Spisovně znamená „nepohyblivý“ nebo „stálý“. Pojem, kterým označuje Buddha vybranou část země - ráj nazývaný Abhiráti nacházející se na východě vesmíru. V Buddhismu slovo ráj neoznačuje geografické místo, ale vyšší stav vědomí a specifické vibrace. Čtyři hlavní světové strany spojované různými Buddhy mají symbolický a ikonografický význam (čisté země).

Vyšší duchovní stav, jehož základem je nepřítomnost egoismu. Altruismus je fundamentální stav a duchovní postoj, jehož esencí je úplná nepřítomnost egoismu. Vychází z hlubokého sebeuvědomění, které umožňuje člověku překonat egoistické sklony, projevovat mimořádný soucit a s dokonalým úsudkem rozumět reálným potřebám druhých.

Ambice (pochází z latinského ambitio – „úsilí, ambice“) je přehnaná, převážně egoistická touha zbohatnout, získat společenské výhody, slávu či prestiž, za účelem, který postrádá morální hodnotu a který je charakterizován převážně egoismem a ješitností. Tento typ ambic je známkou intenzivní, převládající aktivace manipúračakry, která je ovšem disharmonická.

Do češtiny tento výraz zavedli spisovatelé koncem 18. století ve všeobecném smyslu láska, „hluboká náklonnost“. Dnes se používá spíše ve smyslu „milování“ a „tělesná touha“. V římském náboženství byl Amor neboli Kupido bohem lásky i ve smyslu tělesném – ve smyslu milostné touhy, krásy a plodnosti. V řecké mytologii mu odpovídá Erós (starořecky „milostná touha“).

Doslova kosmická „blaženost“, nejvyšší božské štěstí. Tento pojem neoznačuje pouze potěšení spojené se smyslovými, nutně pomíjivými vjemy, nýbrž nesmírnou radost ohromujícího čistého stavu, který postupně staví duši za veškeré duality a opaky. Podle jógy a védánty je řeč o rajském stavu vědomí, kdy je naše vědomí doopravdy svobodné od jakékoli myšlenky, a který způsobuje, že se V TU CHVÍLI do našeho vnitřního vesmíru nepromítá ani nemoc, ani stáří, ani smrt, ani strach, ani starosti, ani utrpení, ani smutek, ale pouze intenzivní stav, který nás dostává do nevýslovné rezonance s nekonečným čistým štěstím.

Ánandamajakóša (kauzální tělo aneb obal blaženosti) člověku umožňuje zakoušet blaženost či božské štěstí v hlubokém spánku beze snů a ve stavech božské extáze (samádhi). Ánandamajakóša je nejniternější a nejsubtilnější ze všech obalů (kóša). Aspiranti na duchovní osvobození a poznání konečné božské Pravdy musí co nejdříve a co nejúplněji zastavit své mentální fluktuace a přestat se s nimi ztotožňovat.

Dokonalé sjednocení komplementárních sil mužské a ženské podstaty. Slovo androgyn je odvozené z řeckého „androgynos“ („žena a muž v jediné bytosti“), které se skládá z „andros“, „anér“ – „muž“ a „gyné“, „gynaix“ – „žena“. Prvotní androgyn je základní archetyp, antropomorfní znázornění kosmického vejce, s nímž se setkáváme na počátku jakékoli kosmogonie i v závěru každé eschatologie, protože v bodě alfa (začátku) a omega (konce) světa a projevené bytosti se nachází póly prvotní jednoty.

viz ANIMUS.

Animus, „vnitřní muž“ a anima, „vnitřní žena“ představují nejniternější mužský a ženský ideál, odpovídající nejvyšší části duše (džívátman). Tak na ně pohlíží moderní esoterismus. V moderní psychologii odpovídají vnitřní muž a vnitřní žena dvěma základním archetypům popsaným Carlem Gustavem Jungem: animus a anima.

Annamajakóša je fyzická hmotná struktura nazývaná rovněž tělo výživy, tedy fyzické tělo. Je převážně tvořeno fyzickou potravou (ahara) kterou požíváme. Fyzický obal obaluje věčné Já (átman) z hrubohmotné perspektivy. Annamajakóša je obecně nejdostupnějším a nejznámějším z pěti obalů bytosti a jsme s ním nejlépe obeznámeni.