Síla odpuštění

Rubrika: Křesťanství

Autor: Gregorian Bivolaru

Ukázka z knihy „Základní tajemství milostných vztahů pro duchovní páry, jenž si přejí být šťastni“, kapitola „Buďme otevření a kdykoliv je to možné nechejme se prostoupit božskými energiemi odpouštění“.

Tak jako nás obklopují energie lásky, štěstí a radosti, stejně tak je tu i přítomna energie odpuštění, se kterou se také můžeme dostat do stavu tajuplné rezonance. Jako láska přitahuje lásku, radost zase radost, tak odpuštění přitahuje opět odpuštění. A abychom mohli v našem vnitřním vesmíru zakoušet tento stav odpuštění, musíme do naší bytosti přilákat božské subtilní energie tohoto stavu.

Zvláštní stav citlivosti, který v nás vzbuzuje láska, stejně tak jako jistá zranitelnost, která je součástí oddanosti a odevzdání se osobě kterou milujeme, obojí může v určitých případech vést k utrpení. V některých situacích nejen že je možné bezděčně způsobit milované osobě bolest, ale také sami můžeme být vystaveni utrpení. Takové případy, kdy lidské bytosti musí čelit nějaké podobě bolesti způsobené láskou, jsou téměř nevyhnutelné. Je však důležité mít na paměti, že takovýto druh utrpení ve skutečnosti vždy poukazuje na naši neschopnost zůstat odpoutaní.

Ti, kdo skutečně dokáží získat odpoutanost, nemohou být nikdy dotčeni a to je také důvod, proč nikdy nebudou trpět z lásky. Ukažme si však, co je možné udělat pro ty, kteří kvůli své nemohoucnosti zůstat pevně odpoutáni trpí, anebo se cítí být zlomeni láskou. Lidem jenž nedokáží zůstat odpoutáni láska působí někdy bolest a zranění v jejich duši. Nejvyšší lék na toto utrpení, který vše léčí, je tak jednoduchý jako je nevyhnutelný: je to božská energie odpuštění.

Pokud bychom skutečnost posuzovali podle zákona rovné odplaty, principu „oko za oko, zub za zub“, tak by každá lidská bytost měla právo na pomstu. Nemá důvod odpustit. Ale odpuštění není jenom otázkou naší léčivé terapie. Současně se jedná o vítaný akt, který odkrývá naši duši, jenž se skrývá za zlomeným srdcem.

Každá lidská bytost zakoušející utrpení někdy čelila východiskům, situacím a zkušenostem, které se na první pohled zdály být neodpustitelné. Všechny v ní probudily obrovskou touhu po odplatě, po pomstě. Nemějme pochyby o tom, že kdyby takovéto situace, které můžeme zároveň vnímat jako duchovní lekce a zasvěcovací zkoušky, nenastaly, nikdy bychom se skutečně nemohli naučit co je to odpuštění. Nicméně, odpustit musíme.

Když se nám podaří opravdově odpustit, stav odpuštění, které nastane, neznamená nezbytně zapomenutí (tedy úplné potlačení činu nebo důsledku, který nám ublížil v naší paměti), ani to neznamená že nad tím přivřeme oči či předstírat němotu. Odpustit neznamená nesmyslně předstírat že se nic nestalo (zatímco si vymýšlíme všechny možné spekulace a směšné důvody). Odpustit, místo toho, znamená prozkoumat utrpení nebo vinu jasným a odpoutaným způsobem ze všech hledisek. Posléze mohou být naše rány zcela vyléčeny pomocí božské jemné energie odpuštění, která současně působí na úrovni duše.

Abychom dokázali odpustit, musíme v našem vnitřním vesmíru vyvolat skrze invokaci božskou subtilní energii odpuštění. To uděláme tak, že upřímně, pokorně a plni lásky požádáme o pomoc Boha Otce. Po té, co mu věnujeme plody této invokace ho požádáme, aby do naší bytosti vložil božskou energii odpuštění: Zatímco stojíme zpříma, tváří k východu, vyslovíme v duchu tuto jednoduchou a účinnou modlitbu:

Pane Bože, nebeský Otče, pokorně Tě prosím, rozlij v mé bytosti svoji božskou energii odpuštění. Prosím Tě, aby jsi mi pomohl zcela a bezpodmínečně odpustit všem, kteří se na mě provinili, ať vědomě či nevědomě. Děkuji ti za vyslyšení mé modlitby a tvoji pomoc. Amen.

Vyslovíme tuto prostou modlitbu alespoň sedmkrát a budeme přitom pokaždé na jejím konci vnímat, jak je naše bytost shora dolů, skrze temeno hlavy, naplňována touto subtilní božskou energií odpuštění. Jakmile tento energetický proud ustane, vyslovíme modlitbu znovu a tak pokračujeme dále.

Jakmile dokončíme modlitby, budeme intenzívně myslet na toho, komu chceme odpustit a také na důvod nebo situaci, kterou mu nebo jí odpouštíme. Následně vnímáme jak božská subtilní energie odpuštění nepopsatelně působí, dává nám specifický stav vnitřní svobody a pročištění, což nám dokazuje že tato energie během svého rozpouštějícího aktu uspěla. Na závěr si můžeme účinek odpuštění ověřit tak, že ve své bytosti vnímáme stav naprosté odpoutanosti od východisek, činů a situací, které nám způsobily bolest či utrpení, stejně jako stav odpoutanosti od bytosti, která je s nimi spojena.

Pokud zjistíme že v nás stále přetrvávají nějaké rušivé tendence, které ukazují, že proces odpuštění nebyl zcela završen, opakujeme invokaci popsanou výše tak dlouho, dokud v naší bytosti nebudeme zřetelně vnímat onen specifický stav totální odpoutanosti, o kterém jsme mluvili.

Následně předkládáme další efektivní způsob, jak odpustit s pomocí božské energie odpuštění. Také pro tuto metodu je nesmírně důležité, abychom nejdříve provedli nejméně sedmkrát invokaci, kterou jsme popsali, než k přistoupíme k samotné metodě. Teprve po té, co jsme skrze modlitby velmi dobře naplnily naši bytost božskou subtilní energií odpuštění, budeme pokračovat druhým krokem, který popisujeme dále.

Podívejme se nyní tedy jak jednat, abychom dokázali odpustit. Nejdříve se pokusíme co nejlépe, jak jen to bude možné, představit si nás samé na místě toho, kdo nám ublížil nebo nám způsobil utrpení. Zatímco se takto nacházíme v pozici osoby, jenž nám ublížila, zaměříme se na to, abychom zřetelně a s odpoutaností mysleli na otázku, co bychom udělali my na místě té osoby, za úplně přesně stejných okolností? Právě v tento okamžik, kdy udržujeme tuto představu, se máme ptát sami sebe, s co největší jasností a odpoutaností, jak bychom byli reagovali my.

Ihned po té pokračujeme tak, že začneme tuto osobu, která nám způsobila bolest, zkoumat mimo kontext ve kterém nám ublížila. S pomocí kreativní představivosti ji umístíme do úplně jiné souvislosti a rámce. Například si pokusíme osobu, které se snažíme odpustit, představit, jak asi vypadala, když byla ještě dítě, anebo, což je ještě lepší, pokusíme se co možná nejpřesněji vybavit si moment, kdy jsme se setkali a bylo nám spolu dobře.

Po dokončení této vizualizace zůstaneme se zavřenýma očima, zvnitřněni a snažíme se zcela otevřít naše srdce, zatímco současně myslíme na Boha a prosíme ho, aby naplnil naše srdce a bytost subtilní energií svého nekonečného soucitu.

Na závěr bychom měli vnímat onen stav odpoutanosti, který jsme již zmínili. Když se to podaří a vše je dovedeno k dobrému konci, skrze pomoc božské subtilní energie odpouštění, kterou jsme vložili do naší bytosti z Makrokosmu, má stav odpuštění dvojitý účinek. Jednak tato síla rozpouští v bytosti do které je přivolána pocity viny a současně také odstraňuje pocity smutku, utrpení, napětí a tenze, které jsou v dané osobě neustále zastoupeny, pokud nedokáže odpustit.

Je nutné také dodat, že navíc, pokud je odpuštění s pomocí subtilní božské energie dovedeno ke zdárnému konci, osoba, které bylo odpuštěno, je vnímána v jiném světle, jedná se o tajuplné světlo lásky a ne posuzování. Stav odpoutanosti, který nastane krátce po té, co jsme dokázali odpustit, ukazuje bez jakýchkoliv pochyb na to, že jsme uspěli a odpustili úplně. Pokud tento stav nevnímáme, opakujeme celý proces několikrát, až dokud neuspějeme.

Když začínáme jednat na základě božské subtilní energie odpuštění, je to na začátku mnohem těžší. Později, když získáme nezbytnou zkušenost, bude odpustit mnohem snazší, při použití této síly. Jak jsme se zmínily na začátku, odpuštění vždy přitahuje odpuštění. Proces tajemné rezonance který nastane je neodvratný.

Jako shrnutí je velmi důležité porozumět, že když neodpustíme lidské bytosti, která nám ublížila, zůstanou v našem vnitřním vesmíru nestále přítomny stavy trýzně a utrpení, a ty budou vytvářet jiný druh rezonance, která tyto stavy udržuje tak dlouho, dokud je nerozpustíme silou odpuštění, aby tato zranění a bolest vymizely navždy. Zatímco posuzování duši tísní a vystavuje ji utrpení bez konce, odpuštění odstraňuje toto utrpení a rány okamžitě, přináší mír a umožňuje duši rozkvést.