnitřní transformace, ti, kdo jsou egoističtí, ti, kdo jsou démoničtí, kolísaví, nepřátelští a plní zatrpklosti, ti, kterým chybí anebo v nich úplně zmizela důvěra v duchovního průvodce, ti, kteří jsou nerozhodní, ti, kterým schází aspirace, ti, kdo se cítí duchovně nasyceni a lhostejní, ti, kdo ještě neprobudili duchovní úsudek, ti, jimž schází láska, intuice a dobrá vůle, ti, kdo jsou zlovolní a u nichž se pomluvy, pošpiňování a očerňování stalo zvykem, ti, kdo jsou anarchičtí, ti, kdo jsou věčně nespokojení, pesimističtí, ti všichni se stávají snadno kořistí všemožných démonických pochybností.
  16. Démonické pochybnosti, které podporujeme, nás pokaždé nabízejí jako „na podnose“ zrádným a škodlivým vlivům, démonům nebo ďáblům.
  17. Tam, kde existují silné a setrvalé démonické pochybnosti už neexistuje silná víra, pevná a neotřesitelná, která ostatním lidem umožňuje dělat zázraky, mají-li víru jako hořčičné semínko.

Velká většina démonických pochybností je mučivá. Hloupé popírání důkazů výsledných skutečností a toho, co je evidentní, je jedním z ničivých účinků démonických pochybností. Takové bizarní projevy začínají nejčastěji formulací, jako: „Nechce se mi věřit, že…“.

pochybnosti7.jpg „Nechce se mi věřit, že je to právě takhle.“ „Nechce se mi věřit, že je něco takového možné.“ „Nechce se mi věřit, že mě miluješ.“ „Nechce se mi věřit, že by se přímo mě mohlo něco takového přihodit.“ „Nechce se mi věřit, že jsem teď s tebou.“ „Nechce se mi věřit, že dobro zvítězí.“ „Nechce se mi věřit, že jsou na tomto světě ještě dobří lidé.“ „Nechce se mi věřit, že pro mě může někdo udělat něco dobrého nezištným způsobem.“ „Nechce se mi věřit, že má ještě smysl žít.“ „Nechce se mi věřit, že tapas dává tak velké výsledky.“ „Nechce se mi věřit, že X by mohl být podvodník.“ „Nechce se mi věřit, že Y mě nemiluje.“ „Nechce se mi věřit, že Z už mě nemiluje.“ „Nechce se mi věřit, že X by mě mohl klamat.“ „Nechce se mi věřit, že Y je veden zlými pohnutkami.“ „Nechce se mi věřit, že Z mě vůbec nemiluje, když já ji/ho miluji tolik.“ „Nechce se mi věřit, že X je falešný přítel, který se mě snaží nestydatě využívat.“ „Nechce se mi věřit, že to, co se děje by mohlo být až tak vážné.“ „Nechce se mi věřit, že už jsem selhal v určitých velkých duchovních zkouškách.“ „Nechce se mi věřit, že jsem se již stal démonickou bytostí.“ „Nechce se mi věřit, že jsem hloupý, hloupá.“ Nechce se mi věřit, že bych neměl dále zůstávat v tomto zlém stavu.“ „Nechce se mi věřit, že Y mě čím dál tím více svádí ke zlu.“ „Nechce se mi věřit, že Z mě manipuluje pod rouškou toho, že chce mé dobro.“ „Nechce se mi věřit, že X mě chce odvrátit podlým způsobem od duchovní cesty, na níž se nacházím.“ „Nechce se mi věřit, že jsem takovým politováníhodným způsobem ovlivňován a manipulován démony či ďábly.“ „Nechce se mi věřit, že jsem někdy posedlý démony či ďábly.“ „Nechce se mi věřit, že jsem velký egoista.“ „Nechce se mi věřit, že má duchovní pýcha je obrovská.“ „Nechce se mi věřit, že hlad po moci u mě již dosáhl obrovských rozměrů.“ „Nechce se mi věřit, že bych měl ukončit tento jedovatý vztah, který je očividně mučivý.“ „Nechce se mi věřit, že důležitost sebe sama již u Z velice vzrostla.“ „Nechce se mi věřit, že již existuje obrovský kontrast mezi tím, čím jsem ve skutečnosti a tím, čím se zdám být.“ „Nechce se mi věřit, že jsem se stal obětí vlastních prázdných iluzí.“ „Nechce se mi věřit, že jsem se často klamal.“

„Nechce se mi věřit, že se daná životní lekce opakuje, protože ji nechci pochopit. „Nechce se mi věřit, že zeď mé vlastní přemrštěné představivosti mi skrývá skutečnost.“ „Nechce se mi věřit, že se již nacházím pod vlivem vlastních chorobných psychomentálních projekcí.“ „Nechce se mi věřit, že jsem paranoik, paranoička.” „Nechce se mi věřit, že jsem schizofrenik, schizofrenička.“ „Nechce se mi věřit, že jsem blázen, bláznivá.“ „Nechce se mi věřit, že jsem velice žárlivý, žárlivá.“ „Nechce se mi věřit, že jsem majetnický, majetnická.“ „Nechce se mi věřit, že jsem velice připoutaný, připoutaná.“ „Nechce se mi věřit, že jsem zotročený, zotročená penězi.“ „Nechce se mi věřit, že ve skutečnosti posuzuji ostatní podle své vlastní zvrácenosti.“ „Nechce se mi věřit, že jsem ztracený jogín, ztracená jogínka.“ „Nechce se mi věřit, že z vlastní viny jsem ve skutečnosti opustil/a duchovní cestu, na níž jsem se nacházel/a.“ „Nechce se mi věřit, že právě ztrácím výjimečnou příležitost, která je jedinečná a nebude se opakovat.“ „Nechce se mi věřit, že mi schází duchovní úsudek.“ „Nechce se mi věřit, že démoni rozrušili mou mysl.“ „Nechce se mi věřit, že skutečnost je úplně jiná.“ „Nechce se mi věřit, že jsem v poslední době prodělal strašlivou regresi.“ „Nechce se mi věřit, že sám sebe neustále klamu.“ „Nechce se mi věřit, že si již libuji v larválním stavu.“ „Nechce se mi věřit, že jsem se již odchýlil od duchovních ideálů, které jsem měl na začátku.“ „Nechce se mi věřit, že dělám kompromisy, které mě degradují a ničí.“  „Nechce se mi věřit, že můj současný život ukazuje duchovní regresi, ke které již došlo.“ „Nechce se mi věřit, že nemoci, které mám, jsou ve skutečnosti výsledkem těžkých chyb a hříchů, kterých jsem se dopustil.“ „Nechce se mi věřit, že má smysl se pozitivně transformovat.“ „Nechce se mi věřit, že má ještě smysl, zůstávat na této duchovní cestě. „Nechce se mi věřit, že každá z nočních můr, které mám, ukazuje silné procesy okultní rezonance s pekelnými oblastmi.“ „Nechce se mi věřit, že by právě mě mohli ovlivňovat démoni nebo ďáblové.“ „Nechce se mi věřit, že je to až takové s démonickými pochybnostmi, které živím.“ „Nechce se mi věřit, že všechna sprostá slova, která často používám, mi působí zlo.“ 

pochybnosti5.jpg „Nechce se mi věřit, že existují démoni a ďáblové.“ „Nechce se mi věřit, že už jsem zbloudilý, zbloudilá.“ „Nechce se mi věřit, že jsem ve zlém směru ovlivnil účastníky kurzu a způsobil jsem, že opustili duchovní cestu, na níž se nacházeli.“ „Nechce se mi věřit, že jsem pokrytec.“ „Nechce se mi věřit, že jsem zrádce.“ „Nechce se mi věřit, že se přetvařuji.“ „Nechce se mi věřit, že jsem intrikán.“ „Nechce se mi věřit, že jsem tak hloupý.“ „Nechce se mi věřit, že jsem farizeus.“ „Nechce se mi věřit, že jsem se již stal falešným žákem, který přijal falešného mistra.“ „Nechce se mi věřit, že jsem kdy selhal v duchovní zkoušce.“ „Nechce se mi věřit, že jsem již skrytě opustil duchovního průvodce.“ „Nechce se mi věřit, že je v této duchovní škole něco dobrého.“ „Nechce se mi věřit, že existuje byť i jen jedna lidská bytost, která se jakkoliv nepatrně transformovala následováním učení této duchovní školy.“ „Nechce se mi věřit, že by kromě mě mohl být v této duchovní škole ještě někdo, kdo dosáhl zjevení nejvyššího nesmrtelného Já - Átman.“ „Nechce se mi věřit, že v celém projevu vše je okultní rezonance.“ „Nechce se mi věřit, že duchovní průvodce mi pomohl dosáhnout zjevení nejvyššího nesmrtelného Já - Átman.“ „Nechce se mi věřit, že ve skutečnosti je všechno pouze změnou perspektivy, z níž vidím skutečnost.“ „Nechce se mi věřit, že by mohl být ještě někdo mé duchovní úrovně v této škole jógy.“ „Nechce se mi věřit, že by někdo mohl být lepší než já.“ „Nechce se mi věřit, že by duchovní průvodce mohl mít paranormální schopnosti - siddhi.“ „Nechce se mi věřit, že každý přijatý tapas musí být dokončen, chceme-li nakonec sklízet okultní plody.“ „Nechce se mi věřit, že v této škole jógy existuje jediný muž, který ovládá dokonalou kontrolu sexuálního potenciálu.“ „Nechce se mi věřit, že existuje byť jen jedna jediná žena v této škole jógy, která by i jen trochu probudila stav Šakti.“ „Nechce se mi věřit, že existuje byť jen jeden jediný muž v rámci této duchovní školy, který byť i jen trochu probudil stav Vira.“ „Nechce se mi věřit, že v rámci této duchovní školy existuje alespoň jeden živý příklad hluboké vnitřní transformace, který stojí za to vzít v úvahu a obdivovat.“ „Nechce se mi věřit, že tato duchovní škola je autentická.“ „Nechce se mi věřit, že tato duchovní škola někdy udělala něco dobrého.“ „Nechce se mi věřit, že tato duchovní škola je inspirovaná Šambalou a Králem Světa.“

„Nechce se mi věřit, že zlo je nepřítomnost dobra dobro nepřítomnost zla.“ „Nechce se mi věřit, že hmota je ve skutečnosti obrovská kondenzovaná energie strukturovaná určitým způsobem.“ Nechce se mi věřit, že Bůh skutečně existuje.“ „Nechce se mi věřit, že existuje moudrost.“ „Nechce se mi věřit, že kromě lidí existují ještě v celém vesmíru jiné živé bytosti mající vědomí.“ „Nechce se mi věřit, že existují božské zákony.“ „Nechce se mi věřit, že je možná biologická transmutace sexuálního potenciálu v obrovskou energii za tělesné teploty.“ „Nechce se mi věřit, že ve mně existuje nejvyšší nesmrtelné Já - Átman.“ „Nechce se mi věřit, že ovlivňovat zlým způsobem lidi, kteří se nacházejí na duchovní cestě a přimět je k tomu, aby ji opustili, se z duchovního hlediska rovná spáchání zločinu.“

pochybnosti6.jpg Každé nové božské zjevení jakož i každá geniální myšlenka, která vyvolala anebo v budoucnosti vyvolá určité blahodárné revoluční transformace v planetární mentalitě lidstva, začíná tím, že je nepochopena hloupými démonickými a anarchickými lidmi, kteří se proti ní staví se vzdorem.  Pokračuje pak tím, že se jeví jako udivující paradox, který probouzí pochybnosti především u těch, kdo ji nezakoušejí. A končí tím, že se stane nádhernou, fascinující, průzračnou pravdou, která je zřejmá a lidmi jednomyslně přijímaná.

Analyzujeme-li pozorně a bděle sami sebe i svět kolem nás, budeme moci konstatovat, že i v tomto směru „se historie opakuje“. Příkladem tohoto druhu je v současnosti velmi příznačně milování, založené na plné kontrole sexuálního potenciálu, která zahrnuje postupnou biologickou transmutaci (za tělesné teploty) látkového tvořivého erotického potenciálu (kterým disponují oba milenci) do tajemné energie, která je obrovská a může být směřována a sublimována s úspěchem do určitých úrovní našeho vnitřního vesmíru.

Nikdy nepochybujte, že i malé skupiny lidí, mezi nimiž je bratrství a které jsou jednotné a oživované dobrými úmysly, mohou prostřednictvím obrovské síly, která přichází od Boha, když společně jednají, úspěšně přispět vrchovatou měrou k transformaci a revoluční změně v tomto světě. To je snadno možné zejména tehdy, když taková skupina jedná ve stavu úplného souladu. Tímto způsobem dosáhne obrovské síly transformujícího dopadu, který se tajemným způsobem nabízí celému lidstvu. Podíváme-li se pozorně do minulosti, konstatujeme, že tomu tak vždycky bylo.

Nikdy nepochybujte, že i relativně malá skupina hluboce transformovaných a inteligentních lidí, nadaných zdravým rozumem a slušností, silných v dobru, mezi nimiž je bratrství a láska a kteří jsou oživovány dobrými a tvořivými úmysly, jako je ta, která se strukturuje v rámci této školy jógy, může plně přispět k transformaci celého lidstva. Toto je možné tehdy, jestliže členové této skupiny jsou a zůstanou jednotní a jednají společně pokaždé, když je to nezbytné. Nezapomínejme, že prostřednictvím takových bratrských skupin, které jednali společně, byla často v historii způsobena transformace a revoluční změny celého světa.

Jpochybnosti8.jpgakýkoliv ničemný čin, který usiluje podlými triky o rozbití, rozdělení a znepřátelení členů jednotné bratrské duchovní skupiny prostřednictvím zbytečných a uměle vytvořených konfliktů, by měl být viděn jako zoufalá machiavelistická satanistická snaha oslabit jak sílu této skupiny, tak i subtilní hluboce blahodárné pole, které již existuje. Nezapomínejme, že jednou z ďábelských strategií světového zednářství byl a zůstává tajný princip Di vide et impera, v českém překladu Rozděl a panuj. Nenechte se manipulovat pokoušením obratných lidí se zlou vůlí, kteří jsou ve skutečnosti vlky v rouše beránčím a kteří pouze zdánlivě chtějí dobro, ale ve skutečnosti se snaží zasít do vaší bytosti mučivý jed démonických pochybností, aby vás rozdělili a klamem svedli, jak od splnění vašich duchovních cílů, tak i z duchovní cesty, na níž se nacházíte. S velkou odvahou odkryjte, kdo jsou tito démoničtí lidé, kteří jednají v pozadí jako zbabělé krysy, a jsou přitom obvykle inspirováni a manipulováni nevědomým způsobem temnými bytostmi a silami pekelných oblastí. Takoví ubozí lidé hodní našeho soucitu mají sklon cynicky a tvrdohlavě posuzovat ostatní podle své vlastní pokleslosti a zvrácenosti. V případě, že vás takto osloví, vyzvěte je s velkou odvahou k upřímnému, otevřenému a důstojnému dialogu, k němuž je kdykoliv zveme.

Podejte prosím důkaz bdělosti a neztrácejte nikdy z paměti, že pouze lidé, kteří jsou více nebo méně kontaminováni utkvělými démonickými pochybnostmi, pociťují bizarní zvrácené potěšení nakazit také ty, kdož jsou dostatečně receptivní k tomuto druhu ničivých sugescí. Uvažujte prosím o skutečnosti, že není náhoda, že každý z vás na začátku objevil tuto duchovní cestu, která účinně pomohla všem těm, kdo se na ni vydali plni aspirace a vytrvalosti.

Nádherné příklady, jež najdete přehršle ve svém okolí, jsou přesvědčivé pro všechny, jež jsou schopni si jich všimnout. I kdyby existoval jen jeden příklad tohoto druhu, bylo by to dostatečné, ale ve skutečnosti jsou tisíce příkladů tohoto druhu, jež se nacházejí ve vašem okolí. Existence těchto úspěchů značí, že mimo vší pochybnost pouze dobro dělá dobro, neboť jak všichni víme, ve skutečnosti nic zlého nemůže zplodit dobro. Kdyby tato duchovní škola jógy byla „zlá“, jak to ve skrytu tvrdí zbloudilci, kteří se naneštěstí nechávají manipulovat ve skrytosti směšnými spiklenci, nebylo by možné, aby způsobila dobro tolika lidem. V krátkosti se dá říct, že zlo nedělá dobro a dobro nedělá zlo!

Vezměte v úvahu, že není a nemohlo by být náhodou, že někteří zvrácení démoničtí dezorientovaní a zbloudilí lidé, budou mít sklon zasít do vašich myslí démonické pochybnosti, abyste tak sešli z duchovní cesty, kterou jste objevili, a aby vás tak přiměli zahodit dobrá léta, jakož i mnoho času a energie, které jste až do současné chvíle investovali na této cestě - a uspěli tak postupně ve snaze se transformovat.