Urinoterapie v praxi

"Důsledná praxe urinoterapie je přesně to, co jsem udělal a podívejte, že teď po čtyřech letech je ze mě jiný člověk. Jsem více v souladu s potřebami a funkcemi vlastního těla, nejsem už anemický a nemám hypoglykémii. Výjimečně se nachladím a můžu říct, že jsem už roky nedostal chřipku. Urinoterapie mi značně pomohla ke zlepšení každodenní jogínské praxe. Cítím se zdravý a silný", tvrdí americký jogín Blake More. Následující text je jeho autentickým svědectvím.

Musím přiznat, že dosažení mimořádného stavu zdraví přepokládalo více než poslouchání jednoduchých rad. Osobně jsem se poprvé o urinoterapii doslechl v době, kdy jsem bydlel v Japonsku. Vzpomínám si na jeden rozhovor s respektovaným přírodním lékařem Riosuku Uryu pro článek v časopise vycházejícím v Tokiu. Rozhovor probíhal dobře až do momentu, kdy se zmínil o »pití moče«. Vybuchl jsem smíchy, ale on se pustil do vyjmenovávání mnoha ctností urinoterapie. O několik týdnů později, hluboce ovlivněný zápalem, s nímž doktor mluvil o svém zdaru, tak i lékařskými úspěchy, jsem se rozhodl o tomto tématu vážněji popřemýšlet.

Na jeho radu jsem terapii začal praktikovat postupně. Nejprve jsem si před usínáním přikládal moč na obličej (odmítl jsem ji používat ráno z obavy před případným zápachem). Po určité době jsem získal odvahu ji i vypít. Ještě dnes si pamatuji na úsilí nezvracet, které jsem to ráno pociťoval. A věřte, byla to moje vlastní moč. Ptal jsem se – jestliže je moč vyměšována, proč musíme vložit takové úsilí do recyklace? V rozporu se vším, co jsem se naučil v biologii, moč není druhotný produkt procesu stravování a vyměšování. Naopak, ve skutečnosti je to dobře použitelné sterilní fluidum vyprodukované ledvinami.

Jak chutná moč

Mám zavedený malý rituál. Ačkoli to může znít podivně, ráno vymočím první proud do záchodu a druhý do speciálního skleněného poháru, na němž je namalována Země. Dříve než moč vypiji, dám si ji před srdce a spojím se plný vděčnosti s vnitřní silou a poděkuji jí tímto způsobem za léčení. Postupuji tak každý den, takže ho začínám tajným spojením sám se sebou.

Urinoterapie nabízí nejlepší výsledky v kombinaci s vydatným spánkem, jogínskou meditací a systematickou praxí hathajógy – asán, případně jakýchkoli dalších přirozených technik. Vyžaduje disciplínu, trpělivost a lásku k sobě. Rovněž jsem zjistil, že čím lepší je stravovací režim, tím čistší je chuť moči, nejlepší je v rámci přísné diety – vegetariánství bez rafinovaného cukru, kofeinu, nikotinu, konzervačních látek a léků (ty mohou zapříčinit intoxikaci). V závislosti na stravě se chuť moči liší. Po polévce má silnou a slanou chuť, po kari je trochu sladká a kořeněná.

Nejčastěji má subtilní chuť, lehce slanou, a její barva připomíná Chardonnay. Osobně jsem podobnými zkušenostmi neprošel, ale u některých osob počátek praktikování urinoterapie vyvolá tzv. krizi léčení. V prvním měsíci se dostavuje určitá nepohoda, neboť se z těla ve zvýšené míře vyměšují toxiny, které v něm byly usazeny delší dobu. Příznaky jako bolesti hlavy, pocit na zvracení, podráždění kůže, teplota, průjem či pocení patří k přirozeným reakcím na čištění a léčení, blahodárné výsledky přicházejí posléze a stojí za vynaložené úsilí. Nejlepší způsob, jak překonat období dezintoxikace, je sestavit si seznam všech změn, které probíhají v těle, a upřesnit množství vypité moči v závislosti na příznacích.

Pestrá škála využití

Dalším účinným způsobem je vnější využití moči (nejlepší je ji nechat před aplikací dva dny odležet, protože kvasné bakterie zlepšují její léčivé vlastnosti) k masáži, koupeli nohou, kloktání, jako kapky do očí, do uší a k inhalaci. Osobně ji běžně používám jako lék na pokožku obličeje. Našel jsem i některé studie, které dokazují, že moč – přesněji močovina – zvyšuje schopnost hydratace kůže (musím přiznat, že často sklízím komplimenty pro svoji jemnou a čistou pleť). Ačkoli tomu asi nebudete věřit, skutečně jsem se dočetl, že směsí moče a vody lze otřít ovoce a zeleninu, tím se odstraní veškeré plísně a chemické látky použité k jejich ošetření.

Jak u vnitřního, tak vnějšího použití moč prezentuje vynikají lék na záněty, rány, zapálení, štípnutí hmyzem a kousnutí hadem. Osobně jsem se s tímto setkal mnohem dříve, než jsem vůbec kdy slyšel o urinoterapii. V létě, při výletu na pláž, jsem s asi deseti kamarády a naším profesorem šel podél vody, když najednou jeden z přátel šlápl na mrtvou medúzu. K mému velkému překvapení profesor diskrétně (tak, aby ostatní děti nic neviděly) začal močil na jeho nateklou nohu. Kamarád po pár vteřinách zapomněl na medúzu a začal protestovat vůči použitému způsobu léčení.

Dnes se ptám, zda nebyl tento neobyčejný akt první pomoci právě zárodkem, který mě skoro o sedmnáct let později připravil přijmout urinoterapii. Ta je kromě první pomoci nebo jako potravinový doplněk pro zdraví účinná u nejvážnějších akutních nebo chronických nemocí. S každým novým průzkumem se urinoterapie ukazuje jako přirozený lék. Odstraňuje volné radikály, hojí rány, léčí choroby jako artritida, vypadávání vlasů, žloutenka, ekzém, malomocenství, gangréna, malárie, pohlavní nemoci, poruchy menstruačního cyklu, candida, bradavice, prostata, obezita, astma, migrény, intoxikace, peptický vřed, skleróza a onemocnění srdce.

Někteří pokročilí praktikanti jógy tvrdí, že léta důsledné urinoterapie vyvolávají určitou duchovní vytříbenost a probouzejí paranormální síly (sidhi). Pochopím, že přijmout urinoterapii jako životní záchranný bod nebo jako magický elixír, který jogínovi dovolí projít velkou poušť, neznamená, že jste připraveni hned druhý den ráno po probuzení začít pít vlastní moč. Ať už jste plní zvědavosti, nebo odporu, měli byste vědět, že pokud se odvážíte pít moč důsledně a bez pochybností, čeká vás obrovská odměna.

Když jsem s urinoterapií začínal, představoval jsem si sám sebe jako malé dítě v břiše matky. Lze také použít analogii s recyklací – pomýšlet na urinoterapii jako na účinný proces opětovného získávání, znovuvyužití a transformaci všech existujících zbytků. Hlavní je nezapomenout, že v přírodě se s ničím neplýtvá. Jogín Blake More je básník a spisovatel. Žije v Mill Valley v Kalifornii v USA.

S předehrou, nebo bez?

Jestliže je pro někoho na začátku těžké pít vlastní moč, může být jako předehra pro urinoterapii účinná homeopatická tinktura. Nejodvážnější dobrodruzi se ale do terapie mohou pustit přímo. Začínejte postupně od 30ml k 180ml až 250ml moči denně. Osvědčilo se urinoterapii praktikovat hned ráno po probuzení, protože přes noc, kdy je tělo úplně uvolněné a regeneruje se, hormonální sekrece značně narostou. Používejte vždy jen prostřední proud moči, který hned vypijte. Nevařte ji, ani neřeďte, protože tím se oslabují nebo ničí její nejdůležitější vlastnosti. Někteří specialisté doporučují po pití moči téměř 30 minut nejíst ani nepít.

Použité pojmy ze slovníku: