BOŽSKÁ EXTÁZE

Synonyma: BLAŽENOST, EXTÁZE

Nevýslovný duchovní stav hlubokého okouzlení, úžasu a obdivu, jenž může nastat spontánně působením Boží milosti a jímž se vyznačuje spojení lidské dušeBohem.

Slovo „extáze“ pochází z řeckého „ekstasis“ a znamená „bytí mimo individualitu“ nebo „okouzlení“. Extáze je vytříbeným mentálním stavem a intenzivním vznešeným citovým stavem, vyznačujícím se prožitkem nesmírné blaženosti a nevyjádřitelnými rajskými pocity, v nichž se rozpínáme naplněni mimořádným štěstím. Stav extáze je vlastní spojení lidské bytosti s Bohem, s nekonečnou existencí a božskou dokonalostí.

Ve stavu extáze je egoistická a omezená individualita nahrazena božským kosmickým vědomím. Každá autentická duchovní cesta nabízí ve správný okamžik vytrvalému a horlivému aspirantovi možnost dostat se do stavu blažené božské extáze (ve chvíli, kdy je aspirant připraven ji uskutečnit). Všechna svědectví svatých a křesťanských mystiků o „unešení Duchem svatým“ jsou rovněž formami extáze. Kabalisté se někdy dostávali do transu a v tomto stavu extáze komunikovali s Bohem prostřednictvím archandělů. Jogíni tento stav nazývají samádhi, které je završením etapy meditace (dhjána).

Všechny tyto duchovní metody zpřístupňují extázi prostřednictvím mlčenlivé meditace a kontemplace, ale existují i jiné způsoby, jako například metody známé v súfismu, jehož adepti používají pro dosažení stavu extáze jisté inspirované melodie a duchovně integrované tance. To na druhé straně ukazuje a dosvědčuje, že při prožitku úplné extáze mizí jakýkoli rozdíl mezi křesťany, židy, muslimy či dalšími lidskými bytostmi.

Na fyzické úrovni jsou se stavem extáze všeobecně spojované neobvyklé pocity povznesení a snížené váhy (někdy doprovázené dokonce levitací), nebo vjem mimořádně intenzivního světla. Na mentální úrovni osvícení zakoušeno jako pocit nezávislosti na čase a intenzivní, hluboký nevýslovný pocit blaženého klidu a míru. Zároveň jsou v něm výrazně zpomaleny vegetativní funkce (dýchání, krevní oběh). Když se tento zvláštní stav božské extáze mimořádně zesílí a prohloubí, daný člověk přestává vnímat podněty z vnějšího světa.

Zvláštní stav božské extáze se podobá mystické extázi, kterou jak je známo doprovází velice vysoká úroveň vibrace vědomí, což napomáhá ke snadnému plnění i velmi náročných úkolů. V extázi se člověk dostává do styku se záhadnou božskou silou mimo sebe a splývá s ní v transpersonální oblasti. Křesťanští mystikové extázi vnímali jako přímou zkušenost přítomnosti Boha, vyznačující se tajuplným „duchovním mystickým sjednocením“ s Bohem.

Ve stavu duchovního transu může tělo zůstat po přechodnou dobu netečné a vypadat, jako by bylo mrtvé. Jogín či mystik v tu chvíli zakouší božské stavy, ve kterých se dotýká univerzální sféry. V tajných písmech západního okultismu se tento stav nazývá též mors osculi neboli „polibek smrti“. Tento stav „smrti“ může zůstat trvalý, ale pouze pokud si to příslušná bytost pevně přeje. Kabalisté v tomto směru tvrdí, že takto zemřeli starozákonní proroci a že to bylo posledním přáním krále Šalamouna vyjádřeným v „Písni písní“.

Zvláštní stavy božské extáze jsou prožívány jako sui generis téměř úplné „výstupy“ kamsi do tajemného prostoru bez hranic, jenž se nachází mimo nás. Specifické stavy božské extáze se vyznačují transcendováním osobnosti a způsobují určitý druh vznešeného bdělého opojení, kdy je téměř úplně eliminováno vědomí smyslového světa. Tyto zvláštní stavy božské extáze jsou dosahovány spontánně, pokud v sobě dotyčná lidská bytost chová bouřlivou mystickou aspiraci a projevuje intenzivní stesk po Bohu. Dané bytosti mimo jiné dovolují dosáhnout tajuplného stavu pochopení nadpřirozeného a zároveň umožňují, aby se dostala do vznešeného mystického spojení s božstvím, s Bohem Otcem.

Moderní vědecký pohled na extázi ztotožňuje tento stav s takzvanými vrcholnými prožitky. Mezi spouštěče nebo katalyzátory, které mohou v člověku probudit či navodit extatický pocit, patří mimo jiné vznešené extatické prožitky, pozorování nádherné krajiny či přírodních útvarů, ohromující bouřlivá láska, vytříbený a nesmírně intenzivní erotismus se sexuální kontinencí ®, tvůrčí či umělecká činnost apod.

Zvláštních stavů extáze lze snadno dosáhnout také kombinací určitých duchovních technik a užíváním tradičních psychicky dynamizujících bylin (což ale v žádném případě neznamená používání omamných bylin či bylin, které patří mezi drogy a které mají toxické účinky a způsobují závislost). Takové zcela prospěšné byliny, jež napomáhají vzniku specifických stavů božské extáze (a to především v případě zasvěcenců), byly v Orientu známy již před tisíci let. Působí jako sui generis katalyzátory či dokonale přirozené induktory, které nevyvolávají žádné škodlivé účinky nebo závislost. Některé z těchto prospěšných dynamizujících bylin jsou v současnosti používány zasvěcenci jako naprosto přirozené katalyzátory vyvolávající určité formy mystické extáze. Uvážlivé používání těchto prospěšných bylin je přirozené a mnohdy dokonce pro snadné dosažení některých vznešených vytříbených božských stavů (lidmi plnými aspirace) nezbytné. Ohledně používání blahodárných bylin existuje v „Genesis“ následující přesvědčivý citát: „Bůh stvořil na tomto světě nejrůznější léčivé byliny, aby je moudrý člověk užíval.“

Některé specifické formy božské extáze mohou být snadno vyvolány rovněž navozením a prohloubením intenzivních a hlubokých stavů blahodárného transu. Především na Východě používají praktikanti jógy po navození hlubokých prospěšných stavů blahodárného transu určité harmonické, kývavé, dokonale rytmizované pohyby, které mimo jiné vyvolávají zvýšenou produkci endorfinu na úrovni mozku. Dalo by se říci, že tento druh pohybu hraje podobnou roli i při užívání některých psychicky dynamizujících bylin.

Vznik specifických stavů božské extáze, navozených prováděním určitých rytmizovaných pohybů, se pozná podle toho, že jakmile jsou tyto stavy (zvláštní stavy extáze) navozeny, skryté subtilní energie zachycované v mikrokosmu lidské bytosti jí následně umožní v daných pohybech nerušeně pokračovat daleko za hranicemi normálních fyzických možností. K navození zvláštních stavů božské extáze se někdy také používají buď extatické tance, nebo rovnoměrně zrychlované otáčení těla, které se provádí proti směru chodu hodinových ručiček. Příkladem tohoto druhu jsou otáčivé pohyby tančících dervišů. Tance prováděné ve stavu intenzivní touhy po Bohu a vznešené bouřlivosti mají transfigurační a fascinující účinek i na případné diváky, pokud jsou vnitřně dostatečně probuzeni. Pozorovány s velkou pozorností a obdivem vyvolávají tyto tance dojem nikdy nekončícího pohybu. Tento složitý jev v tu chvíli vyplývá přímo z tajuplných vznešených energií, které z transcendentna napájejí lidské bytosti tančící plné oddanosti a láskyBohu. Tyto harmonické pohyby, vedoucí ke vzniku některých stavů božské extáze, nejsou v žádném případě unavující ani nevyžadují fyzickou námahu, neboť jsou podporovány tím, co někteří současní badatelé nazývají tajemnou energií nulového bodu.

Rozšířený význam slova extáze ukazuje, že extáze není vždy totožná se stavem duchovního osvícení, ačkoli častokrát mohou nastat současně. Někdy může osvícení vyplynout z neextatické zkušenosti jako je například osvěcující stav, který nastává tváří v tvář smrti nebo v případě silné bolesti.

Protože jógový stav transcendování omezeného individuálního vědomí zahrnuje spíše zvnitřnění, navrhuje známý rumunský orientalista Mircea Eliade chápat jógový pojem samádhi jako „enstázi“, znamenající „být uvnitř“, čímž rozumí nepřetržité udržování jogínova vědomí ve svém nejvyšším základním Já, átmanu. Když z naší bytosti odejde ego, rozhostí se stav jógy, který způsobuje extázi.

NAHORU