Kdo si chce dát zápas v józe?

Mezinárodní směrnice pro soutěžení v józe, tak jak je uvádí Mezinárodní federace sportovní jógy (Sportive Yoga International Federation)

Dříve než si přečtete tento článek, projděte si prosím pozorně následující jednoduchý test a zvolte u každé otázky správnou odpověď (vyberte pouze možnost A nebo B):

1. Jóga je:

A: starověká duchovní věda
B: historicky dokázaný 2000 let starý sport

2. Tradiční odvětví systému jógy, jak je uvádějí starověká jogínská pojednání, jsou:

A: hathajóga, karmajóga, bhaktijóga, džňánajóga, rádžajóga, tantrajóga, lajajóga, atd.
B: akrobatická jóga, umělecká jóga, rytmická jóga a jóga tělesných pozic

3. Jogín usiluje o duchovní zdokonalení:

A: neustálou osobní praxí náležitého duchovního výcviku
B: účastí na sportovních soutěžích 4. Ke cvičení technik jógy je potřeba:

A: podložka na jógu
B: čtvercový prostor 6x6 metrů čtverečních 5. Etická a morální pravidla jógy (jama a nijama) je třeba dodržovat:

A: neustále
B: po stanovenou dobu, během soutěže

6. Džňánajóga (jóga poznání) je:

A: forma jógy, která umožňuje dosažení duchovního osvobození skrze metafyzické poznání
B: pojem označující úroveň znalostí o tradici jógy

7. Stupeň duchovního uskutečnění se pozná podle:

A: našich činů a našeho poznání
B: usměvavé a bezstarostné tváře

8. Opravdovým duchovním průvodcem se člověk stane:

A: s dosažením určité úrovně duchovního uskutečnění a zkušenosti
B: 12 let po absolvování kurzů pro učitele jógy

9. Hathajóga má být prováděna:

A: v tichu
B: s hudbou

10. Při praxi jogínských tělesných poloh, ásan, je důležité:

A: cvičit každou pozici alespoň 3 minuty a následně vnímat její účinky
B: odcvičit tolik ásan kolik je během dvou minut možné, s rychlými změnami bez jakékoliv pauzy

zapas2.jpgVyhodnocení testu

Spočítejte prosím kolikrát jste zvolili možnost A a kolikrát možnost B.

Pokud jste zvolili desetkrát možnost A, omlouváme se, ale ani tak si nedovolíme posuzovat, jak hluboké je vaše poznání jógy. Ať už jste si o józe přečetli jediný článek, knihu anebo stovky knih, ať už jste začátečník nebo pokročilý. Ať už jste nesmírně moudrý, nebo jen máte minimální intuici a zdravý rozum, odpověděli jste na všechny otázky správně. Protože se však jedná o velmi základní otázky, není to žádný závratný výkon.

Pokud jste odpovídali A i B, čím více odpovědí typu B jste zvolili, tím jsme si jistější, že jste tento test nevzali vážně a chcete si z nás dělat legraci.

Avšak, pokud jste odpovídali převážně možností B (7 až 10 odpovědí), jsme přesvědčeni že jste členem „Mezinárodní federace sportovní jógy“. Pokud jste zvolili 10 odpovědí typu B, pak musíte být jedním z činovníků této organizace.

Výsměch odvěké duchovní praxi

Jóga má hlubokou a fascinující historii. Indie, Nepál a Tibet oplývají legendárními postavami. Milarepa, Babadží, Padma Shambava, Lalla a Ramakrišna jsou jen některými z jmen, která rozněcují představivost aspirantů díky své duchovní praxi, díky mimořádným výsledkům a paranormálním silám jimiž oplývali, ale hlavně díky jejich příkladnému životu plně oddanému Bohu. Je možné, kdo ví, že jména největších jogínů všech dob ani neznáme, protože žili o samotě, plně oddání duchovní askezi.

Tradice jógy je velmi bohatá a rozmanitá. Existují neuvěřitelně stará pojednání, jenž jsou podkladem této komplexní a rozsáhlé vědy. Navzdory své rozmanitosti jsou formy jógy unitární a všichni jogíni mají jistě mnoho společného. Soudržnost tohoto tradičního systému, jehož praktická tajemství přetrvala tisíciletí pouze díky ústnímu předávání, je udivující. Jedním z nejpozoruhodnějších rysů tohoto systému je tolerance, tedy otevřenost a nepřítomnost dogmatismu. Velcí jogíni nikdy netvrdili, že jóga je jediná duchovní cesta anebo že existuje jediná forma jógy, která by byla nejvhodnější pro všechny. Ani nikdy netvrdili, že pouze oni jsou schopní vyučovat józe.

Co se soupeření týče, o tom se v jógových pojednáních ani v legendách neuvažuje. Někdy zvali různí vládci na své dvory mudrce a pořádali filozofické debaty. Velmi zřídka se ale stalo, že by velcí jogíni vystavovali navenek své paranormální síly, jako například během slavné konfrontace tibetských jogínů se zástupci náboženství Bon, aby je přesvědčili k zanechání praxe černé magie. Avšak v dnešní době jsme svědky soupeření a netolerance dokonce i v józe. Mezinárodní federace sportovní jógy uvádí:

„Sportovní jóga se zrodila přibližně před 2000 lety. Původně vzešla z Indie. Od svých úplných počátků byla sportovní jóga více než čímkoliv jiným duchovním soupeřením mezi různými filozofickými školami a kláštery v Indii. Toto umění bylo věnováno starověkým božstvům, podobně jako Olympijské hry v Řecku. Jako sport je jóga založena na duchovním vzdělání. Mentální a fyzické techniky jsou brány v úvahu až když bylo dosaženo kontroly lidského ducha.“

(Pozn. redakce: pro snadnější rozlišení jsou citace z regulí „Mezinárodní federace sportovní jógy“ psány červeně.)

Těžko si představit, co zde Mezinárodní federace sportovní jógy rozumí „kontrolou lidského ducha“, které by dle jejich názoru mělo být dosaženo dříve, než se aspirant jógy pustí i do těch nejjednodušších technik jógy!

zapas1.jpg

Sport nebo duchovní cesta?

Jelikož vnímat jógu jako sport je zcela neadekvátní a těžko uvěřitelné, autoři pravidel „sportovní jógy“ považují již zkraje za nezbytné uvést vlastní definici sportu, která je vskutku neobvyklá. V těchto pravidlech se dočteme:

„Sport je každá hra s pravidly vedená dle předpisů, která zahrnuje soupeření mezi dvěma nebo mezi více osobami. Každá soutěž nebo sport prokazuje, jak je lidská bytost zručná v určitých dovednostech, zda má talent, techniku, strategii, taktiku a zda vyniká v dalších způsobech soupeření, jenž jsou hodnoceny z fyzického, mentálního, duchovního, společenského, etologického a ekologického úhlu pohledu. Sport je život sám, protože život je neustálé soupeření, vteřina za vteřinou.“

Můžeme si položit základní otázku, jakým způsobem asi jsou hodnoceny duchovní kvality zápasníků v boxu? A co ekologické chování hráčů fotbalu? Upustíme ale raději od komentování těchto jednodušších aspektů, jelikož nás uzemnila jiná úžasná věc: etologie. Méně známá věda etologie (nezaměňovat s etnologií) je v nařízeních Mezinárodní federace sportovní jógy citována často. Je to nauka o chování živočichů... a spadá do rámce zoologie! Jako součást psychologie etologie studuje lidské instinktivní chování v porovnání se zvířecím a analyzuje především primitivní projevy.

Jóga jako hra

Citujeme dále z těch samých pravidel:

„Definice sportovní jógy jako hry: Sportovní jóga je duchovní disciplína, která oceňuje duchovní vzdělání lidské bytosti a její kontrolu nad pocity, emocemi, vášněmi a city. Odměňuje duchovní inteligenci bytosti hodnocené prostřednictvím citové a emocionální inteligence prokázané během vystoupení každým soutěžícím, technikem a trenérem.“

„Cíl hry: Cílem sportovní jógy je individuální duchovní realizace s využitím soutěže jako prostředku sebezdokonalení a jako duchovního tréninku pro zdolávání překážek, kterým musíme čelit v našem každodenním životě. Sportovní jóga se během soupeření zaměřuje na rozvinutí duševní, emocionální a citové inteligence lidské bytosti, na schopnost čelit negativním situacím, které by mohli být příčinou nespokojenosti, úzkosti či stresu. Každý soutěžící je trénován hlavně duchovně, navzdory mentálnímu a fyzickému tréninku, protože sport jóga používá soutěžení v technikách jógy jako prostředku a konečným cílem je duchovnost.“

Vydávat jógu za sport za účelem získání finanční podpory?

Než se pustíme do dalších komentářů, je tu několik věcí, které bychom měli vysvětlit hlavně těm, kteří by si mohli myslet, že provádíme tuto analýzu jen pro potěšení z polemizování. Odkud se vzala tato posedlost sportovní jógou? Proč všechno to komolení a deformace pro vykonstruování další sportovní disciplíny? Důvod je prostý: sport většinou těží z dobré finanční podpory, přinejmenším lepší než duchovnost. Myšlenka duchovní školy vnímané jako veřejná instituce náleží v dnešní době zcela říši představivosti, zatímco sport je oblíbená metoda, jak poskytnout lidem zábavu. Je-li určitý sport prohlášen za olympijský je navíc dotován ze státního rozpočtu.

Jde tedy o „vynalézavý“ pokus některých lobistů, jež se snaží zajistit finanční podporu pro školy jógy a příbuzné aktivity, jako například pořádání mezinárodních setkání, kongresů, sponzorování cest, atd. Zde jsou předběžná stádia:

Pro ještě větší nádech sportovnosti jsou s absolutním zabřednutím do komičnosti ustanoveny amatérské a profesionální kategorie, kdy profesionály jsou ti soutěžící, kteří se účastní soutěží za peníze. (Můžeme se ptát jestli v dnešní době ještě vůbec existují amatérské sporty.) Od roku 2007 jsou pořádány „Světové poháry“ ve „sportovní józe“ - pro profesionály.

zapas3.jpg

Nejsme proti sportu a smyslem tohoto článku není kritizovat sportovní soutěže, sportovce, činovníky ani regule. Pouze konstatujeme, že sporty mají obecně vzato určitý cíl. Vezměme třeba košíkovou, skórování a pravidla hry jsou velmi jasná. Smyslem je nastřílet co nejvíce košů. V atletice je vítězem nejrychlejší běžec. Ve fotbale, hokeji či házené se střílí góly a počítá konečné skóre. Když se dva tucty lidí rozhodnout běhat za míčem, aby do něj kopli ihned jak se k němu dostanou, je to konec konců jejich věc.

Očividně je možné si představit bezpočet způsobů jak pořádat soutěže v józe s různými zkouškami a bodováním. Naprosto souhlasíme s tím, že pravidelné soutěže můžou být inspirací a povzbuzením pro aspiranty. Všichni víme, že soutěžení se netýká jenom sportu, ale existuje i v jiných oblastech, například olympiády v matematice, fyzice, literatuře, existují i soutěže v oblasti umění... Vyjadřujeme ale svůj nesouhlas s tím, že soupeření je způsobem dosažení duchovní dokonalosti a s tím, že by tyto soutěže měly být pořádány stejným způsobem jako soutěže sportovní.

Vraťme se ke „strategii“ načrtnuté výše, jsou v ní patrné určité problémy a to hned od počátku. Jelikož jóga není sport, jak chtějí vymyslet zápasy v józe? Co by mohlo být cílem takového sportu? Bude to záležitost týmová, nebo pro jednotlivce? Jak se bude bodovat? Problémem pro ty kteří definovali koncept „sportovní jógy“ je, že jakmile ustanovili sadu pravidel, aby z jógy udělali sport, nikdo by nesměl „hrát“ jógu jinak než podle stanovených regulí. Jinými slovy to znamená, že buď hrajeme jógu na žíněnkách 6x6 metrů anebo jí vlastně vůbec neprovozujeme.

Jaká jsou odvětví „sportovní jógy“?

Každý začátečník v józe se učí, že máme několik odvětví jógového systému. Hathajóga, bhaktijóga, džňánajóga, karmajóga, tantrajóga, a další. Každé z nich předkládá specifické způsoby duchovního snažení a může vést k duchovní dokonalosti. Oproti tomu ve „sportovní józe“ se však netvrdí nic víc a nic míň než to, že duchovní dokonalosti je dosahováno díky soupeření ve „sportovní józe“ se čtyřmi disciplínami. Stanovy sportovní jógy říkají, že tato jóga má čtvero odvětví nebo stylů:

  1. sport atletická jóga
  2. sport umělecká jóga
  3. sport rytmická jóga
  4. sport jóga tělesných pozic

Pozoruhodné je zde nadbytečné používání slova „sport“. Použil by někdy někdo výrazy jako: „Neznámějšími míčovými sporty je sport fotbalu, sport volejbalu a sport košíková,...?“ nebo napadlo by někoho říct „Dívám se na světovou sportovní soutěž uměleckého krasobruslení“? Lingvisticky se jedná o pleonasmus, z toho důvodu že každý ví, že fotbal, volejbal, tenis nebo bruslení jsou sporty!

Logickým závěrem by mělo být, že „sport jóga“ je něco úplně jiného, než jóga! Bez přirozeného pohoršení, které by takový výmysl „sportovní jógy“ mohl vyvolat, můžeme v duchu jogínské tolerance říct, jen ať se zabývají svojí „sportovní jógou“, zatímco my zůstaneme u jógy. Svět je velký a všichni máme své místo pod sluncem! Problém je ale jinde. Problém je, že „sportovní jóga“ je institucionalizovaná, vytváří federaci a snaží se převzít kontrolu nade vším, co je na této Zemi pokládáno za jógu.


Někdo má sport rád

Možná, že jste ze sportovního těsta. Můžete být i fanouškem sportu jako divák. Striktně fyzický přístup k jógovému systému jakožto tělesného tréninku vám může připadnou normální (řada sportovců využívá ke zlepšení svých výkonů technik jógy). Avšak „sportovní jóga“ vám nemůže nabídnout ani toto. Jakožto jogíni s praktickou zkušeností můžeme zaručit, že pokud budete praktikovat takovouto degenerovanou formu jógy, nedosáhnete žádného z úžasných účinků, které má opravdová jóga! Po všech pokřivených snahách obléknout jógu do sportovního hávu stanovy utkvěle omílají, že fyzické aspekty jógy jsou méně důležité než výsledky soutěžících.

Čtyři druhy sportovní jógy od sebe nejsou příliš jasně rozlišeny, toto uvádějí stanovy:

  1. ve sportu „atletická jóga“ musí být kladen důraz na správné provádění určitých obtížných jógových pozic (většinou se jedná o docela komplikované a zkroucené polohy, které těžko mohou být v józe řazeny mezi ty nejdůležitější)
  2. sport „umělecká jóga“ je založen na dvouminutovém vystoupení s hudbou, které se skládá ze sekvence tělesných poloh jenž jsou inspirovány jógovými ásanami (soutěžící polohy plynule střídá)
  3. sport „rytmická jóga“ připomíná uměleckou jógu, ale účastní se jí páry anebo skupiny, které mají svůj umělecký program provádět v dokonalé symetrii a vzájemné synchronizaci
  4. sport „jóga tělesných pozic“ je tvořen několika koly, během kterých soutěžící předvádějí ásany a ti nejlepší postupují do dalších kol

Potom co byla jóga redukována na banální sport je vrcholu komičnosti dosaženo tvrzením, že jóga je „duchovní“ a ne fyzický sport. Citace z oficiálních mezinárodních regulí: „Atletická jóga hodnotí dokonalé provádění ásany. Dokonalou vyrovnanost, sílu, rovnováhu, odolnost a pružnost. Dokonalé provádění pránajámy (kontrola energií) a přiměřený dech neboli svarajógu. Dosažení stavu pratjáhary (introspekce), dharany (koncentrace) a pokud je to možné meditativního stavu (dhyana).“

zapas4.jpg

Snůška pojmů z jógy, ale beze smyslu!

Nenechte se oklamat ostentativním používáním určitých pojmů z jógy, protože nejsou ničím podepřeny. Svarajóga je například velice tajná forma jógy, která vůbec nepoukazuje na „náležité dýchání“ a nemá co dělat s prováděním jógových pozic. Stejně tak kontrola subtilních dechů (pránajáma) není v těchto soutěžích, kde se ostatně provádí pouze asány, nikoli nějaká forma pránajámy, objektivně hodnocena a bodována. Jak hned uvidíme, úroveň zvniterňování a koncentrace je odhadována ze setrvání úsměvu a klidného výrazu ve tváři soutěžícího. Pokračujme však raději s definicí „atletické jógy“ jakožto sportu:

„Duchovnost: Soutěžící nesmí být nervózní, rozrušení či úzkostliví. Většího bodové hodnocení je dosaženo, když soutěžící vyjadřuje klid, harmonii, štěstí nebo radost. Tyto duchovní stavy mají větší hodnotu než fyzické dovednosti, jako je pružnost, síla, odolnost a rovnováha. Hodnocen je také přístup, správný postoj a chování soutěžícího (karmajóga), osoba má být v souladu se svojí dharmou (povinností) bez očekávání nějakých výhod nebo výsledků. Pakliže se soutěžící strachuje nebo je nervózní z výsledků, v soutěži prohrává.“

Aniž bychom jakkoli zlehčovali důležitost stavů klidu, harmonie, štěstí a radosti je potřeba říci, že nemohou být hodnoceny pouze podle výrazu tváře a pochybujeme o objektivitě a spravedlnosti bodování takových subjektivních aspektů v soutěži, která si zakládá na své přesnosti. Navíc tyto stavy nemohou zcela definovat duchovnost. Proč tu není zmínka o aspiraci, vůli, odvaze, moudrosti, odpoutanosti, lásce, soucitu, šlechetnosti, úsudku?! Můžeme si představit skutečně duchovní bytost, které by chyběla láska? A co je měřítkem velikosti lásky? Je to míra prohnutí koutků úst nebo vlahý zasněný pohled? Tady se ukazuje jaká fraška musí vzejít z pokusu redukovat duchovní systém na sport a zároveň přehlížet fyzické prvky ve prospěch duchovních! Je nesmysl tvrdit, že karmajóga znamená totéž, co chování soutěžícího během soutěže. Karmajóga je odpoutaná činnost pro dobro ostatních. Je zcela směšné prohlašovat že karmajógu provozuje člověk když se účastní soutěže a nepřeje si zvítězit, jsouc tím pádem odpoutaný od výsledku. Jak bude asi porota hodnotit to, jak sportovní jogíni, ať už amatérští či profesionálové, plní svou dharmu, neboli duchovní úkol?!

Umělecká a rytmická jóga

„Umělecká jóga se skládá z kramajis neboli sérií ásan, prováděných v plynulé sekvenci. Kromě toho co bylo zmíněno u atletické jógy tu hraje roli hudba, oděv, přirozené umělecké kvality, celková elegance, rytmus cvičení a dechu. Sekvence ásan je cvičena na rytmus a hudbu podle výběru soutěžícího dle vhodných kritérií (dobrý vkus). Ásany jsou vzájemně propojeny harmonickými pohyby. Musí se jednat o co nejkratší pohyby umožňující přechod do následující asány v co nejkratším čase. Soutěžící musí ukázat svou duchovnost a radost během provádění vinyasy. Vyjádření duchovnosti a radosti z pohybu je během vystoupení hlavním hlediskem hodnocení. Soutěžící by se měl snažit dosáhnout stavu sympatie a empatie s publikem a porotou.“

Po rozsáhlejším popisu prvních dvou forem je těm ostatním věnována jenom krátká zmínka:

„Rytmická jóga se hraje v párech, které cvičí zrcadlově (oba provádějí stejné ásany synchronicky ve stejném čase) s ohledem na všechny aspekty popsané u umělecké jógy.“

„Sport tělesných pozic je založen na sportovní józe. Smyslem je dosažení a provádění pozic jógy s maximální pružností, silou, rovnováhou, vyrovnaností a odolností.“

Krátké upřesnění k použitým pojmům: Vinyasa, jak je zmiňována v popisu „umělecké jógy“ nemá co dělat s tradičním významem tohoto slova. V józe se používá pro dynamická cvičení, která zahrnují sérii pozic prováděných v určité souhře s dýcháním. Nejznámějším takovým cvičením je pozdrav slunci. Podobná cvičení byla na západě propagována ve zvulgarizované podobě jako tzv. fitness namísto autentické jógy, cvičí se série jednoduchých jógových pozic, udržovaných 1 až 2 minuty (počítá se dýchání) a přechází se z jedné do druhé. Toto cvičení je doporučováno začátečníkům a je rozšířeno v podobě fitness.

Pojem Kramiji pochází ve skutečnosti z tzv. metody krama, jež se používá především při pronášení dlouhých manter nebo při prozpěvování posvátných hymnů. Má se za to, že nesou duchovní náboj pouze jsou-li prozpěvovány se správnou intonací a dýcháním s pronášenými slovy. Ani vinyasa ani krama nemají nic společného s uměleckým programem založeným na jógových pozicích. Tento způsob cvičení ničí účinky pozic a z jogínského hlediska se nejedná o nic jiného než o provádění chybné.

Jóga a gymnastika

Regule sportovní jógy zjevně čerpají z určité podobnosti s gymnastikou - jenže ta má svoje zkoušky, náčiní a vyžadované figury. Gymnasti běhají, skáčí, cvičí s náčiním... nic takového nemá v józe místo. Nápad s rytmickou jógou připomíná synchronizované plavání. Ať se na to díváme odkud chceme pořád je to přitažené za vlasy a nerýsují se z toho žádná soutěžní pravidla. A to vše kvůli snaze udělat z jógy banální sport! Myšlenka uměleckého programu sestaveného z jógových pozic může být sympatická, můžeme si vychutnat taková představení. Ale není to jóga!

zapas5.jpg

Potom, co jsme si trochu vysvětlili, co za hru je „sportovní jóga“ bychom si měli také ujasnit, jak se hrají zápasy a probíhají soutěže. Potřebujeme definici hracího pole a způsobu bodování. Směrnice o tom praví:

„Hrací prostor je čtverec o hraně 6 metrů. Jeho plocha je volná, bez překážek. Povrch by měl být rovný, vodorovný a jednotný. Podlaha může být dřevěná, gumová nebo betonová. Povrch musí zaručovat, že se soutěžící nezraní. Je zakázáno hrát na drsném či kluzkém povrchu. Povoleno je hrát uvnitř i ve venkovních prostorech. Osvětlení musí být dostatečné, aby porota mohla řádně plnit svou roli. Jsou povoleny zvukové systémy, CD přehrávače nebo živé vystoupení hudebníků pro uměleckou a rytmickou jógu, maximálně dvě minuty na každé vystoupení. Za jednou stranou vymezeného prostoru 6x6 metrů má být umístněn stůl, kde se nachází rozhodčí, který by měl mít dobrý výhled na soutěžícího i na znamení čárových rozhodčích. V každém rohu vymezeného prostoru 6x6 metrů má být židle pro porotce. Porotci musí vidět na soutěžícího i na hlavního rozhodčího.“

Kdo se může soutěží účastnit

Pokud ještě nejste dostatečně rozčarování a chcete vědět více, je čas na pravidlo, že „Soutěží sportovní jógy se mohou účastnit pouze soutěžící registrovaní svým trenérem.“

Jedinci, páry, týmy nebo skupiny účastníků mohou být mužské, ženské nebo smíšené. Soutěžící jsou dokonce přirazeni do různých věkových kategorií (které mohou být dále rozčleněny do podkategorií podle potřeb pořadatelů sportovní události). Věkové kategorie:

Mohli byste si myslet, že takové bohaté členění si vyžádala účast stovek soutěžících. Během každoroční soutěže pořádané pro všechny ročníky jógy ve škole jógy MISA se za každý ročník (studia integrální jógy) účastní stovky lidí, což je dohromady více než tisícovka soutěžících. Třeba že se soutěže sportovní jógy nacházejí v podobné situaci, kdo ví! Vezměme si například jejich světový šampionát v Mexiku v roce 2007. Zúčastnilo se ho 20 soutěžících za všechny kategorie, za všechny věkové skupiny a za obě pohlaví, z toho bylo 17 žen a 3 (ano, čtete správně, opravdu tři) muži za všechny věkové skupiny.

Bodování ve sportovní józe

Při procházení regulí sportovní jógy konečně nalézáme první věc, se kterou úplně souhlasíme: soutěžící musí být bosí. Následně regule obsahují složité vysvětlování povinností soutěžících a trenérů, ohledně místa kde se mohou zdržovat apod. Teď se ale pustíme do vážných věcí: zápas začíná, jak se bude skórovat?

Za svůj výkon může každý soutěžící získat určité skóre, nejvýše 10 bodů. Vítězem se stane ten, kdo dosáhne nejvyššího skóre. V případě rovnocennosti bodů dvou závodníků na prvním místě, porota rozhodne který z nich si zaslouží první cenu.

Mezi zmíněných 10 bodů stanovy počítají:

Ptali jsme se lidí, kteří se takových soutěží zúčastnili a dozvěděli jsme se že: „...o takovém bodování nemůže být řeč!“ Porota zjevně dává známky, ale jak by mohla být schopna takovéhoto bizardně sofistikovaného ohodnocení? Ne, že bychom trvali na tom, že se to tak nutně musí dělat... jelikož se ovšem zakazuje pořádat soutěže s jinými pravidly, měla by existovat přinejmenším určitá důslednost.

V podstatě tyto stanovy uvádí, že každý soutěžící předvede připravený dvouminutový program a na jeho základě „čároví rozhodčí“ s „hlavním rozhodčím“ zhodnotí nic víc a nic míň, než:

„Talent a nadání, duchovní, fyzické a mentální výkony, integraci ve společnosti, ekologické a etologické chování (hovoříme opět o instinktivním animálním chování?!), kulturní aspekty a filozofické znalosti.“ Jsme ohromeni...

Jistě, postupuje se s určitou metodou. NEJDŘÍVE ze všeho je soutěžící ohodnocen pro svůj fyzický, mentální a duchovní přístup, PAK následuje zhodnocení ze sociálního hlediska. POTÉ je to jeho kulturní a filozofické povědomí o „životní disciplíně“ (předpokládáme, že tím míní jógu). Celá tahle povídačka je nesmysl. Má se jí dokázat, že existuje nějaký objektivní a přísný systém hodnocení a také zdůraznit, že:

„Fyzické aspekty (ohebnost a správnost provedení) tvoří pouze jeden bod z deseti bodů celkového hodnocení. To na čem ve skutečnosti záleží je způsob jímž soutěžící vede celý svůj život v jogínském duchu.“ Takže, nejobjektivnější aspekt v soutěži zahrnující cvičení jógových pozic tvoří pouze desetinu hodnocení, zbytek je na čistě subjektivním, svévolném rozhodnutí poroty. Není to pro účastníky frustrující? Možná právě to je důvod proč regule trvají na tom že soutěžící, který nějak vyjádří svou nespokojenost s (nevyhnutelně subjektivním) rozhodnutím poroty, ztratí body.

Nezapomínejte, že porota (čároví a hlavní rozhodčí) bude hodnotit celou soutěž, nejenom čas během vystoupení, ale i chování před a po něm. Ale jestliže ceny už byly uděleny, tak co na tom ještě záleží?! Zde je za co se dle regulí budou získávat a ztrácet body:

Ahimsa (nenásilí): soutěžící nesmí během soutěže, před ani po ní, prokazovat žádné známky hrubosti, násilí, kritizování, znechucení či zklamání, jak fyzického, tak verbálního a duchovního(?!) rázu vůči ostatním soutěžícím, k trenérovi, porotě, divákům, zvířatům či rostlinám. Dokonce ani žádná věc se nesmí stát terčem hrubého či destruktivního chování ze strany soutěžícího. Pamatujte na to, že soutěžící by měli chovat lásku dokonce i k hmyzu!

Přátelskost vůči všem žijícím bytostem, přítomným na sportovní události. Pozor! Pokud vás na soutěži provázejí přátelé nebo příbuzní a nechovají se hezky, ztratíte body kvůli nedostatku dobrých způsobů. Měly by panovat přátelské city, spolupráce a solidarita vůči druhům, soupeřům a k porotě. Dejte si pozor na chování svého trenéra! Jak soutěžící tak jeho trenér nesmí žádným způsobem projevovat zlost, ale ani lhostejnost, depresi, úzkost, stres nebo jakoukoli negativní emoci.

Citová a emoční inteligence: je bodováno štěstí a radost. Musíte ostentativně dokázat, že se radujete z účasti na této „oslavě“. Boduje se – lhostejno co to znamená – „schopnost vyvolat altruistické city soucitu k ostatním, jakož i schopnost bavit se účastí na hře.“

Pravidla jama a nijama „musí být dodržována před soutěží, během ní a po ní (hodinu před a hodinu po).“ To musí být jistě vyčerpávající.

zapas7.jpg

Co se týče fyzických aspektů (1 bod z 10) je zde navršeno mnoho věcí (celkem 10): ohebnost, výdrž v nehybné rovnováze, výdrž v silových polohách, přesnost, koordinace a rytmus, charisma, umění (?!), tvořivost, hudba (musí být vybrána vkusně) a scénografie. Z 10 bodů za jógu zůstalo nakonec 0,4 bodu. Zbytek je fantazie.

Myšlenkové skóre se udílí za schopnost provádět introspekci, soustředění, kontemplaci a meditaci během soutěže! (s ohledem na nepatrnou dobu provádění poloh, nanejvýš 20 – 30 vteřin, se ptáme, jestli sportovní jogíni znají definici mentálního soustředění a jogínské meditace).

Společenské skóre – POZOR – zahrnuje odnětí bodů těm jogínům, kteří se společensky nezačleňují v jogínské komunitě anebo mají problémy ve svých zemích (tady je patrná tendence vyloučit všechny, kdo se „nezačleňují“). Bezvýhradné přijetí pravidel této soutěže je hodnoceno kladně.

Eto-ekologické skóre (?!) – tento bod získáte, pokud během soutěže nezabijete žádnou rostlinu nebo hmyz. (možná je tohle ona souvislost s animálním instinktivním chováním). Pozor! Můžete ztratit body jestliže náležitě nezacházíte se všemi živými bytostmi (tedy rostlinami a hmyzem). Můžete ztratit body odkazujete-li papíry na zem. Pokud přenášíte věci v sálu, kde se soutěž odehrává, nebo něco rozbijete, ztratíte body. Jestliže kouříte, pijete alkohol nebo berete drogy během svého vystoupení na scéně, ztratíte body.

Kulturní skóre se uděluje, pokud bez kritiky přijímáte kulturu, náboženství, filozofii, tradice a zvyky země a města, kde soutěž probíhá. Neupřesňuje se, jakých chyb se musíte dopustit, abyste ztratili tento bod.

Filozofické skóre – 1 bod – velkolepě nazvaný „soupeření v džňánajóze“, ve skutečnosti se jedná o Dotazník o „jogínské filozofii, umění a vědě“. Těžko říct co vlastně po tomto pompézním popisu jež není v žádném vztahu s džňánajógou očekávat. No dobře, pokud jste neodhazovaly papírky na zem, nic nerozbili, nekouřili a nezabili ani mušku, snad už si s tím nemusíte lámat hlavu.

Z toho, co zde bylo uvedeno si můžete sami udělat názor, jak se to má se „sportovní jógou“. Citované směrnice jsou ke stažení na www stránkách Mezinárodní Federace Sportovní Jógy (http://www.yogasports.org/, kopie směrnic na našem serveru), nic jsme si tu nevymysleli. Ba co víc, neměli jsme čas ani prostor komentovat všechny sporné prvky těchto směrnic.

Navrhujeme všem školám tradiční jógy otevřený dialog

Co dodat? Pokud si někdo přeje praktikovat takto vymyšlenou „sportovní jógu“, nemáme žádných námitek. Avšak skutečnost, že Mezinárodní Federace Jógy podporuje tuto Federaci sportovní jógy je pro nás alarmující. Mezinárodní federace jógy by mohla klidně podporovat i jiné formy jógy a vše by bylo v pořádku. Ale fakt, že zakazuje soutěž v tradiční hathajóze jenom proto, že se neřídí směrnicemi „sportovní jógy“ je již povážlivé zneužití vlivu.

Těšíme se na otevřenou a konstruktivní diskuzi mezinárodní jógové komunity. Mezinárodní federace jógy se pokusila donutit školu MISA aby upustila od pořádání soutěže pro zviditelnění hodnot jógy, která byla součástí Mezinárodního kongresu jógy v Bukurešti (červen 2008). Jelikož si MISA stála za svým rozhodnutím pořádat tuto soutěž pro propagaci duchovních hodnot zahrnující i hathajógu, Mezinárodní Federace Jógy, která dříve pořádání tohoto kongresu v Bukurešti podporovala, jej poté odmítla zaštítit.

I tak se MISA rozhodla pořádat soutěž tradičním způsobem. V Bukurešti nikdo nehrál zápasy ve „sportovní józe“! Přinejmenším ne na Mezinárodním Kongresu „Jóga a tisíciletá planetární moudrost“, který se navzdory nepřízni Mezinárodní federace jógy konal v Bukurešti počátkem června.