Antahkarana je v sanskrtu specifické vnitřní ústrojí. Tento pojem převzatý z filosofie sánkhji, s nímž se setkáváme i v jogínských a védských textech, označuje duševně-mentální stránku bytosti. Podle Sánkhja káriká, základního pojednání klasické sánkhjové školy, zahrnuje (antahkarana) vyšší mysl neboli inteligenci (buddhi), aspekt individualizace (ahamkára) a nižší mysl (manas). V klasických jógových textech se někdy namísto slova antahkarana používá pojem čitta.

Základní překážky, s nimiž se setkává adept jógy. Říká se jim rovněž rušivá „rozptýlení“ (vikšépa) vědomí začínajícího aspiranta.

Prvotní, původní, ideální, příčinný božský vzor cítících bytostí a věcí. Slovo „archetyp“ vzniklo z řeckého výrazu „archetypon“ (pravzor), který je složeninou slov arché (prvotní, původní, pradávný) a typos (předloha, vzor). Z duchovního hlediska jsou archetypy božské principy, prvotní univerzální „obrazy“, jež lze přeložit do vědomých formulí, které jsou tradičně předávány jako nauky nebo zasvěcení.

Výraz ásana pochází ze sanskrtu a znamená „poloha“. Původně tento výraz označoval místo, kde jogín sedává. Jeho nejobecněji přijímaný význam je však „jógová poloha“. Praxe těchto fyzických poloh je základní etapou v mnoha odvětvích jógového systému, považovanou za naprosto nezbytný základ pro praxi vyšších stádií v józe (soustředění a meditace).

Asmitá je vědomí individuality či vědomí ega. Asmitá označuje naše uvědomování si ega, jako individuální bytosti. Základní spis Jógasútra řadí asmitu mezi pět příčin bídy a utrpení (kléša) a definuje ji jako záměnu schopnosti vidět (či vnímat), která je vlastní mysli (v její roli nástroje poznání), s opravdovým pozorovatelem (svědkem, který vnímá (átman), nejvyšším Já), či jinak řečeno nešťastné směšování schopnosti vidět (mysli) se skutečným viděním vidoucího (nesmrtelného Já člověka (átman)).

Souhrn subtilních vzestupných tendencí, energií a sil, které člověka vedou. Aspirace (z latinského slovesa spirare, dýchat, vydechovat) představuje soubor subtilních vzestupných tendencí a energií, které nás mobilizují, a pokud jsou dostatečně trvalé, inspirují nás a vnitřně pobízí k dosažení vysokých uskutečnění a ideálů.

Astrální vesmír je subtilní dimenze stvoření. Doslovný překlad slova astrální znamená „to, co září jako hvězdy“. Astrální svět je tajný paralelní vesmír, který přesahuje všechny naše omezené představy o jiných světech a který ve svých podúrovních a různých vibračních frekvencích obsahuje všechna takzvaná nebe i pekla.

viz ASTRÁLNÍ TĚLO.

Démon, zlý duch, negativní inteligentní entita. V Rgvédu si tento termín ještě uchovává svůj původní význam mocného boha a je používán jako atribut ve smyslu živý. Pouze v pozdějších hymnech se asura stává symbolem inteligentních nebo instinktivních sil temnoty.

Nejvyšší nesmrtelné Já. Člověk má dvě já: skutečné nesmrtelné Já, nazývané átman nebo puruša, a relativní, pomíjivé, falešné já, zvané ahamkára. Podle učení jógy není nejvyšší nesmrtelné Já (átman) součástí projeveného objektivního ani subjektivního světa. Je transcendentní, věčné, nezrozené, neměnné a ve věčnosti všemocné a nesmrtelné.