ÁNANDA

Nevýslovný stav božské blaženosti a štěstí. Ánanda znamená v sanskrtu doslova „blaženost“ nebo „nejvyšší štěstí“. Výraz ánanda nepopisuje rozkoš vzniklou smyslovým uspokojením, jež je pomíjivé, ale oceánskou radost, která se dostavuje v ušlechtilém duchovním stavu, kdy duše stoupá nad veškerou dualitu a protiklady.

Podle filosofie Védanty je ánanda mimořádně vysoký stav vědomí, v němž je člověk bez myšlenek. Když člověk tento stav prožije plně, překoná všechno utrpení. Nemoci, stáří, strach, smrt, starosti nebo bolest už nad ním nemají žádnou moc. Je to závratný stav ryzího a bezmezného štěstí.

Filosofie Védanty popisuje Brahmana (božské Absolutno neboli Boha) vlastnostmi sat-čit-ánanda. V tomto kontextu je ánanda absolutní neutuchající štěstí, které se dá naplno prožít jedině ve stavech božské extáze (samádhi), protože je vlastností extatického božského vědomí. 

NAHORU