viz MYSTÉRIUM.

Člověk, který má takt, je přívětivý, pozorný a zdvořilý, aniž by byl podlézavý. Věnuje každému takovou pozornost, jakou si zaslouží. Umí okamžitě rozpoznat hodnotu lidí a vycítit, jakou hodnotu přisuzují sami sobě. Respektuje pravidla chování a vlídnost považuje za společenskou nezbytnost. Snaží se mluvit uhlazeně a vhodně odstiňovat své myšlenky.

Plán, účinná metoda; vrozená nebo získaná schopnost nebo jinými slovy jogínovo mistrovství inteligentním a blahodárným způsobem kombinovat činnost zdrojů a prostředků, kterými disponuje, s různými specifickými postupy a technikami jógy, aby dosáhl v co nejkratším čase a s maximální účinností vytyčeného cíle (duchovního završení).

Tkanina, osnova, vztah, setkání. To je definice slova tantra. V souladu s Védami, Upanišady, Puránami a Bhagavadgítou tantra tvoří součást sanátanadharmy, věčného náboženství Indů. Ústředním tématem tantry je božská energie neboli tvořivá síla šakti, která v podobě bohyně (déví) ztělesňuje ženský aspekt jakéhokoli božstva

viz TANTRA.

Duchovní disciplína. Sanskrtské slovo tapas označuje vnitřní zanícení, subtilní teplo, askezi, duchovní zápal, intenzivní aspiraci realizovat Boha (Brahmana). Tapas je v určitém smyslu synonymum „tédžasu“ (subtilního vnitřního ohně). Tapas umožňuje postupnou transformaci radžasových vlastností (radžas guny) bytosti, soustředěných převážně okolo ega, ve vyšší duchovní sílu, která aspirantovi pomáhá co nejrychleji dospět k duchovnímu cíli. A to prostřednictvím zápalu sebeobětování a sebezapření a intenzivního mentálního soustředění.

Doslovný význam tohoto sanskrtského slova je „ta, která zachraňuje“. Tara je Šakti Avalókitéšvary a často se tvrdí, že z jejích slz, plných soucitu, se zrodili bódhisattvové.

Znamená „duchovní impuls díky síle někoho jiného“. Duchovní osvobození uskutečněno pomoci síly a velké podpory někoho jiného, kdo je schopen tohoto uskutečnění. Toto může nastat hlavně díky velké kosmické mocnosti Tara. Tara podle východní tradice dokáže svým soucitem pomoci těm, kteří se důsledně, intenzivně a mentálně soustřeďují na její mantru, těm, kdo se zaměřují a mentálně soustřeďují na její jantru, a těm, kteří ji poskytují svou plnou důvěru.

Zvláštní způsob subtilní existence, vyznačující se určitou frekvencí vibrace, která z něj činí přesně vymezený projev. Tattva je tedy kategorií makrokosmické existence, přítomné v určitém poměru (který se u každého jedince liší) rovněž v mikrokosmu lidské bytosti. Tento poměr může zůstávat stejný nebo se může zvětšovat díky jevům okultní rezonance^®, které se ustálí mezi určitou tattvou v lidské bytosti a odpovídající tattvou v makrokosmu, takže vzniklá převaha dané tattvy je relativně stálá.

Jóga, stejně jako všechny autentické, esoterické tradice světa, se dívá na lidské tělo jako na hierarchicky uspořádaný systém, více či méně subtilních, pouzder (kóš), z nich každé vibruje na odlišné celkové frekvenci. Specifická vibrační frekvence každého obalu (kóši) odpovídá za vyšší či nižší stupeň subtility. Na nejnižší úrovni, co do vibrační frekvence, se nachází fyzické tělo, složené z pěti hmotných živlů (bhút): (země (prthiví), vody (apas), ohně (tédžas), vzduchu (váju) a éteru (ákáša)).