Význam tohoto slova je „zvuk“. Sanskrtskou myšlenkou je to, že všechny zvuky mají dvě povahy: 1. Hmotný aspekt slyšitelného zvuku 2. Nehmotný zvukový prvek, který je mnohem subtilnější, je z velmi jemných vibrací transcendentální povahy. Tento hluboký vnitřní aspekt, pro šabda vlastní, který je rovněž nazýván sphóta, vychází z neměnného věčného principu spolu se sílou šakti, která způsobuje osvícení.

Stále uskutečňovaný trénink nebo metody a cvičení dovolující ovládnutí jedné z cest nebo etap v józe. Plnění sádhany se vždy dělí na tři části: příprava, hlavní část neboli provedení a poslední část, v níž se uvědomují účinky.

„Brahman (Božské Absolutno) s atributy“. Tradiční jógové texty rozlišují dva aspekty brahmana (Boha): na vyšší úrovni existuje jediný brahman, který nemá žádné určení ani atributy (nirguna brahman), a na nižší úrovni brahman, kterému jsou přisouzeny všechny druhy všech vlastností (upadhi) pro usnadnění jeho uctívání. K tomuto přiřazení je v Ramatapanya upanišad řečeno: „Brahman neboli Bůh (Absolutno) je čisté vědomí bez formy, je transcendentní a nedělitelný. Aby však uctívači pomohl v jeho úsilí o oddanost, byl (brahman) zkrášlen symboly a atributy“. Saguna brahman se tak stává Íšvarou neboli zosobněním Božství, které lze snáze uctívat a na které se lze obracet prostřednictvím modlitby.

„Který má sílu, který je schopen“. Tento termín označuje jogína, který se probuzením šakti (božské esenciální energie, která je v lidském těle přítomná jako kundaliní) ve své bytosti stává schopným přijmout božskou milost, která ho nezměrnou hojností této síly (šakti) osvobozuje od nevědomosti. Je tak schopen svobodně projevovat svou vůli i prostřednictvím paranormálních výkonů ve všech rovinách Projevu.

Tajemná ženská síla přírody, která je projevem věčného ženství. V sanskrtu znamená slovo šakti „ženská síla“, „síla přírody“ nebo „energie“. Šakti je samotné zosobnění prvotní ženské energie. Často ztělesňuje realizující sílu Brahmanu. Je to dynamický, ženský aspekt Boha, ženská vitalita, která umožňuje Brahmanu vše tvořit, udržovat a nechávat zanikat.

Termín označuje značný počet buddhistických škol a tradic, které se zaměřují na uctívání božství v podobě Nejvyšší tvůrčí ženské energie (šakti). Původ tohoto duchovního proudu uctívání Velké kosmické Matky (věčného ženství) se ztrácí v nejvzdálenějších dobách prehistorie, přičemž je masově rozšířen zejména v indické kultuře. Šakti neboli imanentní Bůh v rámci veškerého Stvoření je chápán jako ženský (-) protějšek Nejvyšší transcendentní skutečnosti (+). 

Mimořádný, mystický stav vědomí. Sanskrtský pojem samádhi znamená doslova „ukotvit se“ nebo „přilnout k extázi“. V hinduismu označuje pojem samádhi blažený stav vědomí, nadřazený stavu bdění, snění i hlubokého spánku, v němž zcela ustávají veškeré myšlenky. Ve stavu samádhi dochází k naprostému splynutí meditujícího s předmětem meditace (například Bohem či Absolutnem).

„Moudrý muž, světec, plně osvobozená bytost (siddha).“ Termín Šambhú se obvykle používá pro označení Šivy.

Jógová praxe dokonalého ztotožnění vědomí. Tři nejvyšší etapy v praxi jógy jsou: dháraná (nepřetržité mentální soustředění), dhjána (hluboká jógová meditace) a samádhi (božská extáze).

Sámkhja je jeden ze šesti ortodoxních systémů (považovaný za ortodoxní indický filosofický systém odvozený z tantrismu), rozvíjených v prvotních sútrách (aforismech mudrců).