VĚRNOST

Z duchovního hlediska vysoce ceněná schopnost člověka udržet si stálost v postojích vůči sobě, druhým, vůči určitým morálním a duchovním principům, nebo vůči společenskému postavení; stálost v přesvědčeních, citech a víře; dodržování závazků, které byly přijaty s respektem k ostatním lidem, k milované bytosti, k danému slovu; oddanost; pevnost v tvrzeních a v uplatňování vyšších životních zásad; přesnost v popisu stavu věcí či existující skutečnosti.

Věrnost je vlastnost, která má v životě obrovský význam: porozumění mezi lidmi je obvykle založeno na stálosti jejich charakteru a na předvídatelnosti jejich chování, přesněji řečeno na jejich věrnosti určitým pravdám, principům a vzájemným dohodám (konvencím). Nevěrnost, zrada, křivá přísaha, zločin, nestálost nebo nepředvídatelnost chování některých jedinců bude vždy způsobovat trhliny v kolektivním životě. Význam a důsledky toho přímo závisí na tom, jak bylo závažné porušení principů, na množství osob, které se principy přestaly řídit, a stejně tak na situaci, v níž se tito lidé nachází.

V širším slova smyslu označuje věrnost také bezúhonnost ve finančních záležitostech.

NAHORU