Převažující orientace vědomí na smyslnou, milostnou lásku. Výrazy erotika a erotismus jsou odvozené z řeckého slova erós, které mimo jiné znamená „milostná touha“ a „tělesná láska“. Odkazují k milostné a pudové stránce lásky. Erotismus spočívá v silně smyslném mentálním naladění, vyznačujícím se zájmem o tělesnou, smyslnou lásku. Pojem je většinou užíván jako synonymum smyslnosti, jelikož označuje pozornost věnovanou milostnému životu.

V normálním erotickém vývoji jedince se všednodenní tendence podřizují prvenství genitální oblasti a nikdy nezískávají nadměrný význam, nepřispívají-li k sexuálnímu aktu (provázenému s dokonalou sexuální milostnou kontinencí, která umožňuje biologickou transmutaci sexuálního potenciálu na subtilní vytříbené energie prostřednictvím harmonické sublimace). To rovněž znamená, že milostná přitažlivost vůči osobě opačného pohlaví vylučuje z milostného života auto-erotiku jako takovou – všechny dílčí složky milostného života mají být naplněny ve společnosti a prostřednictvím milované bytosti.

V průběhu ontogeneze (individuálního rozvoje organismů, zahrnujícího všechny proměny, kterými prochází od zárodku až do konce svojí existence) dochází k erotizaci různých částí těla a tělesných funkcí. Nastává i erotizace charakteristik, projevů a různých funkcí bytosti. Mnoho inhibic v chování vzniká kvůli potlačení sexuálních pohnutek. Když je nějaké chování spojeno řetězcem asociací s erotickým významem, stává se předmětem druhotné inhibice.