Základní pravidla duchovního zdokonalení

Pokud se - po mnoha letech stagnace - rozhodneme v sobě probudit latentní duchovní síly, je jisté, že k tomu musíme vynaložit jisté úsilí. Avšak dokud si libujeme v pasivitě, nikdy v sobě žádnou podobnou blahodárnou sílu neprobudíme a ani nedokážeme skutečně transformovat žádnou stránku naší bytosti. Netečnost a inercie nás nedovede nikam. S ní zůstanou brány zavřeny. Zvítězit můžeme jenom skrze naši vůli.

K tomu je třeba neustále usměrňovat sílu své mysli, meditovat, provádět správné jogínské techniky a nikdy nezapomenout, že tato cesta vývoje nabízí ten nejlepší způsob „boje“ a vítězství nad netečností mysli a srdce, které bývají tak často blokovány napětím, temnotou a chladem. Buďme neustále plni aspirace a přání vkládat do naší existence něco blahodárnějšího, zářivějšího, teplejšího a láskyplnějšího.

Dříve než začneme jakoukoliv činnost, zaměřme nejdříve svoji mysl dovnitř sebe, abychom naladili svoji duši na hluboký mír, božskou harmonii a ohromnou lásku. Poté věnujme ovoce našich činností Bohu. Začátek je vždy velice důležitý. Představuje okamžik vyvolávání a směřování blahodárné síly. Abychom dokázali jednat tím nejlepším způsobem, musíme do naší bytosti nejprve „přivábit božské světlo“.

Je běžné, že když nastane noc, nezačneme chaoticky pobíhat ve tmě ve snaze nahmatat kolem sebe nějaký předmět či cokoliv podnikat. Vždy nejdříve rozsvítíme a teprve potom se věnujeme naší práci. Totéž platí pro jakoukoliv činnost v životě. Nejdříve je třeba, abychom v nás zapálili a rozšiřovali božské světlo. Jinak budeme neustále bloudit zleva doprava, zprava doleva, budeme zkoušet klepat na mnoho dveří, ale nebudeme schopni dělat téměř nic duchovního. Jedině pokud budeme bdělí, otevře se nám ta správná cesta. Pokud ale naopak bdělí nebudeme, uvízneme ve spoustě zbytečných myšlenek a někdy i škodlivých gest, která probouzí utrpení. Adepti jógy musí pochopit, že to jak začínají jakoukoliv činnost, je velmi důležité, obzvlášť pokud toužíme po tom, aby tato činnost byla plodná a prosycena božskou amritou, nebeským nektarem. Kdo jedná každý den pozitivně a jeho činy jsou integrovány v boží plán, bude moci zakoušet velkou sílu této božské „šťávy“ a bude zářit její silou.

Prožívej každý den naplno!

Adept musí vědět, že je velmi důležité pěstovat hluboké blahodárné myšlení, kolem kterého se točí všechny ostatní myšlenky. Jestliže máme na každý den přesný cíl, blahodárné směřování, nebo vznešený úkol, kterého chceme dosáhnout, potom se všechny naše činnosti postupně seřadí, vykrystalizují a zorganizují tak, aby přispěly k uskutečnění duchovního ideálu, po kterém v tomto životě toužíme. Stane se tak i přesto, že se do naší aury budou snažit pronikat všelijaké myšlenky a cizí city, třeba i škodlivé, neboť ty budou lehce odstraněny tímto božským světlem v nás. Takto se všechny energie naší bytosti zaměří správným směrem, který jsme si vybrali. Díky základní myšlence, kterou vložíme na začátku každého dne do naší mysli a do srdce, budeme moci vepsat každý náš den a následně každý rok do velké knihy života.

V projevu se vše, co nastává, ukládá do ákášického archivu. Jestliže dokážeme prožít alespoň jeden nádherný den, den, který může znamenat byť jedinou vteřinu věčného života, pak nejenom že tento den bude udržován v „kosmickém svazku listin“ a nikdy nezmizí, ale pomůže integrovat i naše budoucí dny tak, aby se mu čím dál více podobaly. Právě proto se snažme prožívat každý den naplno, neboť to mimořádně blahodárně ovlivní všechny ostatní dny, které budou následovat, aby byly prostoupeny štěstím, pořádkem, rovnováhou a harmonií.

Naučme se jednat co nejefektivněji, aby naše světelné činnosti byli účinné ve všem. K tomu stačí transformovat způsob našeho myšlení a být si vědom toho, že každý z nás žije v tomto společném vesmíru, že všichni jsme s ním v každém okamžiku v intimním a hlubokém spojení. Jsi makrokosmický, jednej tedy makrokosmicky!

Následuje velmi jednoduché cvičení:

Cvičení provádíme uprostřed pokoje, co nejlépe izolovaní od ruchu okolního světa. Pomůže nám vypěstovat si zvyk a jedenkrát v týdnu opouštět pomocí myšlení náš pokoj, abychom se rozšiřovali do čím dál většího a rozsáhlejšího prostoru našeho domu, abychom se dále rozšiřovali do prostoru celého města, ve kterém bydlíme. Potom si budeme uvědomovat, že toto město je součástí našeho kraje, kraj je součástí země a země pak součástí kontinentu, kontinent je součástí planety Země a ta je pak součástí rodiny planet Sluneční soustavy. Tento duchovní postup nám pomůže uvědomovat si, že jsme neustále integrováni ve Vesmíru.

Následně se snažme vnímat, že Sluneční soustava je součástí galaxie a galaxie je jen nepatrnou součástí makrokosmu. Tímto způsobem překvapivě pochopíme, že ačkoliv se nacházíme sami v našem pokoji, jsme zároveň součástí makrokosmu. A když jsme tedy makrokosmickými bytostmi, proč se nutit k nějaké omezenosti, proč bychom nemohli zeširoka otevřít oči a srdce a neměli si říci, že máme často konat i činnosti, které jsou makrokosmické? Tento cvik umožňuje stav rozšiřování se do nekonečna snadno zakoušet. Proč tedy maximálně nevyužívat plody takového stavu? Je velice důležité denně objevovat nekonečné neznámé hodnoty našeho vnitřního hlubokého míru.

Tichem navozujeme správné podmínky pro projev božských entit. Tyto entity velmi milují klid a neustále čekají na podobnou příležitost, které však lidé díky dennímu neklidu nabízí jen zřídka. Čím více je člověk vyvinutější, tím větší pociťuje potřebu takového hlubokého vnitřního klidu a míru. To se může někomu zdánlivě jevit jako jakási inertní nepřítomnost života, neboť člověk takto smýšlející nezná a necítí autentičnost takového stavu, tajnou chuť míru. Opravdový božsky intenzivní život je žití v ohromujícím klidu. Ticho tedy představuje podmínky pro vstup a projev božských entit. A když jsou poblíž, cítíme nad námi tajný dech věčnosti.

Spousta takových neviditelných entit nám přichází neustále na pomoc. Pokud jsme si toho vědomi, můžeme jim co nejčastěji uvnitř naší bytosti vytvářet příznivé podmínky, které k nim budou vstřícné a udrží jejich pozornost. Neboť tyto božské bytosti jsou připraveny nás navštívit kdykoliv a ustavičně hledají volné místo v našem srdci a v naší mysli, aby zde jednali a přinášeli nám četné duchovní radosti. Pokud nám ale chybí vděčnost, mohou se od nás odvrátit. Vytříbené entity mají totiž rády ocenění jejich podpory a štědrosti. To, že jsou lidé nedokonalí, slabí a dětinští, už dávno vědí a jsou dost silné na to, aby tyto naše špatné vlastnosti překonaly. Dokonce i tehdy, když dokazujeme, že jsme plní omylů, říkají: „Odpusť jim, Božský otče, neboť oni nevědí, co činí a my jim chceme pomoci!“ Ale pokud tyto bytosti zjistí, že lidé si jejich pomoci a přítomnosti neváží, tak svoji snahu vzdávají. Ne snad proto, že by potřebovaly tato ocenění, nebo pro svoje uspokojení, prostě vědí, že nevděk lidem brání mít z duchovních darů užitek, které by jinak mohli obdržet.

Otevři bránu, aby vstoupili andělé!

Ve skutečnosti je každý člověk, ať už to ví nebo ne, takovou nádobou pro přijímání kosmických ákášických archivů. Úplně všechny události se začleňují do našeho mikrokosmu, jako tajná, mimořádně subtilní mikrokosmická látka, ve které existuje místo pro celý makrokosmos. Všechny události z celého vesmíru bez výjimky, všechny víry světa, i ty zmizelé, vysílají za určitých podmínek tajná záření, která se ukládají do našeho podvědomí. Člověk přijímá, často aniž by to tušil, zprávy z celého makrokosmu. Proto by měl, hlavně na začátku svého jednání, prozkoumat skrze meditaci a mentální soustředění nebo rozjímání aspekty svých starostí. Můžeme to přirovnat k situaci, kdy někdo něco hledá a žádá o prozkoumání určitých dokumentů v knihovně. Musí však nějakou dobu počkat, než dostane odpověď, protože tato knihovna je velmi rozsáhlá a bohatá, a její zaměstnanci nemohou text ihned najít. Když ale odpověď ve správnou chvíli přijde, člověk si často říká: „Teď se mi dostalo zjevení!“ nebo: „Mám geniální nápad!“, nebo: „Už se mi to vyjasnilo!“… Ve skutečnosti pouze přijímá přesné informace, které si sám vyžádal, neboť všechny jevy se vyvolávají skrze okultní projev zákona rezonance.

Všechny vztahy s bytostmi z makrokosmu podléhají tomuto tajnému zákonu okultní rezonance. Když vytočíme určité telefonní číslo, ozve se nám jeho majitel, stejně tak se určitá entita dostane do tajného spojení s námi, když vysíláme specifické myšlenky vibrující na stejné frekvenci, jako tato bytost. To upřesňuje vztah mezi námi a entitou, bytostí nebo místem, na které se naše mysl silně a systematicky soustředila. Takto jsou lidé, kteří mají téměř neustále chaotické a protikladné myšlenky trestáni a podřizováni nešťastným setkáním, neboť se dostávají do styku s entitami, které zcela odpovídají takto vysílaným myšlenkám. Právě proto je velice důležité mít neustále myšlenku na Boha, protože ta bude přitahovat magickým, ale blahodárně magickým způsobem všechny entity, všechny bytosti a všechny elementy, které budou přispívat k jejímu uskutečnění.

Tato myšlenka na Boha, tato nádherná idea, je jako nápis na vstupná bráně, který varuje zlé temné duchy: „Tady nebudete přijati, vstup zakázán.“ A nižší entity tak nebudou mít nikdy možnost proniknout do našeho života, zatímco božská myšlenka zůstane jako otevřená vrata pro všechny světelné bytosti, pro všechny anděly, kteří nám budou moci přicházet na pomoc a neustále nás inspirovat.

Koncentrace na bílé zářivé světlo je velice silný a účinný cvik. Ale musíme si zapamatovat, že všechny události v našem životě se dějí podle pozornosti, kterou jim my sami poskytujeme. Pokud si zároveň uvědomíme, že určité konjunktury jsou velmi účinné, blahodárné a magické, můžeme postupně zvyšovat jejich působení. Skrze naše myšlení a přesvědčení máme vždy rozhodující vliv, který je mnohem důležitější než zkoušky nebo obtížné situace, se kterými se konfrontujeme. Bílé zářivé světlo nás tedy impregnuje, aniž bychom si toho byli vědomi. Ale jestliže jsme pozorní a plni aspirace, můžeme se tohoto procesu účastnit s pevným přesvědčením, že něco podstatného, ve svém základu božského, v nás roste a neustále nás obohacuje. Budeme cítit, jak uvnitř nás postupně vibrují nové božské síly.

Odpoutávej se, aby ses znovu narodil!

Podle způsobu jakým začínáme nějakou činnost, vztah nebo dobrodružství, můžeme všeobecně vytušit i jaký bude jejich konec. Jestliže je začátek špatný, konec bude pravděpodobně také špatný. V životě existují určité události, které jsou vzájemně neoddělitelné, události, které můžeme přesně vytušit podle postupů astronomie na základě konjunkcí nebo planetárních opozic, protože všechno probíhá podle určitých absolutních kosmických zákonů. U lidí, kteří už špatně začali, je ale ještě možné skrze úsilí změnit průběh událostí, aby se v konečné chvíli nepodobaly těm na začátku. Neboť tam, kde se projevuje tajemná síla ducha, může kdykoliv nastat změna, aby se proměnily určité aspekty. Tak bude možné něco odstranit, přidat či zdůraznit. Život pak přestane být tak mechanický, poněvadž se stane vědomým, hluboce duchovně prožívaným a božský duch v něm zanechá svoji stopu. Právě v takových transformačních situacích nás duch očišťuje, zdokonaluje a harmonizuje, a projevuje se v celé své síle.

Občas v hmotné sféře nastávají události, které nám nejsou příliš nakloněny, ale v božské sféře není nic konečné a duch může kdykoliv konat zázraky. V evangeliu je psáno: „Jestliže nezemřete, nebudete moci žít doopravdy.“ Někdo může namítnout, že nemá moc chuť umírat, ale tím jen dokazuje, že výrok nepochopil. Zemřít, abys žil, znamená zemřít pro nižší svět, svět nouze, zla, chaosu a démonických stínů, aby ses znovu narodil ve vyšší harmonii Božské lásky a Božského světla. Nemůžeme žít současně v blátě i v nebi. To jsou hloupé představy, díky kterým si někteří lidé, žijící velmi nevyrovnaný život představují, že k nim Bůh bude i přesto přicházet. Pro takové je však nebeské království zatím zavřeno. Kdykoliv se podřizujeme, kdykoliv upadáme do nižších stavů pýchy, žárlivosti, zla anebo pomluv, ztrácíme přístup do ráje.

Něco jiného však znamená nabídnout celý svůj život Bohu. Ten, kdo téměř nepřerušeně pracuje na zkrášlení, obohacení, na vývoji a harmonizaci své vnitřní bytosti, bude se cítit velmi dobře tady a teď a bude moci ve své duši přijmout řadu nebeských hostů. Je dobré pochopit, že každý světelný božský duch je velice šťasten, pokud může přijít na návštěvu do takového místa. Vezměte si jen setkání v našem každodenním životě. Jestliže přijmeme hosty ve velmi příjemném pokoji, nabídneme jim chutná jídla, procházky v okouzlujících prostorech, vytříbenou hudbu, mimořádnou pohodu a štěstí, jak by pak nechtěli k nám znovu přijít? Úplně stejné je to i se světelnými bytostmi, dokonce i s anděly. Jestliže naleznou v naší bytosti, v našem mikrokosmu, čistý a svatý prostor, ve kterém převládá krása, harmonie, láska a nádhera, budou nás navštěvovat s radostí znovu a znovu. Nebo se k nám možná úplně přestěhují a budeme se moci z jejich přítomnosti radovat neustále.

Vyjdi z podzemí, abys zahlédl slunce!

Nastal čas objevit, co doopravdy znamená síla duchovní společnosti. Mnozí z nás zatím nevíme a nemáme ani žádné povědomí o tom, co je tato síla schopna uskutečnit na planetární úrovni. Ukažme si to na přirovnání. Ve světě existují místa, kde inženýři staví areály větrných mlýnů, které vyrábějí elektrický proud zásobující rozsáhlé oblasti. Ve chvíli, kdy velmi silná duchovní společnost jedná vzájemně naladěna, vyvolává gigantické jevy rezonance a podobá se takovému seskupení areálů větrných mlýnů, které vyrábí proud. Tak může produkovat ohromnou energii a projektovat duchovní světlo i do vzdáleného prostoru, aby vytvářelo odpovídající účinky na úrovni celé planety. Lidé jsou v tomto přirovnání jako baterie, které stačí pouze zapojit a dát do styku s jedinečnou ideou Boha. Hluboké blahodárné proudy, které pak následně projektují, budou přijímány bytostmi z celého světa.

Mnozí z nás meditují a praktikují, aniž by si správně uvědomovali, že tyto duchovní činnosti nám dávají k dispozici ohromné možnosti pro dobro celého lidstva. Je tedy chvíle stát se vědomými a provádět duchovní činnosti co nejčastěji, aby světlo z Božího království mohlo být přijímáno co největším počtem lidských bytostí na Zemi.

Tělo je ve skutečnosti oblekem duše a slovo je oblekem myšlení. City, myšlenky a subtilní síly, které se projevují v a skrze nás, mají také své obleky. Všichni tvorové i všechny entity mají takové své obleky, podle kterých můžeme bytost, která se do nich obléká, rozpoznat. Nerost, zvíře, rostlina, strom… to všechno jsou různé obleky, za kterými se skrývají určité entity. Je důležité rozjímat nad květinami, nad formami a barvami, které oblékají, abychom poznali tajnou povahu bytostí, které takovéto obleky nosí. Můžeme se třeba zeptat, proč mají lidé modré, zelené nebo tmavé oči. Tyto barvy jsou vlastně také obleky, vyjadřující vlastnosti nebo charakter, které nepoznáme, pokud je ignorujeme. Toto tajemství forem je tak rozsáhlé a hluboké, že ho můžeme úspěšně studovat celý život.

My, co neustále pláčeme, že Bůh neplní naše prosby, musíme pochopit, že je normální, když nejsme vyslyšeni. To proto, že bývají často jako žádost, kterou dáváme Bohu, a čekáme, až přijde a najde nás a vysvobodí tam, kde se právě nacházíme. Takto ale nic z našeho mylného chování či špatného způsobu myšlení nezměníme. Představujeme si totiž, že Bůh přijde a vytáhne nás z pekla, do kterého jsme se sami uvrhli. Je to stejné, jako kdybychom klesali do hluboké studny nebo jeskyně a prosili slunce, aby k nám přišlo a osvětlilo nás. Slunce k nám ale nemůže přijít do jeskyně, je naší povinností vyjít z podzemí ven a přijmout jeho blahodárné světlo tam. Podzemím nebo jeskyní máme na mysli všechny zlé vnitřní projevy naší mysli a srdce, všechny hloupé zvyky, kterých se tvrdošíjně nechceme vzdát. Jestliže si ale přejeme světlo, musíme směřovat k Bohu a horlivě toužit vytříbit náš převažující vibrační kmitočet. Jestliže jsme opravdu rozhodnuti k němu směřovat, zakusíme nakonec pravdivost moudrého přísloví, které říká: „Jakmile učiníš jediný krok směrem k Bohu, Bůh jich k tobě udělá devět.“

Nabídněme svůj život Bohu slovy:

Drahý Bože,
Tobě nyní nabízím svůj život.
Jsi pro mě vším.
S vědomím toho Tě vzývám:
Veď mě, probuď mě a dej mi sílu,
projevuj skrze mě svoji lásku,
a učiň moji vůli tvou vůlí.