Uctívání ženy

Rubrika: Šakti (ženy)

Autor: Rezonance

V tantrách se praví:

Vše, co lze spatřit očima, může být vymezeno, ale ne Ona, ta, která jest Matkou. Zajímající tvar je nepopsatelná a nepředstavitelná, sama sebou je však beztvará.

Muž je sám o sobě „plodem“ ženy, protože každý muž (stejně jako každá žena) byl zrozen v ženském těle. Ona samotná je pak nekonečným tvořením, které vyvěrá z Jejího lůna. Uctívání žen představuje metodu, umožňující rozpoznání Její skutečné duchovní a tvořivé síly.

Podívejme se, jak Yoginihridaja Tantra chvalořečí a obdivuje tu, jejž počíná, tvoří a poté vyživuje nekonečno světů v projevu:

Obdiv a pocta té, která je Bytím, Svědomím a Absolutním štěstím, stejně jako nekonečnou silou, která existuje v podobě času a prostoru a ve všem co existuje v nich a co také představuje božské Světlo všech bytostí.

V Lakšmí Tatře velká Bohyně osobně praví: „Když jogín potká krásnou ženu s neuvěřitelně harmonickým tělem, nejprve v ní musí zřít mě, Lakšmí. Ve vitálním dechu oné ženy (práně) musí spatřovat Slunce a v její duši vidět odraz Nejvyššího Já (Átman). Její krása a šarm musí být vnímány jako nebeský oheň a současně muž musí obdařenou ženu vždy vnímat zajedno se mnou, velkou Bohyní!“ Tento druh vizualizace je nesmírně jednoduchý a spontánně vytváří nevšední duchovní atmosféru.

Tantrické texty také vyprávějí příběh o indickém mudrci Vasíštovi, který jednou navštívil severní Indii při hranici s Čínou. Byl ohromen, když zde nalezl Buddhu, který bohatě jedl, pil a ještě flirtoval s mnoha nesmírně atraktivními ženami. Když se Vasíšta ptal sám sebe, jak je možné, že osvícená bytost, jakou Buddha byl, si může počínat takovým způsobem, uslyšel najednou shůry hlas, který mu pravil: „To je způsob vzývání dosažitelný bytostem, které ctí velkou Bohyni. Tato cesta tantrického zbožňování vyžaduje přísahu toho, kdo ji provádí, že nikdy neohrozí ani neublíží žádné ženě.“ Buddha si pak Vasíštu zavolal k sobě a řekl mu: „Žena musí být uctívána, neboť i veškerá božstva čerpají svoji svatost z její bytosti“.

Komentář k Čakrasamvara Tantře, starého a velmi ceněného díla tantrického buddhismu, pak výslovně a bez odměřenosti objasňuje, jakým způsobem mají být ženy uctívány: 

 „Zanícený hledač Ducha, který jest odvážný a čistý
musí uctívat jóni jogínky ve tvaru dokonalého lotosu,
musí ji zbožňovat myslí i srdcem, zaměřen výlučně na ni,
a aspirujíc pln lásky uspokojit veškeré její tužby.
Pak se s ní sjednotí, pronikajíc jí naplněn vášní,
až se jejich duchovní esence spojí.
Propojeni nejtajnějšími jemnými cestami
hluboko uvnitř svých bytostí,
musí muž a žena jogíni setrvat v umění lásky,
volíce si naplněni moudrostí z pěti prvořadých pozic,
musí chutnat z milostného potěšení jako král se svojí královnou.
Spojením svých výměšků v obrácené pozici
si podmaní svět a naplní všechny své duchovní touhy!“

Autentická tantra představuje duchovní kult, ve kterém proces velebení ženy zaujímá velmi důležité místo. Díky tomuto přístupu je žena skutečně schopna projevovat se jako bohyně s mimořádně tvořivým potenciálem a je schopná poskytovat milosrdenství. Pohled, úsměv, gesto, hravost či úplné uspokojení - to je jen ukázka z možností, jakými může božský duch vnitřní ženy (jakmile je jednou probuzen), zasvětit muže do duchovních tajemství. Když je bohyně vnitřní ženy zajedno se svým bohem, vše se stává možným…

Stejný princip platí, když je žena vnímána jako projev vnitřní ženy muže (anima). Pokud uvnitř jediné lidské bytosti nastane splynutí těchto dvou aspektů, mužského a ženského principu, je snadno dosažen androgynální stav. Takto může být zbožňování ženy, když je správně pochopeno a začleněno, cestou k dosažení dokonalosti.