Sled neblahých událostí a okolností (neštěstí, nehoda), které se vůbec ne náhodou objevují v našem životě. Vyjadřují karmu, kterou si nyní zasloužíme za naše více méně ďábelské činy, kterých jsme se dopustili v některém z předchozích vtělení. Někdy se v životě objevují (kvůli nedostatkům našich vnitřních zdrojů jako je vitální síla, psychická energie a mentální síla) určité nepříznivé situace, které mohou, částečně nebo úplně, zabránit uskutečnění životních plánů a anulovat tak naše předchozí snahy.

Smůla je na rozdíl od náhody spojovaná se škodlivými okolnostmi (buď karmickými anebo neustále se opakujícími kvůli tomu, že postrádáme energii – šakti). Smůla v životě je výsledkem jednak určitých objektivních okolností (karmických anebo daných udržováním slabostí), jednak důsledkem našeho subjektivního individuálního chování. Tvrdé životní podmínky mohou být překonány (anebo může být jejich vliv do velké míry oslaben) prostřednictvím vytrvalé poctivé práce, prostřednictvím jógových technik, prostřednictvím tapasu, pomocí modlitby, skrze posílení blahodárné energie prostřednictvím milostné kontinence (dokonale prováděné), skrze úpěnlivé prosby k velkým kosmickým mocnostem (Kálí, Tara atd.). V opačném případě, kdy si hovíme v netečnosti, je výsledný stav ponechán náhodě, a z neustálého setkávání se s neblahými okolnostmi vzniká dojem, že jsme pronásledováni nesmiřitelným prokletím.

Bezpáteřní, převážně jinové (-) osobnosti, nepořádné a lenivé, neschopné soustavného a cíleného jednání za pomoci jógových technik, mají obvykle sklony k otupělosti a frustraci a někdy nalézají východisko ve fatalistických zdůvodněních (jako je například právě „smůla“), aby si tak „ospravedlnili“ selhání v životě anebo praxi jógových technik. Zdůvodňovat například nezdar u zkoušky smůlou znamená uchylovat se k pošetilému a falešnému pseudo-zdůvodnění, protože hluboká a celková znalost subjektu vylučuje neúspěch.

Protiklad: štěstí.