Důležité astrologické momenty v roce pro jogíny a tantriky

Šivaratri

(dva dny před novoluním)

Šivova noc. Období obzvlášť vhodné pro uctívání Šivy. Konají se meditace pro spojení s ním. Šiva je nejvyšším mužským archetypem, představuje pól vědomí.

Tripura Sundari

 (dva dny před úplňkem)

Oběh Měsíce prochází v určitou chvíli velice významným bodem, o němž podrobně pojednává zejména orientální astrologie. Je to chvíle, jež nastává dva dny před úplňkem, kdy se vliv Měsíce na naši planetu stává mimořádně blahodárným. Je to výjimečný den, zvaný den krásy a univerzální harmonie (na východě se těmto vlivům tradičně říká Tripura Sundari, což odkazuje na velkou kosmickou mocnost krásy a božské lásky). Je to den, kdy každý člověk snáze dosahuje uměřenosti, harmonie a souladu. Den, kdy snadněji než jindy kontrolujeme své sobecké sklony a ambice, tedy den, který si zaslouží být zasvěcen lásce, umění, kráse a altruismu.

momenty1.jpg Výsledky pozorování vlivu tohoto astrologického momentu ukazují, že den Tripura Sundari je mimořádně vhodný pro uskutečnění významných činů, po nichž volá naše duše. V tento den může být snadněji vyřešena řada problémů ve vztazích. Je to také den, který posiluje tvořivost, uměleckou inspiraci, projev citů a ušlechtilých prožitků. Den ideální pro vyvolání magické chvíle začátku milostného vztahu, protože nás vede k naslouchání hlasu našeho srdce, následování intuice a překonání pragmatismu mysli, který je často velkou překážkou duchovní harmonizace mileneckého vztahu.

Období 4 hodiny před až 4 hodiny po momentu maxima blahodárného vlivu kosmické mocnosti Tripura Sundari je obzvlášť vhodné pro zapojení se do milostných her s plnou kontrolou sexuálního potenciálu a transfigurací, které takto bude podporováno sférou jejího vlivu.

Úplněk

(trvání 36 hodin)

Úplněk představuje období nejsilnějšího vlivu Měsíce na naši planetu. Je to moment, kdy se zvyšuje receptivita a citlivost všech živých organismů. Je dobré si být vědom skutečnosti, že vliv Měsíce má dopad především na naši psychiku. Proto je symbolika Měsíce úzce spjatá s podvědomím, vodou, vnímavostí, receptivitou, přizpůsobivostí a pudy.

Vědecká bádání prokázala, že v období úplňku tíhne většina lidí k pudovému jednání, což výrazně oslabuje schopnost svobodně se rozhodovat, tzn. zdravý úsudek. Proto se také nedoporučuje během úplňku dělat důležitá rozhodnutí, neboť se může snadno stát, že budou ukvapená anebo zasažena vlivem okolí či lidí, s nimiž přicházíme do styku, případně pod vlivem posledních událostí.

Škodlivý vliv úplňku trvá v období 18 hodin před a 18 hodin po momentu maximálního vlivu úplňku. Je to období vymezené odchylkou ± 8 stupňů od astrologického aspektu opozice Slunce a Měsíce.

Abychom lépe porozuměli vlivu úplňku, je potřeba vnímat pohyb Měsíce jako určitý cyklus, jehož vliv dosahuje v jistých chvílích maxima a minima. Momentem nejslabšího vlivu je novoluní a nejsilnějšího pak úplněk.

Období přibývajícího Měsíce (od novoluní do úplňku) je etapou postupného hromadění jisté energie, během níž se procesy jejího vstřebávání a usazování neustále zesilují. Proto je poslední fáze růstu Měsíce, vrcholící úplňkem, momentem saturace, kdy může docházet k projevům přehnané, nadměrné akumulace lunární energie. Může se stát, že budeme v tomto období mít sklon obecně hromadit více, než je třeba: jíst více, než můžeme strávit; zahltit se informacemi, které nezvládneme zpracovat, ap. Lidová moudrost praví, že se má jíst pouze do polosyta, tzn. nepřejídat se, nejíst až do sytosti, ale ponechat určitý prostor trávení, zastavit se chvíli před momentem maxima. Zejména v období maximálního vlivu úplňku je tedy třeba zachovat si smysl pro míru, střídmost a umírněnost.

Je vhodné doplnit tento výklad i zmínkou o skutečnostech více subtilního rázu, které nám umožní lépe pochopit škodlivý vliv úplňku. Vycházíme přitom z pozorování změn, ke kterým dochází v období úplňku v chování většiny lidí. Uvedli jsme již, že toto období zesiluje receptivitu a duševní, mentální citlivost, je však třeba pochopit, že přitom sehrává ústřední roli samotný vliv prostředí, s nímž jsme neustále v interakci. Nejde pouze o bezprostřední vliv lidí kolem nás, ale globálně o stav celé naší planety. Úplněk posiluje procesy převzetí a asimilace vibrací okolního prostředí, bez ohledu na jejich povahu. Takže pokud jsou vibrace okolí blahodárné, uloží se v našem podvědomí vytříbené energie, které budou podporovat vyšší stavy vědomí. Avšak jsou-li vibrace prostředí nepřátelské, anebo převážně materialistické, bude naše podvědomí zahlceno energiemi s nízkou vibrační úrovní, což vytvoří předpoklady k násilnému chování, duševní roztěkanosti, vnitřnímu neklidu a spíše pudovému či animálnímu jednání.

momenty2.jpg Není nutné rozebírat statistiky, abychom si uvědomili, na co se v dnešní době lidé převážně v životě zaměřují. Naneštěstí stále ještě převládá materialistický pohled na svět a jednání většiny lidí se řídí pudem sebezáchovy. Proto je velice důležité dbát v období úplňku na to, abychom se před těmito vlivy chránili. Musíme se vyvarovat důležitých rozhodnutí, protože náš úsudek může být poznamenán škodlivými vlivy tohoto období. Důležité je rovněž vyvarovat se bezúčelných diskuzí, nepouštět se do nových věcí, odložit cestování (není-li to možné, pak je nezbytně třeba abychom byli velmi pozorní a odpočatí, a jak před cestou tak i během ní vyvolávat božskou ochranu), plánování projektů, dávaní slibů, riskantních činností (vyvarovat se troufalosti obecně). Je třeba vyloučit ze stravy toxiny či jídlo s umělými aditivy, velice důležité je nepodstupovat v tomto období žádné chirurgické zákroky, vakcíny, atd.  

Pozor! Úplněk vždy posílí naše negativní stavy, jako je pýcha, hněv, sobectví, panovačnost atd., a proto je třeba v tomto období spíše pěstovat slušnost, odpoutanost, pokoru, prostotu, dobrou vůli, spokojenost a v neposlední řadě pochopitelně i víru v Boha. To je také důvod, proč je v období škodlivého vlivu úplňku zakázáno milování a erotické projevy. Díky hlubokému vzájemnému splynutí a následnému rozšíření aury milenců se při milostném aktu výrazně zvyšuje možnost, že milenci do své vlastní bytosti nevědomě přijmou negativní vibrace, jimiž je prostoupeno jejich okolí. Bylo zjištěno, že páry, které tento zákaz nerespektují, se mnohem častěji potýkají s politováníhodnými, obvykle bezdůvodnými problémy a různými úzkostmi v páru, dochází u nich k vybuzení žárlivosti, majetnických sklonů, majetnických nároků na druhého a někdy i k slovnímu, duševnímu, či dokonce fyzickému násilí.

Je zajímavé vědět, že před několika tisíci let, kdy byla vibrační frekvence naší planety vysoká (tato vibrační frekvence je daná celkovou úrovní vědomí lidstva, jeho převažujícími aspiracemi, myšlenkami a city), se u různých národů prováděly iniciační rituály v období úplňku, neboť v tu chvíli maximum lunárního cyklu zesilovalo vnímavost vůči vyšším vibracím uloženým v auře Země (pro doplnění doporučujeme k tomuto tématu knihu Elisabeth Haich: „Zasvěcení“).

Díky jeho vlivu na psychiku se mnoho lidí při úplňku potýká se stavy neklidu, strachu či úzkosti, a to zejména ve spánku, kdy je naše spojení s podvědomím mnohem silnější. Tyto vlivy se samozřejmě případ od případu liší a do velké míry záleží na duševním stavu, psychické vyrovnanosti, vnitřních sklonech, sebedůvěře a stavu harmonické solarity každého. Je třeba vyvarovat se užívání léků s tlumivými účinky, neboť jsou organismem vstřebány rychleji než jindy a možnost vzniku otravy či nežádoucích vedlejších účinků je znatelně vyšší. Namísto nich se můžeme uchýlit k užívání léčivých bylin s tišivými účinky, a to buď ve formě nápoje z vody, v níž byly za studena vylouhovány, anebo prášku ze sušených bylin vkládaného pod jazyk. Vhodné byliny jsou šalvěj, šišák stranokvětý, lípa, kozlík lékařský či komonice lékařská.

Více informací.

Mahašivaratri

(dva dny před novoluním v únoru/březnu)

Velká Šivova noc, která se slaví prvé noci před novoluním po prvním jarním úplňku (přesněji v měsíci Phalguna, čtrnáctý den tmavé poloviny měsíce).

Z duchovního pohledu se slaví mystická svatba s Bohem, uskutečnění jednoty Vědomí a jeho tvořivé moci (Energie), jednoty Šiva - Šakti, v naší vlastní bytosti. Kam svou pozorností směřujeme, to oživujeme (to pro nás vzniká) a současně vždy od něčeho pozornost zákonitě odvracíme (to pro nás zaniká). Tak se účastníme tohoto věčného pulsu tvořivé moci vědomí Šivy, který každým okamžikem projevený svět do sebe vtahuje a opět jej v sobě ze sebe vyjevuje. Tento princip moci pozornosti platí pro všechny úrovně jediného vědomí. Z praktického pohledu jde zejména o to trvale směřovat naši pozornost k samotnému pozorujícímu vědomí JÁ JSEM - tedy provádět átmavičáru. Tak oživujeme naše vlastní uvědomění se jako sám Šiva, který je naším pravým JÁ. (podle J. Vacka)

Více informací.

Jarní hiatus

(na jarní rovnodennost)

momenty5.jpg Jarní rovnodennost nastává tehdy, když se noc zkracuje a den prodlužuje (den se stává skoro stejně dlouhým jako noc). Tento moment rovnováhy symbolizuje stav harmonie, která s sebou přináší hlubokou, silnou transformaci vnější povahy, jakož i blahodárnou transformaci naší lidské přirozenosti. Vše se probouzí k životu a dere se na povrch, aby se radovalo ze subtilních blahodárných, intenzivních a hlubokých energií jara. Po období „konzervace, v němž hrály roly zákazy zimy“, v němž se proto velká část jogínské stravy skládala ze semen, obilovin a mléčných výrobků, následuje v souladu s pravoslavnou křesťanskou tradicí Velikonoční půst. V tomto období máme ještě více než jindy podporovat spontánní proces očišťování jak na úrovní těla, tak i na úrovni některých našich jemných těl. Jako pokračování tohoto jevu se postupně ustaluje stav mentálního ticha, psychické vyrovnanosti a citového dynamismu. Z esoterického pohledu nás tento moment přivádí do rezonance s bájným androginálním stavem, s tajemným stavem harmonie, jenž při určitých podmínkách nastává v našem vnitřním vesmíru mezi mužskou a ženskou přirozeností, mezi vnitřním mužem a ženou (anima a animus). Ne náhodou dochází v tomto tajemném období znovuzrození a regenerace přírody k párování u většiny živočišných druhů, rostliny začínají pučet a krok za krokem se rozvíjejí zárodky života všude kolem nás.

Z astrologického pohledu si lze povšimnout, že v tuto chvíli přechází Slunce ze znamení Ryb do znamení Berana. Nacházíme se tak na konci a zároveň začátku tajemného astrologického cyklu. Člověk se v tuto chvíli ještě více podobá, obrazně řečeno, sopce, která se blíží k výbuchu. Právě tím se stává v tuto chvíli schopnější uskutečnit nové věci. Meditativní a kontemplativní stav Ryb je nyní nahrazen spontaneitou a touhou po projevu Berana. Opouštíme nepotřebné oběti a přehnaný idealismus ve prospěch umocnění konkrétních zkušeností, přímých činů, prováděných s myšlenkou co nejlépe projevit naše vnitřní aspirace. Člověk se má úplně přizpůsobit požadavkům nového zrození, oživení, probuzení se do skutečnosti a ukončení ospalého stavu zimního spánku (tato etapa má jak hmotný a společenský význam, tak i význam duchovní). Máme se tímto způsobem co nejlépe přizpůsobit tajemným přírodním cyklům, protože protivit se jim je totéž, co plavat proti proudu. V některých případech je tento jev nepřizpůsobivosti zdrojem stavů bezdůvodné únavy a nervozity, které medicína obecně nazývá „jarní únavou“.

Kálí

(25. květen)

Vhodné období pro spojení s velkou kosmickou mocností Kálí, meditace a rozjímání.

Více informací.

Letní hiatus

(kolem 27. - 28. srpna)

Výroční hiáty, jarní i letní, jsou mimořádnými okamžiky v průběhu roku, kdy je možné při správné duchovní integraci dosáhnout kvalitativního skoku vpřed v našem duchovním vývoji. Jedná se o určité zlomové body, kdy se může proces našeho vývoje a růstu „přesmyknout“ na vyšší oktávu. Jogíni z naší školy jógy při této příležitosti provádějí skupinové meditace ve spirále jang, jichž se všude na světě účastní tisíce lidí. Energie, kterou můžeme během výročního hiátu vnímat, představuje určitým způsobem „esenci“ celého roku. Je v ní zhuštěná celá lekce, kterou pro nás daný rok představuje. Je proto velmi důležité si před meditací na výroční hiátus pozorně prostudovat astrologický rozbor okamžiku hiátu, který naše škola poskytuje svým žákům k dispozici a který podrobně vysvětluje, jaké energie je možné během meditace vnímat. Letní hiátus připadá obvykle na 27. či 28. srpna.

Definice hiátu: Okamžiky hiátu (jinak řečeno přerušení, diskontinuity) jsou ve skutečnosti přechodovými etapami mezi dvěma po sobě následujícími stavy, majícími určité trvání v čase, či jednodušeji řečeno, mezi dvěma časovými obdobími. Z duchovního hlediska jsou skutečným završením či slavností tajuplného momentu zasvěcení, přechodu, smrti a znovu-zrození, což je aspekt, bez nějž se neobejde žádný vývojový děj. Jakákoli forma pokroku či transformace (na kterékoli úrovni) se vždy děje a je možná výhradně díky momentům hiátu. Např. jakékoli chvíli štěstí, utrpení apod. předchází, a zároveň ihned po ní následuje, okamžik hiátu (moment diskontinuity). Každý náš dech, každý tep našeho srdce, jakýkoli stah svalů apod. je vždy ohraničen dvěma hiáty.

Hiáty jsou proto tajemnými „stopami“ božské určující a transformační síly (šakti). S ohledem na to, že „nic neumírá, ale vše se mění“ v sobě každý okamžik hiátu, jakkoli bezvýznamný by se zdál, obsahuje (dalo by se říci holograficky) na jedné straně okultní energii božské oběti (kterou v astrologii symbolizuje znamení ryb) a na straně druhé tajuplnou energii počátku a znovuzrození (kterou v astrologii symbolizuje znamení berana). Tato dvojice základních energií jakéhokoli projevu je spojená s jedním ze základních předpokladů osvojení si v naší vlastní bytosti a hlubokého uvědomění si obrovské energie „tvořivé prázdnoty“, která se během všech forem hiátu čili diskontinuity projevuje: tímto předpokladem je oběť (či přesněji obětování ega) a znovuzrození v duchu a Bohu. V tomto směru zde připomínáme, že starobylá jogínská moudrost praví, že odejde-li ego, přichází stav jógy (extatického spojení s Bohem) a naopak, opustíme-li stav jógy, přichází (převážně se v nás projevuje) ego.

momenty4.jpg Vzhledem k diskontinuální přirozenosti vesmíru lze říct, že hiáty prostupují celým projevem na všech jeho úrovních či „oktávách“, od nejmenších časových jednotek až po obrovské časové cykly hiáty (okamžiky či intervaly diskontinuity) uchovávají ve zhuštěné formě „jádro“ procesu, který z nich vychází a následně se do nich opět vstřebává. Proto jsou hiáty tajuplným způsobem přítomny na začátku a konci jakéhokoli procesu či jevu, jakož i během samotného jeho průběhu.

Okultní okamžik hiátu je ve skutečnosti výrazem okultního zákona čísla 7, známého velkým mudrcům a zasvěcencům. Prvním, kdo tento zákon odhalil, byl velký mudrc Pythagoras. Stručně lze říct, že okultní zákon čísla 7 vyjadřuje, jak se během jakéhokoli děje, k němuž v projevu dochází, chová jeho energie (tímto principem, vyjádřeným v okultním zákoně čísla 7, se řídí chování energie v celém makrokosmu). Okultní zákon čísla 7 nám říká, že vše v projevu se děje v určitých etapách a sekvencích, vše, k čemu přitom dochází, vykazuje existenci určitého skrytého a předem přesně daného univerzálního řádu. Okultní zákon čísla 7 zasvěcencům ukazuje, že při jakékoli činnosti či v rámci procesu, který podmiňuje započetí a zakončení dané činnosti, přicházejí ke slovu dva druhy skryté energie, jež se harmonicky zapojují do děje v určitých, pro každou fázi přesně daných, chvílích.

První fáze je vždy spjatá s tajemnou energií začátku, jedná se o první impulz, který v sobě nese specifické definující údaje celé činnosti či procesu. Tajemná energie začátku děj spouští a zajišťuje jeho průběh v souladu s jeho cílem až do chvíle, kdy se tato počáteční energie vyčerpá. Nepřijde-li odpovídající zásah v tuto přesně danou chvíli, kdy se počáteční impulz (tajemná energie začátku) vyčerpal, může v tento okultní moment hiátu nastat diskontinuita a činnost či daný proces může, za nepřítomnosti tajemné energie začátku (která dává každému ději určitý specifický ráz), přejít pod vliv jiného typu energie, který mu dá zcela jiný směr, než se zprvu předpokládalo, anebo se případně daná činnost či proces rovnou zastaví v bodě, do nějž jej energie začátku dovedla. Vstup do této situace (okultního okamžiku hiátu) může vést k překvapivým důsledkům, jež mohou být v konečném efektu zcela protichůdné vůči původnímu záměru nesenému energií začátku.

Proto je při jakékoli činnosti či ději nezbytný právě v tento okultní moment hiátu, či jinak řečeno neutrality, která se v rámci tří dílčích fází (fáze růstu energie, fáze udržování určité úrovně působící energie, což je fáze vyznačující se sui-generis stabilitou, a nakonec fáze poklesu, která se dostavuje, když se hladina energie snižuje) dostavuje po odeznění prvotního impulzu, přísun (k němuž dochází i pokud si jej neuvědomujeme jako takový) nové energie s obdobnou informační strukturou, jako měla energie počáteční, tak, aby daný děj či proces byl určitým způsobem (prakticky) za chodu touto energií převzat a pokračoval až k jeho završení, které bude v souladu s původně vytčeným cílem.

Tato druhá energie, již bychom mohli nazvat energií pokračovaní a završení, musí vstoupit do hry v příhodnou chvíli okultního okamžiku hiátu a umožnit tak pokračování dané činnosti či procesu. Projevuje se přitom ve třech vývojových fázích (fáze růstu energie, fáze udržování určité úrovně působící energie, což je fáze vyznačující se sui-generis stabilitou a nakonec fáze poklesu, která se dostavuje, když se hladina energie snižuje), které, jsou-li připojeny k prvním čtyřem fázím procesu (respektive třem fázím projevu energie začátku, k nimž se připojí neutrální okamžik čili okultní moment hiátu), vyznačují celkem 7 různých fází průběhu jakékoli činnosti či procesu, podle následujícího diagramu:

hiatus1.png

Při pozorném zkoumání zjišťujeme, že daný proces má tři různé etapy – etapu růstu, etapu průběhu a etapu dokončení, vlastní fáze průběhu či pokračování nastává pokaždé až poté, co byla úspěšně překonána fáze čtvrtá, nebo jinak řečeno po úspěšném překonání fáze okultního momentu hiátu. Po skončení sedmé fáze vstupuje proces do zaslouženého stavu neutrality, charakteristický pro jakýkoli úspěšně završený děj. Vrátíme-li se k předchozímu obrázku a postavíme vedle sebe schéma projevu obou energií (tajuplné energie začátku a energie pokračování a dokončení, která vždy přichází ke slovu v příhodný okultní moment hiátu) a znázornění průběhu zdárně zakončené činnosti či procesu, můžeme znázornit klasický průběh okultního zákona čísla 7 schematicky takto:

hiatus2.png

 

Z výše uvedeného vyplývá univerzální platnost okultního zákona čísla 7 a zároveň je patrný naprosto mimořádný význam okultního momentu hiátu.

NAHORU