Bengálské slovo Bául etymologicky vychází ze sanskrtských výrazů vatula („šílenec“) nebo vyakula („pohlcený“ nebo „ohromený“). Oba tyto výrazy odkazují na extatické „opojení“ a duchovní zápal, které jsou pro stoupence hnutí Bául charakteristické. Tato organizovaná a systematizovaná skupinka se v průběhu středověku objevila v Bengálsku (Indie). Její členové obecně pocházejí z nižších vrstev společnosti. Jako zpěvní jogíni se proslavili svými krásnými písněmi, které velmi často opěvují „vnitřního člověka v srdci“, tedy nejzazší individuální esenci, átman.