24 hodinová modlitba

Skoro každý den stráví většina lidí alespoň osm hodin v práci. Všichni jsme si na tuto investici již tak zvykli. A alespoň párkrát do roka prožijeme s přáteli den a noc v řadě, během společné zábavy. Není na tom nic neobvyklého, prostě věnujeme čas svým přátelům, abychom si užili společně příjemné chvíle. Avšak napadlo vás někdy proměnit takovou párty v zábavu duchovní, která by také trvala 24 hodin? Pojďte prosím, zkuste to, alespoň jedinkrát za život. Představíme vám ve zkratce důležité aspekty, jenž se týkají metody nepřetržitého vzývání Boha po 24 hodin.

Jeden z velmi důležitých předpokladů pro navázání autentického, hlubokého rozhovoru s Bohem je jasně vědět, který aspekt Boha je blízký vaší duši, poněvadž to nám může pomoci dostat se k Bohu transcendentnímu. Pokud nebudeme brát ohled na to, co je nám osobně blízké a budeme k modlitbě přistupovat mechanicky a povrchně, nebuďme překvapeni, když se nám nedostane žádné božské odpovědi.

24modlitba3.jpg

Dalším důležitým pravidlem je přednést k Bohu prosbu ve které Ho prosíme aby se projevil tak jasně a zřetelně, jak jen to je možné, protože prosba pronesená anemicky nebude zjevně efektivní. Pokud silně věříme v uskutečnění tohoto dialogu a chováme v sobě myšlenku, že "Bůh se mnou dozajista začne promlouvat, mám úplnou víru v Jeho odpověď", zatímco odmítáme připustit si jakoukoliv jinou možnost než to, že nám odpoví, a když budeme postupovat houževnatě a vytrvale, jednoho dne nám s největší jistotou odpověď dá.

Pokud, byť i jedinkrát v našem životě, dokážeme navázat tento druh kontaktu s Bohem, a když dokážeme prolomit ticho mezi naší duší a Jeho přítomností, můžeme si být jisti, že Bůh toto ticho prolomí mnohem vícekrát, během různých událostí v našich životech.

Častokrát nás svým tichem zkouší, aby se ukázalo, zda si opravdově přejeme aby s námi "mluvil", jestli opravdově prahneme po Jeho přítomnosti uvnitř našich duší. Dokud nebude intenzita naší touhy pocítit Jeho přítomnost dostatečně silná, aby ho přesvědčila, s největší pravděpodobností nám ještě neodpoví.

Lidská bytost nemá nic co by Otci mohla nabídnout, než opravdovou a ryzí lásku k Němu.
Když se člověk probudí k duchovnímu životu, není jeho nebo její vědomí ovládáno ničím jiným kromě boží vůle V této fázi duchovního vývoje si můžeme být jisti, že Bůh povede naše kroky. Avšak Bůh nám nikdy neřekne, že by měl být jedinou touhou našeho srdce. Ve skutečnosti očekává, že mu svoji lásku nabídneme bezpodmínečně, v rámci tužby jenž sama bez pobízení vyvěrá z našeho srdce. To je nejvyšším tajemným kouzlem Jeho manifestace.

Naše láska je jediným hodnotným darem, který od nás Bůh očekává, i když to explicitně nijak nenaznačuje. Bůh "doufá" v něco od každého z nás: očekává naši lásku. A my nebudeme opravdu šťastni, dokud tuto lásku úplně a bezpodmínečně nesložíme k Jeho nohám.

Dokud budeme toliko egoističtí, nevědomí, umínění, vrtošiví a bez lásky, žadoníc o Jeho dary, aniž bychom se zajímali o toho, kdo tyto dary nabízí, budeme stále padat z jedné propasti utrpení do další, stále hlubší a hlubší.

Bůh je ve vlastně ryzí božskou esencí našeho bytí, tudíž, dokud se nenaučíme v nás projevovat Jeho přítomnost, nebudeme schopni spontánně vyjádřit naši pravou povahu.

Nemůžeme ve světě hmoty a pokušení nikdy naleznou hlubokou a trvající útěchu, protože naše opravdová vnitřní přirozenost je božská, je jako jiskřičkou Boha. Velký jogín Svámí Šivananda pravil: "Nic nemůže trvat věčně pro ty, kteří netrvají v Bohu". Dokud nenajdeme náš stálý mír v Bohu, nenajdeme ho nikde jinde.

Velká většina lidí má za to, že za jejich zavřenými víčky existuje pouze temnota. Pokud se však přesto budeme intenzivně koncentrovat do "duchovního oka" (adžňa čakra), dostane se nám velmi důležité duchovní vize. Budeme schopni nahlížet do tajemnějších světů a moci vnímat subtilní tajemná univerza skvostné nádhery, s tisíci okouzlujícími a fascinujícími světly.

Když naše schopnost mentální koncentrace zesílí, a naše duchovní úroveň se zušlechtí do takové míry, skořápka ignorance a sobeckých omezení se rozlomí a my budeme moci vstoupit do sféry božské reality. Pak, a jenom pak, budeme schopni uslyšet hlas Boha.

Tajná jogínská tradice tvrdí, že když se soustředíme do oblasti mezi naším obočím, budeme vnímat subtilní krásné světlo a probouzení duchovního oka, které je v křesťanské ezoterice nazýváno "Božím okem". V tomto kontextu je taká lidská bytost popisována jako bytost se dvěma fyzickýma očima, protože prodlévá v duálním světě, ve kterém dominuje zákon relativity. Ohledně této vize, jenž je spojena s otevřením třetího oka, Ježíš praví: "Světlem těla je oko. Je-li tedy tvé oko čisté, celé tvé tělo bude mít světlo." (Mt, 6:22)

Když dokážeme vidět věci duchovním okem, pak uzříme, že vše stvořené je ve skutečnosti utkáno z jediné substance: z Božského Světla.

Jak dosvědčilo mnoho svatých a moudrých, člověk byl stvořen k podobě a k obrazu Boha, a tento aspekt je velmi zářným a oslnivým spodobněním naší naděje na duchovní osvícení.

24modlitba1.jpgSkrze lásku může člověk přesvědčit Boha, aby na sebe vzal osobní formu, následující modlitbou, která vychází od srdce: "Ó, Pane Bože, Nebeský Otče, ty jsi teď pro mě neviditelný, neosobní, neznámý a tajný, ale já věřím s celou vroucností mé lásky a oddanosti k Tobě, že si vezmeš tvář a ukážeš se, abys jsi se projevoval v mé bytosti".

Překážky při přímé komunikaci a spojení s Bohem tu nejsou nikdy Jeho vinou, vždyť On nejvíce touží odhalit se těm, kteří po něm horlivě žízní. Problém leží v naší nemohoucnosti vejít v rezonanci se vznešenými frekvencemi, které používá pro své odpovědi. Nejčastější příčinou je důležitá energetická neshoda, která může nastat a učinit naši komunikaci s Bohem nemožnou, kvůli naší závislosti na materiálních aspektech tohoto světa.

Když Bůh v určitých souvislostech odpoví, že řešením konkrétního problému, který nás sužuje, je právě naše blízkost k Němu, zatímco my očekáváme pomoc hmotnou, je jasné že zůstaneme k jeho pravdivé odpovědí hluší. Ježíš hovoří o této neslučitelnosti, když říká: "Ti kdož mají uši ke slyšení...". Za takových okolností nepracuje náš "rezonanční" systém vnitřní intuice správně, a i když si Bůh přeje se nám odhalit a "promlouvat" k nám, nebudeme moci Ho slyšet.

Je důležité si také uvědomovat, že Bůh na nepatřičné otázky odpovídá tichem. Pokud horlivě usilujeme, abychom Ho přímo a bez prostředníků poznali, a pokud si také přejeme s Ním hovořit skrze různé fascinující možnosti které nám nabízí, musíme nejdříve zaníceně aspirovat k božské extázi, samádhí, věčnému svátku lásky prožívané v a skrze něj.

Na úplném počátku tedy musíme být jako děti, které se s brekem takřka neustále dožadují své matky, aby je utěšila. Pokud je naše modlitba intenzivní a horlivá, velké božské mystérium zapříčiní návrat božských vibrací zpět k nám, jakožto odpověď na naši prosbu. Někdy se také může stát, že božská odpověď k nám přijde ve slovech, vyřčena v našem vlastním jazyce.
Ve vyšších fázích této modlitby oproti tomu nebudeme zakoušet jenom myšlenky, ale jemné stavy, které v naší duši zrodí božské úmysly.

Také můžeme po 24 hodin provádět techniku Laja jógy s mantrou AUM, ptát se Boha na otázku či řešení problému, který se nám nedaří překonat, a pokud dospějeme až k autentické božské komunikaci, uvidíme, že zvuk jenž zaslechneme nabude formy dokonale srozumitelných vět, jenž nám dají konkrétní instrukce a odhalení.

Za jiných okolností, pokud se rozhodneme zaníceně se dožadovat božské Matky ve formě jedné z deseti Velkých kosmických mocností, aby nás obdarovala milostí spojení a komunikace s Ní, dříve či později k nám promluví, podle intenzity našeho vzývání a uctívání.
Nezáleží na tom jak "zaneprázdněná" se nám může Velká kosmická mocnost jevit, odpoví, pokud ji o to nepřetržitě žádáme. Když je naše zbožňování frenetické a neustále, můžeme si být jisti, že jakákoliv z Velkých kosmických mocností nakonec "promluví".

Hinduistická písma uvádějí, že pokud promlouváme k Bohu nepřetržitě po jeden den a jednu noc, odpoví nám. Jinými slovy budeme díky intenzivnímu povznesení naší duchovní citlivosti schopni vnímat jeho formy projevu kdekoliv, a také opravdově porozumíme jeho odpovědím.

Přestože je tato metoda v porovnání s majestátností a štěstím v božské odpovědi jednoduchá, najde se jen velmi málo lidí, kteří budou chtít vynaložit toto úsilí, vzhledem k velikosti odměny tak malé. I mezi čtenáři těchto řádků a i mezi těmi kdo věří, že chtějí a jsou připraveni na takový příslib, je nemnoho těch, kteří dosáhli duchovní dospělosti, aby byli schopni modlit se nepřetržitě po celý den a celou noc, zatímco jsou přinejmenším očištěni ohněm božské lásky tak, že jsou schopni provádět tuto techniku nepřetržité meditace, čekajíc na jeho odpověď.

Mylně se dennodenně domníváme, že máme "důležité závazky", ale faktem je, že se jedná jenom o projevy démonů, jenž nás udržují daleko od Boha. Nebeský Otec nespočine v těch, kdo se modlí povrchně či anemicky, s myslí a srdcem úplně někde jinde. On s jistotou ví, ke komu se skutečně modlíme. Pozná, jestliže se modlíme s žhnoucím srdcem, udržujíc Ho v našich myšlenkách po celou dobu, nebo jestli se naše srdce zatvrdilo. Nikdy neodpoví na mdlou anebo vlažnou prosbu, avšak vždy přijde k těm, jenž Ho o to prosí po den a noc.

24modlitba5.jpg Měli bychom si z toho vyvodit, že nemáme ztrácet čas zbytečným a neužitečným jednáním. Samozřejmě že je pro nás snazší získat nějaký z jeho nespočetných darů, než ten jeden nejvyšší, nejdrahocennější dar, který pro nás má: Boží přítomnost uvnitř naší duše. Nedejme se ošálit obrovskou rozmanitostí a přitažlivostí jeho výtvorů a směřujme k nejvyššímu zázraku, spojení s ním.

Bůh trpělivě prahne po naší lásce. Někdo jednou řekl, že Bůh je jako žebrák. On, pán všech světů, přijde k člověku a prosí o jeho lásku. Ale člověk odpoví: "Nemám čas, podívej kolik věcí ještě musím udělat. Postarám se o tebe později."...

Nicméně si Bůh stále přeje, abychom se k Němu vrátili. Je to naše právo od narození. Dříve či později bychom měli opustit tuto Zemi, protože není našim skutečným domovem.

Náš život zde je pouze školou, kam se vydáváme učit, když zatoužíme po prchavé a pomíjivé slávě, či dokud jsme nenabyli dostatek moudrosti, abychom řekli: "Pane, veškerý klam mě opustil. Nepřeji si hovořit s nikým jiným než s tebou. Nyní vím, že jsi jediným a jediným nesmrtelným pokladem, který tu bude i když celý svět pomine; Ty, ve věčnosti..."

Čím méně jsme sobečtí a čím více budeme usilovat o blaho ostatních, tím více budou naše myšlenky směřovány k Bohu. Oproti tomu, čím více se zaměřujeme na banální, malicherné záležitosti tohoto světa, tím více se budeme vzdalovat hlubokému štěstí, jenž pramení z radosti ze spojení s univerzální harmonií. Mějme na paměti, že jsme nebyli posláni na Zem abychom upadli do léčky vášní a utrpení. Vše, co nás vystavuje světu vášní, má ďábelský charakter, protože nás to vzdaluje od naplnění našeho opravdového smyslu.

Vůbec největším štěstím pro člověka je rozplynout se, propojit mysl s Bohem, protože Země je pouze místem, kde se připravujeme, abychom se stali zajedno s Bohem. Nebeský otec si přeje vědět, jestli opravdově toužíme po Něm, nebo se zajímáme více o jeho "dary".

Nakolik jsme oprávnění jeho lásce, natolik je On oprávněn naší. Těžkosti, problémy, napětí a vnitřní soužení trvají jen díky našemu opomenutí Boha. Avšak On na nás trpělivě čeká.

Velcí jogíni a mudrci vždy trvali na odpoutanosti od všeho pozemského, protože taková připoutanost nám jen zabraňuje v dosažení božího království. Odpoutané zřeknutí se malých pomíjivých potěšení, abychom dosáhli věčné blaženosti, není projevem ignorance.

Bůh k nám promlouvá když jednáme pro Něj a v jeho jménu, a měli bychom dát správný směr všem našim činům, neustále. Je také velmi důležité říci mu, co máme na mysli. Můžeme se na Něj obrátit slovy: "Nebeský Otče, pokorně Tě prosím, rozlij nade mnou svoji nejvyšší milost". Pokud jednáme takto, nemusíme se spokojit s tichem jako s definitivní odpovědí.

Velmi často může Bůh vyplnit některé z našich přání, na znamení jeho starostlivosti o nás. Přesto, ještě jednou se zmiňme, že bychom se neměli starat o jeho dary, bez ohledu na to jak, vytoužené a příjemné mohou být.

Musíme Ho milovat, vědomi si toho že naše štěstí nalezneme pouze ve spojení s Ním. Nakonec nám Bůh odpoví, vyhoví oné žhavé touze naší duše. V takový moment můžeme zakoušet vizi svatého, nebo anděla, anebo prostě uslyšíme jeho božský hlas. Budeme tak s jistotou vědět, že se nacházíme v blízkosti a v nádherném spojení s Bohem. Abychom toho dosáhli, nesmíme se zastavit před žádnou námahou a odstranit z naší mysli možnost, že nám Bůh neodpoví.

Ve skutečnosti k nám Bůh promlouvá stále, když říká: "Neustále vzývej mé jméno, hovoř ke mě z hloubky srdce, ze svatyně tvé duše, nepřestávej mě hledat ani když ti hned neodpovím. Pokud je tvé srdce vždy obráceno ke Mně: ...ó, můj nejdražší, jak jsi jen tich, prosím Tě, mluv se mnou,... ; pak za tebou přijdu."

I pokud zaslechneme boží odpověď jen jednou, již nikdy se nebudeme cítit od Něj znovu odděleni. Tato nejvyšší božská zkušenost v nás zůstane. Avšak právě ono "poprvé" je nejtěžší dosáhnout, protože není snadné přesvědčit mysl a srdce, aby se vzdali trvale svých povrchních směřování. Často budeme kvůli nedostatku víry v Boha cítit zmatek a těžkosti. V důsledku toho je velmi klíčové pochopit, že Bůh odpoví na naše horoucí prosby přímo a velmi konkrétně, úměrně naší intenzitě s jakou po Něm toužíme.

Ve Starém zákoně se píše: "A Hospodin mluvil s Mojžíšem tváří v tvář, jako když někdo mluví se svým
přítelem" (Ex, 33:11)

Podmínky k provádění

  • Vzývej Boha alespoň po 24 hodin.
  • Zajisti si naprostou izolaci od okolí.
  • Použij takové modlitby, které tě povedou nejblíže k cíli, ty které zde navrhujeme jsou k opakování velmi vhodné.
  • Je možné také praktikovat ásany, zatímco se modlíš k Bohu.
  • Je možné použít vonnou tyčinku nebo aromalampu.
  • Je možné pohybovat se po místnosti, otevřít okno.
  • Je velmi důležité, abys během těchto 24 hodin neusnul. Pokud se tak stane, je vhodné přesto po probuzení modlitbu dokončit, což ti dodá více síly pro další pokus, kdy určitě dosáhneš lepších výsledků.
  • Nesmí se nic jíst, pouze pít čistou vodu.
  • Je možné provádět sebepoženání.

Modlitby

(vybere se pouze jedna a ta se používá celých 24 hodin)

  1. "Pane Bože, snažně a pokorně Tě prosím, daruj mi tvoji Nejvyšší milost".
  2. "Ó, velmi laskavý Nebeský Otče, který jsi tak tichý, snažně Tě prosím, plný pokory, mluv ke mně".
  3. "Ó, Pane Bože, Nebeský Otče, ty jsi teď pro mě neviditelný, neosobní, neznámý a tajný, ale já věřím s celou vroucností mé lásky a oddanosti k Tobě, že si vezmeš tvář a ukážeš se, abys jsi se projevoval v mé bytosti".
NAHORU