Vše, co existuje, svět, makrokosmos nebo projevený vesmír ve svém celku. V jógové filozofii se pod pojmem existence (jsoucno) rozumí absolutní, věčná a neměnná existence, na rozdíl od konkrétní, smyslové existence, která je považována za pouhý povrchní a částečný projev té první. Existence tak byla v józe často definována prostřednictvím vymezení obsahu formou, podstaty jevem (zdáním), univerzálního jednotlivým a specifickým atd.

Božská absolutní existence je běžnému omezenému lidskému poznání téměř nedostupná, neboť se jedná o skutečnost transcendentního řádu. Na druhé straně existence představuje jednotný celek odlišných oblastí manifestace (paralelních rovin a silových sfér z nichž každá má svou vlastní vibrační frekvenci), které se neustále pohybují a vyvíjí. Z tohoto hlediska je takovou doménou existence i člověk. Existence ve smyslu absolutní existence je konečným substrátem či základem všech věcí, bytostí a jevů (forem).