Konvenční pár versus duchovní pár

Všichni v sobě nosíme touhu po spojení s osobou opačného pohlaví v dokonalém vytříbeném svazku. Některým se to podaří napoprvé, jiní uspějí po mnoha neúspěšných pokusech a někteří stále takové spojení hledají. Není třeba mít obavy, protože jak praví jedno odvěké přísloví: „Každý má svou druhou polovinu“. Dříve nebo později budete se svou milou nebo se svým milým prožívat radost ze vznešených aspektů lásky, podle toho, jak rychle si dokážete uvědomovat Skutečnost.

Nutností na cestě k čisté milenecké lásce je porozumět našim obvyklým chybám, kterých se dopouštíme v „běžném“ či „konvenčním“ páru. Takovýto vztah je od počátku často odsouzen k nezdaru. Tím, že si budeme své chyby více uvědomovat, můžeme časem vytvořit dokonalé pouto lásky, založené na těch nejvyšších ideálech. Pro inspiraci zde předkládáme jedno z možných srovnání dvou druhů vztahu: konvenčního a duchovního…

konvenční pár duchovní pár

Uzavřený proces. Motivace páru nejsou vyjasněny. Většinu času pár napodobuje tradiční vzorce, které vytvořili jiní lidé, místo toho aby následoval vlastní hodnoty. Preferováno je bezpeční a stabilita, pár se záměrně vyhýbá transformaci. Z toho důvodu je vývoj osob v páru velmi pomalý. Oba se snaží přizpůsobit se k obrazu svého protějšku. Milenci nejednají svobodně, nedělají to, co upřímně cítí, že by chtěli dělat.

Otevřený proces. Svazek je jasně vybudován k duchovnímu účelu a společné cíle tvoří základ takového vztahu. Ve vztahu vládne vzájemný respekt ke svobodě toho druhého. Oba milenci upřímně a otevřeně vyjadřují kým jsou, své touhy a své cíle. Transformace je akceptována a v páru chybí žárlivost. Z tohoto důvodů je vývoj osob v páru velmi rychlý.

Pochybnosti. Uzavřený proces snižuje vaši sebedůvěru a také důvěru, kterou máte jeden v druhého. Zvyšuje se vaše připoutanost, začínáte se cítit závislými a protějšek potřebujete k tomu, abyste sami sobě dodali pocit hodnoty.

Důvěra. Otevřený proces umožňuje každému milenci uvědomovat si svoji nezávislost. Nepokoušíte se svůj protějšek změnit. Místo toho ho přijímáte takový, jaký skutečně je, a pomáháte mu už svou pouhou přítomností.

Soupeření. „Nejednej za mě!“. Objevuje se zápolení o moc: Kdo dává rozkazy? Kdo je autoritou? Vytváří se konflikt rolí. Vlastní zájmy jsou v popředí. Hnací silou je ego.

Porozumění. Oba milenci mají stejné postavení, stejnou zodpovědnost. Respektují jednání toho druhého a jeho přání být buďto spolu, nebo o samotě. Role se vytváří flexibilně: jste tu, abyste pomáhali druhému v postupu.

Závislost. Role v páru jsou fixní. Snažíte se druhému vnutit svůj odlišný úhel pohledu. Cítíte se být odděleni, osamoceni a nenaplněni. V pár se vyskytuje strach z opuštění tím druhým.

Samostatnost. Každý milenec je soběstačný a není závislý na tom druhém. Láska sama dává pocit bezpečí. Oba jsou otevřeni vůči snaze druhého o duchovní vývoj. Mají porozumění pro různé způsoby, jakými se toto uskutečňuje: pro potřebu duchovní praxe, volného času, cestování a další potřeby. Takový postoj vede ke spontánnosti a harmonii.

Podmíněnost. Skrze závislost existuje v páru podmíněná výměna. Vztah je řízen na základě pravidel, dohod a vynucování. Základem spojení je koncept obchodování: pokud něco nabídnete, dostanete za to něco zpátky. Záměry milenců jsou promyšlené, může se vyskytovat manipulace.

Svoboda. Samostatnost umožňuje toleranci, odpoutanost a odevzdanost. Ve vztahu se již nevyskytuje nadvláda či touha po majetnictví. Milenci společně spontánně prochází radostným dobrodružstvím vědomé evoluce v páru. Vládne štěstí, vzájemná důvěra a soulad.

Prázdnota. Milenci si vytváří různá pravidla, protože už je nebaví trávit čas společně. Dostavuje se rutina, která ničí invenci a kreativitu. Oba si myslí, že zdrojem tohoto neutěšeného stavu je ten druhý a proto se musí ve vztahu neustále obhajovat.

Tvořivost. Mezi milenci se vyskytuje neustálá hra a otevřená atmosféra. Evidentně je přítomna spontánnost, inspirace a veselost. Role a odpovědnosti se přirozeně mění. Jsou vynalézány nové cesty lásky. Cítíte se spolu dobře a šťastni.

Nejistota. Cítíte, že vám něco ve vztahu chybí, ačkoliv nevíte co to přesně je. Vyskytují se pocity strachu, nestálosti i trestuhodnosti. Vyhýbáte se druhým nebo jim vyčítáte určité chování, které vám vadí. Může se objevit touha po založení rodiny a nadějí, že tím se problém vyřeší a zajistí to větší stabilitu.

Jistota. Opravdová láska vede k pocitům stálosti. Touha po založení rodiny se může objevit ne ze strachu, že milenci ztratí jeden druhého, ale pro naplnění vyšších cílů. Duchovní spojení dvou milenců dává vzniknout pocitu jistoty.

Pocit selhání vztahu. Vyskytuje se pocit bezmoci ohledně toku událostí. Oba milenci začnou toho druhého podceňovat. Objevuje se resentiment, který může vyprovokovat další nesoulad. Dostavuje se zoufalství a pocit, že už není nic, co byste mohli udělat. Nevidíte žádnou možnost, jak do vztahu znovu vnést harmonii.

Dokonalá láska. Objevují se pocity odevzdání se a hlubokého obdivu. Vzájemná oddanost probouzí božskou esenci v obou milencích a sebeobětování v páru vytváří vytříbenou atmosféru. Existujete pro lásku a láska se stává kosmickou, pociťujete, že tím, kdo vás prostřednictvím vašeho protějšku miluje, je Bůh.

Oddělení. Jediným východiskem se stává oddělení a rozchod. Zakoušíte zoufalství a osamělost. Může se to stát příležitostí pro transformaci, pro možné nalezení samostatnosti a svobody.

Jednota. Vztah je vám příležitostí k dosažení duchovního sňatku či spojení. Pár objevuje primární podobu lásky – lásku mezi dvěma archetypy, mužem a ženou. Tato láska vede pár k Jednotě, božské milosti a blaženosti. Milenci naplňují ideál každého vztahu: nalezení Jednoty či jinými slovy Nejvyšší skutečnosti.

NAHORU