Pojem solidarita je definován jako těsná jednota založená na společných zájmech, citech či myšlenkách; jako duch pochopení sjednocující lidi.

Božský očišťující, regenerující, extatický nápoj, připravovaný z více tajných popínavých rostlin, který je darován jako obětní dar Bohu a který pijí velcí zasvěcení bráhmani a pokročilí jogíni.

Tajné subtilní centrum, které v celé naší subtilní bytosti ovládá a rozděluje vznešenou základní subtilní vyživující energii sómu (viz sóma), která pochází z makrokosmu. V subtilním plánu se druhotné subtilní energetické centrum sómačakra nachází na patře a je důvěrně spojeno s činností základního subtilního centra vědomí (sahasráry).

V obecné rovině, na úrovni skupiny, je soudržnost výchozím stavem, odkazujícím k přání jejích členů být pospolu. Když je soudržnost nějaké skupiny velká, skupina zůstává jednotná a silná. Když je slabá, skupina je náchylná k tříštění a rozpadu.

Znamená chvění, třesk, vibraci, je základním pojmem Kašmírského Šivaismu. Je božskou pulsací, která tvoří mimořádnou a překvapující blaženost konečné reality. Spanda neoznačuje libovolný pohyb ve smyslu, v jakém je běžně označován a chápan, ale je transcendentální příčina všech pohybů. Tento filozofický pojem je rozsáhle rozepsán v esoterickém pojednání „Spanda káriká“ z 9. stol. mudrcem Vasaguptou. „Spanda káriká“ bývá často připisovaná Vasaguptovu žáku Kallatovi. Spanda je nádherná tvořivá vibrace, která je prožívána jako duchovní stav splynutí s vyššími (Šivovými) aspekty vědomí.

viz RETAS.

Vnitřní stav naprosté spokojenosti a naplnění. Stav intenzivní, naprosté, hluboké, stálé a dlouhodobé spokojenosti představující optimum lidského života. Štěstí je stav naprostého uspokojení, které je pociťované jako bohaté a stálé.

Strach patří k souboru základních lidských emocí. Je charakteristickým psychickým stavem, který subjekt zakouší v podobě nepříjemné úzkosti a nejistoty. Strach podtrhuje rezonanci s více či méně zlými a rušivými subtilními energiemi. Nejčastěji vychází z tendence vyhýbat se možným (nebo imaginárním) hrozbám či možným nebezpečím.

Stres je označením dávaným jakémukoli faktoru (či souhrnu faktorů) prostředí, který vyvolává v lidském organismu nenormální, nepříznivou reakci. Pojem stres byl zaveden kanadským biologem Hansem Selyem v pracích věnovaných fenoménu adaptace na biologické, psychologické, mentální a zdravotní úrovni, jako označení agresivní (stresujících) faktorů, jakož i nespecifického způsobu, jímž organismus na agresi odpovídá (podmínky nebo činitele, které ohrožují homeostatické mechanismy).

Podle tisícileté orientální zkušenosti v oblastech erotiky a sexuality dochází prostřednictvím vědomé kontroly sexuálních funkcí v lidské bytosti k vyvolání biologické transmutace, z níž vyplývá obrovské množství vnitřní biomagnetické energie. Následný proces vnitřního přemisťování a přeměny těchto výsledných energií z hlediska jejich specifické frekvence (která se při vzestupném průchodu jednotlivými úrovněmi lidské bytosti zrychluje) je v józe znám jako sublimace.