Czech (CZ) Kauza: Další vážné pochybení rumunské justice: Gregorian Bivolaru odsouzen k 6 letům vězení
- Rubrika: Zpravodaj
- Autor: Rezonance
Gregorian Bivolaru čelí politickému pronásledování již od dob, kdy v Rumunsku ještě vládl komunistický režim. Poprvé se pod drobnohled tamější tajné služby nazývané „Securitate“ dostal v roce 1972, kdy u něj pod nejrůznějšími vykonstruovanými záminkami (jako např. pátrání po odcizených zbraních) proběhly první domovní prohlídky. Bylo mu opakovaně zabaveno velké množství studijních materiálů, zápisků, knih a časopisů s duchovní tematikou hlavně o józe. Skutečným důvodem zájmu o jeho osobu byly jeho kontakty s velkým znalcem historie a duchovních nauk Mirceou Eliadem, který byl pro svůj zájem o východní nauky komunistickým režimem považován za „veřejného nepřítele“. Pronásledování vyústilo v roce 1977 v trestní stíhání a odsouzení za „vlastnictví a šíření obscénních materiálů“.
Přestože se po pádu komunistického režimu rumunské soudy vyslovily, že uvěznění Gregoriana Bivolaru v totalitním období bylo jednoznačně politicky motivováno, nelze v postoji rumunských úřadů ani po roce 1989 vysledovat zásadní změnu. Gregorian Bivolaru je i nadále pro svou víru a přesvědčení pronásledován. Státní úřady ho díky svému vlivu v masových médiích prezentují jako společenského vyděděnce nehodného zájmu rumunské společnosti a toto povědomí se snaží šířit i o studentech jógy hnutí MISA. Gregorian Bivolaru musel v letech 1994 a 1995 dokonce čelit dvěma závažným útokům usilujícím o jeho život. O jeho případ se začaly zajímat organizace na podporu lidských práv, jako například APADOR-CH and Amnesty International.
Zneužívání úřední moci a veřejné pranýřování dosáhlo svého vrcholu v roce 2004, kdy se rumunští státní zástupci, policie a tajná služba uchýlili k nechvalně proslulé zastrašovací kampani vedené proti osobám praktikujícím jógu. V domovech cvičenců se odehrály četné domovní prohlídky spojené s brutálním zacházením, vyhrožováním za použití zbraní, zabavováním osobního majetku a dokumentů a vynucováním falešných prohlášení. Ponižující záběry maskovaných a těžce ozbrojených policistů mířících zbraněmi na svlečené obyvatele jógových ášramů obletěly snad všechny televizní stanice.
Následovala řada vykonstruovaných obvinění z trestných činů, křivá svědectví a dokonce i smyšlené údajné oběti, které měly posloužit k ospravedlnění tohoto zásahu. Slibované důkazy trestné činnosti nebyly nikdy předloženy. Bizarnost celé situace dosáhla v jeden okamžik takových rozměrů, že jogíni byli obviněni z toho, že zásah, kterého se zúčastnilo na 300 policistů, sami zinscenovali.
Když byl vydán příkaz k jeho zatčení, rozhodl se Gregorian Bivolaru raději Rumunsko opustit. Bylo zjevné, že ve své domovině nemůže ve spravedlivý soudní proces ani doufat.
V roce 2005 mu po přezkoumání případu udělil Nejvyšší soud Švédského království politický azyl. V Rumunsku však trestní stíhání pokračovalo. Výsledkem bezprecedentního policejního zásahu z roku 2004 bylo obvinění Gregoriana Bivolaru z pohlavního zneužívání. Stalo se tak na podkladě výpovědi nezletilé dívky, Mădăliny Dumitru, která byla během razie policií nezákonně zadržena, trýzněna a donucena vypovídat.
Během vleklého trestního řízení vydaly jak soud prvního stupně, tak i odvolací soud v letech 2010 a 2011 zprošťující rozsudky. Z podnětu Nejvyššího státního zástupce však byly Nejvyšším soudem Rumunska v roce 2012 anulovány. Následovalo další řízení, vedené tentokrát před Nejvyšším soudem, které doprovázela řada procesních pochybení.
Nakonec soud vydal odsuzující rozsudek, aniž by vyčkal přivolení švédských úřadů k výslechu Gregoriana Bivolaru, který jeho právní zástupci naléhavě požadovali. Výslech měl být veden prostřednictvím Rumunské komise pro právní pomoc ve Švédsku. Soud nezohlednil ani to, že hned druhý den po policejním zásahu se údajná oběť dostavila do kanceláře státního zástupce, kde v doprovodu svého právního zástupce svou vynucenou výpověď stáhla a podala stížnost proti postupu úřadů. Její stížnost však byla nepochopitelně zamítnuta a následujících devět let strávila tato dívka před různými soudy všech stupňů coby „oběť“ v procesu proti Gregorianovi Bivolaru, přestože jakýkoliv sexuální vztah s ním soustavně popírala.
Během posledního jednání před Nejvyšším soudem dne 14. června 2013 vystoupila ještě jednou s čestným prohlášením o tom, že nikdy s Gregorianem Bivolaru neměla sexuální vztah, nikdy jím nebyla svedena nebo obelhána a že proti jeho osobě nemá žádných stížností. Soudce její prohlášení ostře odmítl se zdůvodněním, že v dané fázi soudního řízení jsou již taková prohlášení nepřípustná. Bezprostředně poté vyhlásil konečný odsuzující rozsudek: šestiletý trest odnětí svobody za zneužívání nezletilé.
Případ Gregoriana Bivolaru tak opět přitáhl pozornost mezinárodních organizací hájících lidská práva, jako je Human Rights Without Frontiers a dalších. Přidaly se tak k vleklé mezinárodní kritice odsuzující alarmující stav rumunské justice, která je nyní o to významnější, protože se jedná o člena Evropské Unie. Rumunský soudní systém byl vícekrát podroben kritice i ze strany samotné EU, naposledy v červenci 2012, kdy mu Evropská komise vytkla nedostatek nezávislosti a nestabilitu ovlivňující úřady a členy soudního systému, která má vážný dopad na společnost jako celek. Rumunsko obdrželo i doporučení ke zlepšení této situace, avšak o šest měsíců později musela Evropská komise pouze konstatovat, že rumunské vládní orgány dokázaly zohlednit pouze menší část z navrhovaných opatření.
Kdy v Rumunsku nastane konec zneužívání soudního systému a používání totalitních praktik a osobní zájmy ustoupí principům humánní společnosti, je tedy stále otázkou...