ÁNANDA

Doslova kosmická „blaženost“, nejvyšší božské štěstí. Tento pojem neoznačuje pouze potěšení spojené se smyslovými, nutně pomíjivými vjemy, nýbrž nesmírnou radost ohromujícího čistého stavu, který postupně staví duši za veškeré duality a opaky.

Podle jógy a védánty je řeč o rajském stavu vědomí, kdy je naše vědomí doopravdy svobodné od jakékoli myšlenky, a který způsobuje, že se v tu chvíli do našeho vnitřního vesmíru nepromítá ani nemoc, ani stáří, ani smrt, ani strach, ani starosti, ani utrpení, ani smutek, ale pouze intenzivní stav, který nás dostává do nevýslovné rezonance s nekonečným čistým štěstím.

V józe i védántě najdeme v jednom dlouhém abstraktním opisu označujícím brahman (božské absolutno) vyjádření „SAT-ČIT-ÁNANDA“. Ánanda, božské absolutní trvalé štěstí, lze naplno a intenzivně pocítit jedině ve stavu samádhi, který jak tvrdí jogíni, náleží božskému extatickému vědomí. V autentických školách jógy tradice Šankara končí jméno sanjásinů neboli aspirantů na duchovní osvobození sanskrtským ánanda (např. Vivékánanda, Šivananda, Hamsánanda).

NAHORU