Absence věrnosti. Bezdůvodná změna postoje vůči sobě samému, vůči jiným lidem, popření citů a přesvědčení, které dříve existovaly, ale kterých bylo v jednání nebo v závazcích mlčky zanecháno, způsobená chameleonstvím (proměnlivostí); porušování závazků. Zničení důvěry v kontinuitu milostného vztahu (je-li přítomná láska, kontinuita vztahu má být neustále udržována, dokonce i tehdy, pokud existují další milostné vztahy), porušení závazků vůči milované bytosti, nestálost v citech; (konkrétní) čin, který dokazuje nestálost v lásce.

Morální závažnost nevěrnosti by měla být posuzována stejně bez ohledu na to, jedná-li se o skutečně vykonané činy a jejich reálný dopad na ostatní, nebo o vlastní vnitřní perspektivu člověka, jemuž schází stálost v přesvědčeních; nevěrnost značí nedostatek úcty k ostatním i sobě samému, nepřítomnost citu pro morálku a je svědectvím o chybách v tom, jak se člověk staví sám k sobě i ke svému životu.

Antonymum: věrnost.