Fascinující a výjimečné ženské kvality a tajemství lásky, které si málokdo uvědomuje
- Rubrika: Krása a láska
- Autor: Rezonance
Pochopit zjevení obsažená v tomto textu nemusí být pro muže vždy snadné, každý to však dokáže v okamžiku, kdy hluboce transfiguruje ženu, již bezvýhradně miluje.
Naprosto každá žena snadno dokáže při milování téměř instinktivně uplatňovat tzv. milostnou kontinenci (úplnou kontrolu sexuálního potenciálu). Je to její vrozená schopnost, kterou ženy obdržely od Boha a kterou se jasně odlišují od mužů. Z toho důvodu dospívá většina žen k orgasmu mnohem později než muži. Je to dáno tím, že žena aplikuje sexuální kontinenci spontánně již od samého začátku milostného spojení, včetně předehry, i pokud o kontinenci samotné nic neví a často si ani neuvědomuje, jak jí dosáhla.
Jelikož ženy spontánně a nevědomě praktikují sexuální kontinenci, většina z nich prožívá orgasmus nejdříve po 30 až 45 minutách milostné hry. Řada vitálních, harmonicky rozvinutých a smyslných žen tak dokáže díky této vrozené schopnosti spontánně zakoušet intenzivní a hluboké mnohonásobné orgasmy bez vybití energie. Děje se to přitom zcela přirozeně, aniž by nutně musely vědět něco o kontrole sexuálního potenciálu. Ženy zvládají milostnou kontinenci přirozeně a spontánně díky tomu, že svůj sexuální potenciál aktivují postupně, a proto ho snadněji transmutují na energii. To je také důvod, proč ženy (bez výjimky) před každým milostným spojením vždy potřebují adekvátní a rozsáhlou předehru.
Ženy disponují i dalšími vrozenými schopnostmi, které často používají stejně tak spontánně a intuitivně. Mnoho vitálních, harmonických a velmi smyslných žen dokáže snadno prožívat velmi hluboké, ohromující orgasmy, které jsou blahodárné a výjimečné, a zůstat na jejich vrcholu a v jejich středu, aniž by ztratily kontrolu a ejakulovaly (aniž by u nich došlo k ochabnutí). Jako zázrakem to dovedou přirozeně, dokonce bez jakéhokoliv předchozího nácviku či tréninku.
Skoro všechny vitální, harmonické a smyslné ženy dokáží přejít od spontánní kontinence k jejímu vědomému uplatňování třeba již pár hodin poté, co se o této možnosti dozvěděly. Pro muže to až na velice vzácné výjimky neplatí. Virilní a energický muž potřebuje v průměru souvisle trénovat po dobu alespoň 7 – 9 měsíců, aby také dokázal velmi dobře kontrolovat svůj sexuální potenciál (a mohl tak uplatňovat milostnou kontinenci). Zatímco virilní a silný muž musí po delší dobu každodenně praktikovat a vytrvale se snažit o dosažení milostné kontinence, každá vitální, harmonická a smyslná žena má tuto schopnost kdykoliv k dispozici. Stačí, když toho bude chtít pro své vlastní dobro využít, a velice snadno a příjemným způsobem se tak stane.
Ženy by se měly naučit důvěřovat jak sobě, tak svým latentním schopnostem
Vezmeme-li v úvahu tyto okolnosti, můžeme říci, že pokud jde o přirozené a snadné uplatňování sexuální kontinence, nemohou se muži evidentně ženám rovnat. Velcí mudrcové tisícileté tantrické tradice poznali a oceňovali skutečnou hodnotu těchto vrozených výjimečných schopností, jimiž je žena obdařena, a proto ji obdivovali a uctívali jako Šakti (nedostižnou blahodárnou ženskou sílu přírody). Často také ženy vnímali jako významné bytosti, které ostatním udělují různá zasvěcení.
Mužům mohou všechny výše uvedené poznatky hodně pomoci, aby intuitivně vnímali, pochopili a ocenili skutečnou hodnotu fascinujícího mysteria, které každá žena v sobě zakouší a projevuje ho i navenek, pokud si tuto svoji sílu uvědomí. Tyto informace mohou významně pomoci i samotným ženám, aby se lépe poznaly a pochopily sebe sama na hlubší úrovni. Současně jim poskytují pádný důvod, proč by měly důvěřovat jak sobě, tak svým latentním schopnostem, kterými je každá z nich obdařena.
Uvádíme i následující významný příběh, který zdůrazňuje, jak důležité je toto hledisko, a který nám pomůže ho lépe pochopit:
Překrásná, harmonická a vitální žena si stěžovala svému duchovnímu průvodci na svůj osud. On jí na to odpověděl:
„Měla bys vědět, že ve skutečnosti jsi to ty a jedině ty, kdo utváří tvůj osud – tím, jak v každém okamžiku, právě tady a teď, smýšlíš a co zrovna děláš. Nakonec pokaždé sklidíš to, co nyní zaséváš.“
Žena na to odpověděla: „Jak ale mohu být zodpovědná za to, že jsem se v tomto životě narodila jako žena?“
Průvodce odpověděl: „To, že ses v tomto životě zrodila jako žena, není dáno tvým osudem. Je to nutnost. Věz však, že to není dílem náhody. Je to tajuplná nezbytnost. Rovněž bys měla vědět, že ve tvém případě tvar tvého těla a rysy tvé tváře neomylně prozrazují přítomnost jistých tajuplných nutností, které musíš probudit a začít projevovat. Každý tvar lidského těla vyjadřuje určitou nutnost. Osud je to, jak chápeš a přijímáš svůj úděl být ženou. Osud je také vše to, co v každém okamžiku děláš, abys byla tak naplněná, šťastná a harmonická, jak je to jen možné, tím, že neustále vyjadřuješ lásku, a tím, že co nejdříve nalezneš Boha, který je ukryt ve tvé vlastní bytosti.“
Když toto ženy vědí, mohou lépe pochopit, jak je ve skutečnosti hodnotné a důležité milování – založené na hluboké vzájemné lásce, úctě a na transfiguraci – s mužem neboli virou (duchovním hrdinou), který výborně ovládá milostnou kontinenci a který v nich velmi příjemným způsobem probouzí a stimuluje jejich zmíněné potenciality. To, že ženy mohou za určitých okolností spontánně zakoušet mnohonásobný orgasmus bez vybití energie, opět jasně vypovídá o výjimečném daru, který každá z nich dostala do vínku.
Intuitivní a dostatečně inteligentní ženy, které uvažují o těchto zasvěcujících aspektech, si také mohou uvědomit, že v tomto ohledu dokonce i milostný vztah mezi ženami skýtá často nepředstavitelné možnosti. Tak se o tom zmiňuje tajné tantrické učení. Podmínkou je, že obě ženy k sobě navzájem cítí lásku a spontánní erotickou přitažlivost. Kvůli silným předsudkům, jež vycházejí z ignorance, bývá tento typ vztahů zpravidla mylně chápán. Tajná tantrická nauka však vysvětluje, že dvě ženy, které se milují a cítí k sobě erotickou přitažlivost, mohou společně prostřednictvím vzájemné transfigurace velice snadno probudit latentní potenciál, který jim od samého počátku pomáhá uplatňovat kontinenci při milování. U žádné z nich by však toto jejich spojení nemělo být nikdy náhradou plnohodnotného vztahu s mužem.
Takto si pomocí lásky a transfigurace ženy velmi příjemným způsobem osvojují kvality a nadání své milenky a mohou se začít jedna druhé v tom dobrém podobat. Tento tajuplný a rychlý proces duchovní transformace a komplexní vzájemné stimulace rovněž vede k tomu, že se v nich díky vzájemnému působení začínají probouzet rezonance, které jsou spojené s jejich znamením zvěrokruhu. Totéž platí pro kvality a vlastnosti jejich nitja. I v tomto ohledu gram praxe vydá za tuny teorie.
Láska vyvolává tajuplný a rychlý proces duchovní transformace
Základní tajemství všech proměn, k nimž dochází díky síle lásky, spočívá ve skutečnosti, že se téměř vždy tajuplně stáváme přesně tím, co nepřetržitě a hluboce milujeme. Zpravidla to prožíváme v polárně opačných vztazích v páru. Pro ženu je to vzhledem k její receptivitě ještě snazší než pro muže. Tyto tajuplné proměny se dějí mnohem rychleji, pokud milujeme bouřlivě a nekonečně nebo pokud zbožňujeme toho druhého hluboce a intenzivně.
Ten, kdo hluboce miluje, se díky tomu časem začíná podobat tomu, koho miluje. Ti, kdo nemilují ani trochu, nemají k těmto zázrakům vůbec přístup. Proměny a transformace jsou tu možné díky energii lásky, která pramení z Boha. Je důležité si uvědomit, že subtilní, zázračná a nekonečná energie lásky pocházející od Boha pouze čeká na to, až ji „přitáhneme“ do svého vnitřního vesmíru – tím, že silně prožíváme a projevujeme lásku.
Právě proto mudrcové říkají, že když neomezeně projevujeme nekonečnou lásku (probudíme ji v sobě a zároveň ji aktivně uskutečňujeme), vše, co se dříve zdálo nemožné, se nyní stává možným. Když prostřednictvím okultní rezonance zachytíme do svého vnitřního vesmíru energie lásky pocházející od Boha, vstupují do našeho mikrokosmu a přitom jsou modulovány a „filtrovány“. Je to podobné, jako když jedinečný paprsek slunce prochází různými vrstvami barevné skleněné mozaiky v okně katedrály a přitom je „filtrován“. Žádné dvě katedrály na světě nemají stejně zdobená mozaiková okna, a proto je v každé z nich světelný paprsek přetvářen odlišně. Tedy každé okno filtruje světlo jedinečným a neopakovatelným způsobem. To je velmi důležitý poznatek, který má zasvěcující hodnotu.
Aby to bylo jasnější, můžeme použít i další přirovnání. Existují miliony způsobů, jak se dá brousit, řezat a jinak zpracovávat diamant. Pokaždé nakonec získá jedinečný tvar, třebaže všechny diamanty jsou ve skutečnosti tytéž krystalické formy uhlíku. Paprsek světla, který prochází broušeným diamantem, vždycky vytvoří v kameni i kolem něj specifickou záři či tzv. oheň. Tato kouzelná a fascinující světelná hra vzniká odrazem světla od plošek diamantu. Jedinečný způsob, jakým se zrcadlí světlo procházející diamantem – jinak řečeno odpověď diamantu na přicházející paprsek světla – svojí obrovskou rozmanitostí připomíná komplexitu tajuplného a neopakovatelného jevu, který nastává uvnitř mikrokosmu člověka pokaždé, když jím prochází základní subtilní energie lásky od Boha Otce, která se v člověku a skrze něj projevuje.
Tato komplexní, mysteriózní a neopakovatelná odpověď zahrnuje nekonečnou škálu kombinací. V nitru každého člověka vzniká tak, že se v něm zrcadlí přitahované energie. Toto jedinečné a neopakovatelné zrcadlení lásky pokaždé s velkým potěšením okamžitě rovněž zakouší Bůh Otec. Pro Stvořitele je to veliká radost, když sleduje svá stvoření, jež mu navrací energii lásky – pokaždé v neopakovatelném odstínu. Nezměrná radost, kterou Stvořitel – Bůh – okamžitě vnímá, když nějaké stvoření miluje Jeho nebo cokoliv jiného, je rovněž jiná a neopakovatelná v každém konkrétním případě.
Láska, již lidé projevují, je ve skutečnosti výsledkem takřka nekonečného počtu možných podob, jaké tato energetická odpověď může mít, a mnohosti jejich kombinací, neboť každé stvoření (i každý člověk) je ve skutečnosti zcela jedinečné. Tato jedinečnost je daná téměř nekonečným počtem kombinací všech možností u každého člověka. Přitom stále platí, že ve své nejhlubší věčné podstatě, kterou je nejvyšší nesmrtelné Já (átman), jsou všichni lidé v jádru totožní. Pokud intuitivně porozumíme tomuto zasvěcujícímu aspektu, dokážeme rovněž chápat a prožívat nevýslovné a tajuplné bytí, které nám v každém okamžiku láska zpřístupňuje uvnitř nejhlubších rovin naší bytosti.
Láska je jedna z nejtajuplnějších subtilních sil v makrokosmu
Takto si můžeme snadno uvědomovat všechny (takřka zázračné) proměny, které jsou díky energii lásky snadno uskutečnitelné uvnitř nejhlubších sfér milenců, jejich vnitřní vesmíry takto spolu někdy téměř zcela splývají. Díky transfiguraci a dokonalé kontinenci může k těmto proměnám docházet v jedinečných chvílích, kdy se milenci hluboce, intenzivně a celou svou bytostí milují. Když pak společně prožívají výjimečné erotické stavy, cítí k sobě navzájem téměř dokonalou empatii. Jejich sjednocená aura se tak začíná extaticky rozšiřovat od konečného k nekonečnému.
Jak postupně tato tajemství objevujeme a dokážeme je stále intenzivněji zakoušet ve vlastním nejhlubším nitru, začneme chápat, proč před tisíciletími mudrcové věřili, že láska je jednou z nejtajuplnějších subtilních sil, kterou Bůh v makrokosmu rozprostřel. Každý člověk, který je vůči této tajuplné energii lásky dostatečně otevřený, může současně s její pomocí Boha objevovat, až nakonec pozná hlubokou pravdu – že Bůh Otec je nekonečná a ohromující dokonalá láska sama. Milující člověk zjišťuje, že celé Stvoření (celý makrokosmos) je ve skutečnosti úžasnou hrou a aktem tajuplné a neskonalé boží lásky.
Láska nám rovněž odhaluje další výjimečné tajemství božského Stvoření: vše, co je součástí projeveného světa (tedy celý makrokosmos), je ve skutečnosti obrovským a dokonalým hologramem. Jeho části jsou přitom trvale začleněny do velkého Celku a tento Celek se současně v každém okamžiku zrcadlí v každé své části. Tak i každý člověk je částí Celku a Celek se odráží v jeho mikrokosmu. Dokonalá holografická struktura celého Stvoření (makrokosmu) umožňuje Bohu, aby okamžitě zakoušel a „těšil se“ z veškeré lásky, kterou každá jednotlivá bytost projevuje buď Jemu, nebo jinému člověku. Díky této holografické povaze reality současně může každý z nás (tím, že se této zkušenosti naprosto otevře) okamžitě vnímat lásku, kterou v nás Bůh rozlévá, stejně jako i lásku, kterou k nám cítí nějaká jiná bytosti či bytosti.
Veškerá láska, kterou dáváme, je navěky naše
Když v sobě probudíme lásku, začínáme ji okamžitě přitahovat do nejhlubšího jádra své bytosti. Následně pak můžeme tuto tajuplnou energii nekonečné lásky pocházející od Boha projevovat každému člověku, kterého milujeme.
Následující fakt odhalí pouze ti, kteří milují skutečně hluboce a bezmezně:
V každém okamžiku je veškerá láska, kterou dáváme, navěky naše, jinými slovy je naše po celou věčnost. Pokud se však vyhýbáme lásce, která se v nás spontánně a přirozeně probouzí, a tedy ji nedokážeme projevit – obzvlášť kvůli vlastní sobeckosti, strachu či letargii – je to láska, kterou jsme navěky ztratili.
S přihlédnutím k těmto skutečnostem je pro nás každé takové selhání velmi nešťastné. Máme zde na mysli selhání způsobené tím, že nevyužijeme nějakou možnost, která se nám nabízí, abychom spontánně, hluboce a naplno projevovali lásku nějakému člověku nebo i více lidem, jimž v určitém okamžiku toužíme lásku projevit. Přitom nezáleží na tom, zda tato láska je, nebo není opětovaná.
Vždy, když milujeme, projevujeme a následně nabízíme jedné či více bytostem tajuplnou energii lásky, která ve všech případech pochází pouze od Boha. Láska, kterou v sobě chováme, než ji někomu darujeme, prostupuje celým mikrokosmem naší bytosti, kde nevyhnutelně vyvolává řadu proměn, z nichž některé mohou být až zázračné. Proto mudrcové prohlašují, že lásku, kterou dáváme ostatním, do určité míry nabízíme také sami sobě. Když budeme vytrvale jednat v tomto duchu (tedy když budeme trvale nabízet většinu své lásky jedné či více jiným bytostem), současně tak hluboce a trvale proměňujeme sami sebe. Děje se tak díky tajné energii lásky, kterou hromadíme ve svém nitru, než ji zacílíme na někoho jiného. Když je tato láska uvnitř nás, okamžitě spouští specifické procesy okultní rezonance, které vedou k řadě významných a trvalých transformací. Toto je velmi podstatné tajemství lásky, které však jen málokdo zná.
Pokud se milujeme bez transfigurace, nemůže dojít ke komplexnímu a tajuplnému procesu, kdy se od milované bytosti (se kterou se milujeme) do našeho vnitřního vesmíru přenášejí její dary, kvality a vlohy (ať již probuzené, či latentní).
Pokud se dva lidé milují hluboce, s kontinencí a transfigurací, ať už jde o milence opačného pohlaví, nebo dvě ženy, které k sobě cítí lásku, je tento tajuplný proces probouzení a přenosu kvalit a vloh, které na milované bytosti obdivujeme, velmi snadný a rychlý. Dochází k němu především v době, kdy se milenci po milování oddělí na velkou vzdálenost a zažívají paranormální a nevýslovný efekt tzv. laviny (avalanche).