Jistěže s praxí pravdy začneme co nejpřísnějším dodržováním základního praktického imperativu nelhat. Lhostejno kolik toho namluvíme o iniciačních a esoterických aspektech spojených s velkými duchovními pravdami, nepochopíme nic, jestliže především rozhodně neodstraníme z naší mluvy lži...

Speciální subtilní spojení, která exemplifikují, tedy zprostředkovávají vzorovou ukázku různých Božích atributů, představují duchovní poklady, jež nám pomáhají vnímat a lépe chápat tajuplnou povahu Boha. Metodickým prohlubováním těchto subtilních spojení jednoduchým a dostupným způsobem účinně urychlujeme svůj duchovní růst.

Atribut je obecně vzato charakteristika, příznak či rozlišovací prvek, ať už nějaké bytosti, nebo nějakého jevu, věci či tajuplné a nedozírné reality Boha Otce. Atribut můžeme považovat za základní, pokud definuje určitou kvalitu, bez níž by daný jev, bytost či předmět nemohl existovat ani by nemohl být stvořen. Například rozum a inteligence jsou základními atributy člověka, kdežto jeho barva kůže základní atribut nepředstavuje.

Existuješ jenom ty a objekt: od tebe se nic neočekává, od objektu se očekává vše. Seďte tedy v nepřetržitém euforickém očekávání, ve stavu nejvyšší připravenosti. To je velmi důležité. Buďte objektem pohlceni a absorbováni do něj. Nesnažte se ho definovat, posuzovat nebo chápat, prostě ho reflektujte se stejnou zvědavostí, jako byste ho viděli poprvé v životě. Právě skutečnost, že nemůžete přesně definovat objekt a rozumově mu porozumět, vás vůči němu otevírá...

Na rozdíl od jiných druhů transformace, o které usilujeme jen my samotní, je transformace někoho jiného, která je podporovaná skrze transfiguraci, velmi rychlá, protože získáváme podporu zvenku.

Pokud někoho transfigurujeme, může se často právě díky této stálé transfiguraci velmi rychle sám transformovat.

Základní rozvzpomenutí je završením jakékoli autentické duchovní cesty; jakmile jsi dospěl k prahu extatického ponoření se do Boha, poznáváš (rozvzpomínáš se na) pouze svou základní přirozenost. Slovo „prátjabidžna“ znamená „vzpomenout si, spontánním způsobem opět uskutečnit Já“.

Zde se máš pouze uskutečnit, není třeba nic praktikovat. V systému Prátjabidžna neexistuje upája (způsoby, prostředky), je třeba si jen uvědomit, kdo jsi...

V dnešní společnosti je zakotven hloupý předsudek, že dobrota je synonymem hlouposti. Ve skutečnosti je však spojena s moudrostí. Řada jogínů úspěšně odstranila sklon fyzicky působit lidem a většinou i ostatním živým bytostem (rostlinám, zvířatům) zlo, avšak pro správné zachovávání ahimsy by se měli snažit ze své bytosti naprosto odstranit jakoukoli stopu agresivity. Prvním krokem k tomu je si své sklony k agresivitě uvědomovat a pochopit, že jejich podstatou je vždy slabost, strach a nejistota.

Stejně jako meditace i erotická zkušenost nám umožňuje nazírat věci tvořivým a intuitivním způsobem.

Bez popisného vnímání každého a všech vjemů a bez přemýšlení typu „tohle je velmi příjemné“ nebo „teď se cítím opravdu krásně“ můžeme naše vjemy prožívat svobodně.

Sušené rostliny, jsou-li užívány obezřetně, mají kladné účinky jak na naše tělo, tak i mysl. Proč tedy nevyužívat tuto extrémně jednoduchou metodu, abychom tak uplatnili četné léčivé účinky rostlin, které známe?

Starověká ájurvédská věda zná celou řadu více či méně jednoduchých receptů, založených na použití sušených bylin pro zlepšení a léčení různých poruch nebo nemocí.

Žádný člověk nerad trpí, a tak se můžeme zeptat, proč je tedy na světě tolik utrpení? Potěšení a bolest, radost a utrpení, štěstí a zármutek nejsou nic víc než stranami stejné mince, kterou je život sám. Nedokážeme prožívat jednu, aniž bychom se automaticky nepotkali i s tou druhou.

Společnost ve které žijeme nám těmito způsoby pomáhá vytvářet a udržovat nové a nové druhy závislostí. Je to bludný kruh, ze kterého se dokážeme vyprostit pouze pokud si uvědomíme, že jsme skutečně závislí na určitých věcech, které nám škodí.

Až když se pokusíme z tohoto kruhu uniknout, poznáme jak pevný ve skutečnosti je. Do té doby nám můžou naše nezdravé návyky připadat normální.