Zbavte se žárlivosti: nadobro!

Ve skutečnosti existují vlastně jen dvě kategorie lidí: ti, kteří jsou žárliví a ti, kteří si to nepřiznají. Třetí kategorie je vyhrazena šťastným výjimkám, neobyčejným osobnostem, které dosáhly nad běžné limity, výjimečným lidským bytostem, jenž trvale zůstávají v božském světle a jimž se žárlivost stala prázdným pojmem. Ale o nich nebude tento článek. Bude o tobě, o mně, o všech, kteří někdy pocítili neblahý účinek tohoto jedovatého pocitu.

Z čeho je vlastně namíchán tento smrtící lektvar? Teoreticky nezná recept nikdo. V praxi jsou mnozí z nás skutečnými odborníky v jeho přípravě: silný sexuální pud ukrytý za láskou, impresivní dávka posedlosti, ustavičné srovnávání mezi tebou a těmi druhými a tolik ignorance, kolik je jen možné. Co postrádá tato směs je upřímnost. Pozor! Bez ohledu o jak malou dávku se jedná, účinek je devastující pro jakýkoliv milostný vztah, obecně pro každého člověka.

zarlivost_01.jpgMasku nasadit

"Není všechno zlato, co se třpytí", jak se říká. Pokud musíš stále čelit své žárlivosti, znamená to, že láska je ti pouze záminkou pro pohlavní chtíč. Ale není se třeba strachovat kvůli instinktům. Co cítíš je naprosto přirozené. Nebe takto dalo vzniknout přitažlivosti mezi muži a ženami. Potud je vše v pořádku. Je zde ale něco jiného co vytváří drama: záměna lásky za sexuální touhu. Tak dlouho dokud jsi omezován touto iluzí, nezmůžeš proti žárlivosti vůbec nic. Existuje matematický princip, který to vyjadřuje: výsledek nemůže být správný, pokud jsou špatné vstupy. Co je možné udělat, když víš tuto pravdu? Čelit tomu! Dumat nad tím. Přemítat o tom, tam i zpět, a pokud k sobě budeš upřímný, dojdeš k závěru, že žárlivost kterou zakoušíš nemá co do činění s láskou, ale je o nejistotě, slabosti, závislosti a připoutanosti. Jenom takto máš šanci proměnit jed v nektar.

Masku sundat

Ať už máš k žárlivosti jakýkoliv postoj, jednu jednoduchou věc nelze přehlédnout: jak je ohyzdná. Pokaždé, když je něčí duše sužována touto nemocí, prochází subjekt vskutku deformující operací: oči ztrácí svou srdečnost a jasnost a současně se rysy obličeje začínají křivit do zmučených výrazů. Na subtilní úrovni se aura stává soudkem střelného prachu pro nebožáka na něm sedícího, čekajícího na příležitost, na důvod, záminku, cokoliv, jen už vybouchnout a zahltit toho druhého.

Další kapitolu tvoří zápas těžké váhy, alespoň na pět kol. Gong je zde nahrazen "hlubokými" otázkami jako: "Kde jsi byl poslední noc? Proč za sebou zavíráš dveře když telefonuješ? Čí to máš rtěnku na košili? Proč už mě nemiluješ? Proč mě nenecháš prohlédnout si tvůj diář? Viděla jsem, jak s na ni usmíváš, proč to nepřiznáš? "… Jakmile je vypuštěna, drží se negativní energie choreografie zápasících milenců, která může mít různou podobu: urážky mnohem horší než známe z rodinných seriálů, vyšetřování na způsob Sherlocka Holmese, nevinné talíře roztříštěné na kusy a někdy, při knockoutu, snad lidský stud. Není to potěšující, ale tak to je. Život v mnoha případech zahanbuje filmové scény.

Východiska

Jsou dvě různé perspektivy, jak se postavit k otázce žárlivosti. První je pohled etiky, psychologie a vědy. Ty zkoumají a nahlížejí na žárlivost utříděným, odděleným a převážně mylným způsobem. Což je důvod proč pokusy o její léčení selhávají.

zarlivost_02.jpg Mnozí považují žárlivost za špatnou věc, ale přitom si stále myslí, že z lidského hlediska se jedná, pokud nepřekračuje hranice, o běžnou záležitost. Někteří ji považují dokonce za důkaz lásky. A čím větší žárlivost, tím větší láska, jak se mylně domnívají... To se týká mileneckého vztahu. Žárlivost může být ale také otázkou skupiny, společnosti. Někdo žárlí na souseda, protože je úspěšnější v podnikání, někdo na svého nejlepšího přítele, protože má krásnou manželku, lepší auto, anebo na svého kolegu v práci, protože byl právě povýšen. Ani v takových případech se na žárlivost nepohlíží jako na vadu, spíše je brána jako odrazový můstek vývoje. Soutěž! To je to klíčové slovo. Soutěžíme s každým a jsme ochotni obětovat i přátelství, jen abychom se dostali na vrchol. Vždyť je tak těžké se tam dostat, tak těžké se tam udržet…

Druhá možnost jak jí čelit je duchovní přístup. Je zcela jiný než ten předchozí, vyžaduje úplné nasazení, jednotnou vizi. To je důvod proč tu nebude žárlivost zkoumána či tvářena. Pochopení jejího pojmu prostě nepomůže. Ve starodávné jógové tradici jsou negativní emoce, mezi nimi i žárlivost, brány jako subtilní fenomény vyplývající pouze z jedné věci: z ignorance. Je to nedostatek sebepoznání a opravdové božské lásky, který vede k tak pokřivenému chování. A to nemůže být změněno dokud se lidská bytost neobrátí na cestu vnitřního hledání.

Základní omyly

zarlivost_03.jpg Praktická rada

Abys zvítězil nad žárlivostí, musíš na ni totálně zapomenout. Nebojuj s ní. Nemysli na ní. S čím vlastně bojovat? S tvojí vymyšlenou představou lásky? Se snovou realitou? Raději by jsi měl rozžehnout svíci, zapálit oheň opravdové lásky. Jakmile vzplane, žárlivost a posedlost se sami rozplynou.

Je to jako když rozsvítíš světlo v pokoji a pak se podivil, kam se poděla tma. Nemůže existovat spolu se světlem. Stejné je to se žárlivostí, nemůže dýchat stejný vzduch jako láska. Může být buďto jedno, anebo druhé. Proto je snazší postupovat touto cestou světla. Pokaždé když budeš cítit lásku, ponoř se do tohoto božského pocitu. Nechť prostoupí každý centimetr tvé bytosti, nechť tě očistí a pozvedne.

A abychom skončili něčím pozitivním, můžeš v žárlivosti vnímat božské poselství, které říká: "To ještě není láska." Inu, raduj se, alespoň víš, že jsi na cestě…