Intenzivní stav vroucí lásky. Zbožňování je označení pro velmi silný a hluboký stav vroucí, intenzivně transfigurativní lásky, která se projevuje jako něco nepopsatelného, povznášejícího, nekonečného a nezměrného. Zbožňování bytosti opačného pohlaví se za určitých okolností (jednou z nezbytných podmínek je transfigurace) vyjadřuje růstem a postupným rozvíjením lásky. Když zbožňujeme člověka opačného pohlaví, milujeme ho nebo ji hluboce transfigurativně a intenzivně. Přitom cítíme, že přetékáme vytříbenou vášní, jež nikdy nepřináší připoutanost nebo majetnictví.

Podstatnou okolností, která zbožňování umožňuje, je vnitřní schopnost milovaného výborně transfigurovat propojená s intenzivní, hlubokou a nevyčerpatelnou láskou. Taková transfigurace vyžaduje především, abychom v milovaném dokázali kontemplovat anebo alespoň zahlédnout jiskru nesmrtelného nejvyššího Já (átman).

Východní moudrost označuje za základ všech stavů mystického zbožňování mezi milenci (polárně protikladnými a komplementárními) následující ideu: „Muž nemiluje ženu celým srdcem jen pro krásu jejího těla a její duše. Skrze transfiguraci ji v posledku miluje pro átman tajemně přebývající v jejím nitru. Žena nemiluje celým srdcem muže jen pro krásu jeho těla a duše. Skrze transfiguraci ho v posledku miluje pro átman tajemně přebývající v jeho nitru.“

Intenzivní a hluboké zbožňování rovněž vyžaduje intenzivní, hluboké a naprosté sebeodevzdání. Zbožňování je z větší části vnitřní stav. Vroucí, intenzivní a hluboké zbožňování často provází rodící se lásku člověka k Bohu.