Považována za část psychických jevů, které se odráží ve sféře podvědomé činnosti, je sugesce v józe vysvětlována jako zvláštní reakce na určité vlivy a vnímání, které se projevují díky aktivaci tendence a na které se často odpovídá bez vědomé účasti osoby. Sugesce však spočívá v tom, že skrze projevování určitého impulsu dojde k rezonanci s určitými energiemi, a to vyvolává určitou tendenci, jíž člověk občas nemůže dosáhnout pomocí osobní vůle. Řada jogínů považuje sugesci za chování způsobované subtilním energetickým stimulem, který je uplatňován v nepřítomnosti specifických informací, vedoucích k povaze odpovědi, jež je očekávána.

Mnoho jogínů rozšiřuje sféru pojmu sugesce a nabízí dvojí výklad: jako psychický proces spočívá v subtilním energetickém vlivu, jímž působí osoba na psychiku jedné nebo více osob a dosahuje přemísťování subtilních energií, které vyvolávají pocity, nápady, tělesné postoje; a jako metoda psychoterapie a vnitřní dynamizace spočívá v tom, že je lidské bytosti vloženo optimistické přesvědčení o možnosti opravy patologických jevů, pohnutka k mobilizaci blahodárného potenciálu, který je latentní, aby mohl úspěšně bojovat proti zjevení psychopatologických jevů. Díky naladění rezonance, kterou umožňuje blahodárná sugesce, se umožňuje emocionální, citová stopa (katarse), nebo je nám umožněno vyšší uvědomování (sugesce může působit lehce, nezávisle na hypnotických stavech).

Jev sugesce v józe díky své rozsáhlosti a významnosti v mnohém překoná element psychoterapie a projevuje se v různých formách, v různé míře intenzity a v nejrůznějších situacích. Sugesce je jeden ze základních modelů vzájemného lidského působení, což se týká nejen individua, které vezmeme izolované (individuální sugesce), ale i malých skupin (skupinová sugesce), a velkých (davová sugesce). Hlavně mluvíme o zjevné možnosti, kterou má individuum díky své obrovské psychické energii, která se projevuje v jeho rozsáhlé auře, aby vložilo silou víry a svého tvrzení nápad, stav nebo emoce jedné nebo více osobám. Úspěch sugescí jako rezonančních jevů záleží na dynamické hře subtilních sil, které se nacházejí jak v tom, který sugeruje, tak v tom, který je sugerován. V tomto smyslu můžeme tvořivé sugesce definovat jako působení (skrze které vloží individuum druhému blahodárný nápad, víru nebo tendence), ale také jako jev (rezonanci s nápadem, tendencí nebo vírou, pocházející z vnějšího vlivu nebo působení, jež usměrňuje vnitřní síly a svobodnou vůli sugerovaného). V józe je mechanismus sugesce všeobecně účinkem soustředění subtilních energií do určitého ohniska (např. čakry) a díky velmi velké energetizaci se stane převládající.

Ve většině případů zlovolného vlivu či ovládnutí spočívá sugesce v hypnotickém (psychickém) podřizování osoby subtilním energetickým vlivům jiné osoby, které se však provádí ne na základě rozumných argumentů a logických motivací, ale cestou subtilně energetického perverzního podřizování těmto vlivům nevědomým způsobem. Sugesce záleží na mnoha faktorech, jako jsou pohnutka a záměry toho, kdo sugeruje, i toho, kdo je sugerován, faktory nejasnosti příslušné situace, stejně jako subtilní aurické zvláštnosti těchto dvou osob.

V závěru můžeme říci, že sugesce je činnost, jež prostřednictvím subtilní rezonance způsobuje, že do mysli druhého proniká vliv inspirovat něco spolu s výsledkem této činnosti. Sugesce je vyvolání určitého impulsu místo jeho uskutečnění přemýšlením. Sugesce jako účinek energetického subtilního pole je zcela fyziologicky normální funkce, která existuje u všech individuí, ovšem u některých, která se nazývají sugestibilní, existuje větší vnímatelnost na určité sugesce, které nacházejí příbuzenství ve vlastní auře. Tomuto jevu odpovídá změna pozornosti, která se stane výlučnou, a soustředěnost je v té chvíli udržována téměř bez úsilí. V tom je rozdíl od volní činnosti, která předpokládá vědomé úsilí pro určitý cíl, neboť jde o nevědomou inteligentní činnost, která přizpůsobí prostředky určitého cíle. Sugesce (jako přijímání určitých subtilních energetických vlivů) probíhá občas ve vnitřním vesmíru samotného subjektu, a ne vždycky jednoznačně jako vliv jedné osoby na druhou. Ten druhý je ve spoustě případů jen nástrojem nebo možností.

Jóga rozlišuje tři možnosti sugesce:

1. spontánní sugesce,
2. sugesce, které vyvoláme,
3. obrazová sugesce nebo autosugesce.

Sugesce je lehce aktivována soustředěnou pozorností. Má léčivou hodnotu hlavně svým blahodárným působením, které pomáhá i při poruchách paměti a pozornosti. Také v boji proti přecitlivosti a stydlivosti, paralyzujícím předsudkům, neklidu, strachu a abulii.

Sugesce může mít léčivou hodnotu díky přímému naladění lidské bytosti na rezonanci s určitými obrovskými sférami kosmické síly, existujícími v makrokosmu. Díky sugesci mohou být v auře přijímány specifické subtilní energie, které budou vždy odpovídat právě přijímané sugesci.

V blahodárné sugesci jsou používány určité pozitivní vnější vlivy k ulehčení přijetí samotné sugesce a dosažení emocionálního a citového stavu (katarze), nebo k umožnění lepšího uvědomování. V józe umožňuje přijímání pozitivní sugesce léčbu neuróz nebo psychosomatických stavů přirozeným způsobem. V jogínské praxi metoda blahodárné sugesce a tvořivého mentálního přesvědčení může vést k rychlému odstranění vnitřních konfliktů, k odstranění patologického směřování osobnosti a stejně tak může vést k léčbě nejrozšířenějších organických chorob.