Sanskrtské slovo pašu má dva významy, které se vzájemně doplňují. Znamená „zvíře“ a současně „svázaný, připoutaný“. Nejčastěji termín pašu označuje lidskou bytost, která je podřízena (podrobena) nebo spoutána svými nižšími zvířecími vášněmi a přáními, ovládaná sklonem k netečnosti, roztěkanosti, nevědomosti (tamas) a převážně připoutaná k rozkoši a bolesti. Tato kategorie lidských bytostí v Kalijuze převládá, na rozdíl od typu hrdiny, který je plný nesmírné a ušlechtilé odvahy (vira), u něhož převládá sklon k činnosti (radžas) a vyššího vyrovnaného božského typu divjá, u něhož převládá sattva.