Drogy moderního světa

Rubrika: Zdraví

Autor: Mihaela Gheorghiu

Nakupování, zaměstnání, počítače a hazardní hry, sladkosti, tabák, káva…, to vše může způsobovat závislost s tragickými následky

Některé drogy moderního světa jsou uznávané a všeobecně vnímané jako škodlivé, například tabák. Jiné jsou však vnímány jako „neškodné“, například konzumace sladkostí, ale i ty v sobě ukrývají smrtelná rizika. Nazýváme je „drogami“, protože způsobují závislost. O závislosti se dříve hovořilo pouze ve striktně lékařské oblasti v souvislosti s alkoholem nebo medikamenty. Později se však objevovaly nové druhy závislostí, některé i dosti bizarní, jako například závislost na nakupování či na práci. Jako lidské bytosti jsme závislí na určitých podmínkách nutných k udržení našeho života. Potřebujeme dýchat čistý vzduch a mít dostatečný přísun pitné vody a zdravé stravy. Jakýkoliv prohřešek vůči těmto základním potřebám vede nutně k nemoci či dokonce ke smrti. V jakém bodě však končí naše základní potřeby a začíná závislost? Konzumní společnost čerpající ze stavů frustrace a nespokojenosti vytváří všechny možné druhy falešných potřeb, z nichž řada vede k těm nejnesmyslnějším a až výstředním závislostem.

Původně byla závislost definována jako „stav chronické intoxikace, který je charakterizován silným nutkáním požít nějakou látku či lék“. Až do nedávných dob byla známa pouze závislost na drogách a alkoholu. Dnes se hovoří o duševních či emocionálních závislostech. Psychologové považují závislost za nemoc která se objevuje za účelem nahrazení nenaplněných tužeb, frustrace či neštěstí. Konzumace „drogy“ vytvoří dočasný iluzorní stav spokojenosti, který je následován nutným zvyšováním potřebné dávky pro dosažení stejného účinku. Takto začaly být drogy mylně považovány za zdroj vyhledávaného uspokojení. Dokud je člověk chycen v její pasti, bude svou závislost vehementně popírat. S tím, jak je stále větší míra závislosti ve společnosti akceptována a podporována, jako závislost na kafi či na sladkém, je stále těžší si naši závislost uvědomit. Vždyť vlastně jednáme úplně „normálně“, protože „každý to tak dělá“. Bohužel, v okamžiku kdy se závislá osoba rozhodne své drogy vzdát, otevře se jí naplno tragičnost situace, ve které se nachází, a začne mít poté dojem, že tento krok není možné udělat bez toho, aniž by ohrozila svou fyzickou a psychologicko-emocionální integritu. Jedná se o stejný proces, který doprovází i vážné formy závislosti na škodlivých látkách, podobně jako náhlé zastavení spotřeby alkoholu či narkotik může rozpoutat krizi nebo dokonce i smrt.

Triky producentů tabáku pro zvyšování závislosti

Co nutí lidi kouřit? To je otázka, která intenzivně zaměstnává lékaře a psychology, jež jsou si vědomi katastrofálních následků kouření. Ne vždy se však nachází na stejné straně barikády. Producenti tabáku a marketingoví experti také hledají odpověď na tuto otázku, aby si zajistili více spotřebitelů. 

Spekulovalo se třeba o tom, že kouření představuje způsob, jak prolomit ledy komunikace s ostatními lidmi, nebo že se jedná o sociální fenomén, který se zrodil z potřeby být přijímán ve společnosti. Pak přišly teorie, že lidé kouřením vlastně podvědomě touží prožívat znovu onen příjemný pocit, jako v době když byli kojeni. Také se hovořilo o pocitu bezpečí, který kuřák cítí, když drží v ruce cigaretu. Celá řada teorií, v poslední době však stále více a více vědců věnuje pozornost tomu, jak s potencionálními konzumenty manipulují velké tabákové firmy.

Vědci z Harvardské univerzity publikovali nedávno v časopise „New Scientist“ studii, která dokazuje, že producenti průběžně zvyšují obsah koncentrace nikotinu ve svých výrobcích. V cigaretách, které se dnes prodávají, nalezneme asi o 11% více nikotinu než v roce 1998, což rozhodnutí přestat kouřit dělá mnohem obtížnější. Tento objev také vysvětluje vyšší počet onemocnění a předčasných úmrtí mezi kuřáky. Jak dokazují statistiky z Mezinárodní zdravotní organizace (WHO), 90% případů rakoviny je způsobeno kouřením. WHO také nyní obviňuje tabákové firmy z toho, že se zaměřují na mladé lidi z nerozvinutých zemí, aby tak kompenzovaly nižší prodeje ve vyspělých oblastech.

S těmito přímými metodami zvyšování zisku se pojí také manipulace skrze reklamu, kde je kouření spojováno se svobodou nebo sexualitou, tedy aspekty, po kterých touží většina lidí. Kuřáci mají být v iluzi, že jsou svobodnější a více sexy, jsou „in“ a mají život pod kontrolou, zatímco ve skutečnost se stávají více a více závislými a nemocnými. To vysvětluje proč většina kuřáků tak snadno ignoruje nápisy jako „Kouření vážně škodí zdraví“ na krabičkách a reklamách.

Tvar a design cigaretových krabiček také představuje formu manipulace. Spisovatel Michael Tsarion, který je mezinárodně znám pro svoji práci zaměřenou na používání podprahových symbolů, říká: „Cigaretové krabičky jsou navrhovány na základě měr, které respektují zlatý řez. To je důvod proč přitahují tolik lidí. Proč nejsou třeba dětské postýlky vyráběny a navrhovány podobným způsobem?“

Statistiky jsou alarmující: studie kterou vypracovala roku 2006 Mezinárodní protidrogová agentura (National Anti-drug Agency) ukazuje, že 66% lidí se středním a 76% lidí s vyšším vzděláním kouří. Třetina kuřáků užívá tabák každý den. 64% šestnáctiletých a 32% čtrnáctiletých už tabák zkusily. 90% kuřáků - rodičů kouří před svými dětmi.

Z kávy nic dobrého nevzejde

„Káva by měla být černá jako peklo a silná jako smrt,“ praví jedno staré turecké přísloví. Porovnání s peklem a smrtí je na místě, uvážíme-li škodlivé účinky kávy na lidské zdraví. 

Věty jako: „Ranní káva se stala mým rituálem.“, „Nic nevymyslím, dokud nedostanu svůj šálek kafe.“ nebo „Tak co vám mohu nabídnout, kávu?“, jsou běžnými frázemi. Podle jedné statistiky firmy Nestle se na světě v každé vteřině vypije 4000 šálků kávy. Odhaduje se, že v Evropě vystoupala míra konzumace kávy až ke třetině konzumace vody.

Na Rumunsko to však jsou příliš velká čísla. Rumuni pijí 5x méně kávy „než by měli“ podle ekonomických odhadů pro evropskou úroveň. Tlaky donutit Rumuny k tomu aby pily více kávy tedy následně zesílily. V žádné sérii reklam v televizi nechybí alespoň jeden spot na nějaký druh kávy. V některých se objevuje ospalá osoba, ležící s nohama nahoře, dokud neusrkne trochu kávy a ihned se probudí.

Reklamní agentury velmi dobře vědí co dělají, když vytváří takovýto druh asociace. Vezměme si jeden příklad, jak si společnost jménem Elite zajistila na rumunském trhu vůdčí postavení ve svém segmentu a závislost konzumentů. Vybíráme z jejich prezentace nového reklamního spotu pro Selected coffee - Selected lovers (výběrová káva - výběroví milenci): „Výběrový svět je plný nadšení a radosti, každý moment přináší nový rozměr a nový smysl. Výběrová promění obyčejné momenty v nezapomenutelné okamžiky magie a dobrodružství“. Opravdu potřebujeme kávu k tomu, abychom mohli být optimističtí a užívat si života? Jiný způsob lhaní je prezentování kávy jako přípravku z bylin, tedy přírodního, a takto tudíž „nemůže jít o nic škodlivého“. Když ponecháme stranou četné aromatické přípravky, umělá aditiva a sladící látky, které naše denní káva obsahuje, skutečně mluvíme o plodech rostliny, přesněji o jejích zrnech. Avšak tvrdit, že pitím kávy konzumujeme vlastně bylinu je jako tvrdit, že pijeme čaj z heřmánku po té, co jsme ho spálily a proměnily v popel. K tomu přidejme ještě snahu prezentovat především tzv. „pozitivní účinky“ kávy a skrývat varování ohledně účinků negativních. Při procházení tisku nalezneme množství článků s titulky jako „Káva nepoškozuje srdce“, „Káva předchází cukrovce“, nebo „Káva u mužů udržuje mladost“. Jejich obsah většinou předkládá irelevantní studie, které se uskutečnily na velmi malém množství případů, anebo informace, které se k titulku nijak nevztahují. Například titulek „Káva u mužů udržuje mladost“ poutá pozornost tím, že předkládá určitý vztah mezi kávou a potencí, jinak by nebylo nutné zdůrazňovat, že se jedná o muže. V článku je řečeno, že pouhé „tři šálky kávy denně vedou k malému poklesu poznávacích schopností muže.“ Neupřesňuje se o jaké schopnosti se jedná a nejsou předložena žádná konkrétní fakta. Avšak muži, kteří jen letmo prolistují tyto noviny a čtou pouze nadpisy mohou dostat pocit, že pití kávy uchrání jejich mužnost z mládí.

Tzv. pozitivní účinky kávy, o kterých se tak intenzivně spekuluje, jsou pouze chvilkové. Díky obsahu kofeinu má káva účinek na stimulaci a zvyšování pozornosti, potírání ospalosti a zvýšení krevního tlaku. To je důvod, proč mnozí lidé přesvědčili sebe sama užívat ji ráno, aby se rychleji probudili. Tyto účinky však představují narušení tělesných funkcí díky prudkému vzruchu z dávky adrenalinu. Organismus je takto donucen zvýšeně spotřebovávat své energetické zdroje, což je obvykle postupně následováno rozespalostí, apatií, únavou a v mnoha případech potřebou vypití dalšího šálku.

Negativní účinky konzumace kávy jsou mnohem četnější, než tzv. prospěšné účinky. Kofein vyvolává zrychlování srdečního tepu a bušení srdce. Také vyvolává podrážděnost, nervozitu a zmenšuje schopnost koncentrace. Studie dokazují, že lidé kteří nepijí kávu mají lepší výsledky u zkoušek, přesto 60% studentů kávu během zkouškového konzumuje. Hodně lidí kteří trpí zácpou pijí ráno kávu na lačný žaludek, aby své problémy eliminovali. To je také velký omyl! Cofeol, další látka obsažená v kávě, škodí zažívacímu systému a je zodpovědná za pálení žáhy a žaludeční křeče. Káva dále narušuje rovnováhu vody v organismu, což má za následek dehydrataci. Pokud se rozhodnete znenadání s kávou skoncovat, budete cítit vedlejší účinky, které trvají mnoho týdnů a zahrnují bolest hlavy, pocity vyčerpanosti, ospalost a neustálou únavu. To je nejjasnější důkaz existence závislosti. Místo kávy je možné užívat čaj, například zelený má znatelně stimulující účinky, ale současně také řadu jiných výhod.

Cukr - bílá smrt

Neříká se mu „bílá smrt“ bez důvodu, ale proto, že se jedná o chemický, průmyslově zpracovaný produkt, tudíž nepřirozený a nevhodný pro konzumaci. Přesto ho spotřebováváme stále ve větším množství. Jestliže v roce 1880 byla spotřeba cukru na osobu 8kg za rok, v současnosti je to 80kg ročně a toto množství stále stoupá. Stejně tak stoupá množství cukru, které získáváme z produktů normálně považovaných za slané, jako je kečup (23 % cukru), kukuřičné lupínky (8 % cukru), chleba, nebo většina konzervovaných produktů.

Většina lidí nepovažuje závislost na cukru za tak vážnou, jako tu na kouření nebo alkoholu. Jak by nám mohla ublížit tabulka čokolády nebo sklenice džusu, říkají. Ale důvod ke znepokojení tu je, jelikož cukr se chová přesně jako droga. Začíná v mozku uvolňovat určité látky nazývané opioidy, které vytváří prožívání potěšení.

Oblasti mozku, které jsou aktivovány kdykoliv cítíme potřebu sladkého, se shodují s oblastmi, které se aktivují v případě drogové závislosti. Aby demonstrovali, že cukr se působením podobá drogám jako je opium, morfin nebo heroin, podávali vědci skupině milovníků sladkostí lék, který blokoval uvolňování opioidů. Krátce po té všechny subjekty přestali mít o sladkosti zájem. Bílý cukr je extrémně nebezpečný pro zdraví. Skrze rafinaci je komplexní struktura uhlohydrátu rozdělena a v tomto stavu se dostává do krve kde působí rapidní uvolnění energie. To je následováno energetickým propadem, díky snaze těla obnovit rovnováhu glucidů. Toto působení má za následek řadu zdravotních problémů: poškození metabolismu, imunitního systému a zažívání, zvýšený obsah tuků v krvi, cukrovka, obezita, kazivost zubů, kardiovaskulární problémy a nedostatek vitamínu B. Vitamín B je spotřebováván ve velkém množství, aby glucidy vstřebával. Tělo ho musí získávat ze svých rezerv, aby cukr konzumovaný ve stále větším množství metabolizoval, což vede k únavě, depresím, obtížné koncentraci, snížení paměti a vnímaní, dokonce k neuróze. Příděl cukru nám navíc zaručuje pouze chvilkové potěšení, ale nedodává už žádné potřebné výživné látky, které tělo potřebuje.

Stejně jako v případě kávy a dalších škodlivých látek, je zde velká snaha přesvědčit veřejnost o výhodách konzumace cukru a bagatelizovat jeho mnohačetné negativní účinky. Argumenty, které jsou k tomu používány bývají značně komické. Například v článku nebo spíš propagandě otištěné v listopadu 2006 v rumunských novinách „Evenimentul Zilei“ čteme: „Je cukr opravdu tak špatný? Jeho hlavní nevýhody jsou dobře známy, ale vypadá to, že zapomínáme na jeho kvality: vylepšuje chuť mnoha jídel a téměř okamžitě dodává energii. Kromě negativní role, kterou hraje při tvorbě zubních kazů, není cukr pokud je užíván v přiměřeném množství závadný.“ Výše jsme si vysvětlili, že již po dlouhou dobu nemůžeme v naší společnosti považovat množství vstřebávaného cukru za přiměřené.

Zároveň se potkáváme s kampaněmi, které se snaží diskreditovat přírodní a zdravé sladidla, jako například med. Znovu citace, tentokrát ze článku otištěném v září 2006 v novinách „Ziarul“: „Med který zabíjí: Syndrom ‘šíleného medu‘ není příliš znám, avšak je na vzestupu. Kvůli snadno zaměnitelným symptomům je těžké ho identifikovat.

Američtí specialisté provedli průzkumy, podle kterých odhadují, že u kořene mnoha případů syndromu ’šíleného medu’ stojí zvýšená náklonnost lidí ke spotřebě více přírodních produktů, mezi nimiž je i med. Jedná o vážnou otravu medem, přesněji otravu medem, který byl vyroben včelami z pylu jenž pochází z rostlin, které jsou člověku jedovaté. Pokud tato nemoc není podchycena a léčena, může vést ke smrti, zdůrazňují američtí vědci. Uvádějí také, že nejvíce nebezpečným medem je med z oblasti Černého moře.“

Za výmyslem této nemoci ve skutečnosti stojí ekonomické důvody, protože stále více lidí používá místo cukru med. Že se jedná o vymyšlenou nemoc se zmiňuje v tom samém článku na konci. Šťastni jsou ti, kdo se nenechají napálit titulky a mají trpělivost přečíst text až do konce, kde se od specialistů biochemie z Institutu pro včelařský výzkum dozví, že rostliny ze kterých by mohl pocházet toxický med rostou ve velmi vysokých výškách, kam včely nemají přístup, a také že včely nikdy pyl z jedovatých rostlin nesbírají.

Používejte tedy místo cukru bez obav med. Pokud máte v oblibě čokoládu, pijete sladké nápoje nebo jste na cukroví, pozorujte své reakce. Čím více budete cukru konzumovat, tím více po něm budete toužit, protože cukr vytváří chuť na další sladké, kterou je nemožné zažehnat. Na druhou stranu, pokud používáte med, budete pozorovat, že již po jedné lžičce se budete cítit spokojeni. Namísto sladkostí můžete také jíst čerstvé nebo sušené ovoce pokaždé, když na sladké dostanete chuť.

Nakupování, ne tak nevinné, jak se může zdát

Spotřební společnost dala vzniknout také novému druhu závislosti, který je těžko pochopitelný těmi, kdo sotva mají prostředky na pokrytí  svých nejnutnějších výdajů: závislosti na nakupování. Tato závislost je udržována množstvím reklam, které podněcují touhu po novém. Do pasti takové závislosti snadněji upadnou ženy, protože doufají že „terapie nakupováním“ může vyřešit jejich frustraci a emocionální prázdnotu. Po koupi tolik žádaného produktu však zjistí, je to jejich prázdné srdce nijak nenaplnilo a začnou nakupovat znovu, s přesvědčením, že tentokrát naleznout to, co opravdu potřebují. Zisky producentů a obchodních řetězců jsou zaručeny.

Samotná myšlenka supermarketů a nákupních zón, komplexů a hypermarketů, kde přijdou zákazníci do přímého kontaktu s množstvím zboží mnohem větším než potřebují, vzbuzuje pokušení a přehánění ve smyslu nakupování nepotřebných produktů. Zaplavení zákazníků předváděním enormní kvantity je současně jeden z faktorů posilujících závislost. Stejně tak jako to, že za zboží je většinou placeno kartou namísto hotovosti. Vědci ze Stanfordské univerzity v jedné studii ukazují, že v okamžiku kdy nějaká osoba vidí toužebný produkt jsou v jejím mozku současně aktivovány dvě oblasti, jedna spojená s radostí a touhou vlastnit tuto věc a druhá spojená s nelibostí utratit za ni peněžní sumu. Platba kartou je trikem, který tento konflikt snadno vyřeší.

Stejní psychologové poukazují na to, že chození po nákupech umožňuje lidem prožívat pocit, že více ovládají svůj vlastní život a cítit uspokojení. Vysvětlují to sekrecí dopaminu, který podněcuje stavy potěšení podobné těm které vznikají během milování.

Jako odpověď na nepřiměřenou tendenci ke konzumu se určitá skupina lidí z USA rozhodla své nákupní závislosti čelit. Těchto dvanáct přátel se zavázalo, že během jednoho roku nebudou nakupovat nic než to, co nezbytně potřebují, jako jídlo, spodní prádlo, mýdlo, pastu, atd. Pokud se v domácnost něco pokazilo, nejdříve se to pokusili opravit a až potom hledali náhradu buďto formou půjčení věci, nebo v obchodě s recyklovatelnými produkty. Rozhodli se takto po té, co po rozpoutání války v Iráku americká administrativa stále Američanům opakovala, že „konzumovat je vlastenecká povinnost“. Po čase se tato skupina rozrostla. Díky jejich blogu na internetu se k nim postupně připojily tisíce lidí po celém světě. Na následky nemuseli čekat dlouho. Byli velkými společnostmi obviněni z nevlasteneckého chování a dokonce z ekonomického terorismu…

Za manželku práce, aneb otrava vlastním zaměstnáním?

V minulosti bylo zaměstnání nezbytností pro přežití. Dnes se ale stalo pro řadu lidí druhým, nebo jediným „manželstvím“. Stále častěji hovoříme o ženách, které se provdaly za svoji práci. Kariéra ve velké firmě a profesní úspěch dává některých lidem podobné uspokojení, jako je to sexuální. Jsou lidé, kteří nemají ani rodinu či přátele, žijí jen pro svoji kariéru a tráví v práci denně 12-15 hodin včetně víkendů. Prožívají jiné vztahy, mají klienty, kolegy, podřízené a partnery. Nadřízení je hodnotí a povyšují, aby ocenili jejich loajalitu a zapojení, avšak psychologové takovou skupinu lidí označují za workholiky, jelikož jejich závislost na vykonávání zaměstnání se podobá té na alkoholu.

Omámení úspěchem tyto lidi uspokojuje a jsou pro něj ochotni překonat veškeré těžkosti. Plnění pracovních úkolů na čas, vyplňování agendy, ocenění nadřízených anebo uzavření obchodu  se pro ně stává mnohem více důležitější než trávení času se svými dětmi, rodinou či přáteli, důležitější než pobyt v přírodě nebo třeba četba. Bývají častokrát rozvedeni na základě toho, že se nevěnují svému protějšku natolik, jako se věnují své práci.

I tato závislost má na svědomí oběti. Katherine Ward byla jedna z nejúspěšnějších právniček s ročním platem v řádu miliónu dolarů. Spáchala sebevraždu skokem z hotelového balkónu. V dopise na rozloučenou litovala toho, že toho pro svoji kariéru tolik obětovala. Stalo se to po té, co ji prezident společnosti kde pracovala zakázal chodit o nedělích do práce. Po mnoho let tam trávila skoro všechen svůj čas, zůstávala do 22-23 hodiny v noci, aby znenadání zjistila, že celý její život se zredukoval na její pracovní místo.

Další „úspěšná“ žena, oběť pracovní závislosti, ředitelka oddělení komunikace, uvedla pro Sunday Times: „Vždy jsem chtěla pracovat a když jsem dostala místo ve velké bance, chtěla jsem dokázat, že na to mám. Stanete se závislými na práci, protože se vám to líbí. Byla jsem mnohokrát povýšena, život se mi stal šňůrou termínů, setkání a delegací. Měla jsem luxusní bytí, o kterém jsem vždy snila. Má práce mi dávala uspokojení, které jsem nikdy dříve nepociťovala. Cítila jsem se více sexy a také silnější. Pracovala jsem s mladšími ženami od kterých jsem požadovala stejné nasazení. Nechápala jsem když mi říkali, že potřebují být více se svojí rodinou. Během těchto osmi let mé práce jsem si nenašla čas na přátele a cítila jsem se tak povýšeně, že žádný muž pro mě nebyl dost dobrý. Během víkendů jsem nosila stejné oblečení jako v práci, protože normální šaty mi přišly příliš obyčejné.“

Nadměrná práce jako ventil osobní nespokojenosti anebo nepřetržité přesčasy mohou mít řadu negativních účinků. Nedávno uvedená studie z fitness klubu ve Velké Británii, které se účastnilo 2000 lidí, prokázala, že zaměstnanci s menším úvazkem jsou zdravější a šťastnější než zaměstnanci s plným úvazkem. Je to proto, že ti druzí jsou více vystaveni stresu, konzumují více alkoholu, kávy a tabáku a mají nevyvážené stravování a problémy se spaním.

Bludný kruh

Ve všech těchto případech vede zanedbávání našich vlastních potřeb ke zdravotním problémům: deprese spolu s únavou, vředy, střevní a srdeční potíže, vady páteře, poruchy spánku. Frustrace a nespokojenost které se takto akumulují nám jen pomáhají vytvářet další závislosti.

Společnost ve které žijeme nám těmito způsoby pomáhá vytvářet a udržovat nové a nové druhy závislostí. Je to bludný kruh, ze kterého se dokážeme vyprostit pouze pokud si uvědomíme, že jsme skutečně závislí na určitých věcech, které nám škodí. Až když se pokusíme z tohoto kruhu uniknout poznáme jak pevný ve skutečnosti je. Do té doby nám můžou naše nezdravé návyky připadat normální. Je možné, že se proti nám bude bouřit úplně vše, celý "systém", aby se nás pokusil dostat zpátky do toho kruhu.

Spolu s reakcemi našeho těla a mysli může být součástí našeho boje také emocionální vydírání, nebo dokonce zavrhování těmi, se kterými jsme určitou „drogu“ dříve společně sdíleli. Vytrvalost a dosažené výsledky však pomůžou i lidem kolem nás, aby následovali náš příklad. Tento systém může existovat, pouze pokud jej udržujeme tak, že „konzumujeme“ jeho produkty.