Džíva (život, to co je živé), Odpovídá zhruba tomu, co se v józe nazývá duševno, anebo, jak se říká v Mahábháratě (XII.180.30), „mentálnímu ohni“. Fakticky se jedná o individuální a pomíjivé já (džíva-átman), na rozdíl od nesmrtelného, božského a transcendentního Já (paramátman). Laghu Jóga Vasištha (V.10.18) jej nazývá mysl (čitta), která nezná nejzazší (božskou) Skutečnost a která je proto poddaná utrpení.