Ženská sexualita, orgasmus a ejakulace: možnosti návratu k ženské přirozenosti

Rubrika: Šakti (ženy)

Autor: Elinor Selea

V moderní společnosti se o sexu mluví neustále. Doba, kdy představovalo toto téma tabu, je dávno ta tam, a naše sexualita je propírána takřka na každém kroku. V médiích jakoby se s ní roztrhl pytel. Internet oplývá nesčetným množstvím serverů, poraden a diskusních fór o erotice, v časopisech pro ženy i muže najdeme vždy zaručené tipy a triky „jak na to“, v žádném filmu nesmí chybět alespoň jedna milostná scéna. Vědci i lékaři zkoumají naši sexuální přirozenost ze všech stran, vznikají nejrůznější studie, točí se dokumenty. Člověk by si řekl, že ve společnosti, kde je zastoupena taková otevřenosti vůči sexualitě a zájem o ni, budeme všichni ve svých milostných vztazích šťastní a naplnění. Opak je však pravdou. Vyslechneme-li si názory skutečných lidí, zjistíme, že v realitě českých ložnic nefunguje mnoho věcí tak, jak je nám to ve filmech idylicky předkládáno, ba naopak mnoho lidí, především žen, vnímá ve svém milostném životě nějakou nedostatečnost nebo dokonce milostnou frustraci. Problémy ženské sexuality, na něž bychom zdánlivě měli mít jednoduchá řešení, mají poněkud hlubší kořeny, než se na první pohled zdá, pojďme se tedy na toto téma podívat podrobněji.

Nejeden problém vychází přímo z postoje společnosti. Každá kultura má svůj specifický přístup k různým otázkám života, který se utvářel po mnoho staletí, a každá společnost má i svoji vlastní vizi dokonalosti, ke které se snaží její členové co nejvíce přiblížit. Pokud vyrůstáme v sociálním společenství s takovýmito nepsanými pravidly, společnost na nás už od dětství působí, předjímá určitým způsobem náš budoucí způsob života a tím v nás zanechává hlubokou stopu. Tato stopa však není vždy dokonalým otiskem, může v nás zanechat i spoustu omylů, které se dále přenášejí z generace na generaci.

Na utváření názoru na sexualitu měla v naší společnosti po mnoho generací velký vliv například církev, která ji staví do pozice hříchu. Je známo, že nikdo nemůže být součástí některých církví, pokud „páchá“ tyto sexuální hříchy. Takový pohled, jenž je nám vkládán do mysli, nám předurčuje konkrétní styl života. Právě proto se může stát, že díky tomuto předurčení máme ze sexuality jistý pocit viny a ten se pak stává překážkou v milostném naplnění, popřípadě i duchovní cestě, chceme-li se přiblížit Bohu cestou tantry. Jak silný vliv měla tato výchova na názor a život společnosti, můžeme vidět například v časopisech pro ženy, které vycházely přibližně okolo roku 1898. Tyto staré články, které dnes kolují jako známý internetový vtip, poskytovaly ženám v době teprve o několik generací zpět naprosto vážně míněné návody, jak během pár let manželství utlumit sexuální život páru na minimum, nebo ho ideálně úplně potlačit. V ženách probouzely postoj, v němž byla sexualita něco nečistého a jejich muži byly zvrhlí a chlípní, pokud měli erotickou touhu, což muselo mít mnohdy i poměrně destruktivní vliv na vztah žen k mužům jako takovým a tím i na kvalitu jejich vzájemného soužití. Dnes už se tomu většina lidí směje, ale měli bychom si uvědomit, že tyto postoje skutečně ještě relativně nedávno formovaly vývoj naší společnosti a snadno se tedy stane, že v sobě má nejedna žena při pomyšlení na svou sexualitu stále ještě pocit viny nebo hříchu, byť podvědomě.

Někteří duchovně založení lidé se navíc i v dnešní době snaží vytěsnit sexualitu ze svého života z přesvědčení, že se jedná o cosi nižšího ohrožující duchovní vývoj. I kdybychom snad přijali takový pohled na věc, je nutné podotknout, že jeho potlačením z naší osobnosti stejně nezmizí. Jako analogii si vezměme například ego, jež je největší „překážkou“ duchovního vývoje. Člověk, který zapře vlastní ego a zarputile tvrdí, že žádné nemá, jej nemůže nikdy transformovat, neboť si na tuhle zkušenost nikdy ani „nesáhne“. Tento člověk pak vypadá jemně, žije a chová se tak, jako by žádné ego neměl . Ve skutečnosti je v sobě zcela zapře a zřejmě se k němu nikdy nepropracuje, protože nemá možnost jej uchopit. Žije „vedle“ svého ega a vypadá jako bytost plná soucitu a štědrosti, ale je z něj cítit přetvářka, jako by si na něco hrál. Neuvědomuje si, že má v sobě něco, co pop írá a lže tak sám sobě. Cokoliv, co v sobě potlačíme a tváříme se, že neexistuje, nás jednoho dne nemile překvapí a nás čeká o to tvrdší pád do reality. Jedinou možností, jak skutečně transcendovat nižší aspekty lidské osobnosti, je přijmout je, pochopit a následně vědomě povznést na aspekty blahodárné.

Abychom ještě lépe pochopili vliv společnosti na prožívání sexuality, můžeme se podívat na zvyklosti v kulturách, které se svým přístupem od té naší liší. Jako příklad lze uvést například kulturu taoistickou, která byla po staletí považována za velmi duchovní a měla v Asii hlubokou tradici. Část taoistické tradice se zabývá osobnostním rozvojem jedince za pomoci jeho sexuality. Po staletí se tato kultura rozvíjela naprosto odlišně od té naší, protože pohled na sexualitu byl její přirozenou součástí, což zásadním způsobem ovlivnilo celý lidský život. Tak, jako je pro nás naprosto přirozené třeba jíst, bylo pro lidi této společnosti přirozené se milovat. Milování a nahota pro ně byly naprosto normální věcí. Tak, jako jsou naše děti zvyklé, že rodiče spolu jedí u stolu, byly děti z taoistické společnosti zvyklé, že se spolu rodiče přirozeně a neskrývaně milují. Naší společnosti přijde až trapné vidět vlastní rodiče, jak se spolu milují. V taoismu je to považováno za přirozenou součást života. Tito lidé se takto chovali, protože k tomu byli odjakživa vedeni a vychováni.

Přestože naše společnost prošla v oblasti otevřenosti k sexualitě značným vývojem, oduševnělému přístupu taoistické tradice se nemůže rovnat. Chybí nám stále určitý povznášející prvek, postoj, který by nás učil chápat rozdíl mezi sexem a milováním – a který by dal tomu všemu smysl. Moderním trendem erotiky je motto „hlavně si to užít“ a v případech mnoha mileneckých párů takto dochází k tomu, že milenci své společné radovánky pouze povrchně konzumují. Krajní variantou tohoto scénáře jsou pak situace, kdy spolu lidé (často i náhodně, např. v podnapilém stavu) provozují sex bez lásky a společnost toto chování nejen toleruje, ale často dokonce vyzdvihuje jako něco fakt „cool“. Tento způsob sexuálního života může být sice skutečně jistým způsobem zábavný, ale k opravdovému milostnému uspokojení a naplnění nikdy nepovede.

Ženy jsou většinou od přírody víc intuitivní a mnoho z nich často nějakým způsobem cítí, že je tento způsob sexuálního života neudělá šťastnými. Jelikož jim ale společnost nenabízí mnoho kvalitních alternativ, může se snadno stát, že se tato nejistota připojí k pocitu studu, který nám pečlivě vštěpovaly předchozí generace, a žena pak bude o to víc frustrovaná a může se sexuálnímu životu uzavřít. Důsledky odmítání vlastní sexuality pak můžou být velmi rozsáhlé a v některých případech až smutně destruktivní. Můžou se projevit například jako deprese, pocity marnosti a méněcennosti, nízké sebevědomí, negativní vztah k mužům i k sobě, ale také jako nemoci a fyzické dysfunkce.

Ženy by ale měly pochopit, že milostný život plný lásky může dát životu smysl a proto by se ho neměly vzdávat. Ba co víc, pokud se mu otevřou, budou se skrze lásku a milování moci neuvěřitelně rychle a blaženě transformovat a můžou takto poznávat samy sebe i Boha ve všem kolem nás. Tantra učí, že univerzální ženský princip znázorňuje tvořivou energii, zatímco mužský princip makrokosmické vědomí, které tuto energii kontroluje. Pokud je tomu takto, mělo by tedy být hlavním cílem ženy, aby co nejlépe rozvíjela svůj energetický potenciál, jehož součástí je právě erotická energie.

Co lze tedy dělat? Na začátku je především nutné přijmout sama sebe ve své přirozenosti. Dříve byly ženy vychovávány tak, aby si myslely, že čisté budou jen tehdy, zůstanou-li co nejdéle sexuálně „neposkvrněné“, a i když se do této situace dostanou, raději by se například u milování neměly žádným způsobem projevovat, aby to nevypadalo, že propadly hříchu. Opravdové duchovně čisté milování však nemá tyto limity a je úplně jedno, jestli u toho žena křičí při orgasmu nebo spolu milenci provádějí praktiky, nad kterými zůstává rozum stát. To, co dělá ze sexu duchovní milování, je láska, transfigurace a touha po Bohu. K tomu je ale potřeba úplně odložit stud a otevřít se lásce, a bude-li se žena bránit toto udělat, milování pro ni rozhodně čistší nebude.

Dalším důležitým krokem ke kvalitnímu milostnému životu je sebepoznání a to od úrovně pocitové a teoretické, až po tu nejpraktičtější fyzickou. Žena by měla zjistit, jaké má potřeby v lásce, ve vztahu, ale i v erotických praktikách. Většina žen zabývajících se milostným naplněním zvládne vyřešit první část, ale mnohé se už nedostanou ke druhé. Přesto je však potřeba si uvědomit, že i toto je pro milostný život velice důležité. Žena by měla dokonale znát své tělo, protože jedině tak může naučit partnera, co má s tímto tělem vlastně dělat. Každá žena je totiž jiná a na stejné věci může každá reagovat jinak a i pro zkušeného muže může být náročné zjistit, co se jeho ženě bude líbit, zvlášť pokud to neví ani ona sama.

V USA dokonce existují specializované kurzy pro ženy o ženské sexualitě, některé jako přednášky, některé i formou praktických cvičení vedených instruktorkou. Na takových sezeních jsou přítomny pochopitelně pouze ženy. Každá si s sebou přinese dva ručníky, prostěradlo, erotické pomůcky, zrcadlo a banán. Na začátku se rozebírá teorie, hovoří se o bodu G a pouštějí se různé ukázky, které jsou následně vysvětleny. Poté jsou instruktorkou ženy podporovány v tom, aby za pomoci zrcadla věnovaly pozornost svému bodu G. Nejdříve jim instruktorka předvede cvičení sama na sobě a pak ženy zkoušejí nalézt vlastní bod G. Dalším krokem, kterému se účastnice učí, je zkoušení ztuhlosti vaginálních svalů, k čemuž jim pomáhá banán. Na něm instruktorka ukazuje, jak pomocí stahů vaginálních svalů dokáže banán rozdrtit a následně to zkoušejí i ostatní ženy. Tak zjistí, do jaké míry mají tyto svaly ztuhlé, což jim dodá cennou zpětnou vazbu. Po této praxi se opět hovoří o orgasmu a bodu G a pak ženy zkouší na prostěradlech za asistence instruktorky stimulovat svůj G bod až k dosažení orgasmu. Některé ženy jsou sice nervózní, ale aby podpořily ostatní v kurzu, tak se také snaží. Na závěr pak otevřeně hovoří o tom, jak byly s daným kurzem spokojeny a co vše jim to přineslo.

Dalším důležitým krokem po poznání vlastního těla je také uvědomit si svou roli v rámci páru. Jeden z partnerů je vždy tím, kdo dává, a jeden tím, kdo přijímá. A je to právě žena, kdo přijímá. A aby mohla být dokonale otevřená přijímání, musí se žena nejprve zcela uvolnit a nechat ze sebe „odtéct“ všechny své emoce a pocity a svému muži se tak úplně odevzdat. To znamená, že pokud má potřebu plakat, nechť pláče, pokud má potřebu smíchu, ať se směje. Důležité je jen to, aby byla ve svých projevech vždycky naprosto upřímná. A to nejen po stránce emoční, ale i fyzické. Má- li potřebu například močit, měla by to se stejnou samozřejmostí udělat. Partner by ji měl podporovat ve všech směrech, aby se zcela a plně uvolnila a projevila tak svou skutečnou přirozenost.

Ženská jóni je jako mapa akupunkturních bodů a mnohé z nich můžou být různě citlivé, na některých místech se můžou vyskytovat příjemné pocity, jinde můžou být zas bloky. Při milování dochází svým způsobem k masáži těchto bodů a to může vést k silnějším a četnějším projevům a prožitkům – příjemným ale i nepříjemným. Může se objevit strach, bolest, pláč, apod. Oba partneři by k tomu měli přistupovat s vědomím, že v tomto okamžiku se žena léčí, počínaje úrovní fyzickou, přes emoční až k duševní. Neměli by se proto stydět přirozeně se projevovat před sebou navzájem a měli by dát najevo všechny své emoce, ať jsou jakékoli. Takové milování má pak silné léčivé a očišťující účinky.

Žena pak také snadněji dosáhne orgasmu a i samotný jeho průchod bude mít za následek celou řadu léčivých účinků. Je dobré si uvědomit, že zablokování orgasmu často vychází z psychiky žen: „necítím se dobře, není pro mne možné, abych dosáhla orgasmu“. Díky práci na sobě, poznávání sebe sama a udržování svých svalů v oblasti hráze v dobré kondici tak, aby se při orgasmu mohutně stahovaly, dokáže žena bez problémů otevřeně projevovat sebe sama. Z tohoto důvodu je orgasmus natolik léčivý. Je jedním z nejmocnějších nástrojů, jež nám byly dány, a je vynikajícím receptem na celou řadu problémů a potíží. Čím máme hlubší prožitek při orgasmu, tím budeme vitálnější, zdravější, radostnější a šťastnější.

Opravdové sebepřijetí je často jediná opravdu potřebná věc k dosažení orgasmu a sexuálního uspokojení ženy. Výjimečně pak existují i ženy, které sice mají některý typ orgasmu, ale nedokážou jej vnímat. Bloky na této úrovni způsobí, že dotyčná žena není dostatečně vnímavá k energiím, jež proudí touto oblastí. Obvykle k vyvolání orgasmu stačí, když je žena vzrušená a vědomě se soustředí do poševní oblasti. U žen, které nejsou schopny prožít svůj orgasmus, je zapotřebí intenzivního vědomého soustředění do této oblasti po celou dobu milování a soustředění na průtok energií touto oblastí. V takovém případě se postupně vytváří určitá rezonance, jež kumuluje energii právě v tomto místě. Nashromážděná energie stále roste a roste, až vyvrcholí vytouženým orgasmem.

Prvním předpokladem, zajišťujícím úspěch, je tedy zcela zaměřená mysl, vědomé prožívání aktu. Pokud naše mysl stále těká, nemůžeme očekávat hluboké prožitky. Aby mysl zůstala v tomto smyslu čistá a jasná, je nevhodné používat jakékoli stimulační prostředky, které ji nějak ovlivňují. Mezi takové látky počítáme drogy, alkohol, apod., které způsobují jakési otupení v našem smyslovém vnímaní. Pokud člověk užívá po nějaký čas drogy, jeho smysly se začnou „rozpouštět“ a jeho vnímání se odsune na vedlejší kolej. Pro úplné a vědomé prožití orgasmu je nutné mít svoji pozornost neustále zaměřenou tím správným směrem.

Naše smyslné prožitky může velmi výrazně ovlivnit i náš celkový životní styl. Blahodárně působí například relaxační techniky, břišní tanec, cvičení jógy, nebo je dobré si prostě něčím „udělat radost“. Dále náš milostný život bezesporu značně zlepší kvalitní spánek, pravidelný denní režim a zdravá strava. Destruktivně působí především stres, kterého je potřeba se zbavit ještě před milováním, ideálně odstraněním příčiny stresu. Kvalita erotických prožitků velmi silně souvisí s tím, na kolik se žena cítí ve svém životě zdravá, spokojená a šťastná. Milostný život žen je velmi komplexní záležitostí, která má obrovský dopad na jejich duši, proto bychom se na něj měli dívat celistvě a pečovat o něj stejně komplexně, jako se například zabýváme svým zdravím.