a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z

SEXUÁLNÍ KONTINENCE

Sanskrtské slovo brahmačarja znamená kontinence, zdrženlivost, naprosto vědomá kontrola sexuální funkce. U muže i ženy obnáší transmutaci a sublimaci sexuálního potenciálu a duchovní soustředění. Toho všeho lze přitom dosáhnout jednak prováděním askeze, jednak dokonale kontrolovaně prováděnou sexuální aktivitou.

SIDDHI

Naprosto výjimečné fyzické, psychické, mentální a duchovní síly neboli takzvané paranormální síly, které vznikají jako logický výsledek duchovního vývoje vytrvalého jogína podle toho, nakolik se ve vnitřní bytosti aspiranta probudí z potenciálního stavu a postupně zvyšují nevýslovné rezonance se skrytými subtilními kosmickými silami.

SILOVÝ NÁPAD

Vyjádření používané jogíny, které označuje dynamické vlastnosti nápadu působit v určitých podmínkách jako síla. V osobním smyslu se silový nápad ztotožňuje s přesvědčením, ideály, principy, tzn., že tyto nápady jsou hodnoty do nás silně emočně začleněné. Na sociální úrovni jsou silové nápady ideologické hodnoty. Jóga vysvětluje tuto situaci moudře: poté, co se katalyzuje, dynamizuje a začleňuje velký počet lidských bytostí, silný nápad se stane opravdovou, překvapující silou.

ŠIVA

Bůh jako osvoboditel bytostí spoutaných nevědomostí. Sanskrtské slovo Šiva znamená doslova „dobrý“, „laskavý“. Ve východní tradici je Šiva třetím hlavním bohem hinduistické trojice (trimúrti), kromě něj ji tvoří Brahma a VišnuŠiva je bůh, který ničí zlo, nevědomost a vše nečisté. Vládne nekonečnou, blahodárnou silou zbavovat – často náhle, v jediném okamžiku – okovů nevědomosti.

SKEPTICISMUS

Negativistické, zužující filosofické učení, které lze vysledovat zpět až do antického Řecka a které na sebe v průběhu dějin bralo různé podoby. Učení, které pokládá schopnost člověka dosáhnout pravdy, štěstí, harmonie, rozeznat dobro od zla, správné od nesprávného, za pochybnou. Skeptické koncepce, příznačné zejména pro období niterné mravní krize a duchovního úpadku, prosazovaly v oblasti poznání relativismus či agnosticismus.

SKROMNOST

Skromnost (latinsky „modestia“) je lidská vlastnost, jejímž prostřednictvím se projevuje prostý a zdrženlivý postoj vůči vlastním zásluhám, bez naparování a neopodstatněných nároků, pokora.

SMĚLOST

Postoj a správné chování, které ukazuje na velkou psychologickou, psychickou, mentální a mravní energii, jenž umožňuje obdařené osobě, aby odolala nebezpečí. Pojem definuje hlavně ctnost, která předpokládá risk. Pojem smělost, stejně jako jemu podobné pojmy, kterými jsou odvážnost, odvaha, nesmírná odvaha, hrdinství apod. vyjadřuje mentální postoj, který předpokládá vítězství postoje plného štědrosti, odevzdání, vedoucí někdy až k překonání sama sebe či sebeobětování, vítězství nad pudem sebezáchovy

SMÍCH

Smích je emoční expresivní čin, který způsobuje obličejové rozsáhlé pohyby, bouřlivé dýchání, rytmické zvuky a vyplývá v příjemnou a dráždivou exaltaci. Smích je čin specifické lidské komunikace.

SMŮLA

Sled neblahých událostí a okolností (neštěstí, nehoda), které se vůbec ne náhodou objevují v našem životě. Vyjadřují karmu, kterou si nyní zasloužíme za naše více méně ďábelské činy, kterých jsme se dopustili v některém z předchozích vtělení.

NAHORU