Tripura Sundari – velká kosmická mocnost krásy

Rubrika: Mahávidja

Autor: Rezonance

„Tamto je dokonalé. Toto je vskutku dokonalé. Dokonalé plodí dokonalé. Krása přitahuje krásu. Zbavte dokonalost její dokonalosti, co vám zůstane, je přesto stále dokonalé.“

Íšá upanišad

Pokud existuje duchovní cesta, na které nabývá smysl pro posvátné a uctívání božských aspektů nějakých velmi konkrétních forem, pak je to východní spiritualita. Božský aspekt, který aspirantům pomáhá přesunout se od hrubých k subtilním formám projevu, se tu nazývá Tripura Sundari, tedy „Krása tří světů“. Neustálým zbožňováním Tripury Sundari se upřímnému hledajícímu odkrývají rozličné stránky jeho duchovní mise osvobození se z hájemství temnoty. Začíná mu intuitivně prosvítat vědomí nových cest vedoucích ze zdánlivě nevysvětlitelného chaosu iluzorního bludiště, které ho vězní ve svých útrobách tak dlouho, dokud s pomocí Tripury Sundari nedosáhne jeho „středu“, tj. konečného poznání Pravdy. Tak v sobě odhalí božskou jiskru či nesmrtelného ducha – Átman.

Uctívání Tripury Sundari se vždy děje ve stavu úplného odevzdání a transfigurace, během záblesků uvědomování hluboce extatické božské přítomnosti:

„Ó, můj Pane
Nechť zasvětím svůj život pouze tobě
nechť se má láska uctivě obrací jen k tobě
nechť mé srdce naplněné láskou směřuje výhradně k tobě
nechť mé ruce jen pro tebenepřetržitě pracují
nechť je mé srdce s tebou stále sjednoceno
nechť i mé tělo náleží pouze tobě
nechť se celá má bytost stane nástrojem tvé vůle!“

Význam jména

Výraz TRIPURA bychom mohli přeložit jako „to co zahrnuje tři města“, přičemž města tu představují metaforu vztahující se ve skutečnosti ke „třem světům“ či gigantickým sférám božího projevu. Jsou to fyzický (materiální), subtilní (astrální) a kauzální (příčinný) svět.

Vzhledem k dokonalé shodě mezi strukturou mikrokosmu člověka a strukturou makrokosmu můžeme „tři města“ přiradit také ke třem hlavním tělům či schránkám člověka: fyzickému, astrálnímu a kauzálnímu tělu. Z jiné pohledu značí tři města svrchovanost bohyně nad sférami hmoty, energie a myšlenek – a to na úrovni celého stvoření.

Projev velké kosmické mocnosti Tripury Sundari je navíc založen na analogii tří základních stavů lidského vědomí (bdělost, spánek se sny a hluboký spánek beze snů), které jsou v tantrické tradici symbolizovány světlem ohně, Měsíce a Slunce.

Tripura Sundari je tedy gigantickou a úchvatnou sférou božského vědomí, které prostupuje všechny zkušenosti tří světů Stvoření – avšak současně je zcela transcenduje! První „město“ či „pevnost“ bohyně je, jak už jsme si řekli, bdělým stavem, ve kterém člověk pomocí pěti hlavních smyslů zakouší různé vjemy a zkušenosti. Podle tantry se v tomto případě naše individuální vědomí nachází uprostřed čela, mezi obočím. Druhé „město“ bohyně je stav spánku se sny, který je spojován s višuddhačakrou a ve kterém je individuální vědomí centrováno v mysli. Třetí „město“ je hluboký bezesný spánek, který je spojován s anáhatačakrou a ve kterém individuální vědomí člověka splývá s jeho esenciální božskou podstatou. Jako svrchovaná bohyně tří hlavních stavů vědomí je Tripura Sundari současně i čtvrtým stavem vědomí (nazývaný turíja), který ostatní tři transcenduje a je spojen s božskou blažeností (samádhi) a duchovním osvobozením.

Tripura Sundari je známá také jako Lalita – „ta která si hraje“. Podle orientální tradice je veškeré Stvoření hrou plnou krásy a skvostů božské Matky. Abychom se odpoutali od její iluze, musíme my lidé, coby přechodná individua v této gigantické hře, pochopit, co je ve skutečnosti primárním zdrojem veškeré energie a síly, která vším „pohybuje“.

Naše utrpení je iluzorní, je přímým důsledkem nesprávného poznání, které pramení z nevědomosti a projeveného ega. Věc je to relativně jednoduchá: jelikož trvale tvrdohlavě inklinujeme k tomu mít kontrolu nad svým štěstím anebo si ho přejeme přivlastnit v termínech falešného a odděleného já (ega), vydělujeme se ze skutečné duchovní blaženosti, která je naopak univerzální. Lalita nám jako příklad skutečného a čistého štěstí ukazuje, jak se tohoto našeho omylu zbavit. To neznamená, že bychom si museli štěstí odepřít, ale že ho musíme nalézt uvnitř nás. Lalita v podstatě probouzí naši duši, která vnímá božské štěstí, jenž vše prostupuje.

Lalita je také předsedající božstvo Šrí čakry, která je velkou jantrou či „energetickým modelem“, který podporuje celý makrokosmos a vychází z univerzálního subtilního zvuku, pranavy. Je považována za nejkrásnější ze všech božstev a reprezentuje nejvyšší extatické štěstí, coby zdroj všech ostatních krásných vjemů. Podle tradice žije na hoře Méru (tzv. „kosmické hoře“, která v lidské subtilní struktuře představuje osu sušumná nádí), kde podporuje a řídí pohyby celého univerza. Je také nekonečnou božskou láskou, která je ve skutečnosti centrální a základní tvůrčí silou existence makrokosmu a která je rovněž původním impulsem hlubin našeho srdce k duchovnímu osvobození.

Tantrická tradice prezentuje symbol trojitosti jako hrubý, subtilní a nejvyšší aspekt. Pokud jde o Lalitu, její hrubý aspekt je symbolizován obrazem čtyřruké bohyně, její subtilní forma je její jantra a její nejvyšší forma je pak její specifická mantra. Všechny tři aspekty ji společně zcela definují.

Jeden ze způsobů uctívání, na který okamžitě reaguje, je také púdžá, čímž je obvykle míněna určitá rituální praxe. Je více druhů púdžá: různé denní rituály, rituály pro nabíjení určitých symbolických předmětů, festivalové rituály a ceremonie konané na základě příznivých astrologických momentů, jako třeba při příležitosti zatmění měsíce či při vstupu Slunce do nějakého souhvězdí. Provádějí se samozřejmě i skupinové rituály či rituály v páru.

Tripura Sundari je rovněž známá pod jménem Radžaraješvari čili „Správkyně stvoření“, jelikož vydává „vládní nařízení“ makrokosmu. Je proto důležité se k ní vztahovat a usilovat o její milost obzvlášť když činíme důležitá životní rozhodnutí. Její příkazy samozřejmě nejsou založeny na svévolném autoritářství, zcela respektují svobodnou vůli každé bytosti a jsou prodchnuty neomezenou božskou láskou. Proto také k obdržení její milosti úplně stačí upřímně otevřít své srdce lásce, kterou nám neustále nepodmíněně nabízí.

Abychom mohli lépe porozumět činům a způsobu projevu velké kosmické mocnosti Tripury Sundari, je nezbytné postupně odstranit všechny naše sobecké touhy a transfigurativně milovat vše co nás obklopuje. Z hluboce duchovní perspektivy tantrické tradice jsou krása a blažené štěstí fundamentálními energiemi existence a jejich „hra“ je tou nejhlubší podstatou všech událostí. Pokud to dokážeme vnímat, stane se osvobození z připoutanosti a dosažení opravdového štěstí a životního naplnění mnohem snazší. Tento „duchovní klíč“ je část hlubokého poznání, která s námi Tripura Sundari sdílí.

Krása, výraz božské dokonalosti

 „Bohu je vše dobré, krásné a pravdivé, jen lidem se některé věci jeví správné, zatímco jiné ne.“

Od počátku věků mudrci tvrdí, že krása je tu přítomna především jako princip, který ve své božské hojnosti nepřetržitě a tajuplně vnáší dobro a pravdu do celého Stvoření. Ozvěny této odvěké moudrosti stále zní dějinami lidstva, jak jedna po druhé všechny školy autentické duchovnosti předávají její pochodeň svým následovníkům, obnovujíc tak spojení s prvotní tradicí, aby tajuplný příslib nesmrtelnosti nebyl zapomenut.

Toto učení bylo přizpůsobeno specifickým podmínkám každé éry. Podle východní vize je síla božské dokonalosti a krásy, Tripura Sundari, Krása tří světů, považována za zdroj pěti základních kosmických dějů: Tvoření, Udržování, Resorpce, Ukrytí a Odhalení. Božská síla triády, Tripury Sundari, je projevena v každé triádě a všechny trojice také současně podporuje a transcenduje: tři stavy vědomí: bdělost, sen a spánek, tři tendence přírody (guny): sattva – čistota, radžas – expanze a vášeň, tamas – inercie a ignorance, tři dimenze času: minulost, přítomnost a budoucnost, atd.

Nad jakoukoliv teorii či pokusy ji definovat se mudrcové všech věků snažili vždy o dosažení vnitřní krásy, tedy přiblížení se ideálu dokonalosti vedoucí ke svatosti, v níž může člověk vnímat krásu tak hluboce a intenzivně, že sám krásou žije. Přitom Střed a původ krásy je vždy v Bohu: „…vše je kolem Krále všeho, On je původem všeho, co je a je důvodem veškeré krásy.“ (Platón, Druhý dopis Dionýsovi)

Podle tantry je na úrovni univerzálních principů známo, že ženský princip je projevem Boha ve jménech a formách, zatímco mužský princip je transcendentní a je zbaven všech atributů (Božského). Proto byla ženská přirozenost vždy s krásou spojována. V tomto ohledu se však můžeme tázat, kde se vlastně nejzazší krása nachází?

Učení tantry nás celou dobu nabádá k tomu, abychom se zaměřili na krásu uvnitř nás, protože vnější krása může pouze na několik okamžiků odrážet nevýslovnou vnitřní krásu, která překračuje všechny podoby. Sundari znamená doslova „krása“ a uctívání velké kosmické mocnosti Tripury Sundari není ničím jiným než praktickým následováním extatické cesty krásy a štěstí od projeveného k absolutnímu.

Na úrovni běžného chápání si představujeme krásu jako něco, co zahrnuje dokonalost a harmonii ve formě a viditelné podobě, jako třeba velmi krásná žena nebo květina. Bez ohledu na to, jak velmi krásné skutečně jsou, pokud půjdeme hlouběji, objevíme některé jejich stránky, které se nám budou už líbit méně, stejně jako i jisté nedokonalosti.

Navíc, díky přímé životní zkušenosti si uvědomujeme, že bez ohledu na míru krásy, kterou v nějaké formě spatřujeme, bude tato krása nakonec narušena nebo dokonce úplně zmizí – a to někdy i velmi rychle. Je to proto, že forma může nabýt dech beroucí krásy jen po určitou dobu. Avšak krása je a znamená něco mnohem více než jakýkoliv její projev. Na nejvyšší úrovni je krása věčná a v různých proporcích pouze sama sebe zrcadlí v četných proměnlivých formách věcí a bytostí v projevu.

Z tohoto pohledu Tripura Sundari není pouze krásou formy, ale je nepopsatelnou krásou vjemu božské dokonalosti. Na krásu bychom tedy neměli pohlížet jako na něco neodmyslitelně spojeného s vnějšími objekty, protože vychází ze světla božského vědomí, které září všude. Jelikož nejvyšší vědomí je nekonečné a věčné, krása je také věčná. Nikdy nezmizí, pouze se ukazuje v různých podobách.

Síla transfigurace (jinými slovy: schopnost vidět vytříbené tam kde jiní nevidí nic dobrého nebo dokonce vidí opak) je základní vlastností hojně přispívající k úspěšné sádhaně či tantrické duchovní praxi.

Taoistická moudrost v sobě nese hlubokou duchovní perspektivu krásy, dobra a božské pravdy takovým způsobem, který nám umožňuje intuitivně vycítit, co se za nádechem jejích metafor skrývá:

Když všichni pod nebem rozeznali krásné jako krásné,
objevila se ošklivost
když poznali dobré jako dobré,
bylo tu nedobré
proto přítomnost jednoho vytváří nepřítomnost druhého
lehké a těžké dává smysl jeden druhému
dlouhé a krátké skládá společnou míru
vysoké a nízké se k sobě vztahuje
zpěv a hudba se doplňuje

předtím a potom se následují
proto moudrý nekoná ze sebe a učí beze slov
deset tisíc věcí povstává bez jeho přičinění
a následuje jej
moudrý jim dává život, ale nevlastní je
činí ale nevytváří žádnou závislost
završuje bez zásluh
a proto jej úspěch nemine!

(Taoteťing, kap. 2, podle překladu p. Cílka)

Mudrcové Východu stejně jako i někteří filozofové tvrdí, že krása je přítomna jako idea modulovaná specifickou energií ještě předtím, než se nějak konkrétně projeví v něčem, co nás obklopuje: například v přírodě či umění, tady anebo na úrovni jiných sfér a světů. Krása je navíc vždy vnímána ve vztahu mezi pozorovatelem (poznávající subjekt) a objektem vnímání. Bez ohledu na její podstatu je krása reprezentací takových vlastností a charakteristik v lidském vědomí, které jsou považovány za pravdivé, harmonické, dobré a povznášející.

Krása tedy nějak povznáší skutečnost, objekty nebo vnímající bytost samotnou. Ve chvíli, kdy si člověk zcela uvědomuje a oceňuje něco, co je krásné, začnou jeho energie vibrovat v souladu s pravdou, harmonií a tajemstvími, která se nachází za vnímaným objektem. Tak do sebe pozorovatel skrze rezonanci vnáší pravdu, harmonii a dobré pocity vnímané i mimo něj. Následkem těchto komplexních procesů rezonance bude každý, kdo si zrovna uvědomuje krásu, okamžitě vibrovat v souladu s blahodárnými subtilními objektivními energiemi vyvěrajícími z neomezené sféry krásy, pravdy a univerzálního dobra.

Krása projevovaná ve fyzické formě je vytříbené, harmonické, blahodárné, objektivní (pravdivé) a kreativní vyjádření nezbytnosti, která vede ke štěstí. Nezbytnosti, jež nepřímo reflektuje ponětí řádu, pravdy, vyváženosti, symetrické struktury, evoluce a produchovnění.

Ve svém bezprostředním, naprosto úžasném, energickém a oslnivém vyjádření je krása pravdou, dobrem i harmonií současně. Z tohoto pohledu by smysl pro krásu mohl být vnímán jako vědomí dokonalosti, tajuplný apel či pohnutka k intuici nebo k plné realizaci možností dokonalosti. Cit krásy je ve své podstatě spontánní stav nadšení, hmatatelný ideál obklopující absolutno.

K postupnému vypěstování rezonance s tímto euforickým stavem vnímání krásy je nicméně nezbytné odstranit všechny pokroucené postoje, předsudky či mrzké představy vycházející z toho, co nyní známe nebo co si můžeme vyvolat z paměti. Jinými slovy, aby se světlo věčného Já mohlo pro nás ve velkolepé nádheře skvostně odrážet na všech úrovních stvoření, od prostého stébla trávy až na nezměrné úrovni fyzických či astrálních galaxií, je„úklid hlavy“ absolutně nezbytný. Pokud se tak nestane, naše reziduální myšlenky a emoce budou jako tmavý film clonit subtilní božské kráse, která se ve všech formách odvíjí kolem nás, a to i pokud dokážeme vnímat fyzický rysy těchto forem nezkresleně.

Vrátíme-li se k podstatě, Tripura Sundari představuje konečnou krásu čistého vnímání, které je možné, pokud dokážeme vnímat celý projev v nás samých a celou přírodu jako přímé zrcadlení reality božského vědomí.